Simon Willison publikoval článek Simple Tricks for More Usable Forms – SitePoint. V článku najdete mj. rady jak:

1. Po zobrazení formuláře umístit kurzor do výchozího prvku – ušetříte uživateli jedno kliknutí.
2. Používat klikatelné popisky (label for=“jmeno_prvku“) – po klepnutí na popisek se focus nastaví na asociovaný prvek.
3. Měnit styl vybraného prvku – tady mám velké výhrady. Vzhled standardních (formulářových) prvků by se neměl měnit – matení uživatele.
4. Při události onfocus vybrat celý text – uživatele nemusí defaultní text mazat.
5. Při psaní do hlavního pole měnit titulek dokumentu – tohle si dovedu představit jen u zvláštních případů.
6. Validovat vstupy od uživatele.

Celé řešení můžete vyzkoušet na příkladu.

Souvislosti

• Simple tricks for more usable forms – Simon Willison
• Elegantní formulář – Petr Weida

Petr Staníček reaguje ve spotu CSS versus tabulkový layout na Dušanův Skutečné výhody CSS layoutu. Argumentace je střízlivá a mě nezbývá, než souhlasit.

Například Dušanova informace o 10% – 20% zmenšení CSS pozicovaných a stylovaných stránek mi z vlastní zkušenosti připadala nízká. Sám jsem u zdrojových HTML kódů webu dospěl k číslům začínajícím na 30 %.

Petr na rozdíl od Dušana víc tlačí na pilu. Jeho racionální odpor k používání tabulek pro layout je všeobecně známý. Jsem zvědavý, jak se bude vyvíjet diskuze.

Tyhle odkazy si musím poznamenat (via mezzoblue). Možná zaujmou i vás.

• CSS Hacks and Filters – Chris Nott.
• CSS-only Filters Summary – jak odřezat prohlížeče od CSS.
• Common XHTML Validation Errors – nejčastější chyby v XHTML kódech.

Dušan Janovský se v posledních 2 spotech vrhl na CSS:

• Skutečné výhody CSS layoutu – Dušan jako hlavní výhodu vidí snížení doby nutné pro zobrazení stránky a demistifikuje ostatní často proklamované výhody.
• Medvědí služba CSS stylům – pokud nemáte rádi samoúčelné (zne)užívání technologií, dáte Dušanovi za pravdu.

Je škoda, že Dušan nemá na blogu komentáře. Určitě by to bylo zajímavé čtení.

A List Apart přináší další užitečný článek The Perfect 404 – Ian Lloyd:

Welcome to the world of the Error 404 page. You’ve requested a page — either by typing a URL directly into the address bar or clicking on an out-of-date link and you’ve found yourself in the middle of cyberspace nowhere. A user-friendly website will give you a helping hand while many others will simply do nothing, relying on the browser’s built-in ability to explain what the problem is. We can do better than that, can’t we?

Pokud je to možné, tak by měl každý web poskytnout návštěvníkovi, který se pokusil otevřít neexistující dokument, stránku 404 (conBLOG ji stále nemá). Obsahem článku The Perfect 404 je, jak takovou stránku vytvořit a přizpůsobit konkrétnímu případu.

Petr Staníček ve spotu Co to je Lorem ipsum připomíná užitečnost vycpávkového textu Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit… Text se využívá od středověku např. v typografii, kde nahrazuje konkrétní text a slouží jako neutrální vycpávka volného prostoru. Vzniká poměrně dokonalá představa o vzhledu stránky. Text Lorem ipsum odpovídá vzhledově normálnímu textu – zachovává délku slov, vět a odstavců, střídání písmen ve slovech, v textu nevznikají typografické kiksy: (např. řeky).

Jedinou nevýhodou Lorem ipsum je to, že neobsahuje české háčkované a čáskované znaky. V diskuzi pod Pixyho článkem je odkaz na stránku Cold Blooded Turkey, kde je možné generovat pseudočeský text.

Při té příležitosti jsem si vzpomněl na můj starší program na generování pseudočeštiny, která ale nebyla moc dokonalá. Asi jej opráším.

Souvislosti

• www.lipsum.com – mj. generátor Lorem ipsum
• Cold Blooded Turkey – generátor pseudotextů

Máme tady ALA 167, které tentokrát odpovídá na jednu z nejčastěji se opakujících otázek tvorby beztabulkových layoutů a natahuje snad vše, co na stránce lze:

• Faux Columns – Dan Cederholm popisuje, jak natáhnout pozadí pravého sloupce až úplně dolů.
• Elastic Design – Patrick Griffiths – je obtížné přejít z fixního návrhu na pružný? Jak přejít od px k em a %.

Anne van Kesteren nabízí své řešení problému, který má IE s p:hover. Ukázku Javascriptového řešení najdete na stránce MSIE Supports p:hover 🙂.

Vás čtenáře conBLOGu bych ještě požádal, abyste do komentářů napsali nějaká rozumná využití selektoru hover nad odstavci. Nechci působit jako notorický bručoun, ale jak to Anne předvádí, mi nepříjde zrovna šťastné – myslím tím, že se odkazy podtrhnou (a vůbec zvýrazní) až po najetí na odstavec. Třeba Pixy to má rozhodně uděláno líp.

Mark Pilgrim se pustil do vysvětlení relativního adresování v HTML. Na pomoc si bere:

• RFC 1808 – definuje, jak pracovat s relativními adresami a base URI.
• RFC 2396 – doplňje předchozí RFC.