Definice od Google

Google poslední dobou zvyšuje IQ vyhledávacího formuláře. Před měsícem spustil vyhledávání podle místa, a není to tak dávno, co nabídl související odkazy a kalkulačku/převodník.

Definice je nová funkcionalita na Google (via Sova v síti). Do pole pro vyhledávání stačí zadat define a hledaný výraz a Google nabídne na začátku seznamu nalezenou definici. Následuje standardní seznam nalezených stránek (např: define XHTML). Tady je ale malý problém: Google nabídne stránky, na kterých je nejenom hledaný výraz, ale také onen operátor define – Google se rozhodne pro zařazení definice pokud výraz začíná slovem define.

Pokud zadáte define:výraz, Google vrátí pouze seznam nalezených definic (např. define:XHTML).

Zatím není počet nabízených definic příliš velký. Posuďte sami. Přesto je ale funkce zajímavá. Jenom se mi zdát, že Google začíná být funkcemi přeplácaný. Kdo si zapamatuje všechny operátory. Na druhou stranu je pravda, že autoři volí přirozené prostředky pro anglicky mluvící. Bylo by krásné, kdyby byly operátory lokalizovány i do jiných jazyků.

Souvislosti

ISSN weblogům 4.

Z porady ředitelů národních poboček ISSN se ke mě dostala následující informace:

Agenda item 7a, přidělení ISSN elektronickým materiálům.

Protože národní centra měla zmatek v kritériích pro přidělování ISSN weblogům, byla ustavena pracovní skupina k prodiskutování tohoto problému.

Skupina se bude skládat ze zástupců ze Švýcarska, Velké Británie, Kanady a USA.

Dokud pracovní skupina nepřijme závěr, národní centra budou sledovat postup nepřidělovat ISSN weblogům.

Přestože bylo potvrzeno nepřidělovat ISSN weblogům, tak se zdá, že ISSN cítí tlak ze strany blogerů a otázkou se hodlá zabývat. Uvidíme, jestli se nejedná o pouhé gesto. Zdá se ale, že se ledy pohnuly.

Stylování vnořených seznamů

Dan Cederholm zveřejnil pěkný návod, jak pomocí kaskádových stylů měnit vzhled vnořených seznamů. Spot Styling Nested Lists na příkladu mapy webu nabízí definici CSS pro netříděný seznam tří úrovní.

Autor využívá definici následníků (kráceno):

#sitemap li { list-style: none; }

#sitemap li ul { font-size: 90%; }

#sitemap li ul li ul li { padding-left: 16px; }

Alexander Graham Bell

Je to pár dní, co mi přichází e-maily o tom, jestli telefon vynalezl Bell. Jestli to bylo v tom a v tom roce atd. Také statistika nejčastěji hledaných frází v tomto měsíci mluví sama za sebe:

A v pátek jsem se taky dočkal. Soutěžní SMS od Eurotelu přistála i na mém mobilu. Protože původní stránka věnovaná vynálezci telefonu byla poměrně chudá, tak jsem ji upravil. Posuďte sami: Alexander Graham Bell – vynálezce telefonu.

Weblogy CZ: Blogy na PDA

V dalším díle volného seriálu Weblogy CZ jsem nahlédl na významné české a slovenské weblogy skrze obrazovku mého PDA iPAQ H3850.

O tom, jak je důležitá přístupnost webových stránek na různých zařízeních, bylo napsáno mnoho. Předevčírem o tom psal také Petr Staníček. Nemusí se vždy jednat o dřevní textový prohlížeč nebo hlasový výstup pro zrakově postižené, ale třeba o hypermoderní zařízení s malou obrazovkou.

Weblogy na PDA rozebírají plusy a mínusy blogů z pohledu uživatele PDA. Byl jsem překvapen, jak dobře jsou na tom mnohé blogy, ale i jak jsou jiné téměř nepoužitelné. Shromáždil jsem 23 screenshotů. Problémy jsou vesměs u webů s tabulkovým layoutem. Stránky jsou na šířku roztaženy na několik obrazovek. Obsah je skrytý někde vpravo. O poznání lépe jsou na tom blogy s beztabulkovým layoutem. Mnoho z nich je navrženo tak, že samotný obsah je zobrazen už na první obrazovce. Mnoho blogů má několik prvních obrazovek zacpaných navigací nebo nějakým neužitečným balastem – co vypadá dobře na monitoru počítače citelně vadí na malé obrazovce PDA.

Na závěr jedna poznámka. Nespílejte mi, že je drahé a pracné optimalizovat stránky pro PDA. Použitím vhodných technik dostanete jaksi navíc všechno, čeho byste použitím neefektivních postupů nikdy lehce nedosáhly. Opravdu není třeba vytvářet zvláštní stránky pro tisk, pro PDA nebo pro jiná kódování.

Cvajmal Pixy

Petr Staníček prosí: Nesměrujte odkazy do nových oken. Co dodat? Třeba tohle:

Když to mám shrnout tak jsem proti neohlášenému otvírání odkazů do nových oken. Uživatele to zmate (už jsem to viděl tolikrát) a navíc pokud se někdo na náš web nevrátí, je to proto, že se tam vrátit nechce.

Petr Staníček vzápětí přidal spot K čemu je Lynx? Užitečné čtení pro zastánce trtdlování a další tip pro testování použitelnosti.

ISSN weblogům 3.

