conBLOG

30. 6. 2004 středa

Weblogy na Lupě fičí II.

Lupu psaní o weblozích baví. Z mého pohledu je to samozřejmě dobře. I tohle tvoří fenomén blogování (nezaměňovat se slovem fenomenální a neřešit, kdo ten fenomén vyvolává a kdo se v něm pořád šťourá).

Dnes publikovala Markéta Dočekalová v rubrice Glosa svůj článek Jsem novinář - kdo je víc?. Je to přímá reakce na povýšenecký článek Stránky, nebo blog? (Vojtěch Bednář). Klade si otázku, kdo je vlastně novinář a realisticky hodnotí celou situaci okolo blogování:

I mezi bloggery se najdou plácalové a břídilové, kteří se žurnalistikou a spisovatelstvím nemají vůbec nic společného. Najdou se tam však i tací, kteří by kvalitou svých článků snadno trumfli nejednoho redaktora časopisu, magazínu a nebo celostátního deníku. A dokonce se domnívám, že i tací, kteří by směle mohli konkurovat kdejakému spisovateli…

Souvislosti

Weblogy na Lupě fičí

Aktuální anketa na Atlas.cz

Při poledním kafi mě docela zaujala anketa na Zpravy.atlas.cz, kde se hlasuje o vítězi ME 2004 v kopané. Možná by ji chtělo aktualizovat. Polovina týmů, pro které lze hlasovat už dávno vypadla.

28. 6. 2004 pondělí

ClearType - duchové

Nebojte se. Tenhle příspěvek je na nějaký čas posledním příspěvkem o ClearType. Na světě jsou přece důležitější věci, než je nějaká technologie pro vyhlazování písmen. Třeba taková výhra našich fotbalistů na Dánskem 3:0. Nebo sluneční hodiny, které jsem včera začal stavět.

ClearType zapínám na přeskáčku. Na některých monitorech a grafických kartách je antialiasované písmo k nedívání. Dneska jsem dokonce zachytil ducha:

Různé zobrazení stejného textu s použitím ClearType

ClearType: stejný text? Zvětšení 300 %.

První text na obrázku ukazuje duchy v plné kráse. Další dva obrázky byly získány tak, že jsem v dialogu pro uložení, ve kterém byly screenshoty pořízeny, vložil na začátek textu mezeru (2. text na obrázku) a následně ji smazal (dolní text na obrázku). Duch je fuč.

Nevím, jestli je to způsobeno samotnou technologií ClearType nebo hardware počítače. Každopádně mi to dost vadí. Nemám rád obraz, ze kterého oči přechází.

Máte s ClearType podobnou zkušenost?

souvislosti

26. 6. 2004 sobota

Internet Explorer 6.5?

Poslední dobou se množí zprávy, že Microsoft chystá novou verzi svého browseru Internet Explorer. Jak to vlastně je? Bude nová verze IE?

Když to vezmu stručně a pěkně postupně. Internet Explorer 6.0 je k mání někdy od října 2001. Od té doby můžeme (musíme) jen patchovat a servispackovat. V červnu 2003 oznámil Brian Countryman (Program Manager IE), že vydáním SP1 ukončuje vývoj IE jako samostatného prohlížeče:

As part of the OS, IE will continue to evolve, but there will be no future standalone installations. IE6 SP1 is the final standalone installation.

To by pravděpodobně znamenalo konec nových prohlížečů od Microsoftu, které by bylo možné instalovat do starších verzí Windows. Nový nástroj na prohlížení webu v chystaném systému Longhorn má být ještě více integrován do OS. Jenže řeč se mluví a voda teče.

Internet Explorer je beze sporu nejvíce kritizovaný prohlížeče současnosti. Dílem je to tím, že je to nejrozšířenější prohlížeč a dílem tím, že je z nejnovější generace prohlížečů prohlížečem nejstarším. Podpora CSS2 je na uspokojivé úrovni, ale není na dobré (tj. současné) úrovni. Microsoft se hodně snaží udržet si dobrou pověst. Špatná pověst totiž není dobrá pro obchod. Dokud o chybách IE mudrovalo pár geeků, celkem nic se nedělo. Jenže hlasy kritiků získávají na síle. Trvale také narůstá, byť pomalu, podíl konkurenčních prohlížečů. Microsoft musí jednat.

Microsoft exhumuje vývojový tým Internet Exploreru, do kterého se vrací Dave Massy. Massy prohlašuje, že do Longhornu je cesta dlouhá a že je potřeba něco dělat s největšími chybami současné verze microsoftího prohlížeče (chybná implementace některých vlastností CSS, průhlednot PNG atd.). Dave se už těší, jak bude naslouchat našim přáním. To jsem vskutku potěšen.

Takže bude nová verze IE? Je to docela pravděpodobné. Kdyby Microsoft vydal třeba Internet Explorer 6.5, kde by byly opravené největší kopance, bylo by to skvělé. Cítím ale trochu mrazení v zádech, co zase Microsoft vymyslí za nové úžasné vlastnosti. Kéž by zůstali jenom u těch oprav chyb.

Pokud MS stvoří novou verzi IE budeme si muset každopádně počkat. Vývoj SW není rychlá záležitost. Rok až rok a půl je můj skromný odhad. Uvidíme o vánocích 2005.

