conBLOG

Jaká je vlastně současná móda webových stránek. Existují nějaké společné znaky, které je možné vypozorovat na tzv. moderních webech?

Jeden kamarád provozuje docela zajímavý web. O web se stará, snaží se, aby byl úspěšný. Už si ho všimli i blogy. Kamaráda zamrzelo, že se někteří blogeři obuli do nemoderního vzhledu jeho webu. Co poradit? Jak vlastně vypadá moderní web?

Pár stránek jsem už viděl a tak si dovolím shrnout pár vizuálních znaků, které jsou společné pro mnoho webů, které chtějí být in.

Jemné barvy

Barvy jsou voleny jemné, tlumené (někdo by řekl vyblité, pardon).

Barevné přechody

Na stránkách se často vyskytují nejrůznější barevné přechody (monochromatický gradient).

Malý počet barev

Na stránce je použito několik málo základních barev. Velmi často pouze 2. Barvy mohou být v několika odstínech. Často je použita šedá (nebo našedlá) barva ve spojení s výraznější barvou (např. oranžová, sametově modrá).

Oddělovací čáry

Oddělovací čáry jsou spíš nevýrazné (barva zapadá do zvoleného barevného schématu). Často tečkované.

Výrazný obrázek

V záhlaví stránky je často použit velký stylový obrázek na pozadí. Pruh horizontálního menu je často na tomto pozadí odlišen změnou jasu pozadí.

Položky menu jako box

Jednotlivé položky menu jsou tvořeny boxem (display: block), který reaguje na a:hover.

Obrázkové nadpisy

Nadpisy jsou často nahrazovány textem ve formě obrázků. Je na kodérovi, aby byl nadpis přístupný.

Nepodtrhávám odkazy

Tohle samozřejmě nedoporučuji! Na mnoha stránkách se tvůrci bojí, že zničí design stránky tím, že budou podtrhávat odkazy.

Nikdy neuškodí, když je webová stránka přiměřeně moderní. Taková stránka může u některých uživatelů výrazně zvyšovat důvěru v daný web. Vždycky ale platí, že forma by měla být podřízena obsahu. A taky platí, že nic se nemá přehánět.

Webdesign může být uměním. Hodnocení vzhledu je do značné míry individuální záležitostí. A co je hlavní, platí skutečnost, že moderní a krásný web nemusí splňovat ani jeden z bodů, které uvádím v tomto spotu.

Jaký je váš pohled na současné trendy ve webdesignu? Co by nemělo, z hlediska vzhledu, chybět modernímu webu?

Souvislosti

• CSS Vault
• css Zen Garden

trvalý odkaz | komentáře (12)

4 nejčastější chyby v inzerentů v AdWords

Dušan Janovský

RSS snížení datového toku

Milan Kryl

rel=nofollow myslím zrychluje výpočet PageRanku

Dušan Janovský

Rýlnou falou

David Grudl o rel="nofollow".

Google dovoluje delší dotazy

Marek Prokop

Čeští webdevelopeři si s přístupností zkrátka nerozumějí

David Špinar

Kdy je čas na redesign

Marek Prokop mj. v obpovědi na nadpis cituje: Jakmile je nový web spuštěn, je čas začít s redesignem.

trvalý odkaz | komentář

Být první ve výsledcích vyhledávání nemusí znamenat, že na daný vyhledávaný výraz dorazí nejvíc návštěvníků.

Jedním z dílčích cílů SEO je dostat danou stránku na první místo ve vyhledávači. Někdy se ale může stát, že po ustoupení z vedoucích pozic dojde ke zvýšení návštěvnosti. Na první pohled paradox, ale vysvětlení může být prosté. Top position blindness, kdy pohled hledajícího může sklouznout do nižších pater zobrazené stránky výsledků. Za tohle chování může mj. přemíra reklamy, která naučila uživatele hledat užitečné informace mimo oblasti zaplevelené reklamou.

Tímhle samozřejmě nenavádím k optimalizaci stránek na 5. pozici ve výsledcích vyhledávání. Chci jenom ukázat na zajímavý jev.

trvalý odkaz | komentáře (4)

Koupili jsme servery. Servery tak značkové, jak jen značkové servery mohou být. Technik nám prozradil, že podle jeho zkušeností, do jednoho roku 70 % těchto serverů vyžaduje servisní zásah. I zatrnulo mi.

Předevčírem se na čelním panelu serveru rozzářil červený vykřičník. Po necelých dvou měsících provozu. I zatrnulo mi podruhé. Nafotil jsem pár třicetimístných alfanumerických chybových kódů z BIOSu serveru a poslal je k posouzení Technikovi.

