Jacob Nielsen navrhuje místo přímých odkazů na PDF soubory používání samostatné HTML stránky, na které vedle příslušného odkazu na PDF soubor má být mj. také návod, jak se souborem naložit (via Sova v síti).

Nielsen píše, že je potřeba ušetřit uživatele utrpení, když jsou bez varování vyklopeni do PDF souboru. Uživatelé si za to ale v mnoha případech mohou sami. Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou běžní uživatelé přímo posedlí potřebou kliknout na každý odkaz, který uvidí. Zkušený uživatel rozpozná cíl odkazu, ale většina ostatních to neumí. Pokud se jedná jen o načítání několikamegového pédéefka, tak to skončí maximálně tvrdoresetem PC (cholerik si myslí, že PC zatuhlo). Horší je to v případě, že spustí e-mailový virus.

I přes evangelizační snahy poučených, které sem tam přináší své ovoce, je daný stav faktem, se kterým se musí autoři webů vyrovnat.

Nabízí se samozřejmě několik řešení. Některá z nich posuďte sami:

  1. …pro další informace klikněte…
    Zavrženíhodný případ Vicezdemie, o kterém netřeba diskutovat.
  2. Výroční zpráva
    Klasický odkaz bez doplňujících údajů (informace o cíli musí uživatel najít např. na stavovém řádku prohlížeče).
  3. Výroční zpráva
    Informace o cíli odkazu jsou v title.
  4. Výroční zpráva (soubor PDF, 275 kB)
    Informace o cíli odkazu jsou uvedeny v za textem odkazu.
  5. Výroční zpráva (soubor PDF, 275 kB)
    Informace o cíli odkazu jsou uvedeny v za textem odkazu a v title je uveden návod, jak s odkazem naložit.

Poznámka: V seznamu není uvedeno Nielsenem zmíněné řešení. Odkazy nesměřují na konkrétní cíle.

Trochu deprese na mě padá při vědomí, kolik je uživatelů, kterým jsou nějaké typy souborů šumafuk. Že většina uživatelů nemá pojem o vztahu mezi velikostí souboru a délkou stahování (to nemluvím o převodech všech těch kilo, mega a giga bitů/bytů). Proto jsem taky trochu pesimistický nad účelností vstupních stránek pro stahování souborů: zkušeného uživatele zdrží, nezkušenému jsou mnohé informace na nich uvedené k ničemu – nerozumí jim. Líbí se mi třeba Nielsenova myšlenka s rozdělováním velkých souborů na menší části spolu s uvedením stručného obsahu dané části.

Na každý pád si ale myslím, že je Nielsenovo řešení jedním z nejlepších dostupných do doby, než třeba prohlížeče budou lépe reagovat na druh odkazů, na které uživatel klepl nebo na které najel myší.