Souvislosti

25. 6. 2004 pátek

generator.interval.cz

Vilém Málek chystá pro Interval novou zajímavou fukcionalitu - generátor XML kanálů z obsahu Intervalu. Cituji:

Krome moznosti generovat jako newsfeed cokoli, co se na Interval.cz objevuje v podobe periodickych prispevku, mel by take poskytovat moznost vybrat si libovolny format vystupu.

Tím libovolným formátem se rozumí celá řada formátů z rodiny XML (mj. RSS, RDF, Atom).

Generátor by měl sídlit na vlastní doméně 3. řádu. Vilém narhuje název generator.interval.cz (další názvy neuvádím, abych ve vás nezardousil tvůrčího ducha). Jaký je váš návrh na pojmenování domény? Při návrzích vycházejte mj. z těchto požadavků na název:

  1. Výstižnost názvu subdomény.
  2. Zapamatovatelnost.
  3. Stručnost.

Těšíme se na vaše návrhy.

Mozilla 1.7 CZ, Thunderbird 0.7

CZilla včera informovala o vydání české verze prohlížeče Mozilla 1.7 (necelý týden po vydání anglicky mluvící verze).

Na světě je už pár dní také nová verze poštovního klienta Mozilla Thunderbird 0.7.

Aktualizace

Vývojáři Mozilla.org začali pracovat na opravných verzích Firefox 0.9.1 a Thunderbird 0.7.1. CZilla tým proto počká s lokalizacemi až na vydání opravených verzí.

24. 6. 2004 čtvrtek

Seplast - redesign

Tak jsem konečně dokončil redesign webu firmy SEPLAST, s. r. o.. Takže pokud se zajímáte o průmyslové plastové ventilátory, máte možnost posoudit nabídku.

23. 6. 2004 středa

Web Page Analyzer 0.90

Web Page Analyzer je dostupný ve verzi 0.90 (via Digital Web Magazine). Mezi hlavní vylepšení oproti předchozím verzím patří:

  • Vylepšená detekce obrázků na pozadí vkládaných skrze CSS.
  • Detekce Flashe.
  • Detekce komprese.
  • Vylepšená přesnost a výkon atd.

ClearType vs. Quartz

Petr Staníček se mě pod spotem ClearType ptá na srovnání technologie ClearType z Windows XP se zobrazováním na Mac OS X (tam se o zobrazování stará systém Quartz). Petr mi poslal screenshot stránky pořízený pod Mac OS X.

Pro srovnání nabízím výřez stejné webové stránky na Mac OS X (Apple) a Windows XP:

Srovnání stejného textu webové stránky na MacOSX a WinXP

Výřez stejné stránky na MacOSX (nahoře) a WinXP (dole)

Oba texty vypadají zhruba stejně (pominu-li rozdílné fonty a mj. tím způsobenou rozdílnou šířku textu). Dojem z obou textů je velmi podobný.

Zvětšené písmeno V na MacOSX a WinXP

Zvětšené písmeno V na MacOSX (vlevo) a WinXP (vpravo)

Obrázek zvětšeného písmene V jasně ukazuje, že obě technologie použité pro vyhlazování písma nabízí podobný výstup. Font od Apple je proveden v tmavších odstínech. Je to patrné třeba na černé barvě. Mac OS X má černou barvu skutečně černou. Na fontu z WinXP může působit rušivě zelená a žlutá barva (Mac OS X používá šedou a světle hnědou). Jinak je ale vidět, že jsou si oba fonty velmi podobné.

Nevim jak na Mac OS X, ale ClearType jde nastavovat pomocí webové aplikace ClearType Web interface (vedle toho existují samozřejmě další aplikace). Pro nastavení svého systému, ze kterého jsem típal screenshoty jsem použil nejtmavší nastavení.

22. 6. 2004 úterý

Weblogy na Lupě fičí

Lupa se v posledních dnech intenzivně věnuje weblogům. Čtyři články za týden a den respektive 7 za necelý měsíc, to už je co říct. Tady je jejich stručný přehled:

Změní blogy svět?
Autor: Marek Antoš (5. 4. 2004)

Je skvělé, že si mohu přečíst názory tisíce různých lidí, ve skutečnosti na to ale stejně nikdy nebudu mít dost času ani chuti, takže se nakonec spolehnu na to, co mi sestaví moje oblíbené noviny či zpravodajský server. Blogy mohou být pikantním kořením pro fajnšmekry, ale nikoliv základním zdrojem informací.

