Každý správný vývojář by si měl svou práci alespoň vnitřně označit cedulkou Testováno na lidech. Při tzv. usability testech můžete udělat spoustu chyb. Na ty nejčastější, kterým se nevyhnou ani zkušení testovači, upozozorňuje článek Common Mistakes (via WebWord).
Mimochodem, testovali jste někdy vlastní produkt a popadal Vás amok nad chováním uživatele? Je pravděpodobné, že chyba není v uživateli, ale právě ve Vašem díle.
Posledních pár dní všichni píší o odkazech. V pátek přidala svou trošku do mlýna také Shirley Kaiser v obsáhlém spotu Friendly, Lasting URLs. Najdete zde mj. velkou spoustu užitečných souvisejících odkazů.
Marek Prokop dnes na Lupě publikoval článek Trendy moderního webdesignu. Marek se nestaví do pozice orákula, takže nečekejte žádné výčty co nás čeká za x let. Autor zdůrazňuje 3 pilíře moderního webu:
Většina textu rozebírá právě ony pilíře a celkem pochopitelně se vyhýbá předpovídání vývoje technologií. Podle mého názoru lidé nejsou schopni využívat ani stávající technologie. A úspěch technologií není závislý ani tak na jejich vyspělosti, jako spíš na ochotě je příjmout a smysluplně využít.
Petr Staníček začal na pokračování zveřejňovat knihu 123 kroků ke špatnému webu: Jak prodělávat na Internetu. Zatím zveřejnil předmluvu a první 4 kapitoly. Píše o tom v dnešním spotu na Pixylophone.
Internetový oříšek si všiml změny barev odkazů na mém weblogu. Změna se Tomášovi nelíbí. A nelíbí se také dvěma diskutujícím.
S odkazy je to těžké. Stačí se podívat po internetu a každý pozná, že neexistuje zásadní shoda. Pokud vezmu v potaz dva extrémní názory, tak na jedné straně stojí podtržené modro/fialové odkazy a na druhé je vše dovoleno. Osobně zastávám názor, že je třeba barevně odlišit navštívené odkazy od nenavštívených a obojí samozřejmě od základního textu. Dále je více než užitečné v textu zvýraznit odkazy podtržením. Úmyslně říkám v textu, protože třeba navigaci někdy není nutné zvýrazňovat – ta může být sama o sobě zvýrazněna jinak (svým stálým umístěním, rámečkem, odrážkou apod.). Barevné odlišení odkazů by mělo být v rámci daného webu konzistentní.
Při poslední změně vzhledu conBLOGu jsem mj. podtrhl odkazy ve spotech a změnil barvu navštívených odkazů. Podle mě jsou odkazy od sebe vzájemně odlišitelné (testoval jsem na barvoslepost) a jsou také odlišeny od normálního textu. Modrá barva nenavštívených odkazů odpovídá zažitému stavu a oranžovohnědá má k fialové celkem blízko.
Pokud není definováno jinak (např. v CSS), jsou nenavštívené odkazy modré a navštívené fialové. Ale je to pravda? Prohlížeče využívají svá nastavení a definice jejich barev se liší (není-li uvedeno jinak, jedná se o verzi pro Windows):
Jak řeší barvy odkazů odborníci? Odpovím si sám. Různě. Abych nesázel jen na své dojmy, sáhl jsem po sově, tedy po Sově. Do ringu jsem přizval samotnou Sovu a k ní ze soví navigace první tři české a tři zahraniční blogy. A tady je výsledek:
Jaký je Váš názor na barevné odlišování nenavštívených a navštívených odkazů? Je to pro Vás důležité? Jak se Vám jeví z tohoto pohledu odkazy na conBLOGu? A co na to Jan Tleskač?
Petr Staníček se dnes na Lupě v článku Statisíce ve vzduchu: zastaralý vs. moderní návrh webu zamýšlí nad výhodami CSS layoutu oproti používání layoutu tabulkového spatlaného s tagy font a spol.
Jacob Nielsen navrhuje místo přímých odkazů na PDF soubory používání samostatné HTML stránky, na které vedle příslušného odkazu na PDF soubor má být mj. také návod, jak se souborem naložit (via Sova v síti).
Nielsen píše, že je potřeba ušetřit uživatele utrpení, když jsou bez varování vyklopeni do PDF souboru. Uživatelé si za to ale v mnoha případech mohou sami. Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou běžní uživatelé přímo posedlí potřebou kliknout na každý odkaz, který uvidí. Zkušený uživatel rozpozná cíl odkazu, ale většina ostatních to neumí. Pokud se jedná jen o načítání několikamegového pédéefka, tak to skončí maximálně tvrdoresetem PC (cholerik si myslí, že PC zatuhlo). Horší je to v případě, že spustí e-mailový virus.
