Microsoft nabízí pro svou Knowledge Base RSS kanály (via Forever Geek). Abyste si mohli vybrat z mnoha dostupných zdrojů, podívejte se na OPML soubor RSS kanálů MS KB, který odhadem obsahuje přes 500 RSS kanálů.
30. 5. 2005 pondělí
Microsoft nabízí pro svou Knowledge Base RSS kanály (via Forever Geek). Abyste si mohli vybrat z mnoha dostupných zdrojů, podívejte se na OPML soubor RSS kanálů MS KB, který odhadem obsahuje přes 500 RSS kanálů.
29. 5. 2005 neděle
Hned na začátku se přiznám. Nemám rád Český Telecom. To jenom pro pořádek, abych předešel komentářům ve stylu nemáš rád Telecom.
A teď k věci. V pondělí jsem našel ve schránce oznámení o změnách tarifů. Telecom mi nabídl, abych si vybral jeden z nových lákavých tarifů
(jak já nesnáším tyhle lživé obchodnické kydy). Následovala přehledná tabulka, kde mi místo mého stávajícího tarifu Internet 780 (paušál 452,20) nabízí tarif Telefon Standard s balíčkem Internet NaDoma 420 (paušál 449,00). Paráda. Paušál jako paušál řekl jsem si. A ještě ušetřím tři dvacet! A aby bylo učiněno informovanosti zadost, přidal Telecom tabulku nových tarifů.
Moc nesleduji dění kolem omezování konkurence v telekomunikacích. Ale protože jsem obezřetný ke všem lákavým nabídkám i zahlodal ve mě červík pochybností. Nelenil jsem a zavolal na linku 800 15 15 15, abych se trochu povyrazil. Slečnopaní na druhém konci vedení ale mou sžíravou touhu po vědění neuhasila. V jejích odpovědích se mísily uklidňující odpovědi s těmi, které potvrzovali mé důvodné podezření, že za stejný čas strávený na internetu zaplatím víc. O dost víc.
Abych Vás zavedl do děje udělám ještě jednu krátkou odbočku. Holešov je celkem vzato prdel internetového světa (omlouvám se za ten jadrný výraz). To je ale možná i většina obcí v ČR. Pokud nechci investovat tisíce do pevné linky, tak to tak prostě je. Proto mi nezbývá moc jiných možností, než využívat dial-up rozšířený balíčkem tak, abych za necelou pětistovku mohl mimo špičku surfovat kolem 13 hodin za měsíc. Protože jsem lenoch, tak jsem zřídil přes SIPO povolení pro Telecom, aby si vysosával z mého účtu do 500 Kč. Občas mě sice musím běžet na poštu zaplatit 503,20 Kč nebo podobnou částku, ale většinou se vlezu do té pětistovky.
Když mě přešlo nadšení nad lákavou nabídkou (trvalo asi tři sekundy), tak jsem popadl kalkulačku a začal počítat na kolik mě příjde měsíční třináctihodinové mimošpičkové surfování (každé spojení nad 10 minut). Takže to máme 329 Kč za to, že si budu moci vůbec zavolat. K tomu balíček sedmi hodin za 120 Kč. Takže to máme sedm hodin za 449 Kč. Do třinácti hodin mi schází hodin 6. A za těch šest hodin (360 minut) podle všeho zaplatím 360 × 0,29. To je 104,40 Kč. Takže to máme 329 + 120 +104. To máme nějakých 553 Kč. Mám dojem, že mě chce někdo obrat. Za stejný peníz dostanu míň muziky, nebo si za stejnou hudební produkci připlatím.
Uznávám, že se mohu mýlit. Proto jsem si řekl, že napíšu e-mail Telecomu (interaktivní ceník byl totiž, zrovna když jsem jej otevřel, mimo provoz). Chtěl jsem, aby mi napsali částku (tj. číslo), kolik zaplatím po změně tarifu za stejnou dobu surfování co dnes. Snažil jsem se zahrát na prosťáčka, kterému nové tarify zamotaly hlavu
a přidal jsem stručnou otázku:
Kolik skutečně zaplatím po přechodu na Vámi doporučený tarif Telefon Standard + balíček NaDoma420 při využití internetu mimo špičku (po 18. hodině a o víkendech) po dobu 13 hodin (každé spojení delší než 10 minut)?