Síla weblogů
Autor: Mirek Zeman (19. 4. 2004)
Jsou snad weblogy nějaká další "internetová bublina"? Domnívám se, že nikoli.
Jak nakládají média s weblogy?
Autor: Adam Javůrek (5. 5. 2004)
Zahraniční "stará média" se už několik let učí, jak využít potenciálu weblogů. Webeditoři českých zpravodajských serverů se zatím příliš nakazit či osvítit (vyberte si dle libosti) nenechali.
Co ovlivňuje weblogy?
Autor: Mirek Zeman (31. 5. 2004)
Je zajímavé, že média jako Slate, Fox, Reuters, MSNBC či USA Today, která utrácejí spoustu prostředků právě za to, aby byla "autoritativní", jsou předstižena například weblogem BoingBoing, který dělají dva lidé.
Blogger jako urážka
Autor: Pavel Houser (14. 6. 2004)
Tak tady se autor opravdu vycajchnoval (a podle diskuse se mu podařilo zaujmout). Na jedné citaci F. Fuky (vytržené z kontextu) vystavěl článek, ve kterém vyjadřuje své záporné pocity z weblogů jako takových. V souvislosti s blogy používá pojmy vyjadřuji ve vztahu k bloggingu naprosté nepochopení, jakési publikační/redakční systémy, "fenomén", proč by ho vůbec někdo měl vystavovat na Internetu a někdo jiný číst, pavlovovské reflexy - to jsou blogy, kombinace sebestředného narcismu (nic proti tomu), exhibování určeného vnějšímu světu a neschopnosti mít alespoň nějaký inteligentní zájem (to je síla), trapný sebeklam, stále nechápu, kde se v bloggingu nachází jakýkoliv fenomén či zajímavý trend.
Blogger není nadávka
Autor: Patrick Zandl (17. 6. 2004)
Realistický seriózní článek, ke kterému není co dodat.
Není blogger jako "blogger"
Autor: František Fuka (21. 6. 2004)
František Fuka se vrací k článku Pavla Housera, když říká: věta o bloggerech zřejmě vyzněla poněkud méně vtipně, než vyznít měla a pokračuje: měl bych zřejmě vysvětlit, že jsem to vlastně myslel úplně jinak, než se zdá.
Stránky, nebo blog?
Autor: Vojtěch Bednář (22. 6. 2004)
Někteří bloggeři by se měli raději zamyslet nad zrušením deníčku a zavedením regulérní homepage, kde by o sobě dali vědět efektivněji. Autor žongluje s mnoha cizokrajně znějícími pojmy (takový neokmen je obzvlášť povedený). Zaobaleně je blogerům doporučeno, aby zrušili svůj blog a začali dělat něco pořádného (třeba si zřídili regulérní domácí stránku), protože vlastně vůbec nechápou, co vlastně (coby emotivní uzlíček nervů) ve své zaslepenosti činí. Někteří dokonce mohou snadno podlehnout iluzi, že jsou ve skutečnosti novináři. No fuj, hanba a dát jim na holou!

Kibibyte, kilobyte, kitekat

Víte jaký je rozdíl mezi jednotkami kibibyte a kilobyte? Jednoduše řečeno je kibibyte kilobyte a kilobyte není kilobyte. Že z toho nejste chytří? Lidé, kteří si myslí, že kilobyte je 1000 bytů, zase nemůžou pochopit, že kilobyte je bytů 1024. Vysvětlujte jim něco o dvojkové soustavě. O tom, že 1024 je 210. V počátcích počítačové vědy někdo vtipný právě tuto definici zavedl. Vždyť přece 1024 je skoro tisíc. A pak vysvětlujte že mega není milion a giga není miliarda.

V prosinci 1998 proto standardizační organizace IEC zavedla nová označení, mj.:

Kibibyte
Označení pro počítačový kilobyte, tj. 1024 B.
Mebibyte
Označení pro počítačový megabyte (1 048 576 B).
Gibibyte
Označení pro počítačový gigabyte (1 073 741 824 B).
Tebibyte
Označení pro počítačový terabyte (1 099 511 627 776 B).

Abych se přiznal, tak jsem se ještě nesetkal se živým člověkem, který by tyto nové jednotky použil. A já se ani moc nedivím. Některým počítačovým odborníkům nové názvy připomínají pojmenování kočičí stravy. Pokud byste chtěli o nových jednotkách vědět více, tak jsem na web conVERTER přidal informace o jednotkách kibibyte, mebibyte, gibibyte a dalších. Za postrčení děkuji panu Foltýnovi.

21. 6. 2004 pondělí

Site-Flavored Google Search

Google přichází s novou službou Site-Flavored Google Search (zatím jako beta verze). Do svých stránek můžete umístit HTML kód generovaný formulářem. Ve formuláři můžete nastavit oborové zaměření vašeho webu. Výsledky vracené formulářem by měly odpovídat oblastem, které jste nastavili (např. Computers > Internet).

Je potřeba zdůraznit, že služba funguje pro anglicky psané stránky. Když jsem zkusmo vytvořil formulář pro oblast Věda > Fyzika, tak byly výsledky vracené pro české pojmy velmi vzdálené tomu, co bych očekával. U anglických pojmů byly výsledky mnohem lépe zaměřeny. Ale i tak to nebylo pořád to, co bych očekával. Podle mě není nad standardní vyhledávací formulář Google, protože i přes nastavení tématických oblastí jsou výsledky hledání lepší (nehledě na češtinu).

Souvislosti na Google

ClearType

Technologie ClearType by měla vylepšovat zobrazení písma na obrazovce v prostředí Windows XP. Technologie je určena podle Microsoftu pro monitory s plochými obrazovkami (zvlášť pro LCD monitory). Mnozí uživatelé ji ale rádi používají i na klasických stolních CRT monitorech.

Stránka bez ClearType

Výřez stránky zobrazené bez ClearType

Stránka s ClearType

Výřez stránky zobrazené s ClearType

Pokud byste si chtěli zapnout vyhlazování písem, pak:

  1. Zobrazte dialog Zobrazení - vlastnosti (např. klepnutí pravým tlačítkem myši na ploše).
  2. Zvolte kartu Vzhled a tlačítko Efekty….
  3. V dialogu Efekty zatrhněte pole Používat metodu vyhlazování hran rastrových písem.
  4. Ze seznamu zvolte položku ClearType.

