conBLOG

Napsal mi Marcel. Tvoří web, který má podobné zaměření, jako část mého webu conVERTER. Konkrétně se jedná o životopisy slavných fyziků. Před pár dny si všiml, že byl přeskočen na prvních místech v pořadí výsledků vyhledávání jiným webem. To by nebylo tak zlé, kdyby nebyl přeskočen stránkami, které obsahují texty zkopírované z jeho stránek.

Marcel čte můj blog a občas se podívá i na conVERTER. Marcel nelenil a na Google prověřil, jestli někdo nepytlačí na mém webu. Nepřekvapil mě, protože rychle našel několik klonů mých stránek.

A teď co s tím? Já sám jsem v začátcích udělal tu chybu, že mi utekl polotovar stránky, na které jsem měl pracovně nakopírované texty z jiného webu. Autor jednoho ze zdrojů to rychle zjistil a přikázal, abych je bezpodmínečně smazal. Já navrhl každou stránku zkrátit (citace), zveřejnit odkaz na zdroj a samozřejmě omluvu. Bylo zamítnuto. Bylo řečeno, že se sejdeme u soudu. Uvedl jsem tedy stránky do souladu se zákonem (stránky jsou výukové, uvedení zdroje, zkrácení na formu citace).

Ne každý se chce domluvit. Naopak. Kdo úmyslně zcizí cizí dílo je většinou otrlý típek. Na domluvy pranic nedá. A ve většině případů nedá ani na výhružky, protože ví, že se policie nějakým webem zaobírat nebude. Dějí se přece horší věci.

A jak z toho ven? Osobně jsem na nějaké pokusy o nápravu na straně zlodějíčka rezignoval. Nemůžu pořád jenom sledovat, co se kde šustne. Nemůžu pořád psát emaily pirátům. To bych nedělal nic jiného a nakonec by mě to udolalo. Jediné co zmůžu, je tvořit stránky tak, aby byly vždy ve výsledcích vyhledávání úplně nahoře. Aby byly mé stránky užitečné pro návštěvníky. Aby byly nejlepší. Pravda, někdy se to nepodaří. Ale můžete mi poradit něco jiného?

trvalý odkaz | komentáře (5)

Pohádka o zlaté rybce vypráví příběh o starém rybáři, který ulovil zlatou rybku. Za navrácení svobody postupně plnila zlatá rybka rybáři tři přání. Chamtivá rybářova žena použila první dvě přání tak špatně, že posledním přáním vrátila škodolibá zlatá rybka věci do původního stavu. Tolik pohádka o zlaté rybce.

Tvorba webu je někdy jako rybolov. Autor postupně tvoří stránky, na které chce ulovit návštěvníky. Jeho sítí jsou vyhledávače. Každá nová stránka zvětšuje velikost sítě. S každou stránkou přichází o něco víc návštěvníků (počet návštěvníků je daný taky počtem rybek v moři). Čas od času se podaří ulovit zlatou rybku.

Bingo!

Zlatá rybka je stránka, která po zveřejnění začne přivádět najednou velký počet návštěvníků. Poznáte to zčista jasna na návštěvnosti. Návštěvníci víc reagují a posílají více emailů. V nejlepším případě se návštěvníci změní v solventní zákazníky, věrné čtenáře nebo obdivovatele.

Zlatou rybku můžete chytnout nejen do sítě, ale někdy stačí prut, na který napíchnete vhodnou návnadu. Před pár dny byl používán červ rodu Esterus Ladus. Rybáři totiž často ví jakou návnadu použít. Ví co rybkám chutná, po čem doslova šílí. Někdy ale uvízne zlatá rybka v docela obyčejné síti. Prostě na web přidáváte novou stránku a najednou začnou chodit emaily na jediné téma. Na téma dané stránky. Čert ví, která stránka je ta pravá.

Nedělejte plastiky nosu

Autor by si měl uvědomit, že není dobré se zlatou rybkou příliš laškovat. Návštěvníci nejsou rádi, když je někdo tahá za nos. Chtějí získat takové informace, aby byli spokojení. Očekávají, že když pošlou email, tak rychle dostanou uspokojivou odpověď. A to si vyžaduje autorovu zodpovědnost.

Když napíšu stránku, na které slibuji holky a místo toho nabídnu vdolky, nemusím se setkat s uznáním. Zlatá rybka se mi může pomstít.

trvalý odkaz | komentáře (3)

Tak mě napadlo, když jsem si užíval dnešní dovolené. Kdo z Vás byl dneska v práci (ve škole apod.)? Měli jste volno? Jaké byly důvody, že jste si neprodloužili víkend?

trvalý odkaz | komentáře (13)

What is a "web standard?"

Molly Holzschlag píše co jsou a nejsou webové standardy.

Simulace position: fixed v Exploreru 6

Dušan Janovský využívá chybu IE při návrhu designů s menu na fixní pozici.

Google and Microsoft Getting Close

Budou Google a Microsoft kamarádit?

