Všichni píšou o novém webovém prohlížeči Google Chrome. Taky jsem uvažoval, že publikuji hlubokomyslnou analýzu, sesmolím nějakou srandu, zahledím se do světlé/temné budoucnosti, případně zvolím velmi netradiční formu pro tradiční obsah. Ale proč dělat něco, co udělali tisíce jiných, jinak i lépe?

Google Chrome jsem stáhl a nainstaloval (škoda, že není kompletní instalační balík). Google Chrome jsem pár hodin používal a občas asi používat budu. Google Chrome se mi v mnoha ohledech velmi líbí. Myslím si, že některé vlastnosti Google Chrome probublají do ostatních webových prohlížečů (a to je dobře).

A na závěr mi místo závěru odpusťte, že si odpustím několik trefných přirovnání k iPhone.

Některé věci jsou notoricky známé. Když se na ně ale podíváte pořádně zjistíte, že je skutečnost jiná. A docela zábavné může být se vůbec nedívat.

Philipp Lenssen včera zveřejnil článek Drawing the Google Homepage With Eyes Closed s několika kresbami titulní stránky Google malovanými poslepu. Philipp požádal několik známých, aby nakreslili titulní stránku vyhledávače Google se zavřenýma očima. Je zajímavé, na co si lidé z titulky vyhledávače vybaví a jak se jim podaří poslepu vzpomínky přenést na papír. Řekl jsem si, že by to mohla být zábavná hra. Chopil jsem se fixy, dal před sebe čistou á čtverku, zavřel oči. Tady je výsledek:

Titulka Google kreslená poslepu

Jestli se chcete pobavit, tak kreslete, skenujte a odkaz na obrázky můžete psát do komentářů.

Prodloužení platnosti domény je obvykle velmi jednoduchá záležitost. Na trhu je velká konkurence a tak se firmy snaží zákazníkovi umést cestičku. I když jsou vyžadovány pořád nějaké nové a nové souhlasy, tak obvykle dorazí e-mail, ve kterém stačí kliknout na odkaz a na webu rychle projít zřetelně označené kroky. Vím to, protože to nedělám jinak.

Některé velké firmy se k prodloužení platnosti domény ale staví jinak. Dnes jsem prodlužoval firemní doménu a nestačil se divit. Bez vytáček přiznávám, že velká část problémů padá na vrub mému pokročilému věku, celkové zchátralosti organizmu a falešnému pocitu, že zákazník má vždycky pravdu. Ale i tak.

Následuje krátká citace z „prodlužovacího mailu“ (nezaměňovat s jiným typem prodlužování):

Pokud si přejete registraci doménového jména example.cz prodloužit, navštivte internetové stránky https://webcare.abcdefgh.cz. Zde je třeba vyslovit souhlas s platnými obchodními podmínkami registrace doménových jmen společnosti ABC DEFGH a.s. a následně pomocí webové aplikace provést prodloužení doménového jména.

Po sdělení typu navštivte stránky a tam najdete obvykle následuje bloudění na zmíněném webu (autor textu e-mailu sedí o několik pater firemního mrakodrapu jinde od kanceláří web developerů). Pic kozu do vazu. Navštívil jsem, neprodloužil jsem, bo jsem nenašel. Přiznávám, že jsem se za odměnu naučil pár užitečných czenglických textů a několik vnitrofiremních šifer. Po patnácti minutách procházení Klientského Systému™ jsem vyměkl a zavolal na zákaznickou linku. Slečna nevěděla. Slečna se zeptala nadřízené. Pak jsem nevěděl já. A pak se zase slečna zeptala nadřízené. Pak už slečna věděla, ale já jsem neviděl. Dál už nebudu obtěžovat sáhodlouhým popisem, co kdo viděl a neviděl, protože je to docela běžný jev jakékoli telefonické podpory a není nutno se nad tím nějak vzrušovat. Slečně děkuji za ochotu a pomoc.

Na každý pád jsem se navzdory úporné podpoře technické podpory (opravdu, ten přiblblý sloh je tady úmyslně) k vytouženému target-blank-formuláři dostal. Sice přes menu s odkazy začínajícími patnácticifernými čísly, za kterými následovala opakující se anglická slovíčka (na konci, zarolované v rámu, přece jen nějaké rozdílové texty byly) a několik umně skrytých pidiodkazů. Samozřejmě ani jeden odkaz neobsahoval cokoli vzdáleně připomínající důvod, proč jsem na web přišel. Tedy ono prodloužení domény. Tahle slůvka nebyla konec konců ani v nadpisech nebo výrazněji v textech na procházených stránkách.

Pro mě z toho plyne poučení vyhýbat se velkým molochům. Někdy ale není vyhnutí.

A ještě by mě zajímalo, jestli ten nahraný hlas, co říká  váš hovor může být monitorován, mluví pravdu? Použil jsem totiž dvakrát slůvko paznecht.