Jak psát úplný čas

Delší dobu se zájmem sleduji seriál Hříchy pro šíleného korektora, který pro Interval.cz píše Dalibor Behún. Díl Hříchy pro šíleného korektora – člověk versus psaní číslovek bych použil jako odrazový můstek pro tento spot.

Na internetu poměrně snadno můžete najít správný způsob zápisu času tak, jak je daný pravidly českého pravopisu:

9.57
Oddělení hodin a minut tečkou. Uvedený přiklad znamená čas 9 hodin a 57 minut.
4:50,25
Mezi minuty a sekundy se píše dvojtečka. Setiny (desetiny, tisíciny) se oddělují desetinnou čárkou. Příklad tedy znamená 4 minuty, 50 sekund a 25 setin sekundy.

Poučky uvádí příklady právě tak, jak uvádím výše já. Je zajímavé, že jsem zatím nenarazil na syntézu těchto pravidel. Jak tedy zapsat čas v hodinách, minutách a sekundách? Z výše uvedených pravidel mi vychází tento zápis:

5.45:25

Nějak mi to připadá hodně kostrbaté. Ale asi je uvedený zápis pro čas 5 hodin, 45 minut a 25 sekund správný. Prostě to bude nezvyk. Co si o tom myslíte? Je mnou uvedený zápis korektní?

A ještě jedna poznámka na závěr. Časové intervaly (např. ve sportu) se zapisují z využitím dvojteček (5:45:25).

Maxthon s podporou RSS

Používám prohlížeč Maxthon (dříve MyIE2). Nová verze 1.2 přináší mj. podporu RSS.

Pokud je na stránce odkaz na RSS kanál, Maxthon zobrazí na stavovém řádku ikonu RSS kanálu. Ikona podle mě není zvolená příliš šťastně (je to takový zelenomodrý kroužek, asi Země, doplněný 3 žlutými tečkami). Klasický oranžový obdélník by byl asi lepší. Po kliknutí na ikonu Maxthon zobrazí plovoucí menu se seznamem RSS kanálů. Objeví se dialog pro upřesnění informací o zvoleném RSS kanále.

RSS kanály se zobrazují v levé boční liště, dostupné přes menu Zobrazit > Boční lišty > RSS Feed.

Nevím, jestli je to problém mého počítače, ale když jsem chvilku testoval novou funkčnost, Maxthon vytuhl zrovna při psaní tohoto spotu. Pokud je to chyba, která bude zaznamenaná na více strojích věřím, že ji tvůrci rychle opraví.

Souvislosti

Brusel

Je to takovy zvlastni pocit. Sedim v Bruselu v hotelu Bedford a snazim se neco vyzdimat z prohlizece. No z prohlizece. Ani nevim co je zac. Bude to asi nejaky customizovany klon Internet Exploreru. A z pocitace? Je to vlastne jenom internetovy kiosek. Takze na pokoji pripraveny spot zustane na USB palci a tim padem asi i v propadlisti dejin. Protoze psat o tom, ze sedim (dnes) na pokoji v hotelu na Rue de Midi asi nebude v sobotu dvakrat aktualni. Takze podle vseho s blogovanim pockam do sobotniho navratu do rodne vlasti.

Fossett a Lindbergh

Každá událost propíraná v masmédiích vyžaduje zkratku. Ne každé zjednodušení je správné. Někdy stačí vynechat jedno slovo a výsledkem je nepravda. Při některých zprávách se mi ježí vlasy.

Lindbergh nepřeletěl Atlantik jako první

Často opakovaným omylem je výrok, že Charles Lindbergh jako první přeletěl Atlantický oceán. Není to pravda. Charles Lindbergh jako první přeletěl Atlantický oceán, když v roce 1927 startoval z New Yorku a po více než 33 hodinách přistál v některém z hlavních měst kontinentální Evropy. Konkrétně v Paříži. V tomto byl první.

Atlantik ale poprvé přeletěli už před ním. Třeba v roce 1919 John Alcock a Arthur Brown přeletěli Atlantik z Newfounlandu do Irska. Myslím, že byli první, komu se to povedlo.

Fossett také nebude „první“

S napětím sleduji, jestli Steve Fossett přeletí bez mezipřistání a tankování Zemi. Dnes ve zpravodajství ČT jsem viděl reportáž, ze které vyplynulo, že bude první, komu se to podaří. Zase ne úplně správně.

Jen pro pořádek uvedu, že v roce 1986 Richard Rutan a Jeana Yeagerová obletěli svět bez mezipřistání a bez tankování za letu za devět dní, tři minuty a 44 sekund.

Fosset bude, pokud se mu to podaří, první pilot, který tento oblet uskuteční sám. A k tomu mu budu držet palce.