I přes evangelizační snahy poučených, které sem tam přináší své ovoce, je daný stav faktem, se kterým se musí autoři webů vyrovnat.
Nabízí se samozřejmě několik řešení. Některá z nich posuďte sami:
title.title je uveden návod, jak s odkazem naložit.Poznámka: V seznamu není uvedeno Nielsenem zmíněné řešení. Odkazy nesměřují na konkrétní cíle.
Trochu deprese na mě padá při vědomí, kolik je uživatelů, kterým jsou nějaké typy souborů šumafuk. Že většina uživatelů nemá pojem o vztahu mezi velikostí souboru a délkou stahování (to nemluvím o převodech všech těch kilo, mega a giga bitů/bytů). Proto jsem taky trochu pesimistický nad účelností vstupních stránek pro stahování souborů: zkušeného uživatele zdrží, nezkušenému jsou mnohé informace na nich uvedené k ničemu – nerozumí jim. Líbí se mi třeba Nielsenova myšlenka s rozdělováním velkých souborů na menší části spolu s uvedením stručného obsahu dané části.
Na každý pád si ale myslím, že je Nielsenovo řešení jedním z nejlepších dostupných do doby, než třeba prohlížeče budou lépe reagovat na druh odkazů, na které uživatel klepl nebo na které najel myší.
O tom, že font Times New Roman není pro web mrtvý, se nás snaží přesvědčit Dave Shea v článku It’s time we take back Times New Roman on the web. Zajímavá ukázka využití CSS pro práci s textem (via Simon Willison).
Na českých weblozích se objevily informace o systému Echo (RSS je mrtvé, ať žije nEcho?, Syndikační formát Echo). Co se tedy skrývá za oním tajemným názvem?
Nejlépe bude asi začít na začátku, tedy na domovské stránce celého projektu Atom Wiki, který si klade za cíl vybudovat nový blogovací formát – Echo, který by měl být nezávislý na platformě, snadno použivatelný a rozšiřitelný. Celý projekt je teprve na začátku. Je třeba definovat pojmy, syntaxi, API, syndikační a archivní formát atd.
Snahou autorů je mj. vydat jasnou specifikaci a zabudovat podporu pro Echo do oblíbených blogovacích nástrojů (podrobné vysvětlení). V současné době se vede rozsáhlá diskuze o tom, jak by se měl celý projekt jmenovat. Původně se počítalo s názvem Atom, ale tento název narazil u právníků. Ve hře jsou např. názvy Axon, Elbo, Loki apod.
Otazka je, proč je třeba nový blogovací formát? Autoři chtějí postihnout nejrůznější zdroje informací. Nejenom tedy kvalitně strukturované informace na weblozích. Chtějí dát autorům weblogů jednotný prostředek. Pro své potřeby chtějí využít XML 1.0 (návrh syntaxe).
Sam Ruby: NECHO 0.1 – současná verze Echo.
Minulý týden jsem zaznamenal problémy s RSS kanálem na conBLOGu. RSS čtečky přestaly načítat některé spoty. Následkem toho mj. klesla návštěvnost. Proto jsem začal pátrat. Chybu jsem udělal samozřejmě já, ale prohlížeče mi rozhodně v jejím řešení nepomohly. Jsou totiž až moc chytré.
Na vině je příliš inteligentní zobrazování chybně zapsaných znakových entit v prohlížečích. Znakové entity slouží třeba k zápisu speciálních znaků (např. & < > ©). Znaková entita se zapisuje ve formátu &KOD;. Důležitý je onen středník na konci. Oznamuje konec kódové sekvence (může se jednat např o anglický akronym znaku nebo o numerický kód znaku). Prohlížeče napravují chyby tvůrců stránek a středník si domyslí.
Domyšlený středník není problém pro prohlížeč, ale je to problém pro RSS čtečku, která v lepším případě ignoruje položky v RSS kanále. Mnohé RSS kanály jsou generovány automaticky z textu dokumentu nebo jsou při ručním vytváření RSS kopírovány autorem. Při validování spotů používám pochopitelně používám náhled v prohlížeči, který zobrazí i chybně zapsané entity.
Moje chyba byla způsobena chybějícím středníkem v entitě pro nedělitelnou mezeru ( ). Např. zápis v lese prohlížeč interpretuje jako v lese
. Pro RSS čtečku může být přítomnost chybně zadané entity fatální.
Testoval jsem na prohlížečích IE 5.5, IE 6, Opera 6, Mozilla 1.0 a Firebird. Všechny prohlížeče chybně interpretovaly bez povinného koncového středníku zapsané zankové entity – zobrazily je, jako by tam středník byl.