Spameři se zase probudili

Komentářoví spameři zase začali řádit. Nebo přesněji začal řádit maník propagující karetní hazard. Štve mě to, ale zatím to není tak hrozné, jako v případě Dana Cederholma. Ten dostal do komentářů více než 200 kousků. Komentáře dočasně zrušil.

V mém případě vyhrála lenost nad budoucím klidem. Žádné akce prozatím nechystám. Možná s tím něco udělám, až vyměním současný publikační systém. Ale kdo ví, kdy to bude?

Aktualizace: Tak se zdá, že jsem snad tak dobrý jako Dan Cederholm. Spamer, ludra jedna, se činí. Zatím jsem od včerejška napočítal více než stovku nových komentářových spamů.

Aktualizace 2: Spamer se opravdu činí. Před chvilkou jsem z mySQL smazal více než 200 spamových komentářů. Vypadá to, že jede jeden spot po druhém. Jsem zvědavý, jestli pojede zase od začátku (snad nebude zjišťovat, jesli už něco není smazané). Zatím jsem si procvičil DELETE FROM. Systémovější kroky budou následovat (na školení se nedá dělat všechno).

Krade se. No a?

Napsal mi Marcel. Tvoří web, který má podobné zaměření, jako část mého webu conVERTER. Konkrétně se jedná o životopisy slavných fyziků. Před pár dny si všiml, že byl přeskočen na prvních místech v pořadí výsledků vyhledávání jiným webem. To by nebylo tak zlé, kdyby nebyl přeskočen stránkami, které obsahují texty zkopírované z jeho stránek.

Marcel čte můj blog a občas se podívá i na conVERTER. Marcel nelenil a na Google prověřil, jestli někdo nepytlačí na mém webu. Nepřekvapil mě, protože rychle našel několik klonů mých stránek.

A teď co s tím? Já sám jsem v začátcích udělal tu chybu, že mi utekl polotovar stránky, na které jsem měl pracovně nakopírované texty z jiného webu. Autor jednoho ze zdrojů to rychle zjistil a přikázal, abych je bezpodmínečně smazal. Já navrhl každou stránku zkrátit (citace), zveřejnit odkaz na zdroj a samozřejmě omluvu. Bylo zamítnuto. Bylo řečeno, že se sejdeme u soudu. Uvedl jsem tedy stránky do souladu se zákonem (stránky jsou výukové, uvedení zdroje, zkrácení na formu citace).

Ne každý se chce domluvit. Naopak. Kdo úmyslně zcizí cizí dílo je většinou otrlý típek. Na domluvy pranic nedá. A ve většině případů nedá ani na výhružky, protože ví, že se policie nějakým webem zaobírat nebude. Dějí se přece horší věci.

A jak z toho ven? Osobně jsem na nějaké pokusy o nápravu na straně zlodějíčka rezignoval. Nemůžu pořád jenom sledovat, co se kde šustne. Nemůžu pořád psát emaily pirátům. To bych nedělal nic jiného a nakonec by mě to udolalo. Jediné co zmůžu, je tvořit stránky tak, aby byly vždy ve výsledcích vyhledávání úplně nahoře. Aby byly mé stránky užitečné pro návštěvníky. Aby byly nejlepší. Pravda, někdy se to nepodaří. Ale můžete mi poradit něco jiného?

Zlatá rybka a tvorba webu

Pohádka o zlaté rybce vypráví příběh o starém rybáři, který ulovil zlatou rybku. Za navrácení svobody postupně plnila zlatá rybka rybáři tři přání. Chamtivá rybářova žena použila první dvě přání tak špatně, že posledním přáním vrátila škodolibá zlatá rybka věci do původního stavu. Tolik pohádka o zlaté rybce.

Tvorba webu je někdy jako rybolov. Autor postupně tvoří stránky, na které chce ulovit návštěvníky. Jeho sítí jsou vyhledávače. Každá nová stránka zvětšuje velikost sítě. S každou stránkou přichází o něco víc návštěvníků (počet návštěvníků je daný taky počtem rybek v moři). Čas od času se podaří ulovit zlatou rybku.

Bingo!

Zlatá rybka je stránka, která po zveřejnění začne přivádět najednou velký počet návštěvníků. Poznáte to zčista jasna na návštěvnosti. Návštěvníci víc reagují a posílají více emailů. V nejlepším případě se návštěvníci změní v solventní zákazníky, věrné čtenáře nebo obdivovatele.

Zlatou rybku můžete chytnout nejen do sítě, ale někdy stačí prut, na který napíchnete vhodnou návnadu. Před pár dny byl používán červ rodu Esterus Ladus. Rybáři totiž často ví jakou návnadu použít. Ví co rybkám chutná, po čem doslova šílí. Někdy ale uvízne zlatá rybka v docela obyčejné síti. Prostě na web přidáváte novou stránku a najednou začnou chodit emaily na jediné téma. Na téma dané stránky. Čert ví, která stránka je ta pravá.

