Prodloužení platnosti domény je obvykle velmi jednoduchá záležitost. Na trhu je velká konkurence a tak se firmy snaží zákazníkovi umést cestičku. I když jsou vyžadovány pořád nějaké nové a nové souhlasy, tak obvykle dorazí e-mail, ve kterém stačí kliknout na odkaz a na webu rychle projít zřetelně označené kroky. Vím to, protože to nedělám jinak.
Některé velké firmy se k prodloužení platnosti domény ale staví jinak. Dnes jsem prodlužoval firemní doménu a nestačil se divit. Bez vytáček přiznávám, že velká část problémů padá na vrub mému pokročilému věku, celkové zchátralosti organizmu a falešnému pocitu, že zákazník má vždycky pravdu. Ale i tak.
Následuje krátká citace z „prodlužovacího mailu“ (nezaměňovat s jiným typem prodlužování):
Pokud si přejete registraci doménového jména example.cz prodloužit, navštivte internetové stránky https://webcare.abcdefgh.cz. Zde je třeba vyslovit souhlas s platnými obchodními podmínkami registrace doménových jmen společnosti ABC DEFGH a.s. a následně pomocí webové aplikace provést prodloužení doménového jména.
Po sdělení typu navštivte stránky a tam najdete
obvykle následuje bloudění na zmíněném webu (autor textu e-mailu sedí o několik pater firemního mrakodrapu jinde od kanceláří web developerů). Pic kozu do vazu. Navštívil jsem, neprodloužil jsem, bo jsem nenašel. Přiznávám, že jsem se za odměnu naučil pár užitečných czenglických textů a několik vnitrofiremních šifer. Po patnácti minutách procházení Klientského Systému™ jsem vyměkl a zavolal na zákaznickou linku. Slečna nevěděla. Slečna se zeptala nadřízené. Pak jsem nevěděl já. A pak se zase slečna zeptala nadřízené. Pak už slečna věděla, ale já jsem neviděl. Dál už nebudu obtěžovat sáhodlouhým popisem, co kdo viděl a neviděl, protože je to docela běžný jev jakékoli telefonické podpory a není nutno se nad tím nějak vzrušovat. Slečně děkuji za ochotu a pomoc.
Na každý pád jsem se navzdory úporné podpoře technické podpory (opravdu, ten přiblblý sloh je tady úmyslně) k vytouženému target-blank-formuláři dostal. Sice přes menu s odkazy začínajícími patnácticifernými čísly, za kterými následovala opakující se anglická slovíčka (na konci, zarolované v rámu, přece jen nějaké rozdílové texty byly) a několik umně skrytých pidiodkazů. Samozřejmě ani jeden odkaz neobsahoval cokoli vzdáleně připomínající důvod, proč jsem na web přišel. Tedy ono prodloužení domény. Tahle slůvka nebyla konec konců ani v nadpisech nebo výrazněji v textech na procházených stránkách.
Pro mě z toho plyne poučení vyhýbat se velkým molochům. Někdy ale není vyhnutí.
A ještě by mě zajímalo, jestli ten nahraný hlas, co říká váš hovor může být monitorován, mluví pravdu? Použil jsem totiž dvakrát slůvko paznecht.