Introducing the Customer-Centric Worldview

Mark Hurst

České portály nestojí o peníze z PPC

Martin Kopta o tristním stavu kontextové reklamy na českých vyhledávačích.

trvalý odkaz | komentář (1)

Optimalizace pro vyhledávače (SEO) je obor, o kterém se poslední dobou hodně mluví. Ve většině případů pro dobrou pozici ve výsledcích vyhledávání stačí dodržovat základní zásady tvorby webu. Stačí sémanticky správně používat značky elementů (chcete-li tagy), správně odkazovat a text, na který optimalizujete, vhodně rozmístit v textu stránky a v kódu dokumentu.

Do tuhého jde, když se začne jednat o peníze. Kdo má peníze chce pochopitelně získat peněz víc. Může si proto zaplatit optimalizaci (nebo přitlačit, aby se o to postaral dodavatel webu).

Chceme domů koupit mikrověž Panasonic SC-PM19E-S. Chtěl jsem o této mikrověži zjistit nějaké informace. Technická data není problém získat třeba na webu výrobce. Ale co recenze publikované na odborných webech? Google na dotaz Panasonic SC-PM19E-S vrátí především odkazy na e-shopy. Recenze na první stránce veškeré žádné (bude to tím, že jich asi moc není). Je vidět, kde se točí peníze.

Potěší, že na prvních místech jsou odkazy na domácí e-shopy. Buď jsou lépe optimalizované (teď bych mohl začít psát oslavné ódy na Čechy, když už je ten státní svátek), nebo se přístroj jinde neprodává (to asi nebude úplně pravda). Stránka na českém webu Panasonicu je právě teď až na 37. místě(!). A teď, když o tom tak přemýšlím, bude možná na na jednom z předních míst odkaz na spot Panasonic SC-PM19E-S. A kdo bude chtít najít nějaké informace o mikrosystému Panasonic, najde tento neužitečný blábol. Ale podobný styl koneckonců na domácích blozích letí.

trvalý odkaz | komentáře (7)

Dobrý web dnes oficiálně spustil placenou službu Position tracker. Informoval o tom David Špinar v konferenci SEO: Nastroj pro sledovani pozic webu ve vyhledavacich

Position tracker je určen k trvalému sledování pozic vlastních webů ve výsledcích vyhledávání domácích i zahraničních vyhledávačů. Měl jsem tu dobrou příležitost systém testovat. Musím říct, že ho můžu s klidným svědomím doporučit.

trvalý odkaz | komentář

Za poslední 2 týdny jsem doplnil web conVERTER o několik nových stránek:

Heinrich Gustav Johannes Kayser

Heinrich Kayser se zabýval akustikou a spektrální analýzou. Životopis zatím neobsahuje velké množství informací. Chystám doplnění.

Osborne Reynolds

Reynolds věnoval svou vědeckou činnost mj. proudění kapalin.

Wallace Clement Sabine

Wallace Sabine byl zakladatelem stavební akustiky.

Převodník tvrdosti

Online javascriptový převodník jednotek tvrdosti pevných látek.

trvalý odkaz | komentář

Čísla v nadpisu stručně charakterizují mou webdesignerskou cestu. Vztahují se k počtu sloupců layoutu stránek tak, jak jsem je preferoval. A myslím, že docela dobře vystihují i můj názor, že v jednoduchosti je síla. A platí to i pro tvorbu webových stránek.

Nejsem demagog

Samozřejmě že nejsem zaslepený demagog, který by teď chtěl začít hlásat, že pro všechny webové stránky stačí jeden sloupec. Layout je nejen věcí skutečných potřeb, ale v reálném světě především záležitost identifikace s dalšími podobně zaměřenými weby. Málokomu se totiž při návrhu webu podaří překročit vlastní stín (natož aby překročil evoluční stín ostatních webdesignérů).

Dovolím si ale tvrdit, že je možné každou stránku zjednodušit. Ořezat zbytečnosti, ubrat na grafice a tím bez zdůrazňování zdůraznit hlavní obsah.

Tři sloupce a více

Když jsem začínal s tvorbou stránek, tak jsem podvědomě toužil dostat na stránku co nejvíc informací. Chtěl jsem, aby každá informace byla vidět bez nutnosti rolovat stránkou dolů. Vědomí mi pak velelo, abych přidával další odkazy na byť jen okrajově související stránky. Logicky mi pak vyšla stránka se třemi sloupci (někdy i více). Taková klasika. Vlevo navigace, uprostřed obsah (nejlépe s několika obtékanými rámečky uvnitř) a vpravo pak další sloupec např. pro související odkazy. Výsledkem byl silný informační šum. Informační smog dusící uživatele.

Dva sloupce stačí

Když jsem připustil, že uživatel po příchodu na stránku (většinou přes vyhledávače) hledá obsah, který co nejvíc odpovídá zadanému dotazu (případně textu odkazu), tak mi bylo jasné, že ten obsah musí především vidět. Souvislosti (navigace, související odkazy apod.) jej začnou zajímat až potom, co rychle rozpozná cíl svého pátrání. Pak teprve na stránce zůstane. Pak si přečte její obsah a až potom bude hledat souvislosti.

Z tohoto poznání mi vyšlo, že jeden sloupec můžu klidně oželet. Jeho obsah můžu vhodně rozmístit po zbytku stránky (souvislosti z vlastního webu třeba do kontextového menu doleva, externí odkazy na konec hlavního obsahu nebo do textu stránky atd.).

