Kde jsi e-maile?

Jedna z pouček týkající se tvorby webu říká, že by měl web poskytovat rychle dostupné kontaktní údaje. Mezi ně samozřejmě patří také e-mailová adresa. Na některých webech ale e-mailovou adresu nenajdete, ani kdybyste se rozkrájeli.

Minulý týden jsem připravoval data pro migraci do CRM systému. Data byla místy děravá jak noty na buben a tak mi nezbylo nic jiného, než chybějící informace hledat na firemních webech (jednalo se především o odběratele a dodavatele společnosti zpracovávající plasty).

Postup byl jednoduchý. Spustil jsem domovskou stránku dané firmy. Očima jsem oskenoval titulní stránku a hledal e-mail. Pak jsem použil vyhledávání v použitém webovém prohlížeči. Tady je na místě dobré připomenout, že na titulní stránce webu nemusí nutně být adresa firmy (vč. e-mailu) uvedena. V každém případě ale nesmí chybět viditelný odkaz na stránku s kontakty.

Když jsem na titulce s hledáním e-mailu neuspěl, začal jsem brouzdat po daném firemním webu. Postupoval jsem (snad) jako běžný uživatel a proklikával odkazy, které mohly skrývat stránku s kontaktními informacemi. Nehledal jsem déle, než mě to přestalo bavit (to je asi 2-5 minut).

Celkem jsem prošel jsem 34 firemních webů. A tady je výsledek:

Prstencový graf

Kde byl nalezen kontaktní e-mail

Ke cti autorům mnou prohledávaných webů slouží, že sedm webů z deseti má kontaktní e-mail (24 % přímo na titulní stránce a 47 % dohledatelných na zbytku webu). Pořád ale zůstává téměř třetina webů (29 %), která nepovažuje za nutné uvádět e-mailový kontakt. Část z nich sice nabízí kontaktní formulář, ale ne každý jej chce využít.

To jsou mi náhody

Vždycky jsem si říkal, jestli je to náhoda, když konkurenční televize dávají ve stejný čas stejný žánr filmu (někdy i se stejným hercem v hlavní roli). Asi se ti kucíí nějak domlouvají, nebo co.

Podobné myšlenky mi vytanuly na mysli, když čtu zprávy o redesignech Aktuálně.cz, iDnes a iHned. Že by náhoda, dlouho připravovaná akce nebo prostě jenom průmyslová špionáž? Co myslíte?

Nové pracovní skupiny W3C

Vilém Málek v článku na Intervalu informuje o tom, že W3C zakládá nové pracovní skupiny. A že je nejvyšší čas.

HTML Working Group by měla rozhýbat zatuchlost, která ve vývoji značkovacích jazyků pro tvorbu webových stránek panuje už dlouhou řádku let (HTML 4 je deset let staré). Přece jenom se za dobu od konce devadesátých let vývoj webu o něco posunul. Je nanejvýš vhodné, aby zainteresovaní přiložili ruku k dílu a posunuli kupředu letité HTML.

Na druhou stranu je možné říct, že nová verze není potřeba. Že si vystačíme se čtverkovou verzí HTML nebo s XHTML 1.x. Možná ano. Ale takové HTML 5 může inspirovat.

Kdy bude nové HTML

První drafty nového HTML by mohly být zveřejněny v polovině tohoto roku. Konečná verze je plánována na rok 2010. Uvidíme, jestli se to podaří. Na každý pád bude ze všeho nejdůležitější, jestli budou nové HTML podporovat webové prohlížeče.

Souvislosti

Jsem nakrknutý nosorožec

K nadpisu musím doplnit, že jsem pyšný nakrknutý nosorožec. Abych to vysvětlil. Dnes vyšel na Lupě článek Soumrak nad moderním X od Chamurappiho. Udělalo mi radost, že jsem byl citován i odkázán v kapitole, která začíná tímto odstavcem:

Při každém veřejném sporu o XHTML se ozve nemálo „nakrknutých“ nosorožců. Plamenné debaty by nejraději rychle zadupali, aby negativní pohled na XHTML náhodou nenakazil budoucí generaci webmasterů. Nosorožce nezajímá jádro pudla, v jejich očích jsou pudlové podřadná zvířátka. K panice jim bohatě stačí představa, že si nahlas vyjádřený nesouhlas přečte nebohý začátečník a na XHTML se „vybodne“. Zvláštní jev.

Je docela možné, že se díky tomu dostanu ve vyhledávačích na čelní místa na výraz nosorožec a na sousloví nakrknutý nosorožec nepoznám vážnou konkurenci.

Favicon vám může dát pěkně zahulit

Jedním z cílů autora webových stránek by měl být co nejmenší datový objem výsledného díla. Že se to ne vždy daří je zřejmé. Někteří grafici (ani se mi je tak nechce nazývat) se často neobtěžují použít správný souborový formát, nastavit vhodné rozlišení nebo upravit barevnou paletu snížením počtu barev.