Za chvíli následovala odpověď, při které mi zatrnulo potřetí. Závada je prý vážná a bude to chtít zavolat nějakého technika od výrobce. Pokud se bude technik cukat, mám zavolat Technika.

Tak mě napadlo, jak je to vlastně s tou spolehlivostí současných výrobků. Ve firmě jsme dřív provozovali jiné značkové servery. Za mnoho let se na nich nevyskytla jediná závada. A protože na nich běžel Novell NetWare trojkové řady, tak jsme se o ně ani nemuseli moc starat. Vlastně kdyby byly ty servery zazděné v serverovně, ani by to nevadilo.

Teď máme servery nové. Na nich Windows. Bojím se, že budu trnout čím dál častěji.

trvalý odkaz | komentáře (6)

Tohle si nenechám na Linky, ale blognu to hned. Dušan Janovský pro Lupu.cz sepsal článek Záhadný Google Toolbar PageRank.

trvalý odkaz | komentář

Na adrese http://new.weblogy.cz najdete novou (testovací) verzi Weblogy.cz, kterou začal od 20. 1. 2005 po Jirkovi Lahvičkovi provozovat Honza Bien.

Co se změn týká, tak hlavní jsou především:

• Místo analýzy zdrojáku agregované stránky nyní Weblogy.cz používají RSS daného blogu.
• Blokování zdrojů (viz Seznam zdrojů).
• Kalendář pro přepínání mezi dny.
• Společný RSS kanál s možností blokování zdrojů.

Novinek je samozřejmě víc. Osobně bych se přimlouval za odstranění informací o tom, který je právě den a kdo má svátek. Weblogy.cz mě chytly svou strohostí (pracovně tomu říkám googlovatost). Bylo by hezké, kdyby si svou jednoduchost udržely. Určitým řešením by mohlo být přepínání stylů, které Honza připravuje.

Souvislosti

• Nové Weblogy.cz - Jan Bien
• Nové Weblogy.cz - Ladislav Bittner
• Nový den se přesouvá pod Atlas.cz - Adam Javůrek

trvalý odkaz | komentář

Marek Prokop vyměnil motor Sovy v síti a Sova jede na Textpattern. Je to další Markův weblog, který využívá Textpattern. Tak mě napadá, nastane u nás boom tohoto systému? Příklady přece táhnou.

trvalý odkaz | komentáře (14)

Kolem 90 % pravidel použitelnosti z roku 1986 je stále platných píše Jacob Nielsen v článku Durability of Usability Guidelines.

V letech 1984-1986 sestavovalo letectvo USA pravidla závazná pro návrháře uživatelského rozhraní. Těchto 944 pravidel, až na malé výjimky, platí pořád. Důvod je prostý: lidé se prostě nemění. A pravidla sepsaná před 20 lety běžné lidské chování jenom odráží.

Stará pravidla použitelnosti ztrácí opodstatnění hlavně v případech, kdy jsou silně vázaná na použití konkrétní technologie. Proto je při tvorbě webových stránek nutné myslet na to, že psaní pro web, je psaní pro věčnost.

trvalý odkaz | komentář

Jak často jsou hledaná nejčastěji hledaná slova

Marek Prokop

Mudrování je slabina

Dušan Janovský

Hříchy pro šíleného korektora - webové prezentace očima obyčejného uživatele

Dalibor Behún

SEO - síla odkazů

Petr Weida

Deset tipů pro dosažení deseti tisíc návštěvníků denně (1.)

Eda Hlava rozvíjí článek Top 10 Steps To 10,000 Visitors Daily In A Year

Deset tipů pro dosažení deseti tisíc návštěvníků denně (2.)

Eda Hlava

[a rel=nofollow href=bill] Bill je debil [a]

Dušan Janovský

Jak fungují háčky a čárky v doménách?

Jiří Peterka

Six Apart Guide to Comment Spam

O komentářovém spamu nejen pro uživatele Movable Type.

trvalý odkaz | komentář

Návrh RSS 1.1 byl publikován 17. 1. 2005. Pod návrhem jsou podepsaní Sean B. Palmer, Christopher Schmidt

RSS 1.1 je nyní ve stádiu Initial Draft. Aby nedošlo k nedorozumění. RSS 1.1 je nezávislá aktivita obou výše jmenovaných pánů, který není oficiálně podporovaný RSS-Dev Working Group nebo jinou skupinou. Mimo jiné si klade za cíl odstranit chyby, které se vyskytují v RSS 1.0 a je cíleno na uživatele, kteří nechtějí migrovat k formátu Atom.