ClearType a webové stránky

Webové stránky, které si prohlížíte na počítači se zapnutým ClearType vypadají mnohdy lépe. Písmo má hladší obrysy, je trochu tučnější a většinou se lépe čte. ClearType využívá tzv. antialiasing (vyhlazení), kdy jsou do hran objektů vloženy další barvy za účelem zdánlivého zkvalitnění především obrysů. Patrné je to na obrázku písmene V z již zmíněné stránky:

Písmeno V s a bez použití ClearType

Písmeno V: vlevo s ClearType, vpravo bez použití ClearType

Přesto z hlediska použití ClearType narážím na několik problémů:

  • ClearType rozmazává (především malé znaky). To může některé uživatele přinutit zvětšit si písmo.
  • S rozmazáním souvisí také zdánlivá změna tloušťky čar. Např. svislé tahy jednoho znaku mají různou sytost barvy.
  • Pokud na web dáváte screenshoty obrazovky, může mít výsledný obrázek větší velikost souboru. Typicky se nárůst velikosti pohybuje od 150 % - 250 %. Je to dáno přidáním dalších barev a bodů do obrazu (Ukázkové obrázky mají 43 barev a 2 barvy).
  • U klasického antialiasingu se do grafiky přimíchají většinou barvy vzniklé z přechodu barvy popředí a pozadí. ClearType generuje celou škálu různých barev (dobře je to vidět na ukázce písmena V). Vznikají tak docela psychedelické výjevy.

Souvislosti

Balada o náhradě tří mezer

Představte si editor. Třeba HTML editor. A teď si představte, že chcete na určitém místě zdrojového kódu nahradit jeden text za druhý. Nevím jak vy, ale já označím text (třeba Ctrl+Shift+šipka vlevo/vpravo) a začnu psát nový text. Někdy samozřejmě nejprve mažu (klávesa delete nebo backspace - příjde na to) a pak píšu, ale pro náš příběh je důležité právě to označení bloku.

A teď si představte, že v takovém editoru chcete třeba zaměnit tři mezery za tabulátor. Já takhle občas opravuji své starší HTML zdrojáky (šetřit se holt musí). Takže označíte tři mezery na začátku řádku a klepnete na tabulátor. Naivně očekáváte úsporu dvou znaků. Chyba lávky. Místo toho, aby se mezery nahradily za znak tabulátoru, dostanete tabulátor a tři mezery. Že je to hloupost? Není. Bohužel není. Je to nová vlastnost aplikace Microsoft FrontPage 2003. No nekupte to.

20. 6. 2004 neděle

Jak nazvat homepage

V probíhající anketě na conBLOGu se ptám, jaký název byste zvolili pro odkaz na domovskou stránku (viz Úvodní domovská homepage). Možností je mnoho. V pátek 18. 6. byl stav hlasování tento:

  1. Úvodní strana - 35 %
  2. Hlavní stránka - 19 %
  3. Úvod - 14 %
  4. Domů - 9 %
  5. Home - 8 %
  6. Jiný text - 5 %
  7. Název webu - 4 %
  8. Homepage - 4 %
  9. Domovská stránka - 2 %

Výsledky ankety hovoří docela jasně. Přiznávám, že mě trochu zklamal propad možnosti použít jméno webu jako odkazu pro skok na titulku webu. Ale vox populi, vox dei.

Jak to řeší nejlepší

Jedna věc je, co si čtenáři odborného blogu myslí o pojmenování titulky. Druhá věc je, jak k problému přistupují tvůrci nejnavštěvovanějších webů. V pátek jsem prošel žebříčky TOPlistu. Z každé hlavní kategorie jsem prošel pětici nejnavštěvovanějších webů. K nim jsem přidal nejnavštěvovanější stránku podkategorií. Pro analýzu jsem tak mohl použít 74 nejnavštěvovanějších webů z různých oborů.

Pojmenování titulky na nejnavštěvovanějších webech TOPlist

Pojmenování titulky nejnavštěvovanějších webů

  1. Název webu v logu - 35 %
  2. Úvodní strana (stránka) - 12 %
  3. Název webu textově - 8 %
  4. Home - 7 %
  5. Titulní strana (stránka) - 7 %
  6. Domů - 5 %
  7. Hlavní strana (stránka) - 5 %
  8. Nijak se neodkazuje - 4 %
  9. Homepage - 3 %
  10. Start - 3 %
  11. Úvod - 3 %
  12. Nenašel jsem - 3 %
  13. Jinak - 3 %
  14. Jen logo - 1 %
  15. Vítejte - 1 %

Více než třetina webů odkazuje na titulku pouze logem, ve kterém je název webu (firmy apod.). V textové navigaci v tomto případě vůbec odkaz na titulku není.

Z textových verzí navigace vedou pojmy Úvodní strana (stránka), název webu a Titulní strana (stránka) a Home.

Weby, které jsou v položce Jinak, jsou webové aplikace, které používají jiný způsob navigace - neodkazují na sekce webu, ale odkazují na jednotlivé funkce webové aplikace.

