Nový FeedDemon

RSS čtečka FeedDemon vstoupila 4. 8. do fáze 3. beta verze označené 3A (via Selda).

Oproti předchozí verzi byla opravena podpora ISO-8859-2 (Windows-1250 bylo funkční už v předchozí verzi). FeedDemon mohu jen doporučit i z těchto důvodů:

  • Správné zobrazení různých kódování češtiny.
  • Standardní intuitivní ovládání.
  • Příjemný vzhled.
  • U RSS 2.0 a RDF 1.0 (RSS) kanálů seskupuje příspěvky podle data.
  • Další možnosti seskupování.
  • Možnost úpravy šablon pro zobrazování (skrze XSL).
  • Okno náhledu s množstvím nastavení (zobrazení dnešních zpráv, nepřečtených zpráv apod.).

Přes všechno co jsem napsal musím konstatovat, že ani FeedDemon není bez chyb. Tou největší je, že tato beta verze má expiraci 15. 9. 2003. Autor již dříve prohlásil, že FeedDemon bude placený software.

Vyberte si variantu RSS

Diskuze pod spotem Lepší RSS mě přiměla mj. trochu rozšířit nabídku RSS kanálů.

Když b2 umí generovat RSS různých verzí, tak proč nenabídnout návštěvníkům další verze RSS, ať si vyberou? Stačilo pár drobných úprav (především doplnění kódování) a nyní můžete přeladit na tu (pro vás) nejlepší verzi. Nabídku můžete posoudit na připravované samostatné stránce, která bude celá věnovaná RSS conBLOGu.

Možná jste si všimli, že na conBLOGu probíhají drobné úpravy. Před nedávnem jsem podtrhl odkazy ve spotech, teď začínám testovat výběr více RSS kanálů a ve změnách budu pokračovat. Mj. dokončím stránku věnovanou blogrollingu.

Připomínky jsou vítány!

Zlobí Vás FeedReader?

Doma používám pro čtení RSS FeedReader 2.4. Používal jsem jej také na pracovním PC. Tam jsem onehdy testoval vlastní češtinu a novou verzi 2.5. Následně začal FeedReader zlobit. Největší problém spočíval v opakovaném označení již načtených položek jako nepřečených. Po nějaké době dokonce FeedReader v seznamu kanálů (feedů) zdvojnásobil číslo označující počet položek (po klepnutí na daný kanál se FeedReader umravnil a položku zmenšil). To byl důvod, proč jsem začal hledat další čtečky.

No a předevčírem začal podobně zlobit FeedReader také u ,mě doma. Zarputile označuje všechny položky za nepřečtené. A to bez mého sebemenšího (vědomého) přičinění.

Setkali jste se už s podobným chováním FeedReaderu? A jak jste jej řešili? Možná pomůžete mě nebo dalším.

Lepší RSS

Denně používám různé RSS desktopové čtečky. Některé pravidelně, jiné jen pro testování. Něco mi ale vadí na všech. A není to chyba čteček, ale samotných RSS kanálů.

Nejvíc mi asi vadí tyto dvě patálie:

  • Čtečky nezobrazují datum vydání položky, ale datum jejího přijetí (načtení). Tohle je samozřejmě problém specifikace příslušné verze RSS, protože daná norma tuto vlastnost nepodporuje ( je volitelnou značkou až v RSS 2.0).
  • Při sebemenší změně obsahu položky ji čtečka znovu nahraje. Původní zůstává, nová se zatřídí na začátek a tak dojde k duplicitě v seznamu položek. Stačí třeba oprava překlepu a problém je na světě. Tady by asi pomohlo, kdyby čtečky kontrolovaly odkaz (obsah značky ) a podle něj nahradily starou verzi dané položky verzí novou (ne všechny to z různých důvodů dělají).

Včera jsem shodou okolností navštívil weblog WebWord a do čtečky jsem si přidal jejich RSS. Po načtení RSS se mi v hlavě spojilo několik nesouvisejících věcí a…

Má myšlenka je zhruba tato: Vkládejte na začátek titulků v RSS datum ve formě, která umožní položky podle datumu třídit. Vhodný může být třeba tento zápis:

030801 Lepší RSS

Datum je v příkladu uvedeno ve formátu rrmmdd Nadpis – to umožní položky podle datumu třídit. Použití jiného formátu (např. ddmrrrr) třídění neumožní.