Novinky

RSS 1.1 přináší řadu změn oproti RSS 1.0. Tady jsou některé z nich:

• channel se píše Channel (velké C).
• Nový jmenný prostor: "http://purl.org/net/rss1.1#".
• rdf:about už není povinný v item atd.

Koneckonců se můžete podívat na všechny změny v RSS 1.1 přímo u zdroje.

Další RSS

RSS 1.1 je tak další kamínek do čím dál tím méně přehledné mozaiky syndikačních formátů. O vítězích (v tomto případě spíš přeživších) rozhoduje podpora prohlížečů a zájem čtenářů-předplatitelů. Představa webu, který nabízí všechny možné syndikační formáty, mi nahání husí kůži. Představte si to zmatení uživatele, který se rozhoduje, který odkaz kopírovat.

Souvislosti

• RSS 1.1 - Anne van Kesteren
• Roztomilé specifikační schizma - Petr Cimprich
• Mýtus kompatibility RSS - Jiří Bureš

trvalý odkaz | komentáře (2)

Web Link condom si klade za cíl zesměšnit aktuální snahu snížit vliv komentářových spamerů použitím atributu rel="nofollow" (via Search Engine Roundtable).

trvalý odkaz | komentář

Spot Preventing comment spam přináší informaci o podpoře atributu rel="nofollow" u odkazů v Google (via Annes Weblog).

Podpora atributu rel="nofollow" v odkazech si klade za cíl zamezit komentářovým a refererovým spamerům zvyšovat svůj PageRank a tím i své pozice ve výsledcích vyhledávání. Stačí vkládat rel="nofollow" do odkazů v komentářích a Google nebude brát odkaz v potaz. Upravit třeba blogovaci CMS by nemělo být složité. Výrobci už začali reagovat a své aplikace aktualizují.

Vedle Google prý atribut začalo podporovat také Yahoo! a MSN. Důsledky mohou být závažné, jak píše Marek Prokop:

Ještě zajímavější ovšem budou důsledky. Mohou být nepatrné, ale mohou být také mnohem větší, než jaké měl zatím jakýkoli Google dance. Trochu mne děsí jednoduchost, s jakou jde tento atribut v CMS aplikovat na všechny odchozí odkazy a složitost, s jakou ho lze aplikovat správně, tj. jen na odkazy nedoporučené, resp. z neověřených zdrojů.

Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby tento atribut plošně použily velké katalogy a zpravodajské weby?

No uvidíme. Otázkou je, jestli tento způsob obrany zabrání spamerům v jejich činnosti. Spíš tomu nevěřím.

Souvislosti

• Kladivo na komentářový spam - Marek Prokop
• Refererový spam - Jiří Bureš

trvalý odkaz | komentáře (12)

Včera byl vydán Total Commander ve verzi 6.50 (via Živě).

Total Commander (pořád radši používám původní pojmenování Windows Commander a asi nejsem sám) se dočkal další verze. Nová půlková verze přináší několik nových nebo vylepšených funkcí:

• Náhledy - pokud to jde, tak TC zobrazí náhled vybraného souboru.
• Uživatelsky definované sloupce - je možné do seznamu souborů přidávat vlastní sloupce.
• Zlepšené vyhledávání.

Pokud máte zájem, neváhejte a stahujte TC.

trvalý odkaz | komentář

Účinnost webových aplikací může být znatelným způsobem snížena antispamovou ochranou na straně příjemce.

Právě teď řeším s kamarádem takový problém. Jeho webová aplikace vyžaduje registraci. Po registraci je odeslán uživateli klasický potvrzovací e-mail, který mj. obsahuje odkaz na stránku, kde si své přihlášení potvrdí. Velká část přihlášek nakonec neproběhla. Část přihlášek samozřejmě padá na konto těch, kteří si něco zkouší nebo si dělají legraci. Když jsem se ale do aplikace přihlásil sám, tak jsem objevil další významnou skupinu lidí, kteří na potvrzení přihlášky nereagovali. Byli to uživatelé, kterým potvrzovací e-mail spadl do spamu.

U českých systémů tento problém není zase tak závažný. Převážná většina spamu je psaná anglicky. A tak i antispamové systémy citlivěji reagují na anglicky psané texty. Autoři newsletterů a konfirmačních e-mailů generovaných automaticky by měli pečlivě vážit, jakým způsobem sestavit text sdělení. Mohlo by se jim totiž docela snadno stát, že sníží účinnost svého snažení.

