Mastery

mistrovské ovládání, suverénní znalost.

Mystery

tajemství, záhada, zvláštnost, tajemnost.

Misery

utrpení, trápení, mizérie.

Jacob Nielsen vydal před pár dny další Alertbox. Tentokrát se v článkuMastery, Mystery, and Misery: The Ideologies of Web Design věnuje třem přístupům (chcete-li ideologiím) k tvorbě webu. Rozhodování o umístění navigace jsou totiž z pohledu použitelnosti podružná. Hlavní roli totiž hraje ideologie použitá při tvorbě.

Mastery

Zrod myšlenky hypertextu sahá nejméně do poloviny minulého století. Hypertext dává uživateli do rukou nadvládu nad obsahem. Použitelnost a jednoduchost je cestou ke zvýšení moci uživatele. Dodržování standardů a zvyklostí upevňuje v uživateli tento pocit. Jednoduché a zřetelné uživatelské rozhraní dovoluje uživateli, aby se zaměřil na splnění svého úkolu.

Typickými představiteli webů mastery ideologie jsou weby mnohých vyhledávačů nebo třeba významné e-shopy.

Mystery

Hodně webdesignerů dává přednost vzrušení ze vzhledu vlastních webů. Nadávají na nudný vzhled mastery-webů. Jejich weby jsou ale často spíš hezké než užitečné. Zapomínají, že sami tráví se svým webem dlouhé dny a zvykají si tak na jejich vzhled. Naproti tomu uživatel na jejich webu zůstává jen několik minut a pak odchází. Není vůbec odvázanýz toho, že se má učit zase něco nového.

Mnohé testy použitelnosti (např. Flash and Web-Based Applications) jasně ukazují chybné uvažování milovníků mystery-webů. Existují ale samozřejmě případy, kdy je použití prostředků mystery-ideologie na místě (např. dětské weby).

Misery

Takle ideologie se nese ve znamení útisku. Vyskakující okna, titulní vstupte-stránky, stránky, které maximalizují prohlížeč a vypnou menu a nástrojovou lištu. Autoři dělají z návštěvníků nesvéprávné jedince. A věřte, že nikdo se sebe nechce dělal blbce.

A vítězem je

Podle Nielsena (a já s ním souhlasím) samozřejmě mastery. Nechme dělat uživatele to co chce, protože on sám ví nejlépe, co chce udělat. Uživatel vidí ve webu především nástroj (ne prostředí).