Jak jsem slíbil, tak činím. Včera odpoledne jsem zveřejnil novou anketu. Zajímalo by mě, jaké desktopové RSS čtečky nejčastěji používáte. Pokud patříte mezi Jiný SW budu rád, když do komentářů napíšete něco málo o svých zkušenostech s tímto softem.
RSS Tracker
Mirun mě (nás) v komentářích upozornil na český RSS reader RSS Tracker. RSS Tracker mi nějak unikl. Unikl asi také jiným, tak to napravuji a dávám na vědomí ostatním.
Autor nás žádá o připomínky, tak mu pomozme. Původní domácí desktopová čtečka by se mohla hodit. I když než domácí je důležitější, aby byla dobrá. Ale to už záleží především na tvůrci.
Vijóóó
Via (lat. cesta) = pomocí, skrze, s využitím.
Čas od času mi přijde na mysl, jak je to vlastně s uváděním zdroje inspirace. Konkrétně ono via někdo. Prostě odkaz např. na spot, který mě inspiroval k napsání příspěvku. Někteří blogeři je uvádějí, jiní ne. Já osobně se snažím uvádět zdroj vždy a když to jde, tak přidám k dobru i související odkazy. Myslím si totiž, že je to ve prospěch čtenářů.
Přemýšlel jsem taky, co vede kolegy blogery k tomu, že zdroj inspirace spotu neuvedou. Je to lennost, nebo snaha vypadat chytřeji, nebo je to vůbec nenapadlo zdroj uvést? Pozor, nikoho neodsuzuji, nikoho nejmenuji, nechci blogwar. Jenom by mě docela zajímaly názory proč via uvádět a naopak proč ne.
Times New Roman není mrtvý
O tom, že font Times New Roman není pro web mrtvý, se nás snaží přesvědčit Dave Shea v článku It’s time we take back Times New Roman on the web. Zajímavá ukázka využití CSS pro práci s textem (via Simon Willison).
Jaké používáte čtečky?
Docela by mě zajímalo, jaké se u nás používají RSS čtečky. Pro informaci: za posledních 10 dnů jste se na conBLOG podívali pomocí těchto desktopových čteček:
- ActiveRefresh – nejenom RSS čtečka pro Windows.
- FeedDemon – nová Win RSS čtečka od autora TopStyle.
- FeedReader – freeware pro Windows.
- RSS Bandit – .NET RSS čtečka.
- RSS Miranda Plugin – plugin pro Instant Messenger Miranda.
- SharpReader – .NET čtečka.
- Shrook – něco pro MacOX X.
- Synderella – další .NET čtečka.
Z výpisu statistiky conBLOGu poznám pouze poslední návštěvu (ne už počty hitů). Pokud používáte jiné čtečky nebo jiné způsoby čtení RSS (např. různé webové služby), dejte vědět do komentářů pod tímto spotem. Rád bych nabídl anketu na toto téma, ale nechci, aby vyhrála položka Jiné. Takže se podělte o své zkušenosti s používáním nejrůznějších způsobů používání RSS.
Mozillí dobrou noc
Od včerejška je ke stažení nová Mozilla 1.5 Alpha. Největší změny se dotkly Composeru – více na stránce What\’s new… Osobně se těším na nový Firebird, který má následovat brzy po dotažení Mozilly 1.5. Via Simon Willison.
Už jste slyšeli Echo?
Na českých weblozích se objevily informace o systému Echo (RSS je mrtvé, ať žije nEcho?, Syndikační formát Echo). Co se tedy skrývá za oním tajemným názvem?
Nejlépe bude asi začít na začátku, tedy na domovské stránce celého projektu Atom Wiki, který si klade za cíl vybudovat nový blogovací formát – Echo, který by měl být nezávislý na platformě, snadno použivatelný a rozšiřitelný. Celý projekt je teprve na začátku. Je třeba definovat pojmy, syntaxi, API, syndikační a archivní formát atd.
Snahou autorů je mj. vydat jasnou specifikaci a zabudovat podporu pro Echo do oblíbených blogovacích nástrojů (podrobné vysvětlení). V současné době se vede rozsáhlá diskuze o tom, jak by se měl celý projekt jmenovat. Původně se počítalo s názvem Atom, ale tento název narazil u právníků. Ve hře jsou např. názvy Axon, Elbo, Loki apod.
Otazka je, proč je třeba nový blogovací formát? Autoři chtějí postihnout nejrůznější zdroje informací. Nejenom tedy kvalitně strukturované informace na weblozích. Chtějí dát autorům weblogů jednotný prostředek. Pro své potřeby chtějí využít XML 1.0 (návrh syntaxe).
Sam Ruby: NECHO 0.1 – současná verze Echo.
