Linky na víkend VII.

Píšeme pro web – květinový přiklad
Marek Prokop pokračuje v seriálu Píšeme pro web praktickým příkladem (tentokrát na pokračování).
Positive Communication
Z toho co napsal D. Keith Robinson by si měli vzít příklad mnozí diskutéři.
Vytváření úspěšných webových prezentací malých a středních firem
Luboš Plotěný přehledně shrnuje požadavky kladené na tvorbu webových stránek.
Validita CSS
Jan Bien rozebírá validitu CSS a ptá se Dušana Janovského, Marka Prokopa a Petra Staníčka na jejich názor.
Budiž navigace, pravil webdesigner
Miloslav Lešetický vážně nevážně o zásadách správné navigace.
Ocenění pro internet a weblogy
Oceněný Adam Javůrek o nanebevzetí blogera. Gratuluji ke Křepelce.

Webové standardy česky

Víťa Dlouhý včera zveřejnil odkaz na (jak sám píše volný) překlad článku Webové standardy – více než jen beztabulkový web (autor Russ Weakley). Spolu s ním se na překladu podíleli Lukáš Mačí a David Špinar.

Článek je důležitý pro všechny, kteří chtějí mít svůj web co nejvíce odpovídající standardům. Anglický originál Web standards – more than just \’table-free sites\‘ přece jen byl pro mnohé domácí autory těžce stravitelný. Proto je namístě poděkovat autorům českého překladu.

Přinuťte IE načíst favicon.ico

Internet Explorer umí zobrazit v adresním řádku ikonu webu. Někdy mu to trvá dlouho, ale nakonec se to podaří. A když už se tak konečně stane, tak se jí zase drží, jak někdy říkáme v kraji odkud pocházím, jako hovno košule. Pokusím se popsat jednu z metod, jak donutit IE, aby aktualizoval favicon.ico.

Nová ikona weblogu conBLOG se dobře zobrazila ve všech prohlížečích modernějších než moderních (všechny po IE6). Mnou používaný MyIE2 si ale kvůli jádru IE ani neškrtl. Tvrdošíjně trval na původní favicon.ico. Tady je moje řešení (netvrdím, že původní):

  1. Na stránce, pro kterou je třeba aktualizovat favicon.ico, klepnout pravým tlačítkem myši a vybrat volbu Vytvořit zástupce. Další možností je přetáhnout z adresního řádku adresu na Plochu.
  2. Po přetažení se často zobrazí standardní ikona Windows pro webové stránky. Tu lze změnit:
    • pravé tlačítko myši na ikoně,
    • v menu vybrat položku Vlastnosti,
    • vybrat tlačítko Změnit ikonu,
    • vybrat tlačítko Procházet…,
    • do pole Název souboru zadat adresu favicon.ico (např. http://blog.converter.cz/favicon.ico).
  3. Klepnout na ikonu stránky na Ploše nebo přetáhnout ikonu z Plochy do adresního řádku prohlížeče. Po načtení stránky by měl prohlížeč zobrazovat aktuální favicon.ico.

Zmíněny postup jsem zkoušel na Windows XP. Mohl by ale fungovat i na jiných Windows. Prohlížeč MyIE2 0.9.12 běžel nad IE 6.0.2800.

Souvislosti

Věrni zůstaneme

Když se začne mluvit o domovské stránce, tak dříve nebo později začnou padat podobné otázky. Jakou domovskou stránku uživatelé používají? Jak často ji mění? Jak se chovají pokročilí uživatelé a jak začátečníci?

Odpověď na tyto otázky mě samozřejmě čas od času zajímají. Proto jsem se před necelým půl rokem rozhodl, že zjistím chování uživatelů. Nečekejte ale žádný výzkum nad ohromujícím počtem údajů. Provedl jsem jen takové malé zjištění.