Jedna a půl nebo i méně

Docela dobře je často možné ušetřit místo na stránce i nervy uživatelů zmenšením plochy kontextové navigace. Místo sloupce s několika málo položkami poslouží obtékaný navigační box. Pokud je dostatečně odlišený od okolního textu (nejen barvou, ale třeba i orámováním a vhodným okrajem), ušetří se místo, které by jinak zůstalo pod kontextovou navigací prázdné.

Z toho všeho mi vychází jednosloupcová stránka s globální navigací nahoře, s obsahem přes celou šířku jediného sloupce. Stránka s obtékanou kontextovou navigací a se souvisejícími odkazy v textu stránky nebo (a) na konci obsahu. Dole je místo pro servisní odkazy (kontakt na autora, copyright, mapa webu, prohlášení o přístupnosti apod.).

Není typických uživatelů

Tohle všechno co jsem psal, nikomu nenutím. Jenom se svěřuji. Každý na to může mít svůj názor. Lidé nejsou stejní. A neexistuje žádný typický uživatel. Neexistuje žádný pan Průměrný, žádná slečna Běžná nebo paní Obyčejná. Hodně lidí má ale jedno společné. Jsou líní. Nechtějí hledat jehly v kupkách sena.

Čím víc se ale internet dostává mezi lidi, tak tím se víc snižuje zastoupení mladých lidí, kteří jsou schopní vstřebat informační šoky linoucí se z prohlížečů. Zjednodušme jim život.

trvalý odkaz | komentáře (19)

Lookout je add-in pro Microsoft Outlook, který slouží pro rychlé vyhledávání e-mailů, kontaktů, poznámek, ale i souborů na disku počítače.

Před 14 dny jsem se pustil do pokračování psaní o software, bez kterého se neobejdu. Konkrétně jsem se podělil se svými zkušenostmi s aplikací SpamBayes. Dnes je na řadě Lookout.

Co je Lookout

Jak už jsem naznačil, je Lookout vylepšení aplikace MS Outlook. Účelem Lookoutu je prohledávat položky v Outlooku (emaily a některé přílohy, kontakty, poznámky, úkoly, kalendář apod.). Vedle toho umí Lookout prohledávat soubory na disku (např. txt, doc, html, xls, ppt).

Lookout vyhledává nad indexem (v mém případě má zhruba 35 MB.), který si vytvoří po prvním spuštění (pokud si vzpomínám, tak to trvalo asi 10 minut). Další indexování probíhá neviditelně na pozadí. Nepozoruji žádné zpomalení činnosti mého PC.

Lookout je určen pro Outlook 2000 a vyšší. Pro svůj běh vyžaduje Microsoft .NET Framework 1.1.

Po stažení aplikace Lookout a instalaci se na nástrojové liště Outlooku objeví nová lišta:

Lišta aplikace Lookout

Do pole pro vyhledávání (Search) zadáte výraz a po potvrzení klávesou Enter se skoro okamžitě zobrazí okno se seznamem výsledků.

Mé zkušenosti

Lookout je velmi rychlý. Srovnávat Lookout se zabudovaným hledáním v Outlooku nemá vůbec smysl. Lookout vrací výsledky téměř okamžitě (většinou do 1 s). V této souvislosti bych připomněl, že firma Lookout Software byla koupena Microsoftem.

Protože využívá pro zadávání příkazů syntaxi známou z webových vyhledávačů, neměl jsem z jeho použitím žádné problémy. Když k tomu přičtu, že na nástrojové liště nezabírá skoro žádné místo, můžu říct, že Lookout je skvělá varianta pro vyhledávání v MS Outlook.

Souvislosti

• Google už hledá na disku
• Lookout + Microsoft Q&A
• Lookout Support FAQ
• Microsoft prevzal firmu Lookout Software LLC

trvalý odkaz | komentáře (2)

Píšeme pro web - květinový přiklad

Marek Prokop pokračuje v seriálu Píšeme pro web praktickým příkladem (tentokrát na pokračování).

Positive Communication

Z toho co napsal D. Keith Robinson by si měli vzít příklad mnozí diskutéři.

Vytváření úspěšných webových prezentací malých a středních firem

Luboš Plotěný přehledně shrnuje požadavky kladené na tvorbu webových stránek.

Validita CSS

Jan Bien rozebírá validitu CSS a ptá se Dušana Janovského, Marka Prokopa a Petra Staníčka na jejich názor.

Budiž navigace, pravil webdesigner

Miloslav Lešetický vážně nevážně o zásadách správné navigace.

Ocenění pro internet a weblogy

Oceněný Adam Javůrek o nanebevzetí blogera. Gratuluji ke Křepelce.

trvalý odkaz | komentář (1)

Víťa Dlouhý včera zveřejnil odkaz na (jak sám píše volný) překlad článku Webové standardy – více než jen beztabulkový web (autor Russ Weakley). Spolu s ním se na překladu podíleli Lukáš Mačí a David Špinar.

