Každý týden 5000 trestných bodů
Toto jsem se dnes dočetl ve včerejší MF Dnes. Začal jsem to číst v sobotu večer a článek dolouskal v neděli ráno. Včera jsem začal trochu počítat, dnes jsem našel nějaké podklady a zítra bych už vychladl a nic nenapsal. Tak to radši napíšu dnes (i když už není neděle ráno).
Úředníci evidující přestupky jsou zavaleni prací…
Tak počítejme. Každý týden se přidělí asi pět tisíc trestných bodů. Hrůzné číslo. Úředníci nestíhají. Zával! Přitom je potrestáno dva a půl tisíce řidičů. Každý dostane v průměru dva body (říká mluvčí ministerstva dopravy). Zatím pořád vysoké číslo? Pojďme dál.
Přestupky vyřizují pověřené obce. Nevím to přesně, ale počet pověřených obcí odhaduji na dvě stovky (hledal jsem přesné číslo, ale lepší jsem nenašel). Takže 2500/200=12,5. A týden má pět pracovních dnů. Takže ještě jedno dělení. Tentokrát pětkou. To máme dva a půl případu na jeden pracovní den! To je tedy opravdu zával!
I kdyby těch pověřených úřadů bylo míň. I kdyby bylo rozložení přestupků nerovnoměrné. Pořád je prohlášení o zavalenosti úředníků lež jako věž. Je to další pokus o navýšení počtu darmožroutů. Další pokus, jak vybavit nové kanceláře a nakoupit nové počítače. Další vyhazování peněz.
Výměna řidičských průkazů
Asi se ptáte, proč se tak čílím? Snažím se totiž o výměnu řidičského průkazu. Má laická představa byla následující. Stáhnu si žádost z internetu (bohužel na rozdíl od jiných žádostí, tam tato nebyla – první varování). Tak jinak. Zajdu v předstihu na pověřený úřad (MÚ Holešov v mém případě). Tam je nový odbor dopravy (půl zabraného patra). Tam si někde na chodbě vezmu žádost pro sebe a mou ženu. Doma žádost vyplníme. Zajdu na úřad a žádosti podám. Za pár týdnu si vyzvednu nový řidičský průkaz. Ihned jsem zapudil fantaskní přestavu o tom, že ukážu stávající řidičský průkaz, úředník do počítače zadá číslo řidičáku, v případě změn vytiskne předvyplněnou žádost a zjistí, jestli se něco nezměnilo a já to jen podepíšu.
Na úřadě přede mnou jen jeden člověk. A jeden vevnitř. Tlumené přehadování zpoza dveří. Po čtvrthodince se dveře otvírají a dovnitř vstupuje manželský pár. Za pár minut slyším, jak úředník radí těm přede mnou, co mají do žádosti vyplnit. Drzost lidí nemá obdoby! Oni zdržují lidi venku. Po deseti minutách přece jenom trochu vychládnu a můžu jít dovnitř s představou, že si vyzvednu žádost a poběžím domů. Úředník mi oznamuje, že žádosti nevydávají. Pěkně si prý stoupnu k okénku, pěkně žádost pod dohledem vyplním, úředník si najde kartu, dotazník natypuje do počítače bla, bla bla. Chvilku jsem zkoušel ohranou desku a pak se sprostým slovem na rtu opustil kamrlík.
Za týden jsem přestrojen a lehce zarostlý mužným vousem opět stál ve stejné frontě na stejném úřadě. Téměř na pole position. Čekací dvacetiminutovka proběhla rychle (jen dvakrát jsem uspal třítýdenní dceru a jen jednou ji dal napít z láhve a milý spolučekající nás chtěl nechat sednout – strategickou pozici u dveří přece nepustím). Jen nějaká divná občanka prohlašovala, že je tady na výměnu řidičáku už potřetí a ještě nic nevyřídila. Já ji pochopil. Ostatní ve frontě za mnou asi ne (jinak by se hodinu před zavíračkou otočili na podpatku hned, jak by spatřili trojmužnou frontu).
Na tomto místě bych měl napsat, že na dopravním odboru MÚ Holešov je určitě více než 5 dveří. Fronta je ale jen u výměny řidičáků (úředník, který vyšel ze sousedních dveří – snad vedoucí – se tomu hlasitě podivoval, tak to radši zdůrazním). Vcházím se ženou dovnitř mumlaje si svou uklidňující mantru. A zopakoval si, že budu radši držet jazyk za zuby. Namyšlená úřednice postupovala přesně tak, jak mi před týdnem předpověděl její kolega. Dala mi žádost, chovala se ke mně jako k frekventantovi pomocné školy (to když mi radila s vyplňováním žádosti), hledala ošoupanou kartu řidiče, data z dotazníku přepisovala do databáze (titul slimák roku by si zasloužila právem). Dvacet minut a už jsme byli venku. Ocenil jsem inteligenci spoluobčanů – fronta se jako zázrakem rozpustila. Někteří pochopili. Zůstali v ní jen ti, kteří si přišli vyzvednout žádost o vydání řidičského průkazu.
Proč to píšu? Samozřejmě abych si ulevil. Taky proto, jak nebezpečný je nárůst úředníků dusících svou zbytečnou činností naši zemi. Abych vyjádřil svůj názor, že systém výměny řidičáků musel vymyslet buď úplný debil nebo géniální ploditel nových ouřadů. A taky bych chtěl vědět, jak to chodí na jiných úřadech vyměňujících řidičáky. Chci znát vaši zkušenost. V době počítačů (a že se jich tam nakoupilo) přece není možná taková zhovadilá blbost?
PS
Poslední věta je samozřejmě jen řečnický obrat.