Pokud sestavujete text sdělení, snažte se:

1. Vyhýbat postupům, které využívají spameři.
2. Nepoužívat slovní spojení vyskytující se ve spamech.
3. Pečlivě zvažit e-mailovou adresu uvedenou v odesílateli.
4. Co nejvíce personalisovat odesílaný e-mail.
5. Testovat odesílané zprávy proti pádu do spamových košů na různých systémech.

Můžete tak zvýšit účinnost své webové aplikace.

trvalý odkaz | komentáře (11)

Jazykové vycpávky dobře pomáhají politikům, kteří nemají ve vymezeném čase co říct. Úředníkům dávají možnost ještě víc potrápit občany. Každá doba přináší své vlastní jazykové vycpávky. Poslední dobou je velmi populární každý projev prošpikovat slovním spojením v rámci.

V rámci tohoto spotu bych tak mohl v rámci každé věty jedno v rámci docela pěkně upíchnout. Stačilo by, abych podlehl současné mánii, kdy každý všechno rámuje do nějakého rámce. Docela to chápu u politika, který na otázku kolik je hodin, klidně odpoví něco ve stylu:

No to je jako taková komplexní otázka, které v rámci jejího řešení osobně přikládám poměrně zásadní význam a domnívám se, že (jak sám dobře víte pane redaktore) jsme už vyslali první signály, které vnímáme…

A tak by každý politik mohl pokračovat ještě hodně dlouho, protože je nutné pustit tazatele co nejméně ke slovu. Politická logika říká, že čím déle o věci mluvím, tím o ní víc vím a lépe se o občana postarám.

Na webu, v manuálech apod. je potřeba jít přímo k věci. Text hustě proložený vycpávkami není to, co čtenář očekává. Spoustě autorů vůbec nepřijde používání vycpávek jako něco špatného. Někteří dokonce prohlašují, že přece musí psát odborně (ano, to opravdu někdo řekl), a že zjednodušení snižuje odbornost dotčeného dokumentu.

Já se snažím v každém dokumentu odstranit přebytečná slova. Někdy se zkrácení dokumentu pohybuje i v desítkách procent při zachování informační hodnoty. Kratší a přehlednější dokument si spíš někdo přečte a lépe jej pochopí. A když jsme na webu, tak se tím zvýší třeba hustota klíčových slov.

V rámci závěru chci požádat ty, kteří v rámci používají, aby toho nechali a netrápili ty, kteří to nemají rádi. Chovejte se v rámci slušnosti!

trvalý odkaz | komentáře (2)

Really Simple Subscription

Nick Bradbury

GigaCentrum po měsíci

Jiří Macich na Lupě.

Jak vypadá přístupný web pro slabozraké

David Špinar

Google penalizuje duplicitní stránky

Petr Weida

Duplicate Content Penalty Not a 30 60 90 Day Time Span

Rusty Brick odkazuje na dodatek Matta Cuttse z Google, který uvádí předchozí odkaz na pravou míru.

trvalý odkaz | komentář

Další známá osoba bloguje. Ivo Lukačovič začal psát weblog ILblog.

V prvním odstavci jsem váhal, jestli použít výrazů významná osobnost nebo trochu dehonestujícího celebrita. Ať je to tak nebo jinak, zakladatel Seznamu se pustil do blogování. Jeho ILblog je zatím dost syrový produkt (viz třeba kontroverzní Ivo Lukačovič bloguje aneb najděte 10 rozdílů), ale to není podstatné. Mě spíš zaujalo, proč vlastně Ivo blogy čte:

Blogy na Internetu čtu již hodně dlouho. Poslední dobou se blogy staly primárním zdrojem, ze kterého čerpám technické Informace. Technické zpravodajské servery (ať již u nás nebo ve světě) svojí aktuálností a bohužel často i přidanou hodnotou, kterou k informacím přidávají, nemohou stačit tisícům pilných blogerů, kteří jsou schopni vyšťárat, vydedukovat, či vyzjistit i tu nejniternější informaci.

Zbývá popřát dlouhý dech, rychlou ruku a jasnou hlavu.

Další názor přidává Patrick Zandl ve spotu Další VIP Blog (tentokráte Iva Lukačoviče).

trvalý odkaz | komentáře (3)

Pokračuji v instalaci Firefoxe u nás ve firmě. Dnes ráno přibyly další 4 instalace. Uživatelé jsou klidní, nedráždiví, reagují na podněty, tlak a tepová frekvence normální, zornice reagují.

