Omlouvám se za nadpis, který by se hodil spíš do fóra o fotografii. Ale nadpis tohoto spotu mi vrtal hlavou už pár měsíců. A rozhodování, kdy koupím analogovou část z výše uvedené otázky, trvalo v řádu roků.

Digitál

Abych to všechno vysvětlil. Posledních pár let rád fotím. A tak jsem pořídil digitální kompaktní fotoaparát střední třídy (v té době) Canon PowerShot A75. Nebrzděný cenou filmu a nutností chodit s každou várkou dvakrát do labu, jsem se teprve rozjel. Občas jsem zabrousil na nějaký odborný web, přečetl nějakou knížku o fotografování nebo oborový časopis. A s jídlem roste chuť. Zvlášť, když zjistíte, že kompaktem nevyfotíte všechno. Tedy všechno vyfotíte, ale ne tak, jak si to představujete. Holt světlost pořádného objektivu ničím nenahradíte.

A tak jsem se začal rozhlížet po nějaké digitální zrcadlovce. Okrajové podmínky byly celkem jasné. Zůstat u osvědčené značky a nezruinovat rodinu. Takže volba padla na Canon 350D. Řekl bych velmi slušná amatérská digitální jednooká zrcadlovka.

Analog

Ale čáru přes rozpočet mi udělal analog. Ne že bych chtěl kupovat přístroj na kinofilm. Chtěl jsem jenom mít pěkný nadpis spotu na blog. Analogem totiž myslím auto. Od léta totiž platí nový silniční zákon. A svou rozrůstající se rodinu už nemůžu převážet v tchánově bleděmodrém veteránovi. Brání mi v tom zákon a strach nebo Strach a pořádek?

Každý rok jsme se ženou čekali na zimu, která měla být pro pamětní stodvacítku zimou poslední. Nedočkali jsme se. Možná i díky dlouhému čekání na exitus tchánova plechového miláčka jsme nakonec mohli před dům postavit novou starou Octávii. Taky tady držím značku.

A jestli čekáte na nějaké dramatické rozuzlení, tak Vás asi zklamu. Žádné se zatím nekoná. Ale možná bude i ten digiťák.