Metodika

Bez předchozího upozornění jsem 9. 6. 2004 změnil 15 náhodně vybraným uživatelům domovskou stránku. Mezi uživateli byli zkušení internetoví uživatelé i uživatelé, kteří s internetem pracují, jen když musí. Jako domovskou stránku jsem všem nastavil českou jazykovou mutaci Google

Po určitém počtu dní jsem sledoval, jaké domovské stránky mají uživatelé nastaveny. V případě změny jsem se uživatelů ptal na důvody změny.

Den 0

Před změnou domovské stránky měli uživatelé nastaveny tyto stránky:

Pak nastal velký třesk a uživatelům jsem násilně a znenadání vnutil novou domovskou stránku Google.

Po 48 hodinách

Dva dny po začátku pokusu jsem znovu počítače obešel. Google si zrušilo 6 uživatelů. Všichni uživatelé se vrátili ke své původní domovské stránce:

Jaké byly reakce uživatelů:

  • Uživatelka H: (uživatelka okamžitě po 1. spuštění prohlížeče přepla z Google zpět na Seznam) Seznam používám, protože tam mám e-mail. Mají tam vyhledávání. Ale už mě serou. Moc tam toho není. Uživatelka přesto zůstala u Seznamu až do konce výzkumu.
  • Uživatelka K: Jsem na ně zvyklá z domu. Tehdy se jednalo o Tiscali. Dnes má uživatelka nastavené Centrum.cz.
  • Uživatelka L (o Seznamu): Mají další služby. Dobře se mi hledá.. Dnes má uživatelka nastavené iDnes. Asi ji zajímají hlavně zprávy.
  • Uživatel S: Seznam je zvyk. Jsou tam zprávy a hledání. Google neznám. Uživatel běžně hledá na italském a německém Yahoo. Dříve používal AltaVistu.
  • Uživalelka MK: (jediná mě přistihla při nastavování Google) Ty mi tam dáváš Google? Nééé!. Na Seznamu oceňuje služby navíc (počasí, zprávy). O Google ví a pokud potřebuje, tak se na Google přepne.
  • Uživatel Ch (Atlas.cz): Používám zprávy, počasí, mapy. Uživatel zná Centrum.cz a ještě něco, ale teď nevím co. Něco se uživateli líbilo víc na Atlas.cz.

Deset dnů poté

Základna Google se po první vlně útěků drží (pořád 9). Nedošlo ani k žádné jiné změně. Kdo chtěl, migroval. Ostatním je to asi jedno. Deset dní je pro tyto lidi asi krátká doba na změny.

Po 4 měsících

Včera jsem udělal poslední kolečko po prohlížečích. Situace se zase změnila:

Od Google přešel další uživatel k Seznamu. Další uživatelka používá Centrum.cz (původně Tiscali.cz). Jedna uživatelka opustila Seznam a má nastavené iDnes. Graf aspoň trochu zobrazuje průběh akce:

Vývoj počtu jednotlivých domovských stránek

Domovské stránky v čase.

Závěr

Na nějaké závěry bylo k dispozici málo údajů. Zajímavé jsou hlavně odpovědi uživatelů. Přesto se ukázalo, že:

  • Přibližně polovině uživatelů je celkem jedno, jakou domovskou stránku mají nastavenu. U Google zůstali i po třetině roku.
  • Skoro polovina (6 z 15) je citlivá na to, jakou mají nastavenou domovskou stránku – okamžitě se vrátili ke své původní.
  • Nikdo z uživatelů neměl nastavenou prázdnou stránku – asi jsem exot.
  • Uživatelé neradi mění své zvyky. Většinou zůstávají u prvního fungujícího řešení. Lepší možnost není důvodem ke změně.

Linky na víkend VI.