Anketa a realita

Zajímavé je srovnání ankety a reálného stavu nejnavštěvovanějších domácích webů. Z rozboru jsem vyřadil loga webu. Realita se ve většina případů liší od názoru hlasujících.

Pojmenování titulky na nejnavštěvovanějších webech TOPlist

Srovnání ankety na conBLOGu s reálným stavem

Jak na to

Průzkum ukázal a anketa to částečně potvrdila, že je vhodné do navigace použít název webu nebo texty Úvodní/Titulní/Hlavní strana (stránka). Výskyt textu strana a zdrobnělého stránka je přibližně vyrovnaný. Přesto ve výzkumu převažoval nezdrobnělý tvar strana (11:7) - je kratší.

Souvislosti

18. 6. 2004 pátek

NVU 0.3

Možná znáte open source multiplatforpomní HTML editor Nvu [en vju:] vyvíjený za podpory firmy Lindows Inc.. Nedávno vyšla další verze Nvu 0.30 postavená na jádře Mozilla (via Czilla). Stáhl jsem si tento WYSIWYG HTML editor a začal zkoušet.

Důležité je připomenout číslo verze Nvu - je to 0.30. Editor je v ranném vývojovém stádiu a proto se tady může vyskytnout pár chyb a míst, která doznají změnu. Vývoj probíhá poměrně rychle. V únoru 2004 byla dostupná verze 0.1, v březnu 0.2. Následující odrážky proto berte jako neuspořádané postřehy, které zapsal člověk se zkušeností s tvorbou (X)HTML především ve FrontPage, HomeSite, Notepad, TopStyle a spol.

  • Nvu si dobře rozumí s CSS layoutem. Editoval jsem několik stránek pozicovaných výhradně CSS a editační okno nabídlo stránku přesně tak, jak měla vypadat.
  • Nvu se spouští celkem svižně. Ne ale nějak závratně rychle. Na mém PC zhruba stejně rychle jako FronPage 2000.
  • Podle obsahu title elementu Nvu nabídne název souboru. Mezery nahradí za podtržítka (pomlčky by asi byly lepší). Vznikají tak názvy typu Žluťoučký_kůň.html.
  • Nvu Site Manager bohužel funguje jen pro web (ne pro soubory na lokále) - všichni nemají neomezené připojení. Předpokládám, že jde o obdobu Folder List z FronPage.
  • Zajímavé je, že lze editovat i v záložce Preview.
  • Tučnění a spol. se zapisuje jako <span style="font-weight:bold;">text</span>
  • Entery v editačním okně se do kódu převádí jako <br>. Značka <p> by byla lepší. Zdá se, že autor našel ve značce <br> zalíbení. Dává ji kam může, třeba mezi značky pro buňky v nově vložené tabulce, za vložené obrázky atd.
  • Nvu umí kódovat v utf-8 a iso-8858-1. Podpora dalších kódování není zatím zahrnuta. Pokud píšete české znaky, tak se některé převádí na znakové entity (např. á na &aacute;). Další znaky nemající entity zůstávají.
  • Nvu má integrovanou podporu CSS. Vyhývám se pojmu CSS editor. Uživatel má k dispozici jakési propracované dialogové okno se seznamem připojených CSS souborů a interních definicí, ve kterém nastavuje jednotlivá pravidla. Je to dost neintuitivní.
  • Nvu občas rozhazuje (kazí) zdrojový kód! Ve WYSIWIG editaci napíšete text stránky. Přejdete do zdrojáku (ten není zrovna dvakrát dobře naformátovaný). Poctivě přeformátujete zdroják podle svého zvyku. Skočíte do náhledu (nebo do WYSIWIG) a vrátíte se zpět do zdrojáku. A bác ho. Všechno je zase jinak formátované. Na stránce, kterou jsem vytvořil dřív se Nvu už takto podivně nechová. Nevím ale, čím to je.
  • Ve zdrojáku je řádek s DTD nepřístupný (nenašel jsem cestu, jak jej přestavit)
  • Nvu kontextově znepřístupňuje položky menu. To je v pořádku. Někdy to ale dělá až příliš důsledně. Např. Markup cleaner nejde spustit v okně zdrojového kódu.
  • Další chybku jsem našel v dialogu Insert character. Rozbalovací seznamy znaků Letter a Character jsou zdánlivě prázdné. Znaky nejsou zobrazeny. Jde ale znaky vybírat - bohužel metodou pokus omyl.
  • Rozbalovací seznamy se obecně chovají divně. Některé při rozbalení narostou dost výrazně do šířky.
  • Chybí mi má oblíbená klávesová zkratka pro nedělitelnou mezeru (nevím, jestli tam ta zkratka vůbec je).
  • Pokud máte otevřeno více dokumentů, tak po přepnutí na záložku Source zmizí záložky pro přepínání mezi dokumenty.
  • Při přepnutí mezi záložkou Normal a Source kurzor skočí na začátek kódu (ne na místo, které bylo editováno).

Možná se zdá, že jsem příliš kritický, ale i tak je Nvu nadějný projekt, kterému přeji úspěch.

Souvislosti

Mozilla 1.7

Pět měsíců po vydání verze 1.6 právě vychází nová Mozilla 1.7. Další informace např. na serveru Slunečnice (česky) nebo na What's New in Mozilla 1.7 (via CZilla).

