Oddělujte, nenořte!

Jedna ze základních pouček použitelnosti říká, že by uživatel neměl být nikdy zmaten z ovládání webu.

Na začátek jeden test. Co myslíte, že znamená následující navigační řádek:

Domovská stránka > Weblog > Osobní

Asi většina z vás odpověděla, že je to tzv. drobečková navigace (bread crumb) – tj. řádková navigace, která zleva doprava zobrazuje zanořování do navigační struktury webu. Úplně vlevo stojí domovská stránka, jsme zanořeni do weblogu a nacházíme se pravděpodobně v osobním weblogu.

Chyba lávky! Výše uvedený příklad nezobrazuje drobečkovou navigaci, ale znak > byl použit pro oddělení položek na podobné úrovni hierarchie. Tvůrce měl asi na mysli toto:

Domovská stránka | Weblog | Osobní

Vysvětlení je prosté. Uživatel ve znaku > vidí šipku, která jej vede z jednoho místa na druhé. Naproti tomu znak | odděluje. Výsledkem je pak úplné zmatení. A to vše kvůli jedinému znaku.

Souvislosti

MF Dnes: Nové skutečnosti

Čtu takhle MF Dnes a nestačím se divit:

…hlavně různé programy označované jako cookies, které bez vědomí majitele zasílají informace o jeho počítači nebo o jeho činnosti na internetu…

Bacha na ně!

Mýty o blogování II: Blogeři (ne)jsou novináři

Srovnávání blogerů s novináři rádi používají zejména odpůrci blogování. Pramení ze strachu, který má kořeny v neznalosti. Je snadné náhodně vybrat některý blog, oprávněně poukázat na jeho chyby a šmahem hodit všechny do jednoho pytle. Je to jako srovnávat novinářskou činnost Karla Čapka s žurnalistickými pokusy osmiletého školáka ve školním časopise. Ale srovnání kulhá, protože sami blogující se za novináře většinou nepovažují. Proč by se taky každý, kdo píše, měl považovat za novináře nebo spisovatele?

Nejprve si položme otázku, kdo je novinář. Podle Google to může být třeba:

  • autor píšící do novin a časopisů,
  • autor, který shromažďuje, píše, upravuje a prezentuje zprávy nebo články pro internet, časopisy, rozhlas, televizi a noviny. Novinář může, ale nemusí, být trvalým zaměstnancem nějakého média.
  • osoba, která nemá nic na mysli, ale umí to vyjádřit.

Položme si další otázku, co je vlastně blog. Nebudu se pouštět do definic, ale chci zdůraznit, že blog je forma, pouhá prázdná skořápka. Kdo a čím tuto skořápku naplní, to je to podstatné. Může blogovat profesionální novinář, může blogovat amatér. Některý přitom může používat novinářské postupy.

Výhody profesionálních (oficiálních) novinářů (přístup ke zdrojům, vzdělání, technické zázemí, síla klasického média) se s nástupem internetu a nových nástrojů postupně stírají. V určitých oblastech tak lze postavit blogování na roveň novinařině.

Na druhou stranu naráží novináři v mnoha ohledech na různá omezení: etický kodex, vnitřní pravidla daného média, toporné využití možností internetu apod. V tomto ohledu je bloger mnohem svobodnější – je omezován jen sám sebou. Jak napsal Marek Prokop:

…ani já nejsem novinář, dokonce ani ten internetový ne, novinářská etika je mi cizí, nikam mne nemusíte pouštět zadarmo a na žádné otázky mi nemusíte odpovídat. Zároveň jsem ale tolerantní člověk, takže pánům ředitelům prominu, budou-li, nebo naopak nebudou-li, mne pokládat za novináře podle toho, jak se jim to zrovna bude hodit…

Stejně jako si mnozí autoři blogů nemyslí, že jsou novináři, tak se jiní blogující neoznačují za blogery. Trefně to popsal White Dog

Zároveň si nemyslím, že jsem bloger. To by bylo podobné, jako kdybychom o někom, kdo stluče krmítko pro sýkorky tvrdili, že je truhlář, kdo občas napíše do novin tak by byl novinář, kdo si jednou za čas zahraje s kamarádem šachy tak by byl šachista a kdo jezdí každý den kilometr do práce na kole tak že je cyklista.

Není možné najít shodu, jestli bloger je nebo není novinář. Ale protože publikuje platí, že bloger je publicista.

Souvislosti

Zatrženo

Tak jsem se konečně rozhoupal a v komentářích je defaultně zatrženo automatické zalamování řádků tak, jak se odřádkovává ve textovém poli pro zadání komentáře. Trochu jsem upravil také text u toho zatrhávacího pole. Pořád je to sice dost odborné (to br může být matoucí), ale třeba mi navrhnete něco onačejšího.