Linky na víkend 77

Jak na dokonalé XHTML
Lukáš Havrlant krok po kroku o přechodu z HTML na XHTML.
Jak duplicitní obsah zhoršuje použitelnost stránek
Marek Prokop upozorňuje, že uživatelé jsou mateni duplicitním obsahem.
Rozdíl světelnosti – nový pohled na barevný kontrast
David Špinar představuje luminosity contrast ratio – hodnotu používanou ve WCAG 2.0 pro posouzení kontrastu barvy popředí a pozadí.
SEO je marathón
Michal Krutiš o tom, že SEO je především trvalá práce.
Announcing Internet Explorer Feedback
IEBlog oznámil spuštění webu, na kterém lze hlásit chyby IE7.
Zbavíme se někdy redesignů? Těžko…
Martin Snížek o důvodech redesignů webů.
4 způsoby vyhledávání informace
Martin Michálek o uživatelích, kteří ví co hledají, kteří bádají, kteří neví, a kteří hledají již nalezené.
Praktické srovnání freehostingů
David Antoš srovnává čtyři freehostingy se zabudovaným WYSIWYG editorem.
FeedDemon 2.0 Now Available
Nick Bradbury oznamuje vydání druhé verze své RSS čtečky.
Be cool, be wide
Jan Řežáč na téma šířky layoutů webových stránek v době stále větších monitorů. Osobně ale souhlasím spíš s komentářem Bochiho.

Kurz: Tvorba přístupného webu

David Špinar mně pozval na svůj Kurz tvorby přístupného webu, pořádaný firmou H1.cz. Neváhal jsem a 28. března vyrazil do Prahy, do Nuslí, do učebny, do…

Hned na začátku musím napsat, že přístupné webové stránky jsou dobré pro všechny uživatele. Nejenom pro ty opravdu postižené. Každý z nás totiž bude, je nebo byl uživatelem se specifickými potřebami. Nemusíte nutně být nevidomý nebo ochrnutý, abyste měl problémy s používáním webových stránek. Stačí být bohatý a pro surfování používat PDA. Nebo mít v myši vybité baterky.

Každý majitel webu by měl vědět, že přístupný web znamená lepší viditelnost jeho webu a víc obchodních příležitostí. A to může přinést peníze.

Ale zpět ke kurzu. Jednodenní kurz je určen hlavně tvůrcům webů (tzn. webmasterům, webdesignérům a informačním architektům). V průběhu kurzu zjistíte proč je důležité mít přístupný web, ale také jak toho dosáhnout. Seznámíte se ze základními pravidly tvorby přístupného webu. Mj. je docela podrobně probrána česká metodika přístupnosti pro účely zákona o ISVS (365/2000 Sb.) a také metodika WCAG 1.0. Celý výklad (jako kostra slouží promítaná prezentace) je proložen komentovanými ukázkami skutečných webů a odkazy na knihu Davida Špinara Tvoříme přístupné webové stránky (tu obdrží každý účastník kurzu).

David Špinar problematice přístupnosti webových stránek rozumí (asi znáte jeho weblog Přístupnost). Výklad je zajímavý, má logickou strukturu, nenudí. Je zasazen do širších souvislostí třeba s použitelností webu nebo s optimalizací stránek pro vyhledávače.

Ale abych jenom nechválil. Chyběla mi snad jen jediná věc. Možnost „hodit do placu“ vlastní stránky (pravda, řeč se občas točila kolem jednoho známého webu tvořeného přítomnými webdesignéry). Ale ukázat (třeba zkrácené) testování podle vybrané metodiky by jistě bylo zajímavé (emoce tvůrce by jistě sehrály svou roli).

Délku kurzu jsem už zmínil. Šest až osm hodin se může zdát málo. Na základní seznámení s problematikou je to dostatečná doba. Na „naučení se“ to samozřejmě nestačí. Kurz na více dnů může odradit frekventanty. Jiní by ale za větší prostor byli vděční.

