Včera jsem zmínil článek ze serveru Scribbling.net a dnes (jaké překvapení) nabízím odkaz další. Jestli vás zajímá co můžete udělat pro vylepšení svého webu, pak čtěte Nine things you can do to make your web site better (via Simon Willison, 3.7.2003).

A co nám Gina Trapani radí?

1. Uvědomit si, že jste na webu a ne v tiskárně.
2. Validujte.
3. Vyvarujte se rámů a uvítacích stránek.
4. Zmenšete velikost stránek.
5. Používejte statické stránky v jasné struktuře adresářů (anebo zařiďte, aby se tak tvářily).
6. Vyvarujte se JavaScriptových odkazů a netextových informací.
7. Pomozte indexovacím robotům.
8. Nabídněte přátelská chybová hlášení.
9. Používejte srozumitelné odkazy (vyvarujte se vicezdemie).

Určitě jste se s tím setkali také. Chcete odeslat třeba příspěvek do diskuze nebo informace kontaktním formulářem. Vyplníte co považujete za podstatné, vyprecizujete text a dáte odeslat. Bum! Objeví se zpráva o tom, že nebyly vyplněny povinné údaje a následuje prázný formulář. Vaše snažení přišlo vniveč. Budete zadávat znova? Já tedy (většinou) ne!

Častá chyba autorů formulářu je, že se snaží přinutit návštěvníka, aby o sobě sděloval informace, které není třeba sdělovat (to že jsou, si myslí pouze autor nebo příjemce zprávy). Zapomínají, proč návštěvník formulář vyplňuje. Zapomínají, že návštěvníka nic nenutí k tomu, aby psal víc, než uzná za vhodné. Často se tento nešvar vyskytuje třeba v komentářích a diskuzích, kde je hlavní obsah samotné sdělení. Jméno, e-mail, web nejsou podstatné údaje, takže je není nutné vyžadovat.

Pokud opravdu potřebujete znát některé informace, vysvětlete srozumitelně návštěvníkovi proč. Zdůrazněte především co návštěvník zadáním těchto údajů získá. Nabídněte zadání údajů přeskočit nebo vypnout kontrolu zadání (třeba zatrhávacím polem). Získáte víc informací a víc spokojených návštěvníků.

Příspěvek je inspirován spotem Best practice: Edmunds.com zip-code prompt (Adrian Holovaty 2.6.2003)

Dušan Janovský chválí použití obrázkových kurzorů, které našel na IVTlogu. Myšlenka to není špatná, ale všechno má své ale. Co se mi konkrétně moc nelíbí?

• Kurzor má jen jednu formu – např. nereaguje změnou vzhledu na najetí na odkaz.
• Kurzor je málo kontrastní vůči pozadí.
• Tvar kurzoru může mást, protože jsou zvyklí na standardní kurzory – někteří uživatelé jsou méně zkušení, jiní zase konzervativní; tyto skupiny mohou mít ze stránek „špatný dojem“.
• Prohlížeče se slabší nebo žádnou podporou CSS kurzory nezobrazí (to ale nemusí být naškodu).

Snad jen na doplnění. Norma CSS2 říká, že v definici tvaru kurzoru může být za sebou uvedeno více odkazů na soubory:

P { cursor : url("mything.cur"), url("second.csr"), text; }

Pokud není zařízení schopno zpracovat první kurzor, přejde k druhému atd. Na konci zápisu by pak měl být uveden standardní kurzor.

K věčným rozpravám jaká je vlastně správná podoba weblogu přispěl Sam Ruby (via Mark Pilgrim 16.6.2003). Mark přidává požadavek na uvádění MIME typu.

Víťa Dlouhý oprávněně zapochyboval o opodstatnění tzv. vstupní stránky (Příručka 14.6.2003). Já bych přidal ještě jeden důvod, proč vstupní stránku nepoužívat.

kterých autorů umístit na defaultní stránku velké logo, fotku fabriky, třepotající se vlajky nebo text Enter here jsou sice na ústupu, ale kostlivce ze skříní začínají vytahovat pseudomarketingoví guru. Nic mě na dialupu nepotěší víc než pěkný megový flašík (snad jen plovoucí reklama přes 2/3 obrazovky).