Článek je důležitý pro všechny, kteří chtějí mít svůj web co nejvíce odpovídající standardům. Anglický originál Web standards – more than just 'table-free sites' přece jen byl pro mnohé domácí autory těžce stravitelný. Proto je namístě poděkovat autorům českého překladu.

trvalý odkaz | komentář (1)

K rozboru času publikování spotů (Kdy blogujeme) jsem přidal další 3 dílčí analýzy:

• Čas publikování spotu
• Čas publikování spotu podle serveru
• Čas publikování spotu škola/letní prázdniny

trvalý odkaz | komentář

Internet Explorer umí zobrazit v adresním řádku ikonu webu. Někdy mu to trvá dlouho, ale nakonec se to podaří. A když už se tak konečně stane, tak se jí zase drží, jak někdy říkáme v kraji odkud pocházím, jako hovno košule. Pokusím se popsat jednu z metod, jak donutit IE, aby aktualizoval favicon.ico.

Nová ikona weblogu conBLOG se dobře zobrazila ve všech prohlížečích modernějších než moderních (všechny po IE6). Mnou používaný MyIE2 si ale kvůli jádru IE ani neškrtl. Tvrdošíjně trval na původní favicon.ico. Tady je moje řešení (netvrdím, že původní):

1. Na stránce, pro kterou je třeba aktualizovat favicon.ico, klepnout pravým tlačítkem myši a vybrat volbu Vytvořit zástupce. Další možností je přetáhnout z adresního řádku adresu na Plochu.
2. Po přetažení se často zobrazí standardní ikona Windows pro webové stránky. Tu lze změnit:
   • pravé tlačítko myši na ikoně,
   • v menu vybrat položku Vlastnosti,
   • vybrat tlačítko Změnit ikonu,
   • vybrat tlačítko Procházet…,
   • do pole Název souboru zadat adresu favicon.ico (např. http://blog.converter.cz/favicon.ico).
3. Klepnout na ikonu stránky na Ploše nebo přetáhnout ikonu z Plochy do adresního řádku prohlížeče. Po načtení stránky by měl prohlížeč zobrazovat aktuální favicon.ico.

Zmíněny postup jsem zkoušel na Windows XP. Mohl by ale fungovat i na jiných Windows. Prohlížeč MyIE2 0.9.12 běžel nad IE 6.0.2800.

Souvislosti

• Ikona stránky nazývaná též favicon.ico - Dušan Janovský
• Vlastní ikona stránek - Miroslav Kučera

trvalý odkaz | komentáře (7)

Enfant terrible českého SEO Robert Němec začal blogovat. A zatím jede (co se týká počtu spotů) jak pila.

Hodnocení obsahu a formy blogu nechám na vás.

trvalý odkaz | komentáře (18)

Když se začne mluvit o domovské stránce, tak dříve nebo později začnou padat podobné otázky. Jakou domovskou stránku uživatelé používají? Jak často ji mění? Jak se chovají pokročilí uživatelé a jak začátečníci?

Odpověď na tyto otázky mě samozřejmě čas od času zajímají. Proto jsem se před necelým půl rokem rozhodl, že zjistím chování uživatelů. Nečekejte ale žádný výzkum nad ohromujícím počtem údajů. Provedl jsem jen takové malé zjištění.

Metodika

Bez předchozího upozornění jsem 9. 6. 2004 změnil 15 náhodně vybraným uživatelům domovskou stránku. Mezi uživateli byli zkušení internetoví uživatelé i uživatelé, kteří s internetem pracují, jen když musí. Jako domovskou stránku jsem všem nastavil českou jazykovou mutaci Google

Po určitém počtu dní jsem sledoval, jaké domovské stránky mají uživatelé nastaveny. V případě změny jsem se uživatelů ptal na důvody změny.

Den 0

Před změnou domovské stránky měli uživatelé nastaveny tyto stránky:

• Seznam.cz - 10
• Atlas.cz - 2
• Google - 2
• Tiscali.cz - 1

Pak nastal velký třesk a uživatelům jsem násilně a znenadání vnutil novou domovskou stránku Google.

Po 48 hodinách

Dva dny po začátku pokusu jsem znovu počítače obešel. Google si zrušilo 6 uživatelů. Všichni uživatelé se vrátili ke své původní domovské stránce:

• Google - 9
• Seznam.cz - 4
• Atlas.cz - 1
• Tiscali.cz - 1

Jaké byly reakce uživatelů:

• Uživatelka H: (uživatelka okamžitě po 1. spuštění prohlížeče přepla z Google zpět na Seznam) Seznam používám, protože tam mám e-mail. Mají tam vyhledávání. Ale už mě serou. Moc tam toho není. Uživatelka přesto zůstala u Seznamu až do konce výzkumu.
• Uživatelka K: Jsem na ně zvyklá z domu. Tehdy se jednalo o Tiscali. Dnes má uživatelka nastavené Centrum.cz.
• Uživatelka L (o Seznamu): Mají další služby. Dobře se mi hledá.. Dnes má uživatelka nastavené iDnes. Asi ji zajímají hlavně zprávy.
• Uživatel S: Seznam je zvyk. Jsou tam zprávy a hledání. Google neznám. Uživatel běžně hledá na italském a německém Yahoo. Dříve používal AltaVistu.
• Uživalelka MK: (jediná mě přistihla při nastavování Google) Ty mi tam dáváš Google? Nééé!. Na Seznamu oceňuje služby navíc (počasí, zprávy). O Google ví a pokud potřebuje, tak se na Google přepne.
• Uživatel Ch (Atlas.cz): Používám zprávy, počasí, mapy. Uživatel zná Centrum.cz a ještě něco, ale teď nevím co. Něco se uživateli líbilo víc na Atlas.cz.