A jak mám zhodnotit kurz tvorby přístupného webu? Z mého pohledu to byl užitečný den. To co jsem jenom četl jsem teď také slyšel na vlastní uši a viděl na vlastní oči. Osobně jsem se setkal s Davidem Špinarem nebo třeba s Jaroslavem „Dero“ Polakovičem a Honzou Rozehnalem. V restauraci na Folimance jsem si pochutnal na dobrém obědě. Jenom ta cesta po dálnici nestála za nic. Ale nic není dokonalé.

Ještě jedna poznámka na závěr. V první větě píšu, že jsem byl na kurz tvorby přístupného webu pozván. To mj. znamená, že jsem nemusel platit cenu kurzu, která je 2 950 Kč. David za to nic nechtěl, i když asi předpokládal, co udělám.

Souvislosti

Desetkrát větší návštěvnost

Dneska mi na stole zazvonil telefon (to není zase nic divného) a nějaký panáček z Brna začal se svou obehranou písničkou:

Panáček: Dobrý den. Jsem z firmy XY a chci se Vás zeptat jestli máte webové stránky a jak jste spokojení s jejich návštěvností?

Já: Rozumím. Dost mně zaráží, že jako firma podnikající v této oblasti jste si ani nezjistili, že máme web.

Panáček: Jste spokojení s jeho návštěvností?

Já: Nás ale návštěvnost nezajímá. Větší váhu dáváme jiným parametrům.

Panáček: Můžeme Vám nabídnou až desetinásobné zvýšení návštěvnosti!

Tady obvykle postupuji buď ve zrychleném režimu (hned nabízeče odpálím) nebo postupně nešťastníka smažím ve vlastní šťávě. Dnes jsem ale neměl náladu (pořád mi pod oknem znělo hlášení městského rozhlasu: Všeobecná výstraha…).

Já: Nás třeba zajímá konverzní poměr.

Panáček: Rozumím. Tak nashledanou.

Já: Sbohem.

Pořád stoupá

Sedím v kanceláři a čas od času mrknu na přetížený web Povodí Moravy. Řeka Morava v Kroměříži byla v 11.00 na úrovní 598 cm. To jsou dva centimetry pod třetím stupněm povodňové aktivity. Vzhledem k dosavadnímu vývoji výšky hladiny už máme v korytě Moravy šest metrů vody.

Podle firemního havarijního plánu, resp. podle přílohy Evakuační plán, bych se měl pomalu chystat na odpojení všech sedmi serverů a několika metrákových UPS a na jejich přesun do centra Kroměříže. Zatím jsem klidný, protože jsem se začátkem týdne v tisku dočetl, že povodně nehrozí. Nějak se mi ta informace nepozdává.

bures zavináč centrum cé zet

Čas od času mi do schránky doputuje e-mail, který mi očividně nebyl adresován. Nemyslím tím spam, který je mi adresován zaručeně (aspoň podle odesílatele). Ale zpátky k tématu. Čím víc lidí má svou vlastní e-mailovou adresu, tak tím víc takový stav se zmýlenou adresou příjemce nastává.

To už jsem takhle byl žádán o dojednání financí na cestu na nějaké mistrovství světa do Austrálie. Byl jsem důrazně urgován za dodání kalkulace (všichni už dávno dodali, co dodáno býti mělo). Dneska mi napsala Irena D., abych jí poslal nějaké jídeláky (Libor už poslal). Proto píšu.

Na všechny tyto e-maily odpovídám přednostně. Úplně vidím ty nešťastníky, kteří bombardují mé jmenovce nejdřív slušnými a potom i důraznými apely. A někde sedí nějaký pan Bureš, který čeká, až na jeho adresu (začíná třeba bures72 nebo bigboss1984) dorazí e-mail. A ono nic. Odesílatel posílá své výhružky na všechny freemaily, které zná. Ten Bureš má přece mejla na Seznamu (za dva dny se z paměti vynoří Centrum, světákovi zase Yahoo!). Nechci, aby bylo na světě hůř jenom proto, že mluví hluší se slepými. Ten bludný kruh prostě musím přetnout.

Holt musím platit za to, že jsem si na Centru otevřel schránku bures at centrum cé zet hned první den.

Deset laických korektorů

Liší se od sebe korektor profesionál a korektor amatér? Zcela jistě ano.