A jak jsem se včera dozvěděl od Adama Haunera, připravila pro mně CZilla stránku Co je to prohlížení v panelech. Sepsal Lukáš Petrovický.

trvalý odkaz | komentáře (5)

Další vydání A List Apart přináší zajímavý článek Big, Stark & Chunky.

Pokud se mluví o poruchách zraku ve spojení s tvorbou webových stránek, tak se lidem často vybaví hlasové čtečky. Ale ne všichni zrakově postižení jsou (naštěstí) nevidomí. Je zde i velká skupina slabozrakých uživatelů, kteří jsou schopni poměrně dobře vidět. Jak jim pomoci při práci s webem můžete najít v článku Big, Stark & Chunky.

trvalý odkaz | komentáře (7)

Jak se postavit ke globálním statistikám zastoupení prohlížečů? Má význam tyto globální statistiky brát v potaz při návrhu vlastního webu?

Přelom roku přináší množství statistik. Mezi nimi jsou také statistiky globálního zastoupení jednotlivých prohlížečů. Nechci se teď zabývat tím, do jaké míry tyto statistiky odráží skutečný stav. Každá statistika totiž vychází jen z omezeného vzorku. Postihnout skutečnost by totiž nejpřesněji postihlo pouze sledování všech webových stránek. A to není v možnostech žádného měření. A koneckonců to ani není účelné.

Ještě bych rád vysvětlil, co myslím v kontextu tohoto článku globálností a lokálností statistik:

Globální statistika

statistika postihující velký rozsah různých stránek, např. statistiky OneStat.com, nebo statistiky domácích statistických serverů jako je TOPLlist nebo Navrcholu.

Lokální statistika

Statistika jednoho webu nebo skupiny několika málo webů.

Články o globálních statistikách často vyvolávají bouřlivé diskuse především příznivců statistikou dotčených prohlížečů. Někteří hloubaví tvůrci webů se zase trápí otázkou vztahu těchto globálních statistik k jejich webu. Dokud budou existovat statistiky, dotud budou trvat tyto stavy.

Jediný způsob, jak může tvůrce rozptýlit své obavy, je pohled do logu vlastního webu. Každý web je totiž jedinečný. Neznám web, který by měl statistiky stejné jako jsou ty globální. Pokud budete na svém webu řešit, jaké prohlížeče podporovat, berte v potaz nejen globální statistiky, ale hlavně správně interpretujte statistiky vlastního webu.

Tady je namístě malá vsuvka. Osobně prosazuji názor, že obsah každé webové stránky by měl být interpretovatelný na co největším počtu reálných zařízení. To samozřejmě neznamená, že musí být na všech zařízeních zobrazen úplně stejně (ne všechna zařízení totiž zobrazují). Otázkou, na kterou je třeba si odpovědět, je, které prohlížeče mají danou stránku zobrazovat (skoro) stejně. Tady ale není zcela na místě opírat se pouze o globální statistiky. Ty mohou mást. Stejně tak mohou mást lokální statistiky jiných webů.

Pozor ale na správnou interpretaci statistik vlastního webu. Ve statistikách je totiž pouze odraz stávajícího stavu. Jsou tam jenom ti návštěvníci, kteří na web přišli. Ne ti, kteří by na něj třeba mohli nebo chtěli přijít. To, co jsem napsal o co největším počtu zařízeních, na kterých je daný dokument zobrazitelný do značné míry volbu usnadňuje. Splněním podmínky totiž rozšiřujete okruh možných návštěvníků.

To, že ve statistikách máte jen půl procenta přístupů třeba z Firefoxu neznamená, že je Firefox tak málo užívaným prohlížečem. Totéž platí i o uživatelích starých prohlížečů. Třeba rozšíření podpory o prohlížeč s číslem verze o jedno nižší, než je aktuální, zvýší návštěvnost dvojnásobně (a zisky ještě víc). Ale pozor. Jako ve všem je totiž i ve statistikách, jejich výkladu a následných krocích, potřeba najít tu správnou míru.

Pokud čekáte statistiku webu converter.cz roku 2004, tak je tady:

1. IE 6 - 45 %
2. RSS čtečky a spol. - 24 %
3. Mozilla - 6 %
4. Opera - 6 %
5. IE 5.0 - 5 %
6. Firefox - 5 %
7. IE 5.5 - 5 %
8. Netscape - 2 %

Vše je zaokrouhleno na celá čísla. Ostatní zařízení mají méně než 0,2 %.

trvalý odkaz | komentáře (10)

Už zhruba měsíc nacházím ve statistikách mého webu v položce Odkaz z jiné stránky weby, ze kterých na můj web žádné odkazy nevedou. Na pořadu dne je refererový spam.