Deset dnů poté

Základna Google se po první vlně útěků drží (pořád 9). Nedošlo ani k žádné jiné změně. Kdo chtěl, migroval. Ostatním je to asi jedno. Deset dní je pro tyto lidi asi krátká doba na změny.

Po 4 měsících

Včera jsem udělal poslední kolečko po prohlížečích. Situace se zase změnila:

• Google - 7
• Seznam.cz - 5
• Atlas.cz - 1
• Centrum.cz - 1
• iDnes.cz - 1

Od Google přešel další uživatel k Seznamu. Další uživatelka používá Centrum.cz (původně Tiscali.cz). Jedna uživatelka opustila Seznam a má nastavené iDnes. Graf aspoň trochu zobrazuje průběh akce:

Domovské stránky v čase.

Závěr

Na nějaké závěry bylo k dispozici málo údajů. Zajímavé jsou hlavně odpovědi uživatelů. Přesto se ukázalo, že:

• Přibližně polovině uživatelů je celkem jedno, jakou domovskou stránku mají nastavenu. U Google zůstali i po třetině roku.
• Skoro polovina (6 z 15) je citlivá na to, jakou mají nastavenou domovskou stránku - okamžitě se vrátili ke své původní.
• Nikdo z uživatelů neměl nastavenou prázdnou stránku - asi jsem exot.
• Uživatelé neradi mění své zvyky. Většinou zůstávají u prvního fungujícího řešení. Lepší možnost není důvodem ke změně.

trvalý odkaz | komentáře (57)

Understanding How Users See Your Blog

Derek Featherstone o využití Bloglines ke zjištění, do jaké škatulky si Váš blog zařadili čtenáři.

Vnitřní směrnice syntaxe HTML

Dušan Janovský ví, že důležitější než volba normy jsou pravidla kódování.

MT vs. WP vs. TxP: Entry Page Design

Paul Scrivens hodnotí vstupní stránky 3 významných blogovacích systémů (MovableType, WordPress a TextPattern).

Proč nepoužívám XHTML

Jiří Kosek nepoužívá XHTML, protože není dobře podporováno v IE.

Proč používám XHTML

Petr Staníček reaguje na článek Jiřího Koska: Jsem hluboce přesvědčen, že budoucnost nepatří HTML, ale XML a předpokládám, že jednou s ním budu denně pracovat. A konečně - mám lepší pocit.

Google Desktop

Vyhledávání na lokálním disku v této chvíli jako beta verze.

trvalý odkaz | komentáře (3)

Před necelým půl rokem jsem psal o tom, že Google připravuje hledání na lokálním disku (Puffin prohledá disk). A včera se začaly rojit informace, že Google vypustil beta verzi.

Google Desktop Search (pro Windows 2000 a vyšší) vytvoří na disku indexový soubor a pak s jeho využitím velmi rychle hledá. Tato verze vyhledávání podporuje:

• soubory Outlook/Outlook Express,
• AOL Instant Messenger,
• Internet Explorer,
• textové soubory,
• Word,
• Excel,
• PowerPoint.

Souvislosti

• Getting Started - nápověda ke Google Desktop Search
• Google Desktop Search - Milan Kryl
• Pár poznámek o Google Desktop Search - Dušan Janovský
• Google Desktop Search - Petr Weida
• Google Desktop Search - Tomáš Hodboď
• Prohledávání disku ve Windows - Jan Bien

trvalý odkaz | komentář (1)

W3C letos oslaví 10. narozeniny. To to letí.

trvalý odkaz | komentář

Stačí být pár hodin unplugged (Invex 2004) a už se něco semele. Jiří Kosek napsal pro Interval kontroverzní úvahu Proč nepoužívám XHTML.

Takovou komentářovou smršť (někdo říká sociologickou studii) na Intervalu hned tak neuvidíte. Není se čemu divit. Když někdo jako J. Kosek napíše, že používá HTML místo XHTML, tak to spoustu lidí nadzvedne - v této souvislosti mě napadá rčení poturčenec horší Turka.

Nechci rozebírat svou stranickou příslušnost (tzn. jestli s článkem souhlasím nebo jsem proti). Jenom chci poukázat na jednu věc. Když se podíváte na biblické desatero, nebo když si přeříkáte pár přísloví, tak vždycky na nich (co by znalci dané problematiky) najdete nějaké výjimky. Detaily, které tyto obecné pravdy popírají. Myslím si, že vznikaly tak, aby měl prostý člověk (kterých je většina) snadné vodítko a nemusel nad každou situací hodiny dumat. Lepší bylo šestinedělce říct, že nemá chodit dojit krávy, než ji složitě vysvětlovat, co by všechno musela udělat, aby neublížila krávě nebo sobě.

V každém oboru lidské činnosti jsou lidé, kteří nové věci zavádí a lidé, kteří je praktikují. Praktik většinou nemá čas se věnovat vymýšlení. Je pro něj výhodnější ověřené postupy užívat (tím neříkám, že jsou jedni lepší a druzí horší).