Souvislosti

17. 6. 2004 čtvrtek

ISSN 1214-7591

15. 6. 2004 úterý

Mozilla Firefox 0.9 a Thunderbird 0.7RC

Na světě je nová verze prohlížeče Mozilla Firefox 0.9 a release kandidát e-mailového klienta Mozilla Thunderbird 0.7. Další informace na CZilla: Mozilla Firefox 0.9. Stahujte. Já už mám staženo.

13. 6. 2004 neděle

ABCD all in one

Tak tohle mě opravdu pobavilo. Martin Malý zveřejnil výzvu milovníkům češtiny, aby vymysleli co nejkratší českou větu, která bude obsahovat všechny znaky české abecedy. Petr Staníček mě dostal touhle kouzelnou větou:

Nahoď příště web, když je ve skříňce fórový grupáč úchylů, ať mé IQ zoxiduje.

Atribut title - tři strany jedné mince

Misha vyvolal na Yuhůůově weblogu diskuzi o účelnosti nadměrného používání atributu title. Co říká teorie?

Atribut title a (X)HTML

HTML 4.01 o atributu title říká zhruba toto:

Atribut title nabízí doplňující informace a elementu, pro který je zadaný.

Na rozdíl od elementu TITLE, který dává informace o celém dokumentu a může se v dokumentu vyskytnout jen jednou, atribut title může vysvětlovat libovolný počet elementů.

Atribut title se zapisuje jako jiné atributy. Přiklad zápisu title v odkazu:

<a href="http://www.example.com" title="Pouhý příklad">Příklad</a>

Kde používat title?

Čistě technicky vzato, je možné title použít tam, kde je to normou povoleno - ne každý atribut může mít atribut title, překvapivě mnoho jich ale title může mít. Jiná věc je, kde je takové použití vhodné. Já osobně používám atribut title v těchto případech:

  • vysvětlení zkratek a zkratkových slov (značky abbr a acronym) uvnitř textu (pokud nedám přednost definici dl),
  • vysvětlení pojmů - až potud asi není o čem diskutovat,
  • v odkazech na tomto blogu (uvádím zdroj, čas vydání, název dokumentu - dávám přednost tomu, aby byl v textu odkazu, autor - upřednostňuji autora uvádět v textu s využitím značky cite)
  • upřesnění možných nejasností:
    • upřesnění odkazů (např. v navigaci nebo v případě, že by odkaz byl velmi dlouhý),
    • (vysvětlení výrazu může narušit rytmus textu, v žádném případě nesmí být text bez zobrazeného title nesrozumitelný),
  • různé humorné poznámky (které si prostě nemůžu občas odpustit).

Než se do mě pustíte, tak musím upozornit, že jsem měl včera na titulce jen 3 podtečkované (takto mám nastavený styl pro title-vysvětlivky). Nejsem tedy hlasatel tečkovaného náboženství.

Vždycky je důležité, aby dokument zůstal čitelný i bez zobrazeného atributu title! V title by neměla být ukryta žádná podstatná informace. Při používání title by měl autor brát zřetel na cílovou čtenářskou skupinu.

Co lidem vadí

Špatné použití title může mnoha lidem vadit:

  • Nevidomým, kterým jejich čtečka špatně interpretuje normu.
  • Lidem, kteří vytisknou špatně napsaný dokument a obsah atributu title nevidí.
  • Bez myši nebo podobného zařízení se na title asi nedostanete -jako autoři na to myslete.
  • Někteří návštěvníci se při čtení zadrhávají (tohle ale hrozí i při přezávorkování, při zbytečně rozvitých a převsuvkovaných větách).

Atribut title je potřeba, jako ostatně vše, používat z rozmyslem a rozvahou. Je potřeba vědět, pro jakou cílovou skupinu dokument tvoříte, pro jaký účel stránka slouží. Určitě neexistuje žádné dogma a žádný jednoznačný návod, jak atribut title správně použít.

Souvislosti

11. 6. 2004 pátek

Telešnek

Po nějaké době jsem potřeboval najít jedno telefonní číslo. Zlaté stránky leží v kanceláři o dvoje dveře dál. Po obědě se moc vstávat nechce a tak nezbývá, než použít internet. Web Telecomu (mimochodem jim web pěkně zalézá za pravý okraj prohlížeče) nabízí odkaz na Telefonní seznam na Quick.cz.

Plný očekávání klepu na odkaz. MyIE2 něco blikne na stavovém řádku, ale plocha zůstává bílá. Minuta, dvě a nic. Ani po třech minutách(!) se pořád nic neděje. A to sedím na gigabitové lince. Že by nějaká flashová zrůdnost? No nic. Startuji další prohlížeč. Opera 7.51 po krátkém rozmýšlení začne postupně vykreslovat obsah stránky. Pěkně jeden obrázek za druhým. Ale už se s tím dá pracovat. Pak se zarazí někde u čísla 34/36. A čas běží - minuta dvacet a čítač se zvedne na 35/36. Aha! Tak tady je zakopaný hafák.

Krátký pohled do zdrojového kódu napoví, že problém je asi s obrázky zanořenými do tabulky, která tvoří rozložení stránky. IE, jak je známo, čeká, až se načte celý obsah stránky. V tomto případě se pravděpodobně obrázkové reklamy velmi pomalu načítají. Protože jsou utopené v tabulce, která tvoří obal stránky, není stránka zobrazena, dokud není načítání konec.

