Posted on by Jirka Bureš

Google Reader

Google Reader je docela pěkná RSS čtečka. Beta verze je přístupná všem, kteří mají u Google účet.

Po přihlášení vidíte takovou tu RSS čtečkovou klasiku. Vlevo seznam zdrojů s odkazy pro listování v seznamu a přesun položek. Po klepnutí na odkaz vpravo se levý seznam změní a obsahuje seznam jednotlivých spotů. Obsah (resp. description) se zobrazuje vpravo.

Zajímavě řešeno je přidávání nových zdrojů. V horní části stránky je pole pro vyhledávání. Zadáte výraz a Google vrátí seznam výsledků podobný výsledkům hledání na Google. U jednotlivých položek je navíc adresa RSS zdroje daného webu a pole pro zadání jména RSS zdroje a tlačítko Subscribe (problém je ale používat české znaky). Můžete také importovat OPML soubor.

Jednotlivým položkám je možné přidělovat labely (štítky), označovat je jako oblíbené. Přímo z Readeru je možné odesílat informace e-mailem z Gmailu nebo o nich blogovat (pokud máte účet na Blogger.com). Nesmíte ale mít zapnuté blokování vyskakovacích oken.

Google Reader by měl fungovat ve všech moderních prohlížečích (IE6, FF1.0+, Safari 1.3+, Netscape 7.2+ a Mozilla 1.7+).

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

Redesign Jyxo

Nejlepší domácí vyhledávač Jyxo redesignoval. Včera to ve spotu Jyxo web 2.0 napsal Michal Illich.

Podle mého názoru je po redesignu vzhled Jyxa lepší. Stránky s výsledky vyhledávání je mnohem přehlednější. Výsledky jsou nyní vlevo a na stránkách je možné konečně listovat. Ze záhlaví výsledků zmizely nadbytečné informace.

Přesto si neodpustím dvě připomínky:

  • Velikost písma ve výsledcích vyhledávání – titulky jsou podle všeho stejně velké jako text výpisu ze stránky. Lepší by snad bylo zvětšit písmo titulku nebo/a zmenšit písmo výpisu.
  • Tučný text v textovém poli pro zadání dotazu bych nastavil na normální. Tohle je ale jen taková prkotina.
Posted on by Jirka Bureš

Povědomí o RSS je nízké

Firma Ipsos Insight ve spolupráci s Yahoo! provedla v srpnu 2005 výzkum mezi 4038 americkými uživateli internetu staršími 18 let na téma RSS. Výsledky nejsou pro evangelizátory RSS nijak povzbudivé. Via Study: RSS Still Not Widely Adopted

Čtyřprocentní

Pouhá 4 % uživatelů vědomě používá RSS a 12 % si RSS jako takového všimlo. Dalších 27 % uživatelů RSS používá aniž o tom ví (využívají služby jako My Yahoo! apod.). Přitom uživatelé dávají přednost používání RSS skrze svůj webový prohlížeč.

Mladí vzdělaní muži

Když se autoři zaměřily na ona čtyři procenta znalých uživatelů RSS zjistili, že 71 % z nich jsou muži, polovina spadá do věkové kategorie 18-34 let a mají minimálně vysokoškolské vzdělání. Dalo by se říct, že RSS je pro technoidy.

Řekni mi co čteš (a jak)

RSS znalí uživatelé nejčastěji RSS využívají pro čtení zpráv ze světa a z domova (52 %), pro zábavu (34 %), zjišťují novinky ze světa vědy a techniky (32 %) a zajímají se o počasí a místní zprávy (31 %).

Známé oranžové tlačítko XML použila nebo zná jeho význam pouhá 4 % dotazovaných (ze znalých uživatelů jen 38 %). Po kliknutí na oranžové tlačítko XML 27 % uživatelů zkopírovalo adresu a vložilo ji do své RSS čtečky a 26 % zvolilo jiný způsob, jak dostat adresu RSS zdroje do čtečky. Více než polovina se zachovala jinak (třeba utekli ze zobrazené stránky).