Nedělejte plastiky nosu

Autor by si měl uvědomit, že není dobré se zlatou rybkou příliš laškovat. Návštěvníci nejsou rádi, když je někdo tahá za nos. Chtějí získat takové informace, aby byli spokojení. Očekávají, že když pošlou email, tak rychle dostanou uspokojivou odpověď. A to si vyžaduje autorovu zodpovědnost.

Když napíšu stránku, na které slibuji holky a místo toho nabídnu vdolky, nemusím se setkat s uznáním. Zlatá rybka se mi může pomstít.

Kdo byl dneska v práci

Tak mě napadlo, když jsem si užíval dnešní dovolené. Kdo z Vás byl dneska v práci (ve škole apod.)? Měli jste volno? Jaké byly důvody, že jste si neprodloužili víkend?

Linky na víkend VIII.

What is a „web standard?“
Molly Holzschlag píše co jsou a nejsou webové standardy.
Simulace position: fixed v Exploreru 6
Dušan Janovský využívá chybu IE při návrhu designů s menu na fixní pozici.
Google and Microsoft Getting Close
Budou Google a Microsoft kamarádit?
Introducing the Customer-Centric Worldview
Mark Hurst
České portály nestojí o peníze z PPC
Martin Kopta o tristním stavu kontextové reklamy na českých vyhledávačích.

Panasonic SC-PM19E-S

Optimalizace pro vyhledávače (SEO) je obor, o kterém se poslední dobou hodně mluví. Ve většině případů pro dobrou pozici ve výsledcích vyhledávání stačí dodržovat základní zásady tvorby webu. Stačí sémanticky správně používat značky elementů (chcete-li tagy), správně odkazovat a text, na který optimalizujete, vhodně rozmístit v textu stránky a v kódu dokumentu.

Do tuhého jde, když se začne jednat o peníze. Kdo má peníze chce pochopitelně získat peněz víc. Může si proto zaplatit optimalizaci (nebo přitlačit, aby se o to postaral dodavatel webu).

Chceme domů koupit mikrověž Panasonic SC-PM19E-S. Chtěl jsem o této mikrověži zjistit nějaké informace. Technická data není problém získat třeba na webu výrobce. Ale co recenze publikované na odborných webech? Google na dotaz Panasonic SC-PM19E-S vrátí především odkazy na e-shopy. Recenze na první stránce veškeré žádné (bude to tím, že jich asi moc není). Je vidět, kde se točí peníze.

Potěší, že na prvních místech jsou odkazy na domácí e-shopy. Buď jsou lépe optimalizované (teď bych mohl začít psát oslavné ódy na Čechy, když už je ten státní svátek), nebo se přístroj jinde neprodává (to asi nebude úplně pravda). Stránka na českém webu Panasonicu je právě teď až na 37. místě(!). A teď, když o tom tak přemýšlím, bude možná na na jednom z předních míst odkaz na spot Panasonic SC-PM19E-S. A kdo bude chtít najít nějaké informace o mikrosystému Panasonic, najde tento neužitečný blábol. Ale podobný styl koneckonců na domácích blozích letí.

Dobrý web: Position tracker

Dobrý web dnes oficiálně spustil placenou službu Position tracker. Informoval o tom David Špinar v konferenci SEO: Nastroj pro sledovani pozic webu ve vyhledavacich

Position tracker je určen k trvalému sledování pozic vlastních webů ve výsledcích vyhledávání domácích i zahraničních vyhledávačů. Měl jsem tu dobrou příležitost systém testovat. Musím říct, že ho můžu s klidným svědomím doporučit.

Kayser, Reynolds, Sabine a tvrdost online

Za poslední 2 týdny jsem doplnil web conVERTER o několik nových stránek:

Heinrich Gustav Johannes Kayser
Heinrich Kayser se zabýval akustikou a spektrální analýzou. Životopis zatím neobsahuje velké množství informací. Chystám doplnění.
Osborne Reynolds
Reynolds věnoval svou vědeckou činnost mj. proudění kapalin.
Wallace Clement Sabine
Wallace Sabine byl zakladatelem stavební akustiky.
Převodník tvrdosti
Online javascriptový převodník jednotek tvrdosti pevných látek.

Tři, dva, jedna a půl

Čísla v nadpisu stručně charakterizují mou webdesignerskou cestu. Vztahují se k počtu sloupců layoutu stránek tak, jak jsem je preferoval. A myslím, že docela dobře vystihují i můj názor, že v jednoduchosti je síla. A platí to i pro tvorbu webových stránek.

Nejsem demagog

Samozřejmě že nejsem zaslepený demagog, který by teď chtěl začít hlásat, že pro všechny webové stránky stačí jeden sloupec. Layout je nejen věcí skutečných potřeb, ale v reálném světě především záležitost identifikace s dalšími podobně zaměřenými weby. Málokomu se totiž při návrhu webu podaří překročit vlastní stín (natož aby překročil evoluční stín ostatních webdesignérů).

Dovolím si ale tvrdit, že je možné každou stránku zjednodušit. Ořezat zbytečnosti, ubrat na grafice a tím bez zdůrazňování zdůraznit hlavní obsah.