Jak se tak dívám na stavový řádek Opery, tak se celá stránka telefonního seznamu načetla v čase 4:58. Holt, kdo si počká, ten se dočká.

Souvislosti

10. 6. 2004 čtvrtek

Další Lorem

S generátory vycpávkového textu Lorem Ipsum se roztrhl pytel. V úterý jsem informoval, že je tady další Lorem ipsum česky (od Petra Staníčka) a dnes mě Dave Shea přivedl ke generátoru Ye Olde Lorem Ipsum Generator.

Ye Olde Lorem Ipsum Generator umí oproti známému lipsum.com pár dalších věcí, mj. umí generovat výstup v téměř dvacítce jazyků a kódů.

Když se na to tak dívám, tak stejně asi zůstanu u starého dobrého lipsum.com. A asi u něj zůstane i většina jeho stávajících uživatelů. Ale co kdyby ne?

9. 6. 2004 středa

Průzkum na WaSP

The Web Standards Project zveřejnila dotazník pro všechny webdesignéry WaSP Survey. Pokud máte zájem a pár minut času, vyplňte anglický dotazník s 10 otázkami.

8. 6. 2004 úterý

Tabulky pro layout? Proč ne.

Když se věci dělají s nadhledem a pochopením věci, je možné si leccos dovolit. Víťa Dlouhý říká: 3 stejně vysoké sloupce? Tabulky jsou vhodnější.

Proč ne. CSS beztabulkový layout není zlaté prase. Ten kdo navrhne čistý tabulkový layout s plným využitím CSS a zásad přístupnosti, použitelnosti apod. není prase určitě. Lecjaký kód stránky udělaný v CSS beztabulkovém layoutu vypadá jako pěkná divočina. Mnohé tabulkové layouty mohou klidně dokonale oddělit obsah od formy. Vždycky to chce najít správnou míru a zvolit přiměřené prostředky.

Dodatek

Aby nedošlo k mýlce. Nekonvertoval jsem k tabulkářům. Pořád si stojím za svým. Podle normy se tabulky používají pro tabulková data, ne pro layout (rozvržení vzhledu stránky). Zmíněný článek je velmi vhodným návodem, jak napsat tabulkový layout čistě (a hlavně čisté tabulky obecně) a jak odstranit některé jeho nevýhody. To může být užitečné např. pro autory, kteří se z různých důvodů neodhodlali přejít k čistému CSS.

Souvislosti

Lorem ipsum česky

Petr Staníček zveřejnil Pseudo-Czech Dummy Text - píše o tom ve spotu Generátor "dummy" textu. Pro ty, kterým nestačí latinské Lorem ipsum je tady, vedle Cold Blooded Turkey, další nástroj.

Souvislosti

7. 6. 2004 pondělí

Pevná, tvrdá, nedělitelná

Nedělitelná mezera
Pro zápis nedělitelné mezery se používá v (X)HTML znaková entita &nbsp; (nonbreakable space, no-break space, non-breaking space apod.). Nedělitelná mezera (tvrdá mezera, pevná mezera, nezlomitelná mezera) zabrání rozdělení slov např. na konci řádku. V češtině se takto spojují nejčastěji:
  • jednopísmenné předložky (k, o, s, u, v) s následným slovem (v&nbsp;lese),
  • verzálka A s následujícím slovem,
  • iniciála s příjmením (J.&nbsp;Novák),
  • titul a jméno (Ing.&nbsp;Kraus)
  • hodnota veličiny a její jednotka (5&nbsp;V - pět voltů),
  • číslo a symbol procenta, měny apod. (100&nbsp;% - sto procent),
  • mezi čísla v kalendářních datech (7.&nbsp;6.&nbsp;2004),
  • ve zkratkách (s.&nbsp;r.&nbsp;o. - zkracuje různá slova) atd.

Přestože používání nedělitelné mezery je dáno typografickými pravidly a učí se už na základní škole, je používání nedělitelné mezery při tvorbě webových stránek velmi řídký jev. Podle mě jsou hlavními příčinami neznalost a lenost (jak je to u vás?). Přitom mnoho HTML editorů používání nedělitelné mezery usnadňuje. Nepsaným standardem je klávesová zkratka Ctrl+Shift+mezera.

Nedělitelná mezera a editory

HTML editory se k existenci nedělitelné mezery staví různě. Některé editory vůbec nemají klávesovou zkratku vkládající nedělitelnou mezeru. Jaká je tedy situace na poli nejrozšířenějších HTML editorů?