Jaké výhody získají předplatitelé vašeho RSS?

  • Položky lze třídit podle data vydání
  • Při znovunačtení existující položky bude tato zatříděna ne na začátek seznamu, ale k existující položce.

Nevýhody řešení:

  • Nutnost upravit stávající řešení (změna při generování RSS).
  • Nárůst délky titulku (min. o 5 znaků – mmdd_).
  • Titulky ve čtečce možná nebudou vypadat tak hezky.

Počítání oveček

Kolik je vlastně weblogů? A kolik z nich žije? Proč je hodně blogů v portugalštině? Tak i nad tím se dnes zamýšlí Adam Javůrek.

Adam mi z oparu zapomění vyvolal vzpomínku na Weblog Census, který se snaží hledat fungující (živé) weblogy psané v různých jazycích po celém světě.

Mj. zde najdete přehled blogů seřazených podle použitého jazyka (čeština je na 21. místě). Zajímavé jsou také seznamy blogovacích nástrojů a hostingů – suverénně vede Movable Type, i u nás oblíbený systém b2 je třetí.

Jákobova brána

Jacob Nielsen navrhuje místo přímých odkazů na PDF soubory používání samostatné HTML stránky, na které vedle příslušného odkazu na PDF soubor má být mj. také návod, jak se souborem naložit (via Sova v síti).

Nielsen píše, že je potřeba ušetřit uživatele utrpení, když jsou bez varování vyklopeni do PDF souboru. Uživatelé si za to ale v mnoha případech mohou sami. Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou běžní uživatelé přímo posedlí potřebou kliknout na každý odkaz, který uvidí. Zkušený uživatel rozpozná cíl odkazu, ale většina ostatních to neumí. Pokud se jedná jen o načítání několikamegového pédéefka, tak to skončí maximálně tvrdoresetem PC (cholerik si myslí, že PC zatuhlo). Horší je to v případě, že spustí e-mailový virus.

I přes evangelizační snahy poučených, které sem tam přináší své ovoce, je daný stav faktem, se kterým se musí autoři webů vyrovnat.

Nabízí se samozřejmě několik řešení. Některá z nich posuďte sami:

  1. …pro další informace klikněte
    Zavrženíhodný případ Vicezdemie, o kterém netřeba diskutovat.
  2. Výroční zpráva
    Klasický odkaz bez doplňujících údajů (informace o cíli musí uživatel najít např. na stavovém řádku prohlížeče).
  3. Výroční zpráva
    Informace o cíli odkazu jsou v title.
  4. Výroční zpráva (soubor PDF, 275 kB)
    Informace o cíli odkazu jsou uvedeny v za textem odkazu.
  5. Výroční zpráva (soubor PDF, 275 kB)
    Informace o cíli odkazu jsou uvedeny v za textem odkazu a v title je uveden návod, jak s odkazem naložit.

Poznámka: V seznamu není uvedeno Nielsenem zmíněné řešení. Odkazy nesměřují na konkrétní cíle.

Trochu deprese na mě padá při vědomí, kolik je uživatelů, kterým jsou nějaké typy souborů šumafuk. Že většina uživatelů nemá pojem o vztahu mezi velikostí souboru a délkou stahování (to nemluvím o převodech všech těch kilo, mega a giga bitů/bytů). Proto jsem taky trochu pesimistický nad účelností vstupních stránek pro stahování souborů: zkušeného uživatele zdrží, nezkušenému jsou mnohé informace na nich uvedené k ničemu – nerozumí jim. Líbí se mi třeba Nielsenova myšlenka s rozdělováním velkých souborů na menší části spolu s uvedením stručného obsahu dané části.

Na každý pád si ale myslím, že je Nielsenovo řešení jedním z nejlepších dostupných do doby, než třeba prohlížeče budou lépe reagovat na druh odkazů, na které uživatel klepl nebo na které najel myší.