Yuhů po delší odmlce podruhé šťouchá do Sovy v síti. Tentokrát se podíval na (ne)zvětšování písma na Sově.

Jsem rád, že Yuhů do Sovy šťouchá, je to velmi poučné. Jak by bylo na internetu krásně, kdyby lidé uměli komunikovat (mluvit i naslouchat). Jsem zvědavý, jak Marek zareaguje.

Petr Staníček inspirovaný Sovou v síti zveřejnil velmi pěkný spot o tzv. zlatém řezu. Pixy obšírně vysvětluje co to vlastně zlatý řez je. Škoda, že docela málo prostoru vybylo na praktické využití ve webdesignu.

Petr Staníček včera zveřejnil hezký spot CSS a výška prvků. Velmi užitečné vysvětlení, leč pro mě stále neuspokojivé provádění v prohlížečích. Pořád mi není jasné, proč jde nastavovat šířku a ne výšku.

Možná si vzpomenete, že skoro na každé stránce bylo aktuální datum. Opravdoví čímani přidali i název dne. Jako by každý po probuzení okamžitě běžel spustit počítač a třesoucí se rukou vyklepal adresu Vaší osobní stránky, aby zjistil, kolikátého že je. Také jsem občas zatoužil po takové fíčuře, leč nestalo se. Trochu mě to trápilo. Přece každá stránka překypovala tolika možnostmi! Zaklínadlem doby byly portály. Autoři na ně plácali další a další funkce. A pak jako blesk z čistého nebe udeřil Google a analytici měli co rozebírát.

Zvítězila jednoduchost. Uživatel nechce slídit po stránce. Nepotřebuje mít vše naskládané na jednom místě. Uživatel potřebuje rychle a jednoduše splnit svůj ůkol. Rychle najít informaci a šupem pryč.

Občas je dobré se podívat na své stránky cizíma očima. Přiznat si, že ne každý prvek na stránce je nutný. Přinutit se nejméně jeden prvek bez milosti hodit přes palubu. A tohle párkrát zopakovat. Návštěvník to jistě ocení.

To, že používat na webu hezoučká písma instalovaná jen na počítači autora je šílenství, ví téměř každý. Že náhodným generováním pořadí různých fontů si tvůrce zadělává na problém vím i já. O Petrovi Staníčkovi vím, že kudy chodí a sedí propaguje přístupnost webových stránek a prostředkem je mu jednoduchost, je stará vesta. Co se fontů týká je jeho recept font-family: sans-serif.

Petr Staníček zveřejnil první výsledky hledání ideální stylové definicé písma pro naše prostředí. K dispozici dal podrobné výsledky testu (téměř 900 provedených testů).

A jak to dopadlo? Z použitých písem byla nečitelná max. 3 % – asi se projevilo, že vzorky sestavoval odborník, zajímavé by bylo vědět, jak by dopadly jinde používané definice písma. Petr konstatuje, že je nutné nechat volbu písma na uživateli a až pokud je třeba definovat písmo přesněji. Petr nabízí tyto kombinace:

• typ Arial/Helvetica: sans-serif
• typ Times (New Roman): serif
• typ Courier (New): monospace
• typ Verdana 1: Verdana,sans-serif
• typ Verdana 2: Verdana,“Geneva CE“,sans-serif
• typ Verdana 3: Verdana,“Geneva CE“,lucida,sans-serif
• typ Georgia 1: Georgia,serif
• typ Georgia 2: Georgia,“New York CE“,serif
• typ Georgia 3: Georgia,“New York CE“,charter,serif

A co jsem si odnesl já? Nepoužívat Windows CE písma. CE macovská písma dávat za Windows definice. Na závěr předpisu uvést sans-serif/serif/monospace (nebo nedávat nic jiného). Mimochodem, nemáte nějaké problémy s čitelností conBLOGu?