1st Page 2000 2.0
Nedělitelná mezera se vyvolá klávesovou zkratkou Ctrl+mezera. Je možné editovat vlastní zkratky, ale nepodařilo se mi přesvědčit dialogové okno, aby akceptovalo mezerník.
Adobe GoLive 6
V okně Layout se pro nedělitelnou mezeru používá klávesová zkratka Shift+mezera.
FrontPage 2000
Zkratka Ctrl+Shift+mezera v editačním okně správně vloží nedělitelnou mezeru do HTML kódu. V HTML editoru už ale zkratka nefunguje (co vím, tak se tak chovají i novější verze FrontPage).
FrontPage 2002
Tak tady se zase Microsoftu povedla prasárna. Po zmáčknutí Ctrl+Shift+mezera se v HTML kódu objeví tento podivný kód: v<span lang="en">&nbsp;</span>lese. Po vytvoření stránky pak nezbývá, než nahrazovat.
FrontPage 2003
Nová verze a prasárna na entou. Tajně jsem doufal, že MS napraví kiks z XP verze, ale chyba lávky. Tentokrát vám nahrazování moc nepomůže, protože FrontPage 2003 generuje pro změnu tento kód: v<span lang="en">&nbsp;lese</span>. Nevíte někdo, jak přinutit FrontPage, aby to nedělal?
HomeSite 5
Ctrl+Shift+mezera funguje na výbornou.
Macromedia Dreamweaver
Tady nemůžu sloužit. Napište do komentářů, jak nedělitelná mezera funguje v tomto editoru. Dremweaver používá standardní zkratku ve Windows Ctrl+Shift+mezera.
Mozilla Editor (Composer)
Ať jsem hledal, jak jsem hledal, tak jsem klávesovou zkratku pro nedělitelnou mezeru nenašel.
PSPad
Tento český freeware editor nemá s vkládáním nedělitelné mezery žádný problém. Ctrl+Shift+mezera funguje bez problému.

Není tvrdá jako tvrdá

Typografie je umění. Znalec ví, že není jenom jediná mezera. Pro některé nedělitelné mezery se používá zúžená mezera, která se v HTML zapisuje &thinsp;. Podpora zúžené mezery je ale v IE veškerá žádná. Takže nezbývá, než zůstat u &nbsp;.

Souvislosti

6. 6. 2004 neděle

Další svinský komentářový spammer

Čas od času navštíví mé komentáře nějaký ten komentářový spammer. Většinou pokrčím rameny a ten jeden dva komentáře smažu.

Včera před půlnocí se jeden spammer docela vyznamenal. Nějaký filuta (možná ze Švýcarska podle koncovky e-mailu) zadal sice jen 5 komentářových spamů, ale trhl rekord v počtu odkazů na jeden spam: více než 200 odkazů (663 slov) je už docela pěkný kousek. Nu čož. Zase jsem pokrčil rameny a mazal.

Jenom by mě zajímalo, jaký prvek sociálního inženýrství nutí spammery aby na žačátek spamu dávali pár slov ve stylu:

Tak jsem se díval po webu a našel vaše stránky. Návštěva mě zaujala a doufám, že se brzy vrátím. Zdravím.

Tak tohle mi napsal ten paznecht ze Švýcar. Ještě, že se pohybuješ ve vituálním světě. Takhle mě navštívit u mě doma, nasvinit tady a ještě slíbit, že se vrátíš, tak dostaneš po čuni. Enjoy.

Souvislosti

Francis Beaufort

Každý den slýcháte v televizi a rozhlase ve zprávách o počasí informace o síle větru. Pojmy jako čerstvý vítr nebo vánek nejsou poetické výrazy, které by vycházely z libovůle účinkující rosničky (na komerčních televizích ale asi ano). Tyto pojmy zavedl v 19. století Francis Beaufort.

Francis Beaufort (1774 - 1857), kontraadmirál britského námořnictva, se celý život zabýval meteorologií. Od svých 16 let si vedl přesná meteorologická pozorování. Jejich součástí byla také jím vytvořená stupnice měření síly větru, která byla na jeho počet pojmenovaná Beaufortova stupnice síly větru.

3. 6. 2004 čtvrtek

asdasd

Pokud nerozumíte nadpisu tohoto spotu, nezoufejte, nepropadejte panice, nehledejte na Google. Uvedený nadpis je okopírovaný text mého interního Lorem ipsum.

Určitě jste zažili situaci, kdy jste rychle potřebovali zapsat nějaký krátký text. Nakloníte se nad klávesnici a jednou rukou rychle naklepete pár nesmyslných znaků. Omlouvám se, jestli jsem urazil někoho, kdo rychlostí rychlopalného kulometu obvykle napíše třeba několik veršu z Ilias:

O hněvu Achilleově, tak zhoubném, nám zpívej, ó Múzo!
Hněv ten tisíce běd a strastí způsobil Řekům,
mnoho statečných duší těch hrdinů do Hádu seslal,
mrtvoly jejich však psům a dravcům napospas chystal
za kořist k bohatým hodům - tak dála se Diova vůle
od té doby, co v hádce se rozešel s Agamemnonem,
vrchním vůdcem všech vojsk, syn Péleův, Achilleus božský.

Já umím rychle napsat právě jen ono asdasd asd asdasd asd. Tohle často používám, když chci například otestovat funkčnost tiskárny. Naklepnu do Poznámkového bloku asd asd sadasda sdasdasda a dám Ctrl+P (je to rychlejší než tisk zkušební stránky a ještě ušetřím za toner/inkoust).

Při té příležitosti mě napadlo, jaké krátké rychlopalné texty používáte vy (pokud je vůbec používáte)? Můžete se stručně vyjádřit do komentářů.

Mimochodem jsem se mrkl do Google, kolik že zná stránek na výraz asdasd. Právě teď je jich 43400. A pak že píšu nesmysly.

Další…

Archiv starších článků.

Od roku 2002 conBLOG píše Jiří Bureš, conVERTER

Tip: Doporučuji webhosting Český hosting