Ve čtvrtek jsem se zapojil spotem Je k něčenu accesskey do diskuze o přínosu atributu accesskey pro přístupnost a použitelnost stránek. Ve spotu jsem poukázal na vznik nových bariér, které vznikají používáním písmen v accesskey. Nepřišel jsem na to samozřejmě sám (Jukka Korpela). Mark Pilgrim ve známé knize Dive Into Accessibility uvádí následující zkratky (a další užívá na svých webech):

Ale pozor. Neexistuje jednotný předpis, který by řekl, jaká čísla jsou přiřazena pro dané akce. To je další bariéra.

Souvislosti

• Zvyšuje accesskey přístupnost stránek? Ano! – Víťa Dlouhý
• Accesskey – použít či nepoužít – Lukáš Mačí
• Improving accessibility with accesskey in HTML forms and links – Jukka Korpela
• Proč u mě accesskey zhoršuje přístupnost stránek – Petr Staníček
• Accesskey? Ano, opět accesskey! – Tomáš Hodboď

O HTML atributu accesskey jsem chtěl napsat v době, kdy jsem prožíval jedno ze svých puristicko-evangelizačních období. Nakonec jsem to neudělal především ze dvou důvodů:

1. Nechtěl jsem odradit ty, kteří chtějí na svých stránkách zlepšit použitelnost.
2. Nechtěl jsem popudit propagátory použitelnosti.

Tento spot je vlastně reakcí na Zvyšuje accesskey použitelnost stránek? Dušan Janovský ve spotu popisuje, kdy a jak použít accesskey a uvádí důvody, proč accesskey naopak použitelnost u většiny uživatelů zhoršuje:

• Prohlížeče mají různé zkratky pro stejné funkce (a naopak) – to je dobrý důvod.
• Uživatel používá zkratky pro nějakou funkci prohlížeče – accesskey tuto funkci blokuje pro sebe – toto je fatální důvod, proč accesskey nepoužívat.
• Uživatelé obvykle horkou klapku neočekávají – to zas tak nevadí (proč ji pak mačkají?).

Proč používat accesskey

Atribut accesskey by měl přinést užitek pro hendikepované uživatele. Ti by měli jeho pomocí vyrovnat svou nevýhodu. Dost dobře si ale neumím představit, jak takový postižený člověk vstřebá množství klávesových zkratek, které se nota bene mohou web od webu podstatně odlišovat. Ulehčit by jim to měl tzv. Accessibility statement, kde by se měl mj. nacházet popis použitých klávesových zkratek. Ty by měly být pro celý web použity jednotně. V uvedeném příkladu je vidět, že klávesové zkratky mohou být přiřazeny kombinaci Alt+číslo – tam Dušanovy argumenty ztrácejí na síle.

A co autoři

Používají autoři webů accesskey? Na webech, kde se pohybuji občas na tuto funkci narazím (má cache skrývala kolem 5 % webů s výskytem accesskey). Ale co běžní uživatelé běžných webů? Z cache několika uživatelů různého stylu práce a zájmů jsem vzal 675 souborů .htm(l) a hledal v nich text accesskey. A výsledek? Pro mě osobně dost zdrcující. Pouze 0,15 % stránek použilo accesskey! Jedna jediná stránka. To je hluboce pod úrovní statistické chyby. Autoři z různých důvodu accesskey ignorují. Proč?

Je to k něčemu dobré?

Zajímaly by mě názory lidí, kteří jsou odkázání na použití accesskey. Znají tuto možnost? Využívají ji? Jaké mají s tímto zkušenosti (já jsem právě zjistil, že accesskey používá b2 při editaci spotů)?

Místo závěru

Dušan mj. píše …Říkáte si možná, že to alt + D je nějaká moje úchylka… a já mu vzkazuji: není to úchylka, já to tak dělám taky (i když to vlastně neznamená, že to úchylka není).

David Bureš dnes na Interval.cz článek Optimalizace pro weblogy podruhé. Na třech praktických příkladech ukazuje sílu blogů pro zviditelnění daného internetového dokumentu. A nejlepší cesta podle Davida je zaujmi nebo provokuj!

Souvislosti

• Dvakrát z Intervalu – conBLOG
• Optimalizace pro weblogy – David Bureš