Tak byl u nás pojišťovák. Na ulici pevný stisk rukou. V chodbě bodrý rozhovor na téma mistrovství světa ve fotbale. V obýváku pojišťovák usazen do nízkého křesla – já nad ním v povytažené kancelářské sesli (kdo viděl Charlie Chaplina ve filmu Diktátor pochopí). A že prý naše pojištění už nereflektuje současnost (ajajaj). Je prý pro nás nevýhodné (panenkomarjá). Nic se nemáme bát, nemusíme nic měnit, k ničemu nás nenutí (to jsem si oddechl). Ale pojišťovna čas od času aktivuje staré smlouvy (štěstěna se na nás usmála). A ta šťastná chvíle nastala i u naší pojistky (jupííí!). Pojišťovák vytahuje s elegantní aktovky dvoulist hustě potištěný (dokonce) dvanácti variantami nového pojištění. Prst jezdí zleva doprava. Z úst se line stakáto čísel. Bubny víří. Smyčce kvílí.

Tady na chvilku odbočím. Je zajímavé sledovat to stále se opakující schéma. Vzbudit důvěru, popsat neexistující problém a nabídnout jeho řešení. Kdo prošel třeba jen školením interních auditorů (mimoděkismus) tyhle psychohrátky zná. Past je natažená, je načase aby sklapla.

Abych to zkrátil. Budeme platit třikrát tolik za potenciální dvojnásobek.

Kuna už je ve sklopci. Je na čase to trápení ukončit. Povídám, že když on o výhodách pro mne, tak já o výhodách pro pojišťovnu. Přece nejsou dobročinný podpůrný spolek. Rád bych tedy dostal kalkulaci na pár dní k prostudování. Pojišťovák že prý to nejde. Já na to proč? Protože to nikdo zatím nechtěl? Ale já přece nevydám své peníze bez rozmyslu. Jenom tu kalkulaci nechte na stole. Ono to nejde, protože je to smlouva a lidi jim to sami od sebe podepisují a dělají tam chyby a pak jsou zmatky. Žena na to, že to není smlouva, ale návrh smlouvy. A just to nejde! Ptám se pána, jestli už viděl v televizi tu reklamu, ve které obchodníkům roste nos jako Pinokiovi? Že bych si to aspoň nějak opsal. Pojišťovák oskenoval počítačový koutek a když neuviděl skener, tak posmutněle prohlásil, že by to šlo oskenovat. No já skener nemám (pojišťovák pookřál), ale vyfotím si to (odokřál).

Žádné prachy, žádný sex. Krátké loučení v obýváku. Projít si smlouvu v klidu, to se mu prý ještě nikdy nestalo (poslední pokus). Ani v chodbě se mu to ještě nestalo (další poslední pokus). Ani na ulici se mu to ještě nestalo (poslední poslední pokus). Tak mu povídám, že si muže odnést aspoň cennou zpětnou vazbu od velmi zvláštního pojištěnce. Možná se mu to ještě někdy stane.