Různí uživatelé nahlíží na prohlížeč různým způsobem. Ne každý uživatel se chová, jak by autor stránek očekával.

Před pár týdny jsem vedl zajímavý rozhovor s klientem, pro kterého chystám redesign webu. Je to poměrně pokročilý uživatel internetu. Mluvili jsme jsme mj. o možnostech, jaké přináší použití CSS. Překlikl jsem na alternativní vzhled a ukázal jsem, jak bude vypadat tiskový výstup. Klient pokyvoval hlavou a pak mi položil otázku, které jsem chvíli rozuměl jinak než tazatel. Klient se zeptal, kde na stránce zamýšlím umístit odkaz Verze pro tisk. Znovu jsem pohovořil o výhodách CSS. O nižších nákladech na jedinou verzi kódu, který je použitelný pro více zařízení. Z výrazu klienta mi došlo, že otázka směřovala k jinému cíli. Klient, ač mladý pragmatik, který dobře řídí úspěšnou firmu, nepoužívá při tisku webových stránek možnosti prohlížeče. Nemá rád stránky, které (podle něj) neumožňují tisk. Když tiskne, hledá (jen) na stránce odkaz, pomocí kterého stránku vytiskne.

Myslím, že uživatelů, kteří vidí hlavně/jen obsah, je určitě víc. Mnoho z nich vůbec neví, že je něco jako prohlížeč. Oni vidí jen ten internet. To samozřejmě není špatně. Je to prostě tak. Oni vlastně prohlížeč nepotřebují. Přirovnal bych prohlížeč k oknu. Člověk nevěnuje pozornost oknu, ale tomu, co vidí za oknem.

Tahle paralela vysvětluje nejrůznější „nepochopitelné“ chování uživatelů. Třeba zadávání odkazu do vyhledávacího pole vyhledávače místo do adresního řádku prohlížeče. Někdy se mi zdá, že by výrobci prohlížečů mohli místo prázdné stránky nabídnout stránku, která by obsahovala vycentrované textové pole a tlačítko Go. Prostě takový adresní řádek přes celé okno prohlížeče.

Možná je podobenství prohlížeče jako okna odpovědí na žabomyší války příznivců toho či onoho prohlížeče. Běžným uživatelům je to většinou fuk. Když jim některá stránka nefunguje kvůli prohlížeči, tak chybu zhusta nehledají v prohlížeči, ale jinde. Je to jako debata architektů o tom, který tvar okna je nejlepší. Běžnému člověku se jedná hlavně o to, co vidí z okna. Samozřejmě chce něco vůbec vidět. Špatného architekta zajímá jen to okno. Dobrý architekt ale vidí nejen okno, ale hlavně to, co je za tím oknem. Vidí celý dům, bere v potaz jeho okolí, počítá s obyvateli domu. A podle toho navrhuje.