Dost často se dívám do statistik mého webu. Je užitečné vědět, jak se chovají návštěvníci (ať živí nebo neživí). Zajímavá položka statistiky je informace, ze kterých stránek přichází návštěvníci. Poslední dva měsíce se začaly mezi Top10 odkazů z jiných stránek objevovat evidentně nesmyslné odkazy. Většinou to byly odkazy na staré známé weby z komentářového spamu. Refererový spam dorazil na conBLOG.

Refererový spam se často vyskytuje právě na blozích. Je to hlavně proto, protože některé blogy automaticky generují pod spoty seznam naposledy odkazujících webů na daný spot. Pro návštěvníky to může být užitečná vlastnost, která autora nestojí skoro žádnou námahu. Návštěvníci si rádi přečtou, co se na dané téma píše jinde. A na tohle sází spameři, kteří se snaží protlačit do seznamu odkazujících stránek. Drží se hesla škoda každého odkazu, který padne vedle.

Já na conBLOGu žádné seznamy odkazujících stránek nemám. Robota, který tenhle balast generuje to samozřejmě nezajímá. Dál mi zapleveluje serverové logy nesmyslnými údaji. Nezbývá, než se pustit do boje. Jaké máte zkušenosti s refererovým spamem? Jak se proti němu bráníte?

trvalý odkaz | komentáře (15)

Co nepatří do SEO? Jaké techniky by tvůrce stránek neměl použít? Tady je pár těch, které bych nikomu nedoporučil.

Před nedávnem jsem se bavil s jedním známým o jeho stránkách. Řeč samozřejmě sklouzla k optimalizaci pro vyhledávače. Je zvláštní, že lidi vždycky napadají stejné fígle, jak obalamutit vyhledávač. Postupně jsem se snažil všechny kamarádovy nápady vyvrátit. Nevím, jestli se mi to povedlo, ale doufám, že ano.

Tady jsou některé postupy, které bych při optimalizování stránek pro vyhledávače nedoporučoval:

Skrytý text, skryté odkazy

Ať už zvolíte stejnou barvu pro popředí a pozadí pro klíčová slova nebo jiný způsob skrývání textu, nedělejte to. Můžete být penalizování.

Příliš mnoho klíčových slov

Jesli půjdete touto cestou, tak vytvoříte nestravitelný text. Jak rychle návštěvník přijde, tak rychle znechuceně odejde. Stojí to za to?

Zapojím se do link-farmy

Občas i mi přijde nabídka, abych si zaplatil za odkazy na nějaké link-farmě. Nebrat.

Cloaking a spol.

Počíhám si na robota a podstrčím mu něco jinému než živému návštěvníkovi. Nahoře huj, dole fuj. To nefunguje.

Zrcadlené weby

K hlavnímu webu vytvořit několik kopií a z nich odkazovat na ten hlavní je cesta k vyřazení vyhledávačem náhodně vybraných kopií. Stane se ale, že je kvůli duplicitnímu obsahu vyřazen hlavní web. Který vyhledávač by si ale nechal tapetovat stránku s výsledky? Který by si chtěl nechat prznit výsledky stránkami s uměle vyhoněným pagerankem?

Lákání na lákavá slova

Tohle je sice pravěk pseudooptimalizace, ale pořád to svádí. Myslíte si, že na stránky s nabídkou rybářských prutů přijde někdo, kdo zadá do vyhledávače nějakou čuňačinku? Často je tahle technika spojená s psaním těchto výrazů do meta keywords.

Nevěřím, že nastane doba, kdy lidé místo vymýšlení fíglů, jak něco obejít, napřou své úsilí třeba na vytváření užitečného obsahu. Vím ale docela určitě, že autoři vyhledávačů půjdou těmto technikám po krku. Myslete na to a nedělejte zbytečnou práci.

trvalý odkaz | komentáře (4)

Po vánoční odmlce jsou tady opět Linky na víkend.

SEO - sémantický kód

Petr Weida o používání title, h1, strong, em a spol.

Hříchy pro šíleného korektora - s a z v předložkách a předponách

Dalibor Behún pokračuje v seriálu o gramatice na Interval.cz.

Hříchy pro šíleného korektora - nerovný boj s čárkami

Dalibor Behún na Interval.cz.

