Weblogy CZ – Poloha standardních prvků

Většina weblogů používá u každého spotu nejrůznější standardní prvky (trvalý odkaz, datum a čas publikování spotu, odkaz na komentáře apod.). Jak jsou na tom české weblogy s jejich umisťováním. Jaká je pravděpodobnost, že uživatel na určitém místě najde třeba trvalý odkaz? Odpověď na tuto otázku najdete v dalším díle volného seriálu Weblogy CZ, který se věnuje hustotě rozložení prvků u spotů.

Dozvíte se, že trvalý odkaz ve 2/3 případů leží vlevo nahoře nebo vpravo dole. Odkaz na komentáře pak téměř jistě najdete spíše vpravo dole pod spotem.

Weblogy CZ: Poloha standardních prvků

Weblogy CZ – Komentáře

Možnost vkládat komentáře, je do určité míry užitečná jak pro čtenáře, tak i pro autora weblogu. Jak jsou na tom v tomto ohledu domácí weblogy? Toto jsem zjišťoval v dalším díle seriálu Weblogy CZ: Komentáře.

Toplist top 50 jsem vzal v potaz 44 weblogů (ostatní do 50 nejsou weblogy). Z toho 4 weblogy nenabízí komentáře a 3 další neumožňují vkládat komentáře k jednotlivým spotům.

Třetina weblogů řadí komentáře chronologicky od nejstarších a dvě třetiny naopak. Všechny formuláře nabízí pole pro vložení textu komentáře (70 % je zadání povinné). Jediný formulář nemá pole pro zadání jména (více než 50 % povinné zadání). Téměř polovina formulářů má pole pro zadání nadpisu a z toho polovina je povinná.

Práce s komentáři je pro uživatele zbytečně komplikovaná:

  • nejsou vyznačené povinné položky formuláře,
  • při nezadání povinného pole je formulář vymazán,
  • oddělený seznam komentářů od formuláře pro zadání,
  • na stránce s formulářem není uveden text příspěvku,
  • chybí datum a čas vložení komentáře,
  • řazení proti běhu času (nejnovější komentáře vepředu).

Tyhle a další komentáře najdete na stránce Weblogy CZ: Komentáře.

Souvislosti

Jak na diskuse a komentáře – Petr Staníček

Mýty o blogování I: Blogy jsou neobjektivní

Blogy nejsou objektivní, protože jsou subjektivní. Tak to je můj snad nejoblíbenější mýtus o blogování, který není šířen jen odpůrci blogování, ale i samotnými blogery. Když pominu generalizování ve stylu všechny blogy jsou špatné, protože většina není dobrých, tak je podstatou tohoto mýtu nepochopení skutečnosti, že když je weblog vytvářený subjektem (osobou), nic nebrání tomu aby byl objektivní i/nebo subjektivní.

Na začátek snad vysvětlení pojmů:

Objektivní
Shodující se se skutečností; nezkreslené emocemi nebo osobní zaujatostí; vzniklé na základě pozorovatelných jevů: tzv. nezaujaté posouzení.
Subjektivní
Vztahující se k jedinci, vycházející z něho (osobní); nevěcný, zaujatý, předpojatý.

Když řeknu, že žárovka svítí, je to objektivní. Když dodám, že mě to příšerně vadí, pak je to subjektivní dodatek k předchozímu tvrzení. Důležité je, že subjektivní není opak objektivního ač se to na první pohled zdá a často to také platí, protože subjektivita objektivnost ovlivňuje.

Weblog je weblogem pro svou formu. Obsah je ale zcela na vůli autora. Ve weblogu můžu třeba pouze odkazovat na existující stránky. Zdržet se komentářů a doporučení. Můžu předkládat výsledky svého vědeckého zkoumání, psát návody, sdělovat technické parametry strojů a zařízení. Tohle vše jsou beze sporu objektivní zjištění sdělovaná objektivní formou.

Když jsem zmínil osobu autora, napadlo Vás, že tím autorem nemusí být vůbec člověk? Stačí napsat příslušné rozhraní a třeba aplikační logy budou prezentovány ve formě weblogu. Proč ne. Co je pak na tomto subjektivní?

Takže jsou weblogy neobjektivní? Většina weblogů je ovlivněna osobou autora, která ovlivňuje formu weblogu i obsah. Není ale možné házet všechny weblogy do jednoho pytle.

Pixy: komentáře, diskuze a spol.

Petr Staníček obsáhle rozebírá použití komentářů a diskuzí. Doporučuji k přečtení všem, kteří chtějí takový způsob kontaktu se čtenáři, nebo něco podobného už na svém webu mají.