Tři sloupce a více

Když jsem začínal s tvorbou stránek, tak jsem podvědomě toužil dostat na stránku co nejvíc informací. Chtěl jsem, aby každá informace byla vidět bez nutnosti rolovat stránkou dolů. Vědomí mi pak velelo, abych přidával další odkazy na byť jen okrajově související stránky. Logicky mi pak vyšla stránka se třemi sloupci (někdy i více). Taková klasika. Vlevo navigace, uprostřed obsah (nejlépe s několika obtékanými rámečky uvnitř) a vpravo pak další sloupec např. pro související odkazy. Výsledkem byl silný informační šum. Informační smog dusící uživatele.

Dva sloupce stačí

Když jsem připustil, že uživatel po příchodu na stránku (většinou přes vyhledávače) hledá obsah, který co nejvíc odpovídá zadanému dotazu (případně textu odkazu), tak mi bylo jasné, že ten obsah musí především vidět. Souvislosti (navigace, související odkazy apod.) jej začnou zajímat až potom, co rychle rozpozná cíl svého pátrání. Pak teprve na stránce zůstane. Pak si přečte její obsah a až potom bude hledat souvislosti.

Z tohoto poznání mi vyšlo, že jeden sloupec můžu klidně oželet. Jeho obsah můžu vhodně rozmístit po zbytku stránky (souvislosti z vlastního webu třeba do kontextového menu doleva, externí odkazy na konec hlavního obsahu nebo do textu stránky atd.).

Jedna a půl nebo i méně

Docela dobře je často možné ušetřit místo na stránce i nervy uživatelů zmenšením plochy kontextové navigace. Místo sloupce s několika málo položkami poslouží obtékaný navigační box. Pokud je dostatečně odlišený od okolního textu (nejen barvou, ale třeba i orámováním a vhodným okrajem), ušetří se místo, které by jinak zůstalo pod kontextovou navigací prázdné.

Z toho všeho mi vychází jednosloupcová stránka s globální navigací nahoře, s obsahem přes celou šířku jediného sloupce. Stránka s obtékanou kontextovou navigací a se souvisejícími odkazy v textu stránky nebo (a) na konci obsahu. Dole je místo pro servisní odkazy (kontakt na autora, copyright, mapa webu, prohlášení o přístupnosti apod.).

Není typických uživatelů

Tohle všechno co jsem psal, nikomu nenutím. Jenom se svěřuji. Každý na to může mít svůj názor. Lidé nejsou stejní. A neexistuje žádný typický uživatel. Neexistuje žádný pan Průměrný, žádná slečna Běžná nebo paní Obyčejná. Hodně lidí má ale jedno společné. Jsou líní. Nechtějí hledat jehly v kupkách sena.

Čím víc se ale internet dostává mezi lidi, tak tím se víc snižuje zastoupení mladých lidí, kteří jsou schopní vstřebat informační šoky linoucí se z prohlížečů. Zjednodušme jim život.

Lookout

Lookout je add-in pro Microsoft Outlook, který slouží pro rychlé vyhledávání e-mailů, kontaktů, poznámek, ale i souborů na disku počítače.

Před 14 dny jsem se pustil do pokračování psaní o software, bez kterého se neobejdu. Konkrétně jsem se podělil se svými zkušenostmi s aplikací SpamBayes. Dnes je na řadě Lookout.

Co je Lookout

Jak už jsem naznačil, je Lookout vylepšení aplikace MS Outlook. Účelem Lookoutu je prohledávat položky v Outlooku (emaily a některé přílohy, kontakty, poznámky, úkoly, kalendář apod.). Vedle toho umí Lookout prohledávat soubory na disku (např. txt, doc, html, xls, ppt).

Lookout vyhledává nad indexem (v mém případě má zhruba 35 MB.), který si vytvoří po prvním spuštění (pokud si vzpomínám, tak to trvalo asi 10 minut). Další indexování probíhá neviditelně na pozadí. Nepozoruji žádné zpomalení činnosti mého PC.

Lookout je určen pro Outlook 2000 a vyšší. Pro svůj běh vyžaduje Microsoft .NET Framework 1.1.

Po stažení aplikace Lookout a instalaci se na nástrojové liště Outlooku objeví nová lišta:

Lišta Lookout

Lišta aplikace Lookout

Do pole pro vyhledávání (Search) zadáte výraz a po potvrzení klávesou Enter se skoro okamžitě zobrazí okno se seznamem výsledků.

Mé zkušenosti

Lookout je velmi rychlý. Srovnávat Lookout se zabudovaným hledáním v Outlooku nemá vůbec smysl. Lookout vrací výsledky téměř okamžitě (většinou do 1 s). V této souvislosti bych připomněl, že firma Lookout Software byla koupena Microsoftem.

Protože využívá pro zadávání příkazů syntaxi známou z webových vyhledávačů, neměl jsem z jeho použitím žádné problémy. Když k tomu přičtu, že na nástrojové liště nezabírá skoro žádné místo, můžu říct, že Lookout je skvělá varianta pro vyhledávání v MS Outlook.

Souvislosti