Rok 2004: prohlížeče

Dušan Janovský mj. píše: Pro scénu webdesignu totiž není podstatné to, které prohlížeče přicházejí, ale spíš to, které prohlížeče mizí v nenávratnu.

Microsoft Passport v koncích. Nebo na začátku?

Vojtěch Bednář

Orkut, pozvánky a budoucnost SocioWare

Patrick Zandl

Parametry příkazové řádky Mozilly

Přeložil Vlasta Hopjan (část funguje i pro Firefox).

Souborový CSS hack a odstřižení od stylů

Honza Hučín

Azbuka - převodní tabulka

Honza Hučín

trvalý odkaz | komentář (1)

Pro open-source systémy existuje celá řada volně dostupných systémů pro zprávu obsahu (CMS). Pro windowsovské servery je ale nabídka o moc chudší.

Tenhle spot by mohl mít formu inzerátu. Něco ve smyslu Hledám blogovací systém pro Windows 2003 Server. Zkušený poradí. Můžete tedy doporučit nějaký free blogovací nástroj pro platformu Windows s podporou MS SQL (není podmínkou)? Máte z nějakým takovým systémem osobní zkušenost?

trvalý odkaz | komentáře (24)

Při rozhodování mezi 2 variantami občas používám Google. Počet nalezených výsledků na dva vhodně položené dotazy napoví, co zvolit (ne vždy to samozřejmě musí být ten s větším počtem výsledků).

Některé nástroje využivající Google jsem popisoval ve spotu Toodle noodle. Před pár dny jsem v GoogleBattle.com Vs. GoogleWar.com narazil na další dva určené ke srovnávání počtu výsledků hledání. K nim přidám jeden už notoricky známý:

GoogleFight

Asi nejznámější porovnávač počtu výsledků hledání na Google.

GoogleBATTLE.com

Zaujme hlavně velkými smajlíky.

Googlewar

Na stejná slova se uvedené weby ne vždy sejdou. Ale nejde o život, že ano.

trvalý odkaz | komentáře (4)

Jaké jsou podle Vás největší výhody prohlížeče Mozilla Firefox pro běžného uživatele? Co říkáte uživatelům, abyste je přesvědčili o výhodách tohoto prohlížeče?

Ve firmě, kde pracuji, implementujeme nový IS. Jedna jeho část běží lokálně na webovém serveru jako webová aplikace. Někteří uživatelé mají problém, když tuto aplikaci spouští v IE. Proto jim instaluji Firefox. A protože nepovažuji uživatele za tažný dobytek, snažím se je přesvědčit o výhodách nového prohlížeče. Jaké používám argumenty:

Firefox se neliší v používání od Internet Exploreru

Nechci, aby u uživatelů nastala panika. Nechci, aby se báli, že se budou muset učit něco nového. Vysvětluji, že se jedná hlavně o zobrazený obsah.

Firefox je bezpečný

Uživatelé mají strach. Jsou pomalu ale jistě zmasírovaní jak médii, tak námi informatiky.

Firefox umožňuje tabbed-browsing

Uživateli ukážu, jak otevřít nový panel. Ukážu, jak otevřít odkaz do nového panelu.

Firefox je moderní

Mezi řečí zmíním, že je Firefox mnohem mladší než starý IE.

Zatím jsme s kolegou nainstalovali první desítku Firefoxů. Pár dalších nás ještě čeká. Jak Vy přesvědčujete uživatele? A říkáte jim vůbec něco? Podělte se o své zkušenosti.

trvalý odkaz | komentáře (33)

Operátor info: na Google podá doplňující informace o stránce uvedené za tímto operátorem (např. info:www.converter.cz).

Co jsem ale až dodnes nevěděl je to, že pokud zadáte URL přímo do pole pro vyhledávání, tak Google udělá to samé, jako kdybyste použili operátor info. Upozornil mě na to v komentářích rony. A taky o tom píše ve spotu Google: dve nové veci som si všimol.

Tak mě napadá, že uživatelé, kteří zadávají adresu do vyhledávače místo do adresního řádku, budou mít na Google ušetřenou práci. Nebudou muset dumat nad stránkou plnou odkazů.

trvalý odkaz | komentáře (5)

Tahle informační kalamita nastává vždycky po dovolené. Teď poprvé počet RSS zpráv v RSS čtečce překonal počet e-mailů. Dnes ráno bylo skóre 460:312 ve prospěch RSS. Ještě štěstí, že mám na Outlooku nasazený SpamBayes. To bych se z toho nevyhrabal. Spamu totiž bylo kolem 1000 kousků.

