Od doby, co byla v srpnu spuštěna výměna naší střechy, až do poslední soboty, kdy jsem se konečně napevno (i když vzduchem) připojil do internetu, stálo naše rodinné PC u syna v pokoji. A po celou tu dobu padaly do mých e-mailových schránek nové maily. A že jich za toho čtvrt roku bylo požehnaně.

Původně jsem počítal jen z několika týdny domácího odinternetování. Ale člověk míní… Znáte to. Čas od času jsem se připojil ke schránkám notebookem a vyřídil to nejdůležitější, ale stejně mě několik set e-mailů, které naskočily v mém Thunderbirdu, docela orosilo. Spam naštěstí skončil v propadlišti tandrberdího antispamu.

Včera před půlnocí jsem si konečně vydechl. Skoro všechny e-maily jsem vyřídil, roztřídil a na většinu odpověděl, i když už byly notně fousaté. Přece jenom si říkám, že slušnost by se měla vyplácet. A já jsem navíc, co se týká číslic v závorkách za účtem v mailovém klientovi, strašný pedant. Z dvouciferných číslic jsem v tomto případě nervózní.