Z pohledu tvůrců webů je zajímavé, jakým způsobem znalí uživatelé (ta čtyři procenta, která RSS používají vědomě) přidávají RSS do svých čteček. Polovina si ráda vybírá RSS ze seznamu v daném nástroji (seznam zdrojů v on-line čtečkách, OPML ve čtečkách apod.). Celých 37 % hledá odkazy na RSS na webových stránkách. Třicet pět procent uživatelů kliká na oranžové RSS tlačítko.

Máme rádi RSS

Co se týká hodnocení RSS tak kladně technologii RSS hodnotí 69 % dotazovaných. Jen 24 % vyjádřilo názor, že je použití RSS jednoduché a výhodné. Právo volnosti výběru zdroje uvádí 18 % dotázaných.

Pokud si chcete zprávu přečíst v originále, podívejte se na PDF soubor RSS – Crossing into the Mainstream (505 kB). Najdete v něm podrobné výsledky vč. grafů a popisu metodiky nebo informace o využívání podcastingu.

RSS pro blbé

Když se tak dívám na zveřejněnou studii, musím říct, že mě výsledky příliš nepřekvapují. Pořád platí těžko užít RSS. Pro běžného uživatele je RSS, XML, Atom a spol. stále spíš tajemným zaklínadlem. Uživatelé nejsou k používání RSS nijak motivováni a RSS asi ani nepotřebují. Vystačí si jinak, i když za cenu vyššího úsilí. A i kdyby byli uživatelé motivováni, tak jim výrobci SW situaci nijak neulehčují (nemyslím teď výrobce čteček). Dokud nebudou prohlížeče a e-mailoví klienti (především od Microsoftu, tak to prostě je) snadno pracovat s RSS, nic se nezmění.

Posted on by Jirka Bureš

Nielsen: 10 chyb webdesignu 2005

Odkaz na článek Jakoba Nielsena Top Ten Web Design Mistakes of 2005 jsem sušil od pondělka. A sušil jsem ho tak dlouho, až jsem ho úplně přesušil. Respektive jiní nesušili a psali. Abych nelitoval, že jsem zaváhal, tak přidám aspoň pár odkazů:

Nielsen: Top ten chýb webdizajnu v roku 2005
Ľuboš Kmeťko
Stručný překlad a shrnutí Nielsena.
10 největších chyb webdesignu za rok 2005
Petr Václavek
Rozsáhlejší shrnutí.
Opravdu 10 největších chyb webdesignu?
Jan Brašna
Jan polemizuje na téma: je těch deset největších chyb webdesignu opravdu těch deset největších?
Nielsenových desať najväčších chýb webdesignu v roku 2005
Robert Madaj přidává svůj pohled na deset chyb webdesignu podle Nielsena.

Určitě nebudu sám, kterému se zdá, že se každý rok ty chyby pořád opakují. Je to proto, že jsou webdesignéři tak špatní? Nebo je snad malá osvěta? Nebo to, nedej bože, návštěvníci takto chtějí? Možná jenom lidé jdou nejsnazší cestou. Abych vysvětlil pojem nejsnažší cesta – myslím tím první nalezený použitelný způsob práce, který v konečném důsledku není nejlepší.

Na závěr bych rád, aby nechyběla explicitní pointa. Mé odpovědi na řečnické otázky z předchozího odstavce jsou:

  • Někteří, nevím, někteří, asi ano – pokud jsem v normální náladě.
  • Ano, ne, ne, ano – když mám rezolutní náladu.
  • A není to jedno (po láhvi dobrého Merlotu)?
Posted on by Jirka Bureš

Atomz patří WebSideStory

Firma WebSideStory koupila v květnu 2005 společnost Avivo Corporation, která provozuje vyhledávací službu Atomz (viz tisková zpráva).