Jak vy si užíváte přívalu pošty po dovolené a prázdninách?

trvalý odkaz | komentáře (11)

Různí uživatelé nahlíží na prohlížeč různým způsobem. Ne každý uživatel se chová, jak by autor stránek očekával.

Před pár týdny jsem vedl zajímavý rozhovor s klientem, pro kterého chystám redesign webu. Je to poměrně pokročilý uživatel internetu. Mluvili jsme jsme mj. o možnostech, jaké přináší použití CSS. Překlikl jsem na alternativní vzhled a ukázal jsem, jak bude vypadat tiskový výstup. Klient pokyvoval hlavou a pak mi položil otázku, které jsem chvíli rozuměl jinak než tazatel. Klient se zeptal, kde na stránce zamýšlím umístit odkaz Verze pro tisk. Znovu jsem pohovořil o výhodách CSS. O nižších nákladech na jedinou verzi kódu, který je použitelný pro více zařízení. Z výrazu klienta mi došlo, že otázka směřovala k jinému cíli. Klient, ač mladý pragmatik, který dobře řídí úspěšnou firmu, nepoužívá při tisku webových stránek možnosti prohlížeče. Nemá rád stránky, které (podle něj) neumožňují tisk. Když tiskne, hledá (jen) na stránce odkaz, pomocí kterého stránku vytiskne.

Myslím, že uživatelů, kteří vidí hlavně/jen obsah, je určitě víc. Mnoho z nich vůbec neví, že je něco jako prohlížeč. Oni vidí jen ten internet. To samozřejmě není špatně. Je to prostě tak. Oni vlastně prohlížeč nepotřebují. Přirovnal bych prohlížeč k oknu. Člověk nevěnuje pozornost oknu, ale tomu, co vidí za oknem.

Tahle paralela vysvětluje nejrůznější "nepochopitelné" chování uživatelů. Třeba zadávání odkazu do vyhledávacího pole vyhledávače místo do adresního řádku prohlížeče. Někdy se mi zdá, že by výrobci prohlížečů mohli místo prázdné stránky nabídnout stránku, která by obsahovala vycentrované textové pole a tlačítko Go. Prostě takový adresní řádek přes celé okno prohlížeče.

Možná je podobenství prohlížeče jako okna odpovědí na žabomyší války příznivců toho či onoho prohlížeče. Běžným uživatelům je to většinou fuk. Když jim některá stránka nefunguje kvůli prohlížeči, tak chybu zhusta nehledají v prohlížeči, ale jinde. Je to jako debata architektů o tom, který tvar okna je nejlepší. Běžnému člověku se jedná hlavně o to, co vidí z okna. Samozřejmě chce něco vůbec vidět. Špatného architekta zajímá jen to okno. Dobrý architekt ale vidí nejen okno, ale hlavně to, co je za tím oknem. Vidí celý dům, bere v potaz jeho okolí, počítá s obyvateli domu. A podle toho navrhuje.

trvalý odkaz | komentáře (14)

Do sekce fyzikální tabulky jsem přidal stránku viskozita vody.

Dokončil jsem také tabulku kinematická viskozita.

Souvislosti

• Dynamická viskozita kapalin
• Dynamická viskozita plynů
• Dynamická viskozita - převody jednotek
• Kinematická viskozita - převody jednotek
• Závislost hustoty destilované vody na teplotě
• Závislost teploty varu vody na tlaku

trvalý odkaz | komentáře (2)

Přátelé, čtenáři. Rád bych Vám všem poděkoval za přízeň, kterou jste po celý loňský rok projevovali mému webu. Rád jsem pro Vás psal a rád jsem s Vámi všemi mluvil, byť to bylo především skrze komentáře na tomto blogu.

Do roku 2005 bych Vám chtěl popřát mnoho zdraví, pevné nervy, úspěchy i spokojenost. A štěstí tak akorát. Protože jak je známo, tak permanentně šťastný může být jenom imbecil.

Pokud jsem někoho urazil časem publikování tohoto spotu, tak se omlouvám. Ve skutečnosti jej píšu 30.12.2004 a právě teď je 20.47. Nechci být první, nechci být originální, ale jenom mi to přišlo trochu zábavné a hlavně (jak si právě teď plánuji) si minutu po půlnoci budu připíjet na jiném místě, než u monitoru mého PC.

Ať je rok 2005 rokem dobrým!

trvalý odkaz | komentář