Byl jsem na všech 13 Invexech. Co k tomu dodat? Snad jen, že je to z pohledu mé spokojenosti rok od roku horší. Stárnu a nadšení mě opouští. Když se na to podívám skrze spot White Doga Nejsem In(vex) pak:

1. Doba, kdy někdo chystal novinky na jakýkoliv veletrh je s příchodem internetu ta tam. Tohle by dělal jenom bloud. Děje se tak jenom tehdy, když novinka přichází velmi těsně před akcí.
2. Že uzavřou úplně nové obchody na veletrhu si mohou myslet jen lidé, kteří propadli seriálu Inženýrská odysea.
3. Být viděn na veletrhu je podle mě drahý špás.
4. Pobavit se je asi z pohledu vystavovatele to jediné (i když jak pro koho). Spíš mi to připadá jako skanzen managerů.

Protože jste pravděpodobně v Brně dnes nebyli, nabídnu to, co jsem nakoupil. V 9.00 stálo u hlavní brány odhadem asi 150 lidí. U pokladen se tlačila asi dvojice měničů voucherů. Za 5 minut bylo před bránou pusto prázdno. Prní hodiny jste mohli pavilony procházet ve čtyřstupech a nikomu jste nemuseli dělat místo. Skoro jsem si mezi vystavovateli připadal jako králík mezi smečkou vlků.

Jak ubývá návětěvníků, tak přibývá bariér. Tu na vás vyštěkne baba od ochranky, že je vstup do pavilonu pouze s kartičkou. Tam je u buňky s mobily přístup jen do předsíňky 4×2 metry. Zbytek je oddělen šňůrou a hlídán.

Pavilony se vyklízí. Vystavovatelů ubývá. Invex je v klinické smrti. Jediný hmatatelný důkaz mého dnešního pobytu na Invexu je má levá polobotka pod pravou přední nohou kuchyňského stolu. Trochu mi povolila podrážka, a tak jsem lepil a zatěžoval. Co když tu botu budu ještě potřebovat v Brně ve středu?