A proč o tom píšu až teď? Dnes mi totiž přišly pravidelné týdenní reporty z vyhledávače Atomz, které měly poprvé jako odesílatele uvedený text WebSideStory Customer Support místo původního Atomz Customer Support. Čas od času propadám depresivním náladám a říkám si, že dobrá změna, žádná změna. Chce se mi věřit, že Atomz zůstane nadále zdarma, a že si udrží vysokou kvalitu svých služeb.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

Dobré adresy jsou dobré

Jednou z možností, jak vylepšit pozici ve výsledcích vyhledávání je používat dobré adresy. Klíčová slova v doméně, v cestě a jméně souboru někdy dělají zázraky. Není to ale jediná, a už vůbec ne hlavní, metoda úspěchu. A ještě jedna poznámka na závěr úvodu. Článek je určen hlavně pro méně pokročilé tvůrce webů. I když kdo ví. Realita naznačuje spíš opak.

Určitě znáte adresy typu www.example.com/zbz/ldnclx.htm. Tohle je případ nic neříkající adresy. Možná by stálo za to použít třeba něco takového: www.example.com/lednicky/calex.htm. Proč tedy používat hezké adresy?

  • Vylepšují pozici ve vyhledávačích (více třeba u Seznamu, méně u Google). Znovu ale říkám: je to jen jeden z faktorů, který vylepšuje pozice.
  • Zlepšují použitelnost. Vezměte si třeba takový seznam navštívených stránek, který některé prohlížeče rozbalí při psaní adresy. Co je lepší: http://www.converter.cz/nobel_fyz_za.htm nebo http://www.converter.cz/fyzici/einstein.htm? Samozřejmě bych mohl napsat příklad daleko horší adresy, ale co bych neudělal pro dva zpětné odkazy.
  • Diktování po telefonu nebo použití adresy v tisku (vynechám argument, že pěkné adresy usnadňují psaní celé adresy po paměti, to asi dělá málokdo – pokud ano, přihlaste se).
  • Zjednodušená správa webu. To je silný argument pokud tvoříte statické stránky nebo když procházíte statistiky webu.
  • Text adresy je často použitý ve zpětných odkazech (místo textu odkazu je uvedena hodnota z href nebo z adresního řádku).

Než se ale pustíte do předělávání webu mějte na paměti následující pravidla:

  • Používejte dobře (logicky) vytvořenou adresu. Myslete na budoucí rozvoj webu. Myslete na strukturu informací, které publikujete.
  • Pozor na velkou délku adresy. Tzn. rozumně používat počet úrovní zanoření a délku názvů.
  • Je potřeba možnou vyřešit kolizi názvů (hlavně u zpravodajských webů apod.).
  • Pozor na odmazávače adres, ke kterým taky patřím. To jsou ti, co občas navigují po webu tak, že odmazávají od konce v adresním řádku. Hrozí nebezpečí stránek 404 na neexistujícím indexu.

Kritici SEO teď namítnou, že manipulace s výsledky vyhledávání pomocí pěkných adres vynesou na čelní pozice přeoptimalizované stránky. Když pominu heslo, za kterým stojím, že obsah je králem, tak musím znovu zopakovat, že dobrá adresa je z pohledu vyhledávače jenom jedno hodnotící kritérium. A to ještě ne to nejsilnější. A taky si dovolím tvrdit, že schopný autor má kvalitní obsah. A schopnější má ještě navíc i lepší URL. Je to prostě další konkurenční výhoda.

A na závěr snad jenom doplním, že uživatelé nejsou stejní a že nic není dogma. A taky že vždy neplatí, že pěkné adresy jsou vždy lepší. Jsou prostě lepší skoro vždy.

Posted on by Jirka Bureš

32 a ne víc

Tak mě napadlo, kolik slov vlastně bere vyhledávač Google v potaz v položeném dotazu? Jednoduchým testem jsem zjistil, že je to 32 slov. Při zadání velmi dlouhého dotazu samotný Google vypíše, že předmět hledání může mít maximálně 32 slov. Kdo by ale tolik slov zadával, přátelé? Zdá se, že pořád platí 2-3-4-1-5-6-7 nebo 2-3-1-4-5-6-7.

Souvislosti