Po napsání spotu ISSN weblogům 2. jsem 29. 9. 2003 otestoval, jak se zachová česká pobočka ISSN k žádosti blogera o přidělení ISSN. Impulsem bylo nedávné přidělení ISSN jednomu z blogů. Má žádost byla zamítnuta – nic jiného jsem ani nečekal. Argumenty ze strany autority známe:

  • weblogy nejsou seriózní,
  • weblogů je mnoho,
  • úmrtnost weblogů je vysoká,
  • nevíme, co si o nich myslet.

Nicméně má žádost neskončila v koši. Měl jsem možnost si vyměnit několik e-mailů s PhDr. Jeřábkovou ze Státní technické knihovny, odd. bibliograf. systemu CNS ISSN. Rád bych Vás seznámil prostřednictvím úryvků z naší korespondence se stanovisky české pobočky ISSN (tento spot byl PhDr. Jeřábkovou autorizován).

Především je potřeba zdůraznit, že není v zájmu CNS ISSN vyhrocovat situaci (…nechceme vytvaret nejaky antagonisticky vztah mezi autory blogu a systemem ISSN…).

Vědecké kruhy jsou obecně nedůvěřivé k novým myšlenkám: …na zaklade praxe, po diskusich vedenych na mezinarodni urovni systemu se dospelo k zaveru, ze blogum a denickum se ISSN pridelovat nebudou. Vetsinu argumentu pouzil pan Clarc ve svem prispevku a vyjadril na ne svuj nazor….

Druhá strana uznává, ze blogu, weblogu, denicku je mnoho a mnoho, jiste maji velmi ruznou uroven jak obsahovou tak formalni….

Další problém lze vidět v relativně nízké úrovní mnoha blogů:

Blog je pro system ISSN pomerne novou zalezitosti co do formy i obsahu. Denik byval vzdy povazovan za autorovu soukromou zalezitost. Zpravidla po nejake dobe nekdo jiny v nem objevil hodnoty sdelitelne sirsimu okruhu ctenaru a vydal ho v knizni podobe, pripadne jej autor po case zrevidoval a vydal sám. Internet mnohe zmenil. Objevil se denicek – blog, weblog – komentatorsky denicek, komunikacni nastroj tvurcu webovych stranek. Formalne weblog vyhovuje definici pokracujiciho zdroje systemu ISSN: Vychazi prubezne, pod stejnym nazvem, bez predem stanovene doby ukonceni, dostupny archiv apod. Webzinum, e-zinum o IT jsme ISSN od pocatku pridelovali a pridelujeme. Fenomen blogeru jako svebytne skupiny tvurcu a uzivatelu webu poznavame relativne kratkou dobu. Jejich spolecenstvi se podivuhodne rozrusta s rostouci erudici uzivatelu IT a moznostmi, které Internet skyta. Blogery jsme zaznamenali v poslednim roce – jako vydavatele/autory „denicku“, kdy se zacali hlasit o cislo ISSN. „Blogovano“ na techto strankach bylo a je kdeco vcetne toho, co se prihodilo cestou kamkoli, co si kde autor precetl, jak se vyspal, co rodina, co davali v TV, mezitim zkusenost z testovani noveho softwaru, komentar deni na jinych strankach, casto dost nevybiravy. Vzkazy, odpovedi apod. Prevaha clanku – co na srdci, to na jazyku. Informacni hodnota – mirne receno diskutabilni. Letma navsteva dalsich potencialnich zajemcu (Atlas nasel kolem 70000 odkazu na blogy na ceskem internetu) nas vedla k podpore nazoru, ze blogy patri do kategorie osobnich stranek, které systém obecne neregistruje, trebaze mohou vyhovovat obecne definici pokracujiciho zdroje. S nazorem pana Clarca, ze o registraci pozadaji jen ti nejlepsi, osvedceni, seriozni blogeri, bohuzel nemuzeme souhlasit.

Na druhé strane si musime priznat, ze na politiku plosneho vyjmuti blogu/denicku z registrace mohou doplatit prave ti, jejichz stranky prinaseji kvalitu. Osobne ale taky domnivam, ze autori, kteri jsou presvedceni o kvalite svých prispevku, je publikuji i v odbornych casopisech (at papirovych nebo online), odkud jsou vyhledatelne a citovatelne.

Nehažme ale flintu do žita. Každá nová věc se chvíli prosazuje:

…Uvidime, vsechno se vyviji i stanoviska se prehodnocuji. V techto dnech probiha v Madridu zasedani reditelu stredisek ISSN a je mozne, ze se na zaklade clanku pana Clarka otevre mezi zucastnenymi dalsi diskuse. Vyplyne-li z diskuse nejaky jednoznacny zaver, budeme Vas informovat…

Věřím, že časem se prach usadí a kvalitní weblogy se stanou zdroji, které budou i formálně uznané za plnohodnotné zdroje informací. Nezbývá než citovat Lukáše Oborského: …ISSN si zasloužím, teprve až budu vědět, že můj weblog je užitečný pro tisíce lidí a bylo by škoda, kdyby jednou zcela zanikl…

Souvislosti

Floatutorial

Russ Weakley, autor Listamatic, Listamatic 2 a Listutorial, vydal Floatutorial. Pokud se chcete nechat vést krok za krokem směrem k dokonalým seznamům s využitím CSS, sáhněte po některém ze jmenovaných nástrojů.

Floatutorial v jednotlivých krocích pomáhá autorovi tvořit plovoucí prvky (obrázky, tlačítka, řádkové seznamy atd.). Každý krok obsahuje popis úkonu, příklad, CSS kód a HTML kód. Nové části kódu jsou odlišeny barvou a tloušťkou písma. Na závěr následuje stránka s popisem všech kroků pěkně pohromadě. Velmi názorné.