Už je to pár týdnů, co jsem ve firmě, kde pracuji, spustil redesignovaný web. Jestli Vás zajímá průmyslové zpracování plastů, podívejte se. Web má také dvě cizojazyčné verze. Obě verze překládali našinci a obě verze prošly korekturou nejméně jedním rodilým mluvčím.

Protože se navíc jedná o oborový web (kdo z Vás zná terminologii horké ražby?), je důležité, aby korektor rozuměl danému oboru.

Snahou každého majitele webu, který má cizojazyčnou mutaci mutaci, by měla být její bezchybnost. Amatérský překlad snižuje důvěryhodnost webu. Pojmem amatérský myslím nekvalitní. Přesvědčil jsem se, že profesionální překladatelské firmy často překládají veskrze amatérsky. Odpustil bych jim neznalost oborové terminologie, ale chyby gramatické jsou na pováženou. Ale zpátky k tématu.

Protože je naší snahou pokud možno dokonalý překlad, tak často využíváme služby více rodilých mluvčích, kteří navíc pracovali v našem oboru. A tady je skrytý možný problém. Oprava chyb gramatických nebo věcných může sklouznout k opravám stylu já bych to napsal jinak. Korektor profesionál asi umí odlišit hranici, kdy začne měnit styl. A za tuto hranici nejde. Výstupem činnosti deseti amatérských korektorů nad gramaticky i věcně správným textem může být deset různých textů.

Jaké máte zkušenosti s překlady webu do cizích jazyků? Jaká je úroveň domácích překladatelských firem? A jak spolupracujete s rodilými korektory?

Atomz zakořeňuje ve WSS

Atomz mj. nabízí interní vyhledávání na webových stránkách zdarma. Atomz můžu jenom doporučit. Před necelým půl rokem jsem psal, že firma WebSideStory koupila Atomz.

Začleňování Atomz do WebSideStory pokračuje. Vedle starších změn (banner Atomz Is Now Part Of WebSideStory, změna vzhledu webu Atomz, výměna loga atp.) byla uživatelům vyhledávání Atomz e-mailem rozeslána informace o změně přihlašovací stránky. Nyní se tedy do systému hlaste na adrese http://www.websidestory.com/login/.

Linky na víkend 75

Dušan Janovský: Seznam se snaží být přísný
Marek Prokop
Nespolehlivost Validátoru W3C
Lukáš Havrlant
Jak funguje HTML
Lukáš Havrlant
Psychologie web stránek II. – Kliknu, nekliknu?
Anton Piták
Jak bude vypadat Seznam v roce 2006?
Ivo Lukačovič
Rukoväť používateľa RSS čítačky
Robert Madaj
TOPlist již umí kreslit grafy z globálních statistik
Josef Šíma
Kde jsou kdysi žhavé technologie?
Neil McAllister a kol.
Podmíněné komentáře
Jan Bien
SEO Advice: check your own site
Matt Cutts
25 Things I Hate About Google
Danny Sullivan
3+1 největších chyb blogů
David Grudl
Birthday Pi
Philipp Lenssen
Jak se Jirka Paroubek koukl Gůglu na zoubek
Marek Prokop

Vzhůru dolů a tam a zase zpátky

Kurnik šopa! Tak tohle jsem řekl před malou chvílí. Řekl bych určitě něco horšího, kdyby za mnou neseděl můj sedmiletý syn. Proč? Po stisku Ctrl+A jsem v kombinaci Ctrl+C nedomáčkl Ctrl a ze spotu zbylo jenom písmenko cé. A protože se mi to nechce sepisovat všechno znovu, tak jen stručně:

  • V letech 2003-2003 psal Martin Michálek blog na adrese machal.creativity.cz. Vzpomínáte?
  • Před chvílí mi do mailboxu doputovala zpráva, že Martin Michálek píše blog Vzhůru dolů.
  • Martin Michálek o svém blogu Vzhůru dolů píše, že Vzhůru dolů je blog a prostor k diskuzi o webdesignu, marketingu, webové analytice a také zcela nepříbuzných tématech.

Tak tedy čtěte a diskutujte.

Podruhé se mi Ctrl+C a Ctrl+A povedlo…