O tom, že se často musí brát ohled na detaily, je článek FavIcon.ico can be a bandwidth hog. Scott Hanselman probe(a)ndil pár giga jenom kvůli zbytnělé ikoně webu.

TopStyle: CSS definice pro Outlook 2007

Už dlouho jsem nereagoval na spoty na jiných blozích. Ale když sis o to SuE řekla, tak doplním jeden odkaz k pár odkazům na webové čtení pro deštivé dny.

Nick Bradbury, autor špičkového (nejen) CSS editoru TopStyle, pro něj přidal definici stylů pro Outlook 2007. Pomocí něj můžete validovat kaskádové styly pro novou verzi Outlooku, která nepodporuje CSS zrovna moc dobře (jemně řečeno). Podrobné informace najdete v článku Outlook 2007 CSS Definition for TopStyle (BETA).

Telefon, fax, e-mail

Pro dnešek zase jeden konzultační spot. Tentokrát na téma pořadí položek v kontaktních informacích. Konkrétně se mi jedná o položky z nadpisu. Pořadí jméno firmy, ulice a č. p. a PSČ a obec, je více méně jasné. Jak ale naložit s dalšími komunikačními kanály?

Kde můžu, tam volím následující pořadí, které považuji za ustálené:

  1. telefon,
  2. fax,
  3. e-mail.

Zrovna nedávno jeden klient začal vyžadovat pořadí odlišné. Zatím se ho snažím přesvědčit o mé pravdě, ale rád si nechám poradit nejen od něj, ale i od Vás. Zatím jediný důvod, který mě napadá, je výrazné upřednostnění jednoho typu komunikace. V tom případě bych ale spíš uvedl jediný upřednostňovaný komunikační kanál a ostatní bych dal na samostatnou stránku. Co Vy na to?

Jednoduchost není jednoduchá

Nick Bradbury, autor skvělých programů HomeSite, TopStyle nebo třeba FeedDemon, na svém blogu od neděle zveřejňuje seriál Simplicity Ain\’t So Simple. Články jsou věnovány programování desktopových aplikací, ale jdou zobecnit i na tvorbu webových stránek. Zatím vyšly tyto díly:

Decide What to Hide
80 % uživatelů používá pouze 20 % funkcí aplikace. Problém je, že těch 20 % není pokaždé stejných. Přesto je žádoucí, aby uživatelské rozhraní nebylo přeplácané nabídkou všech funkcí.
Stop Showing Off
Není potřeba se chlubit složitým rozhraním jenom proto, že je daný problém složité vyřešit.
Don\’t Add Features You Can\’t Support
Nabídněte jen ty funkce, ke kterým můžete (chcete) poskytovat podporu.
The Blessed Curse of Power Users
Pokročilí uživatelé jsou poklad, pokud jejich náměty umíte správně zužitkovat.
Combine Features
Někdy můžete několik jednoúčelových prvků spojit do jediného. Třeba takové pole pro zadání adresy a pole pro vyhledávání.
Simple = Secure
Bezpečnost je základ. Neměla by to být funkce navíc, která se potom dodělá.

O nás o firmě

Vybrat ty správné názvy pro položky hlavní navigace bývá docela složité. Pravidel, kterých je dobré se držet, je víc a nikdy neplatí všechna beze zbytku. Pěkným příkladem může být odkaz O nás.

Jedno z pravidel, jak psát pro web je, aby byl text srozumitelný pro cílovou skupinu. U navigace to pak platí dvojnásob, protože text odkazu musí být obvykle krátký (místa v navigaci není nikdy dost). Když tvořím webové stránky, tak se snažím, aby byl text co nejvíc český. Proto se vyhýbám cizím slovům nebo módním novočeským výrazům. A taky zkracuji.

Při tvorbě firemních stránek je jednou z položek odkaz na sekci s informacemi o oné společnosti. Jsou tam ukryty kontaktní informace, kde společnost najít, tiskové zprávy atp. (mimochodem moc nemusím weby, které mají většinu položek menu věnovaných firmě a menšinu tvoří odkazy na informace určené mmě jako zákazníkovi). Po dlouhém bádání jsem začal pro zmíněnou sekci používat výraz O nás. Výraz je dostatečně český, krátký a snad i srozumitelný. A O nás používám tak často, že si začínám připadat jako ten Řek Onásis. Šak ho znáte, ne?

Včera mě dostal kolega, kterému jsem posílal návrh navigační struktury jednoho chystaného firemního webu. První, co mi vytkl, byla právě položka O nás. Prý ji nesnáší. Vždycky totiž hledá Kontakt. Protože jsem (občas) docela hloubavý, tak od včerejšího večera hloubám. Hloubám o tom, jestli jsem ve své úvaze někde neudělal chybu. Jestli je ono O nás to pravé ořechové. Co vy na to?

Souvislosti