Všude o spamu
Otevřu noviny, spam. Otevřu internet, spam. Otevřu konzervu, sp…
O spamu napsal pár slov také Jiří Hlavenka na Živě. Nechci se nějak rozepisovat o obsahu článku, protože většina ze čtenářů conBLOGu ví, o čem je řeč. Docela mě zaujala tato pasáž:
Co je to spam? Internetoví guruové, nerdové, pionýři a svazáci nad otázkou mávnou opovržlivě rukou, protože oni to přece již dávno definovali. To ovšem jednak není pravda, a jednak to není důležité – co je a co není spam, ve smyslu „co je pro mě nežádoucí a co je přijatelné“, nerozhodují žádní rozumbradové, ale prostí uživatelé. Ostatně, žádná jednoznačná, jednoduchá, snadno zapamatovatelná a zvučně znějící definice spamu neexistuje ani dle oněch expertů.
Takže nám to zase nandal. Proč pan Hlavenka nemá rád odborníky? S chutí se do nich navezl, ale v diskuzi si (pro něj příznačně) neodpustí na konto kritického diskuzního příspěvku poznamenat: „…Kdyby se váš příspěvek obešel bez osobních útoků, bylo by to lepší…“
.
Co nemám sám rád, nedělám jiným, se často míchá s tím, že ač všichni rovni, někteří jsou si rovnější.
K čemu PDF
Lukáš Oborský píše (podle Nielsena), že formát PDF je primárně určen pro tisk a ne pro on-line prezentace. Pokud se jedná o prezentaci ve smyslu www stránek má určitě pravdu. Formát PDF je přece především určen pro něco jiného.
PDF je určen pro přesnou prezentaci dokumentů na různých počítačích a mezi různými platformami. Ve velké většině případů běžné praxe se předávají dokumenty ve formátech MS Office. Často vídám e-maily bez textu s wordovskou přílohou obsahující vlastně text e-mailu. Mnozí uživatelé nemají ponětí o tom, že to co vidí na svém PC nemusí být čitelné na jiném PC. Stačí mít jinou tiskárnu a stránkování je to tam. Na cílovém PC nejsou potřebné fonty a háčkovaná písmena mizí. A právě tady je pro PDF pole působnosti. Správně namítnete, že je přece lepší poslat třeba čisté HTML, ale ruku na srdce, jak donutit sekretářku psát zápis z porady v Notepadu? Jak přimět obchodníka opustit jeho milovaný Word? Stačí kliknout na jedno tlačítko a přenositelnější PDF soubor je na světě. K jeho prohlížení stačí volně dostupná čtečka.
Další výhodou PDF je možnost nastavení ochrany souborů na mnoha úrovních. Lze zakázat prohlížení, kopírování, tisk, změny dokumentu. Pro publikování dokumentů třeba na firemním intranetu je to někdy k nezaplacení. A tohle všechno zvládne běžný uživatel po 10 minutách zaškolení.
Puristé namítnou, že je PDF formátem uzavřeným. Ale je to tak podstatné pro jeho používání? Důležitější je, že je prakticky použitelný a prakticky používaný. Proč by jinak PDF dokumenty indexoval třeba Google? Nebo se v budoucnu dočkáme výzkumu, proč není pro on-line prezentaci vhodný XLS formát?
Další informace také Marek Prokop na Sově (16.7.2003): PDF je příšera z Černé laguny.
Chybné entity a přemoudřelé prohlížeče
Minulý týden jsem zaznamenal problémy s RSS kanálem na conBLOGu. RSS čtečky přestaly načítat některé spoty. Následkem toho mj. klesla návštěvnost. Proto jsem začal pátrat. Chybu jsem udělal samozřejmě já, ale prohlížeče mi rozhodně v jejím řešení nepomohly. Jsou totiž až moc chytré.
Na vině je příliš inteligentní zobrazování chybně zapsaných znakových entit v prohlížečích. Znakové entity slouží třeba k zápisu speciálních znaků (např. & < > ©). Znaková entita se zapisuje ve formátu &KOD;. Důležitý je onen středník na konci. Oznamuje konec kódové sekvence (může se jednat např o anglický akronym znaku nebo o numerický kód znaku). Prohlížeče napravují chyby tvůrců stránek a středník si domyslí.
Domyšlený středník není problém pro prohlížeč, ale je to problém pro RSS čtečku, která v lepším případě ignoruje položky v RSS kanále. Mnohé RSS kanály jsou generovány automaticky z textu dokumentu nebo jsou při ručním vytváření RSS kopírovány autorem. Při validování spotů používám pochopitelně používám náhled v prohlížeči, který zobrazí i chybně zapsané entity.
Moje chyba byla způsobena chybějícím středníkem v entitě pro nedělitelnou mezeru ( ). Např. zápis v lese prohlížeč interpretuje jako v lese
. Pro RSS čtečku může být přítomnost chybně zadané entity fatální.
Testoval jsem na prohlížečích IE 5.5, IE 6, Opera 6, Mozilla 1.0 a Firebird. Všechny prohlížeče chybně interpretovaly bez povinného koncového středníku zapsané zankové entity – zobrazily je, jako by tam středník byl.