Ale tak horké to zase nebude. Přesto:
A co na to Jan Tleskač?
Netrap se těmi, kteří kradou tvé návrhy. Boj se dne, kdy přestanou.
Jeffrey Zeldman
Dlouhou dobu se zaobírám myšlenkou napsat pár článků o firemních intranetech. Nebo spíš o tom našem intranetu a k tomu bych přihodil trochu Nielsena a spol. Nejsem si ale jistý, jestli téma firemních intranetů vůbec někoho zajímá. Jestli jsou vůbec intranety používané a tvořené. Jestli bych vás povídáním o neveřejných firemních webech neunudil k smrti.
Takže se ptám. Zajímalo by vás téma firemních intranetů? Máte ve firmě firemní intranet a naplňuje vaše očekávání? Prostě do komentářů napište vše, co vás při vyslovení pojmu firemní intranet napadne.
Podpora webových standardů v e-mailových klientech není nijak slavná. Poslat někomu bohatě stylovaný HTML e-mail je hazard. Email Standards Project si proto klade za cíl zlepšit podporu webových standardů v současných a připravovaných e-mailových klientech.
Na stránce Email Standards Project si můžete prohlédnout, jak je vzorový HTML+CSS e-mail vykreslen ve 14 pošťácích. V seznamu testovaných poštovních klientů najdete např. Apple Mail, Mozilla Thunderbird, Gmail, Lotus Notes 8, MS Outlook 2007 a další. Přitom poslední tři dopadly velmi špatně.
U každého klienta najdete screenshot testovací zprávy a stupeň podpory jednotlivých CSS vlastností.
Papír a tužka je při vývoji webu stále nástroj k nezaplacení. Jak by mohl a měl takový vývoj za pomoci papírového prototypu a interaktivního designu vypadat, je dobře vidět na videu Ciao PDA application / interaction design (via Example of a paper prototype envisionment). Mnohé způsoby řešení vymyšlené od zeleného stolu totiž v praxi fatálně selhávají.
Jsou chvíle, kdy člověk přestane věřit, že co zná a dělá, je správné. Když narazíte na hlupáka, který dělá jeden kopanec za druhým, tak si to ještě nějak vysvětlíte. Ale když se do podobné situace dostanete i s lidmi rozumnými a téměř nechybujícími, zakolísáte. Pár příkladů z posledních dvou dnů.
Než začnu tvořit web nebo jakoukoli skupinu dokumentů, tak se zamyslím nad strukturou celku. Jednotlivé dokumenty nebo kapitoly na stránce se snažím rozdělit podle nějakého jednotného pravidla. Stejně tak se snažím tvořit krátké a výstižné nadpisy. Pokud je to vhodně, tak používám seznamy.
A pak v dokumentu bez jednotné struktury narazím na nadpisy pomalu delší než text pod nimi. V pracovním postupu jsou tři věty za sebou. Sjednocením struktury, zkrácením nadpisů a textů a převodem pracovního postupu do odrážek v rozkazovacím způsobu docílím toho, že je dokument podle zákazníka horší než byl. Snažím se argumentovat, ale asi špatně.
Zítra mě čeká jednání s klientem, který chce mít jiné a lepší stránky, ale pořád dělá vše pro to, aby byly přesně takové, jako ty jsou ty původní. Duplicitní obsah je jen začátek. Pak tu máme odlišné texty sousedících odkazů směřujících na stejnou stránku. Dvoj i trojnásobně delší texty odkazů v navigaci oproti navrženým. Opakující se popisy různých pojmů v definičním seznamu atd.
Po několikáté budu vysvětlovat vysvětlené. Nechám si schválit dříve schválené. Pomyslím na to, že mi někdo v komentářích poradí takového klienta zapudit.
Probíral jsem se starší poštou jednoho zákazníka. Firma má platný vzor automatického podpisu. Podpis začíná oddělovačem (dva znaky mínus a mezera), na dalším řádku je titul jméno a příjmení následované pomlčkou a jménem funkce a názvem firmy atd. Podpis pokračuje dalšími přesně definovanými položkami. V manuálu je vše přesně popsáno a zdůvodněno.
Když jsem si procházel e-maily různých lidí z oné firmy, tak jsem nenarazil na dva podpisy, které by měly stejnou strukturu. Jen jeden člověk měl podpis přesně podle šablony. Přitom v elektronické verzi manuálu je napsáno, že stačí okopírovat vzorový podpis a změnit potřebné údaje.
Depresivní počasí za oknem podle všeho stojí za tímto poraženeckým článkem. Za pár dní mě špatná nálada opustí a všechno se vrátí do starých kolejí. Dál budu prosazovat to, co jsem prosazoval doposud. Protože si myslím, že je to správný způsob uvažování. Protože výše uvedené příklady nejsou důvodem nedodržovat standardy a doporučení. Je to totiž důvod proč je používat.
Smířil jsem se s tím, že jen málokdy dojde člověk uznání (navíc, když je dobrá myšlenka špatně provedena). Vím, že lidé jsou různí. Dokonce je každý jiný. A nikdo není bez chyby. A pro mě to platí dvojnásob.
Dan Cederholm vyhlásil spotem 404 Hunt hon na zajímavou stránku 404. V komentářích se už sešlo pár úlovků zábavných, dobře navržených a použitelných chybových stránek 404. Nechte se inspirovat. Třeba se vám některá stránka 404 bude hodit.
TopStyle, špičkový (nejen) CSS editor, dospěl do verze 3.5. V článku TopStyle 3.5 Final Release o tom informoval jeho autor Nick Bradbury.
Upgrade je pro registrované uživatele TopStyle verze 3.x zdarma (jinak upgrade stojí téměř 25 $). Sám autor považuje TopStyle 3.5 za natolik významnou verzi, že by se klidně mohla označit verzí 4.0. Tady jsou hlavní novinky:
Sám TopStyle ke své plné spokojenosti používám a verzi 3.5 mám nainstalovanou. Věřím, že se osvědčí stejně, jako verze předchozí.
Na přelomu dubna a května 2007 prováděl magazín A List Apart velký průzkum mezi tvůrci webů. Předevčírem byly zveřejněny výsledky tohoto průzkumu, kterého se zúčastnilo 32 831 respondentů. V článku Findings From the Web Design Survey najdete odkaz na stažení PDF s výsledky. Ve stručnosti uvedu co mě zaujalo.
Věk respondentů se nejčastěji pohyboval mezi 25-32 lety (44 %). Téměř 80 % mělo věk 21-38 let. Mužů odpovědělo 83 % a bělochů je mezi tvůrci webů 85 %. Většina tvůrců webu má vysokoškolské vzdělání (80 %) a působí v USA (48 %) nebo v EU (31 %). Za 30-50 hodin práce týdně (65 %) získají 20-80 tisíc dolarů ročně (58 %) a skoro polovina se pyšní titulem Developer nebo Web Designer.
Svůj vlastní blog provozuje více než 70 % respondentů. Přitom výše platu neovlivňuje chuť blogovat. Téměř 80 % se zajímá o dění v oboru (95 % čtením webů, blogů a časopisů, 78 % metodou pokus/omyl a 76 % čte odborné knihy).
Takže si to shrňme. Průměrný tvůrce webu je bílý dobře placený blogující třicátník vysokoškolák z USA nebo Evropy. Aspoň to tedy tvrdí Findings From the Web Design Survey.