Vyzkoušel jsem zajímavý klikací test. O co jde? Máte za úkol postupně kliknout na osmi různých obrázcích na místa, které vám přijdou přirozená. Na závěr se objeví „teplotní mapa“ míst, kam lidé klikali.

Zkusit si můžete také starší klikací test.

Dorazil mi e-mail z oddělení technické podpory Grisoft.cz (mám je rád, proto ten odkaz s pečlivě vyplněným atributem title):

Vážený uživateli,

dekujeme za zaslání emailové zprávy na oddelení technické podpory spolecnosti Grisoft.

Bohužel, u Vašeho požadavku nelze overit registraci; na Váš dotaz tedy není možné odpovedet.

…

Zapátral jsem v hlavě, jaký že požadavek jsem do Grisoftu poslal. Závěr e-mailu mi naštěstí vše osvětlil:

>
> I love you
>
>
Password is

>

>

A pak že je technika nudná.

Některé objevy vznikly náhodou. Aspoň se to říká, ale já tomu zase tak moc nevěřím. Některá zjištění dokáží zaujmout i otrlého. A to se mi stalo. Před chvílí jsem byl u vytržení z klávesové zkratky Ctrl+Tab v prohlížeči Opera 9 (ono mně to zase pustilo, než jsem dopsal tento spot). Vyzkoušejte si tuto klávesovou zkratku v Opeře.

Abych to popsal. Ctrl+Tab se chová jako klávesová zkratka Alt+Tab ve Windows, kde umožňuje přepínat mezi aplikacemi. Ctrl+Tab v Opeře podobným způsobem přepíná mezi listy (panely, záložkami – jak chcete). Celé je to navíc docela pěkně zpracované.

A jak funguje Ctrl+Tab v dalších prohlížečích? Já otestoval tyto:

• Firefox 1.5 postupně přepíná mezi otevřenými panely (listy, okna) a to okamžitě.
• Už zmíněná Opera 9 funguje podobně jako Firefox, ale na vybraný list se přepne až po uvolnění Ctrl.
• Maxthon 1.3 přepne otevřená okna (listy, panely) do dlaždic. Brrr.

Víc jsem netestoval (to je prostor pro komentující).

Různí e-mailoví klienti se chovají k odkazům rozdílně. Ne každý text, který zadáte do Vámi napsané e-mailové zprávy se zobrazí také u příjemce Vaší zprávy. Myslete na to, když budete psát odkaz do e-mailu.

Před dvěma týdny jsem spotem Dobrovolníci pro testování odkazů v e-mailech našel více než dvacet dobrovolníků, kterým jsem z Lotus Notes 6.5.5 (mor ho!) poslal následující oktet odkazů neodkazů:

1. http://www.google.com
2. www.google.com
3. john@doe.com
4. mailto:john@doe.com
5. file:///c:\\pokus.txt
6. c:\\pokus.txt
7. \\\\Cluster\\lide
8. odkaz zapsaný ve formátu Lotus Notes

Úkolem dobrovolníků bylo zjistit, jestli se v jejich e-mailovém klientovi (aplikace, ve které pracují s elektronickou poštou) odkazy zobrazí jako odkazy a případně také zjistí, jestli se také jako odkazy zachovají (podle zvyklostí daného systému). Následující tabulka ukazuje výsledek (křížek označuje zobrazený odkaz):

Web

V testu odkazů na webové stránky dopadly téměř všichni klienti na výbornou. Problém s odkazem bez http:// měly většinou jen webmaily a bohužel také Foxmail, M2 a co je horšího také placený Lotus Notes 7. Nokia 9300 uřezala z odkazu číslo 3 koncové písmeno m, takže byl nepoužitelný.

Doporučení je tedy jasné. Do e-mailů pište adresy s http://, i když si zkušenější uživatelé poradí jinak.

mailto:

Někteří klienti u odkazu s mailto: podtrhnou odkaz až za dvojtečkou (Foxmail 6, Horde, SquirrelMail), ale odkazu rozumí. Weboví klienti (webmaily) často u odkazů na e-mail mají naprogramovanou akci pro vytvoření nového e-mailu uvnitř sebe sama (neotvírají asociovanou aplikaci – to ale nijak nevadí, právě naopak).

Když tedy použijete adresu s mailto: nic nepokazíte. Je to dokonce jistější.

file:///

¹⁾ Zobrazeno jako odkaz po druhou dvojtečku: file:///c – označování disků písmenem prostě platí ve Windows.

²⁾ I když soubor na lokálním disku existuje a je odkázán přes redir, tak nová stránka prohlížeče zobrazí chybové hlášení.

³⁾ Označeno jako odkaz. Soubor neexistuje a není co otevřít.

Odkaz na konkrétní soubor navíc na platformě Windows (5. c:\\pokus.txt) mnozí klienti jako odkaz označili, ale pokud soubor neexistoval, tak nereagovali. Ostatní systémy většinou označují cestu k dokumentům jiným způsobem a proto také správně nereagují na zbytek odkazu. Klienti také reagují na pokus otevřít odkázaný soubor varovným hlášením o možném riziku spojeném s otvíráním souborů na disku.

Posílat odkazy typu file:/// je nerozumné. Tedy pokud takový e-mail posíláte mimo prostředí, které nemáte pod kontrolou (např. mimo firmu).

Závěrem

E-mailoví klienti se dokáží docela dobře vypořádat s klasickými internetovými odkazy. Problémy jim dělají odkazy na soubory na filesystému odesílatele a proprietární řešení (viz mail ve formátu Lotus Notes, kterému ale určitě nepřidalo odeslání mimo prostředí Lotus Notes/Domino). Osobně je pro mně zklamáním výkon placeného klienta Lotus Notes, který nejen v tomto testu, zaostává za neplacenou konkurencí.

Pokud používáte e-mailového klienta, který není uveden v tabulce a máte zájem se zúčastnil bezbolestného testování, při kterém nebylo zraněno ani zabito žádné zvíře, ozvěte se mi.