Při sběru materiálů na další díl seriálu o českých weblozích jsem (jaksi bokem) sepsal používané DTD. Jak jsme tedy na tom?
Pokud se chcete o DTD dozvědět víc, podívejte se na některý z následujících odkazů:
Vosa na jazyku má od dnešního dne třísloupcový layout. Vedle zvýšení počtu svislých pruhů prošel změněn také celý design.
Martin Michálek opustil děravou loď jménem Blogger a svůj weblog pohání od 1. 5. motorem EasyBlog Lite. Také jeho RSS je v novotě a najdete je na nové adrese.
EasyBlog Lite se pomalu stává základní výbavou českých bloggerů.
Lukáš Mižoch má mezi blogery řadu přídomků. Sám se také mnohými přídomky označuje. Já jsem v titulku také jeden (asi nový) spáchal. Dnes před polednem oděl svůj RG~blog do nového vpravdě minimalistického hávu.
Lukáš se mi před pár měsíci svěřil se svou (možná až úpornou) snahou o šetření velikosti svého blogu. Jednoobrazovkový (asi se natáhne) design nebudu hodnotit, můžete to koneckonců sami na anketní stránce.
Marek Prokop často nutí čtenáře k zamyšlení. A to je samozřejmě dobře. Včera si položil otázku jestli jsou všechny weblogy opravdu weblogy? Ve své úvaze pojmenovává ve dvou bodech 3 formální znaky weblogu:
Nechci se patlat v jednotě obsahu a formy, ale nejsou třeba trvalé odkazy spíše prostředkem pro zvýšení návštěvnosti?
Trochu bych nesouhlasil s bodem, který se týká úplnosti uvádění příspěvků. Ano, krátké příspěvky nemá cenu dělit, ale nevidím důvod, proč nerozdělit příspěvek dlouhý. Námitka, že autor nutí čtenáře odskakovat zcela neobstojí. Jedním ze znaků weblogu je, že hojně odkazuje. Takže proč neodkazovat na pokračování? Jistě, řešení, které uspokojí puristy je, že vedle weblogu si autor zřídí ještě e-zin a na tam zveřejněné články bude odkazovat ze svého weblogu. Ale to je tak trochu strkání hlavy do písku.
Jako rozumný argument, proč nedělit mi připadá to, že weblog má obsahovat krátké příspěvky a ty opravdu není vhodné dělit. Mimochodem, existuje někde nějaká standardizovaná definice weblogu?
Většina významných českých weblogů publikuje 4 až 7krát do týdne. Na jedno vydání pak většinou připadají 1 až 2 příspěvky. Vyplývá to z dalšího dílů seriálu o významných českých weblozích.
Můj jmenovec David se zlobí, že ISSN nebude. Poškádlil jsem Google a tady je pár informací o ISSN a weblozích ze světa:
…I consider it a continuously updated homepage and not a regular, periodic document…)
…the advertising and individual home pages, the online diaries, the web sites exclusively of links are not eligible for an ISSN…)
…they wouldn\’t give our blog an ISSN, as it looks more like a forum than a magazine…)
Našel jsem zatím jen tři tento weblog s přiděleným ISSN:
Jak je vidět, tak snaha o zrovnoprávnění blogů vůči ostatním periodikům není ojedinělá. Zatím se ale zdá, že čas ještě neuzrál.
» ISSN for weblogs – další užitečné informace
A zbývá ještě doplnit, že vedle zmíněné šedé jsou především bílé, modré a černé. Jak můžete číst, nejedná se v tomto příspěvku o hodnocení kvality obsahu, ale jde čistě o formu.
V dalším díle seriálu rozborů českých weblogů jsem se zaměřil na použití barev a na jejich poměrné zastoupení na stránkách.
Má páteční úvaha Atomz vs. Google mě přivedla na otázku, jak vlastně řeší otázku vyhledávání české weblogy. A výsledek? Polovina weblogů vyhledávání nabízí. Formulář pro hledání je nejčastěji v levé nebo pravé části horní poloviny stránky.