V článku J. Koska vidím jedno nebezpečí. V běžných lidech vyvolá pocit, že HTML je to jediné správné a XHTML je na nic. A to kvůli nynějším okrajovým nedostatkům v implementaci XHTML, které jde řešit mj. za cenu ustoupení od normativního purismu. Takový pocit totiž běžný čtenář, neznalý všech detailů získá. Jak běžnému zmatenému tvůrci vkládá do úst Petr Staníček:

Kosek taky říká, že to XHTML je blbost a sám taky používá HTML a tabulkovej layout, na tom něco bude, že jo mámo…

Je vhodné správně používat platné normy. Která norma je ale v dané situaci nejvýhodnější? Možná bych se taky zamyslel, jestli je lepší udělat krok stranou nebo krok zpět.

Souvislosti

• Proč nepoužívám výtah - Petr Staníček
• XHTML a HTML - Dušan Janovský
• Bohové jsou šílení: Jiří Kosek nerad XHTML - David Grudl
• Jiří Kosek popraven revolučním XHTML výborem - Marek Prokop
• Jirka Kosek o XHTML - Jan Bien
• Xmeni versus hatmatílci - Robert Madaj
• HTML nebo XHTML, toť otázka - Miloslav Lešetický
• Hlavně pište čitelně - Tomáš Hodboď
• XHTML místo HTML - Petr Weida
• XHTML v HTML - Jan Řezáč
• Webdesignerské mozky divo bijú - Honza Hučín

PS

Poradíte mi, kde na W3C najdu kompletní specifikaci XHTML 1.0 (ne ten spíš rozdílový dokument XHTML 1.0 The Extensible HyperText Markup Language)?

trvalý odkaz | komentáře (2)

Hádanka je to věru jednoduchá a zdaleka nedosahuje obtížnosti mozkomorů Petra Staníčka. Zařazuji tuto původní hádanku především z důvodu zachycení historie blogování v našem malém blogrybníčku. Tak tedy:

Jak poznáte i o víkendu blog, který píše o pseudofenoménu Ester Ládová?

Malá nápověda se sestává z výrazů: zelená, šipka, TopList.

trvalý odkaz | komentáře (6)

Ke komentáři Pavla Kouta u Pixyho spotu Můj první příspěvek do Zenové zahrádky bych měl malý přípodotek.

Každý kdo vytváří webové stránky by měl vědět, že prakticky nemůže ovlivnit, na jakém zařízení bude stránka prohlížena. Veškeré texty stylu optimalizováno pro IE 6 a rozlišení 1600 × 1200 jsou k ničemu. Pavel Kout správně připomíná, že Windows XP mají širší posuvníky než starší Windows. A já dodávám, že uživatel může mít třeba nastavený jiný motiv (schéma) a nebo si může nastavit svou vlastní velikost posuvníku. Spoléhat se na to, že něco je obvyklé se nemusí obejít bez následků.

Protože předpokládám, že čtenáři tohoto blogu ví, že stránky se navrhují tak, aby byly bez (zásadních) problémů čitelné v libovolném prohlížeči webových stránek, tak se omlouvám za nošení sov do Atén a dříví do lesa.

trvalý odkaz | komentáře (4)

Před nějakou dobou jsem hořekoval nad balastem, který se valí do mé e-mailové schránky (Užitečný e-mail?). David Grudl mi v diskusi pod spotem poradil SpamBayes. Aplikaci jsem nainstaloval a slíbil, že se ještě ke SpamBayes vrátím.

Co je SpamBayes

SpamBayes je projekt, který používá Bayesiánské filtry (využití statistické analýzy) pro potírání spamu. Projekt SpamBayes (není to jeden program) mj. tvoří:

• plug-in pro MS Outlook,
• mail filtr pro POP3 server,
• mail filtr pro IMAP.

SpamBayes se pokouší třídit příchozí poštu na spam, dobré zprávy a zprávy podezřelé ze spamu. SpamBayes učíte rozeznávat co je spam a co spam není.

SpamBayes pro Windows

Já jsem nasadil SpamBayes na svá PC jako plug-in pro MS Outlook. Vedle Outlooku je SpamBayes funkční i v dalších e-mailových klientech ve Windows (nezkoušel jsem, napište své zkušenosti do komentářů). Zmíněný plug-in není funkční v Outlook Express.

Program funguje tak, že na pozadí zkoumá došlé zprávy. Každou zprávu buď:

• posoudí jako "dobrou",
• označí za spam - zprávu přesune do vybrané složky,
• označí jako možný spam - zprávu přesune do vybrané složky.

A teď se dostávám ke zmíněnému učení. SpamBayes se pořád učí. Na nástrojové liště Outlooku po instalaci přibudou ikony, kterými můžete označit vybranou zprávu za spam, nebo můžete zprávy ve složkách ze spamem označit za nespamové. Tato akce přesune zprávu do složky kam měla být původně doručena, nebo spam přesune do spamové složky.

V předchozím odstavci jsem popsal denní rutinu učení (ani vám to nepříjde). V nastavení programu je možné vybrat složku, ve které jsou zaručeně zdravé zprávy a složku se spamem a na tomto vzorku může SpamBayes podstoupit nalejvárnu.

