Dovolená skončila, stavba střechy pokračuje. Zopakuji stokrát řečené: lidské potřeby nejsou zase tak velké, stačí trocha jídla, vody a pohody, přiměřená teplota a vlhkost a dostatek spánku a odpočinku. Pokud nejste závisláci, tak se obejdete bez televize, internetu, módních doplňků a všeho ostatního, čím nás oblažuje moderní doba.

Správce kurtů v Bangladéši

Poslední spot jsem končil těmito slovy: Zítra by podle všeho měli nastoupit tesaři. A až se na krokve natáhne fólie a bude zalištováno, budu klidnější. Na hlavu nám voda už nenateče. Skoro vše se do puntíku splnilo. Podstatné je to skoro.

Meteorologové (nebo aspoň ti, které jsem poslouchal na Radiožurnálu) předpovídali něco jako místy a občas přeháňky. Pořád ještě kroutím nad touto předpovědí hlavou, když si vzpomenu na několik výstupů pod neexistující střechu a odhadem na tři tisíce ručně odčerpaných litrů dešťové vody. Až do středy jsem si totiž připadal jako správce tenisových kurtů někde v Bangladéši při monzunových deštích (zvlášť kolem půl druhé ve středu ráno).

Když se vyčasí

Abych už pomalu uzavřel osobní téma. Krovy jsou postaveny a dům je pod polopropustnou fólií (polopropustnou z toho správného směru). Mapy ze stěn za pár týdnů určitě taky zmizí. Klempíř i pokrývači svou práci asi taky brzo dokončí. A všude bude klid a mír (pokud pominu všechny ty Katriny, teroristy, globální oteplování a ochlazování…). A do té doby si běžte vyzvednout nějaké ty narozeninové klíče k Opeře.

Tohle povídání se mohlo jmenovat Vykolejení nebo Střecha. Co je ale podstatné, tak tento spot:

• bude obsahovat šest obrázků,
• nebude o webdesignu ani o internetu,
• bude dlelší, než obvykle,
• dá Vám nahlédnout do mého soukromí v právě končícím týdnu.

Čmelák model show 2005

Loňský Čmelák model show 2004 se mi líbil. Počasí sice nebylo nic moc a neměl jsem ještě digiťák, ale stálo to za to. Letos jsem proto neváhal a na Čmelák model show jsem vyrazil znovu. Byl to poslední den nicnedělání a klidu.

Model stíhacího dvouplošníku Albatros

Střecha

Už pěkných pár let rekonstruujeme náš rodinný domek. Letos přišla po šopě na řadu střecha. Abych byl přesný úplná výměna střechy za plného chodu domácnosti.

Pravda plný chod není zas tak úplně plný. Jsme sestěhovaní ve dvou pokojích. Obývák máme vystěhovaný a všechno je pod mikrotenem. Počítač je odstřižený od internetu a rodina od televize (to zase není taková tragédie, protože se bez toho dá opravdu velmi dobře žít).

Okludující okluze

Pánové střechaři měli nastoupit v pondělí. Kvůli okluzní frontě nenastoupili. Slovy klasika totiž chčilo a chčilo. A spadnout z mokré střechy není žádná sláva.

Počasí se naštěstí ve středu umoudřilo. A velké bourání mohlo začít. Po pár hodinách bylo dílo zkázy dokonáno:

Pod plachtou

Náš domeček má skoro sto let. A před sto lety se stavělo všelijak. Když se tak dívám na některé stěny, tak mě napadá, že tehdy (někteří) lidé neznali ani provázek a olovnici, aby udělali rovnou zeď. Ve středu jsme naštěstí ještě stihli dozdít asi šedesát centimetrů zdi, a tím jsme zakončili první den bez střechy.

Tesařem

Starý dům a nová střecha potřebuje věnec. Ne na hlavu, ale pod pozednice. Armaturu jsme upletli už před pár týdny. Teď zbývalo udělat šaluňk. A to máte desky, rozpěrky, rádlovací drát, hřebíky, trámky, metr, kladiva, paličky, provázek, vodní váhu… Ze čtvrtka jsme se překulili až do pátečního dopoledne.

Zašalováno, zaplachtováno

Jak mi ve čtvrtek lepilo

Šalování jsme v pátek dopoledne nachystali. Teď už stačí jenom zabetonovat. No jenom. Kdo někdy vozil beton, tak ví, co to koštuje. Betonu sice mělo být jenom půl druhého kubíku, ale tahejte se s tím do prvního patra a bez kladkostroje. Tak proč si nepomoct technikou. Čerpadlo Schwing nám pomohlo už jednou, tak pomůže i teď. A Zappa byla vždycky spolehlivá.

Zvedám telefon a volám. Za pár minut pokládám sluchátko a jsem na mrtvici. Schwing není k dispozici ani dnes, ani v sobotu, v neděli neděláme a v pondělí – kdo ví. Barák bez střechy a představa, že budeme tahat po třech šufáncích na laně v kýblu a ve dvou lidech beton do patra, mě na náladě taky nepřidala. Abych to zkrátil. Řešení se našlo a za tři hodiny už před domem funělo čerpadlo:

Schwing zvedá rameno

Mix nasypal do Schwingu beton, já jsem vyhoupl na střechu, uchopil konec gumové hadice a za deset minut bylo hotovo. Ať žije technika.

Místy nebo ojediněle

Když nemáte střechu nad hlavou, tak je poměrně velký rozdíl mezi tím, jestli prší nebo neprší. V neděli ráno se naštěstí z rozhlasu ozvala poměrně příznivá předpověď počasí. Pršet nemá. Tedy má, ale jen místy nebo dokonce ojediněle. Dobrá zpráva!

Problém je, když to ojediněle je hned třikrát za dvě hodiny a místy je přesně tam, kde stojí váš dům bez střechy. A ke všemu neprší a nepřehání, ale je docela obyčejná bouřka:

Někdy romantika, jindy thriller

Jak dobouří, lezu na střechu a plastovou lopatkou nabírám vodu z kaluží do kbelíku. A z kbelíku liju vodu na sousední střechu. A tak pořád dokola dokud není nic, co by šlo nabrat. A dokud nezačne zase pršet. Sakra práce:

Už zase skáču přes kaluže

Nevím sice kolik se dneska v Holešově srazilo milimetrů, ale podle nabraných lopatek vody, vylitých kýblů a bolavých zad, bych svůj dnešní přelévací výkon odhadl na takových tři sta litrů kvalitní dešťovky. Naštěstí jsem nemusel nic vynášet z obýváku a kuchyně.

A co dál?

Zítra by podle všeho měli nastoupit tesaři. A až se na krokve natáhne fólie a bude zalištováno, budu klidnější. Na hlavu nám voda už nenateče. Tedy pokud nepřifičí tornádo s krupobitím a historicky rekordní průtrží mračen. Slunce v duši.