Já bych zdůraznil tři myšlenky:

  • Komentáře řadit chronologicky od nejstarších – proč někteří blogeři (snad) bez rozmyslu dávají komentářům stejné řazení jako spotům ve weblogu? Vždycky mě nadrvedně, že té diskuzi nějak hůř rozumím. Že se mi zdá, jako by myšlenka postupně retardovala. Bodejť, když je vše vzhůru nohama.
  • Zadání komentářů musí být snadné – takže (skoro) žádné povinné údaje. O co vám jde? Chcete přece názor čtenářů. Tak proč jim házet klacky pod nohy.
  • Nechci nadpisy – proč musí komentující vymýšlet nějaké nadpisy?

Já bych snad doplnil ještě:

  • Uvést datum a čas komentáře.
  • Zobrazovat text komentovaného spotu (článku) – někdy mi připadá, že komentující glosuje úplně něco jiného.

Měnit či neměnit

To change, or not to change: that is the question:

Whether \’tis nobler in the mind to suffer…

Blogování je o okamžiku, o současnosti. Je zřejmé, že některé spoty jsou nadčasové, jiné ale rychle zastarávají. Měnit nebo neměnit obsah starých spotů?

Jeden odkazovaný mě požádal o zrušení odkazu na již neexistující stránku. Aby se koza nažrala a já se příliš neblamoval, jsem odkaz sémanticky paralyzoval. Pěkně jsem jej obložil značkou . Ve většině prohlížečů je text mezi značkami přeškrtnut a návštěvník si domyslí. Přesto to odkazovanému nestačí.

Ješte tak snesu aktualizace poměrně čerstvých spotů (v řádech jednotek hodin), i když to v RSS čtečkách vyhazuje nové položky. Pár hodin zpět to jde sledovat. Ale měnit staré spoty nechci. Chci jim dát spočinutí věčné.

A List Apart 3.0

Asi největší událostí blogosféry je redesign A List Apart (ALA 3.0). Aspoň se tak dá soudit z množství příspěvků na blozích:

Někomu se nový design líbí, někomu ne. To je normální. Mě zaujala módní linka na horním okraji stránky, nepodtržené (ale zřetelné)odkazy, přehlednost, malá velikost písma mezi značkami code a pre (v IE), slušivá favicon.ico, měnící se umělecké záhlaví. Mě se ALA líbí.

Ale co je opravdu důležité, k dispozici je RSS kanál. Stačí si vybrat.

RSS čtečky: HTTP autentizace, HTTPS/SSL

HTTP autentizace (standardní součást HTTP protokolu) může být důležitá např. pro poskytování RSS jako součásti komerčních aplikací. Pokud server vyžaduje autentizaci, zašle při požadavku na utajenou stránku klientovi kód 401 Unauthorized. Klient musí vrátit správné jméno a heslo. Nevýhodou HTTP autentizaceje, že jméno a heslo putuje k serveru prakticky nekriptované (pouze kódované).Pro kritická řešení je vhodné použít HTTPS/SSL, kdy je použito kryptování.

V tomto testu najdete výsledky testování schopnosti RSS čteček načítat RSS kanály vyžadující HTTP autentizaci resp. skryté pod HTTPS/SSL.

RSS čtečky a HTTP autentizace a HTTPS/SSL
Čtečka HTTP Autentifikace HTTPS/SSL
Aggie Ne Ne
Abilon Ano Ne
ActiveRefresh Ano Ne
AmphetaDesk* Ne Ne
Awasu Ne Ne
BottomFeeder* Ano Ano
FeedDemon Ano (login:heslo@URL) Ano
FeedReader 2.4 Ano Ne
NetNewsWire* Ano (skrze URL) Ano
NewsGator Ano Ano
NewzCrawler Ano Ne
Radio Userland* Ano (skrze URL) Ano
SharpReader Ne Ano
Syndigator* Ne Ano
Synderalla* Ne Ne

Čtečky označené hvězdičkou byly převzaty z níže uvedených zdrojů.

Testovací XML soubory

HTTP autentizace
http://blog.converter.cz/secure/rss.xml (login: test, heslo: test)
http://labs.silverorange.com/… (login: testuser, heslo: testpass)
SSL
http://blog.converter.cz/secure/ssl/rss.xml (login: test, heslo: test)
https://secure2.silverorange.com/rsstest/rss_with_ssl.xml (login: testuser, heslo: testpass)

Pokud používáte jiné čtečky, než jsou uvedeny v tabulce, budu rád, když vyzkoušíte jejich schopnost načíst uvedené RSS a výsledky mi sdělíte.

Další informace