SpamBayes má samozřejmě celou řadu dalších nastavení. Můžete např. měnit prahové hodnoty, od kterých bude program považovat e-mail za spam nebo za možný spam.

Mé zkušenosti

SpamBayes používám na 2 počítačích skoro půl roku. Zatím jsem se nesetkal s případem, že by byl některý e-mail omylem označen za spam. Čas od času (nejvíc na začátku provozu) je některý e-mail označen za možný spam. Když ale programu oznámím (jeden klik na ikonu), že je vše OK, už nikdy mi tento typ zprávy za spam neoznačí (já to samozřejmě v budoucnu udělat můžu).

SpamBayes jsem instaloval na pár dalších PC ve firmě. Kolega informatik chrochtá blahem. Běžní uživatelé jsou spokojení. Neradím instalovat zmrdům, protože ti mají další příležitost k alibismu ve stylu já ten e-mail nedostal a může za to Bureš.

Od doby, kdy jsem SpamByes instaloval nemusím být nervozní z toho co mažu a co otvírám. Ve složce s doručenou poštou mám jen užitečné e-maily. Jednou nebo dvakrát za den prohlédnu složku Spam asi a jednou za týden (pro jistotu) proletím složku Spam a obsah složky mažu. SpamBayes můžu jenom doporučit.

Souvislosti

• SpamBayes ví, jak zatočit s vaším spamem - Jon Udell
• SpamBayes 1.0 - Slunečnice.cz
• Antispam pro Outlook - Martin Vobr

trvalý odkaz | komentáře (24)

Píšeme pro web - cílem je akce

Marek Prokop pokračuje ve svém seriálu na Interval.cz.

Content Manangement Without A System

D. Keith Robinson se ptá, jestli je pro účely publikování nutné používat složitý/drahý CMS nebo stačí blogovací systém.

Favourite Favicons

Daniel Burka už od března aktualizuje sbírku svých oblíbených favicon.ico.

MpP Favicon Gallery

Další seznam favicon.ico, tentokrát i s komentáři - autor Michael P. Pierce.

A few Tips for Using Lynx

Shirley E. Kaiser nabízí několik tipů pro práci s textovým browserem Lynx.

Yahoo Readies Ads for RSS

Matt Hicks o plánech Yahoo! na přidávání reklam do RSS.

Google SMS

Dušan Janovský o nové službě Google SMS.

trvalý odkaz | komentář

Byl jsem na všech Invexech. A jestli mě něco vážného nepotká, tak ani letošní rok nebude výjimkou. Ani se snad nebudu ptát, jestli na Invex pojedete. Invex už není co býval (bohužel nebo bohudík?). Už není o novinkách a o exponátech. Je to spíš příležitost k setkávání.

Loni na nepřímou výzvu k takovému setkání skoro nikdo nezareagoval. Možná ale někdo zareaguje letos. A proto věren heslu líná huba holé neštěstí oznamuji, že se do Brna vydám v pondělí a možná ještě ve čtvrtek (teď si připadám jako oříšek z pořadu Chcete mě?).

Souvislosti

• Invex 2003
• Romance invexová
• Invexové loučení
• Invex a Systems - Patrick Zandl
• Já na Invex nepojedu, já na Invex nepůjdu - Jiří Macich ml.

trvalý odkaz | komentáře (3)

Minulý týden jsem publikoval první část rozborů na téma kdy blogujeme. Upozornil jsem na to, že výsledky mohou být zkreslené, protože mnohé blogovací systémy umožňují měnit čas publikování spotů.

Nová anketa na conBLOGu má za cíl zjistit, jestli autoři blogů mění datum publikování svých spotů (čile hlasujte).

Měnit či neměnit

Důvodů pro změnu času publikování může být samozřejmě mnoho. Jen tak namátkou mě napadá:

• Autor má rozepsané spoty. Čas má nastavený na vzdálenou budoucnost a po dopsání spotu nastaví aktuální čas (to by se statistikou zase tak moc nepohnulo).
• Autor bloguje v době, kdy se to nemá. Kdy by nebylo dobré zjistit, že bloguje (typicky v zaměstnání, u milenky apod.).
• Autor chce být nejlepší a tak posouvá čas dozadu, aby získal úctu čtenářů a byl považován za kinga.

Pokud znáte další důvody tak sem s nimi. Taky by bylo zajímavé napsat, proč měníte čas publikování spotů. Co vás k tomu vede? A jak se díváte na ty, kteří tímto způsobem manipulují se skutečností?

trvalý odkaz | komentáře (12)

Jako další krok redesignu tohoto blogu jsem dnes vyměnil ikonu webu (známé favicon.ico):

Nová favicon.ico

Uživatelé prohlížeče Internet Explorer si budou muset na novou ikonu asi chvíli počkat, ale třeba Firefox i Opera zareagovaly okamžitě a starou ikonu nahradily novou.

A ještě otázka na závěr se zeptám, jak se vám nová ikona líbí?

trvalý odkaz | komentáře (22)

Dobrým věcem se má pomáhat. Moderní webový prohlížeč Mozilla Firefox má nový český web Přejděte na Firefox (via CZilla).