Understanding How Users See Your Blog
Derek Featherstone o využití Bloglines ke zjištění, do jaké škatulky si Váš blog zařadili čtenáři.
Vnitřní směrnice syntaxe HTML
Dušan Janovský ví, že důležitější než volba normy jsou pravidla kódování.
MT vs. WP vs. TxP: Entry Page Design
Paul Scrivens hodnotí vstupní stránky 3 významných blogovacích systémů (MovableType, WordPress a TextPattern).
Proč nepoužívám XHTML
Jiří Kosek nepoužívá XHTML, protože není dobře podporováno v IE.
Proč používám XHTML
Petr Staníček reaguje na článek Jiřího Koska: Jsem hluboce přesvědčen, že budoucnost nepatří HTML, ale XML a předpokládám, že jednou s ním budu denně pracovat. A konečně – mám lepší pocit.
Google Desktop
Vyhledávání na lokálním disku v této chvíli jako beta verze.

Google už hledá na disku

Před necelým půl rokem jsem psal o tom, že Google připravuje hledání na lokálním disku (Puffin prohledá disk). A včera se začaly rojit informace, že Google vypustil beta verzi.

Google Desktop Search (pro Windows 2000 a vyšší) vytvoří na disku indexový soubor a pak s jeho využitím velmi rychle hledá. Tato verze vyhledávání podporuje:

  • soubory Outlook/Outlook Express,
  • AOL Instant Messenger,
  • Internet Explorer,
  • textové soubory,
  • Word,
  • Excel,
  • PowerPoint.

Souvislosti

XHTML nebo HTML

Stačí být pár hodin unplugged (Invex 2004) a už se něco semele. Jiří Kosek napsal pro Interval kontroverzní úvahu Proč nepoužívám XHTML.

Takovou komentářovou smršť (někdo říká sociologickou studii) na Intervalu hned tak neuvidíte. Není se čemu divit. Když někdo jako J. Kosek napíše, že používá HTML místo XHTML, tak to spoustu lidí nadzvedne – v této souvislosti mě napadá rčení poturčenec horší Turka.

Nechci rozebírat svou stranickou příslušnost (tzn. jestli s článkem souhlasím nebo jsem proti). Jenom chci poukázat na jednu věc. Když se podíváte na biblické desatero, nebo když si přeříkáte pár přísloví, tak vždycky na nich (co by znalci dané problematiky) najdete nějaké výjimky. Detaily, které tyto obecné pravdy popírají. Myslím si, že vznikaly tak, aby měl prostý člověk (kterých je většina) snadné vodítko a nemusel nad každou situací hodiny dumat. Lepší bylo šestinedělce říct, že nemá chodit dojit krávy, než ji složitě vysvětlovat, co by všechno musela udělat, aby neublížila krávě nebo sobě.

V každém oboru lidské činnosti jsou lidé, kteří nové věci zavádí a lidé, kteří je praktikují. Praktik většinou nemá čas se věnovat vymýšlení. Je pro něj výhodnější ověřené postupy užívat (tím neříkám, že jsou jedni lepší a druzí horší).

V článku J. Koska vidím jedno nebezpečí. V běžných lidech vyvolá pocit, že HTML je to jediné správné a XHTML je na nic. A to kvůli nynějším okrajovým nedostatkům v implementaci XHTML, které jde řešit mj. za cenu ustoupení od normativního purismu. Takový pocit totiž běžný čtenář, neznalý všech detailů získá. Jak běžnému zmatenému tvůrci vkládá do úst Petr Staníček:

Kosek taky říká, že to XHTML je blbost a sám taky používá HTML a tabulkovej layout, na tom něco bude, že jo mámo…

Je vhodné správně používat platné normy. Která norma je ale v dané situaci nejvýhodnější? Možná bych se taky zamyslel, jestli je lepší udělat krok stranou nebo krok zpět.

Souvislosti

Souvislosti dnes převážně ve stylu XHTML x HTML, kde x ∈ {a, místo, nebo, v}.

PS

Poradíte mi, kde na W3C najdu kompletní specifikaci XHTML 1.0 (ne ten spíš rozdílový dokument XHTML 1.0 The Extensible HyperText Markup Language)?