Pokud tedy chcete uživatelům nabídnout další informace o prohlížeči Firefox, můžete nový web propagovat na svém webu nebo firemním intranetu.

Souvislosti

• Přejděte na Firefox
• Přejděte na Firefox! - nový web czilly
• Přejděte na Firefox (CZ)
• Lokalizované verze Mozilla Firefox

trvalý odkaz | komentáře (5)

Tvrdím, že se události jednoho typu kumulují. Včerejší spot Antispamové třeštění byl vyvolán e-mailovýcm spamem nespamem. A včera večer mi do firemního mailboxu přišel e-mail od Grisoftu. Vybírám zajímavou pasáž:

Vazeni uzivatele,

dne 4.10. 2004 jsme presli pro poskytovani technicke podpory na novy CRM system s cilem zvysit kvalitu technicke podpory opravnenym/registrovanym uzivatelum AVG Anti-Virus. Po tomto datu jiz nadale nelze zpracovavat dotazy, ktere neobsahuji identifikacni udaje uzivatele, tj. registrovane licencni cislo.

Ha! Oblíbená zaklínací formulka s cílem zvýšit kvalitu, která neznačí nic dobrého. A taky že ano:

Pro overeni registrace a zpracovani Vaseho pozadavku je nutne, aby

- Vase registrovane licencni cislo bylo uvedeno v tele zaslane emailove zpravy.

Co to je za řeči, že již nadále nelze zpracovávat dotazy, které neobsahují… …licenční číslo. Špatně implementované nebo používané CRM přece nemůže být záminkou (ano záminkou) pro zhoršení přístupu k zákazníkovi.

Qui bono

Komu dobře? Nový způsob ulehčuje práci především dodavateli. Pro zákazníka je vše zase o něco obtížnější. Musí si zapamatovat, že do zprávy musí dát své licenční číslo. Jsem zvědavý, kolik lidí si e-mail přečte, kolik lidí mu beze zbytku porozumí a kolik lidí si za rok vzpomene na nějaký šílený postup. Mimochodem má e-mail něco kolem 70 řádků a postupy, které musí uživatel vykonat má 6 + 3 body.

Jsem rád, že jsem zatím nemusel kontaktovat technickou podporu Grisoftu. Chystáme ale přechod na novou serverovou infrastrukturu a na nasazení nové verze AVG v jiném režimu, než byl ten stávající. A je docela možné, že se na technickou podporu budu muset nakonec obrátit. Věřím ale, že šedivá je teorie popsaná v e-mailu a zelený strom života a nějaká pohodlná cesta se najde.

trvalý odkaz | komentář

Nový tzv. antispamový zákon 480/2004 (pdf soubor, 76 kB) nabízí lákavé sousto pro autory (především) internetových médií. Dnes o tom mj. na Živě píše Jiří Peterka v článku Kauza reklamních patiček.

Už v pátek mi přišel nevyžádaný e-mail mj. s tímto kouzelným textem:

Vzhledem k aktualizaci údajů v našem firemním registru oslovujeme společnosti s dotazem na souhlas s oslovením ve věci aktualizace údajů o společnosti v naší databázi podnikatelských subjektů.

Hlavně konstrukce oslovujeme s dotazem na souhlas s oslovením je takovým zajímavým kutilským pokusem o vyslyšení litery zákona. Dále HELENE & MICHEL (jak se autoři mailu podepsali) tajnůstkářsky pokračují v (ne)popisu svého projektu. Podrobnosti o něm zašlou po odklepnutí odkazu. Takže tu máme další námět pro autory virů.

Celé mi to antispamové třeštění připomíná situaci se zákonem o televizní reklamě, kterou jsme zažívali před pár lety. To nemohl pan Podlaha (doktor) ve svém pořadu (tehdy snad ještě na ČT) ani říct vyluxovat, protože by (skoro) pojmenoval jednu firmu. Vypadá to, že podobná připosranost nás čeká i u antispamového zákona. Ale kdo ví?

trvalý odkaz | komentáře (7)

Dnešní linky jsou možná až příliš monoautorské. Snad to nebude na škodu.

5 nečastějších chyb SEO

Marek Prokop komentuje článek Shari Thurow Top Five SEO Design Mistakes.

Proč nevyžadovat povinně telefon

Marek Prokop: Problém vznikne jen v případě, že objednávku nejde bez telefonu vůbec odeslat.

Proč by měl e-shop odlišovat navštívené odkazy

Marek Prokop uvádí svou zkušenost s neoznačováním navštívených odkazů na internetových obchodech.

The Web is a Human Creation

Michael I. Almond radí, jak porozumět chování lidí. Deset pravidel může pomoci webdesignerům tvořit lepší weby.

IE--embraced, extended, extinct?

Paul Festa a Ina Fried spekulují na základě útržkovitých informací z Microsoftu o budoucnosti prohlížeče MS Internet Explorer. Že by se inspirovali tím, co napsal Hlavenka o poklesu IE?

Jak Toplist počítá průměrnou návštěvnost

Honza Hučín (částečně) spekuluje nad algoritmem výpočtu průměrné návštěvnosti na TOPlist.

trvalý odkaz | komentář