Rychlá odpověď na sebe nenechal dlouho čekat. Vybírám jádro odpovědi:
Tarif Telefon Standard 329 Kč (s DPH) + Innernet Na Doma 420 120 Kč (s DPH) - dohromady Vás tento tarif + balíček vyjde na 449 Kč (s DPH).
Veškeré minuty, které z linky provoláte se budou platit zvlášť a na internet budete mít 420 volných minut mimo špičku.
Telecom se vyhnul přímé odpovědi. Zase ji zamotal do definice, které jsem coby prosťáček, neporozuměl (jinak bych se asi neptal na částku).
Proto jsem na e-mail odpověděl. Naznačil jsem, že odpovědi nerozumím (Kdyby byly uvedené stránky jasně formulované (ne Vaší hantýrkou), poradil bych si sám.
) a zopakoval otázku z prvního e-mailu. Požádal jsem, aby Telecom do odpovědi uvedl číslo.
V pátek odpoledne jsem dostal odpověď:
Na to kolik zaplatíte za tento tarif + balíček Vám již odpovězeno bylo.
A opět následoval odkaz na ceník na internetu.
Sorry dámy a pánové. Odkaz na zašmodrchané ceníky nechci (mimochodem, všimli jste si, jak jsou ceníky molochů plné nejasností?). Chtěl jsem jedno (aspoň přibližné) číslo. Vy jste se k mé otázce nepostavili čelem. Bojíte se jasné odpovědi nebo na mě jenom kašlete?
Když o tom tak přemýšlím, tak Telecom zdražuje. Vstup Telefonicy podle finančních analytiků prý přinese slevy. To by vysvětlilo tohle zdražení. Telecom bude zase mít víc peněz a konkurence přinese spoustu lákavých výhod pro zákazníky (podobnost s cenotvorbou v bankovním sektoru mě napadla okamžitě).
Telecom vyfasoval pokutu za tarify s volnými minutami. Pokutu od státu, který před pár lety přiměl Telecom tyhle tarify zavést. V televizi říkali, že mě tyhle tarify jako zákazníka znevýhodňovali. Prý jsem neměl přehled, kolik volných minut jsem už protelefonoval. A to mi prý bránilo využívat služeb konkurentů, protože jsem se prý bál, že bych přešel ke konkurenci před provoláním volných minut. A tím bych se prý poškodil. Tak teď už se nebojím. Pokud jen trochu budu moci, tak nezůstanu u Telecomu, ani nepřejdu k jeho pseudokonkurenci.
A na své si přijde i stát. Do bezedné díry státních financí zahučí pokuta. A budou do ní padat taky daně z narůstajících zisků Telecomu.
U nás v ulici není kabelovka. Přitáhnout dráty se asi vyplatí jenom k panelákům. Takže internet po kabelovce se nekoná. Platit tisíce za pevnou linku asi nebudu. ADSL linku nechci, protože je předražená. Mobilní připojení mi taky nepřináší za dvojnásobek peněz tu správnou přidanou hodnotu. Už se těším, až v létě vyměníme na domku střechu a začneme domlouvat bezdrátové připojení (dva sousedi už jej mají). A pokud všechno klapne, tak pošlu Telecom do paďous, kam patří.
28. 5. 2005 sobota
26. 5. 2005 čtvrtek
Na RSS/RDF odkážete tagem link vloženým do kódu stránky. Link vyznačuje propojení (vztah) k jinému dokumentu. Link není vykreslován prohlížečem do obsahu stránky, ale může být interpretován jinak. Umísťuje se výhradně v hlavičce (tj. uvnitř elementu head). Použití tohoto druhu odkazu je užitečné uživatelům, kteří používají moderní prohlížeče.
Následující zápis umožní některým prohlížečům nalézt na vaší stránce RSS kanál. A pak se třeba v Opeře v adresním řádku objeví modrá ikonka RSS nebo Firefox ve stavovém řádku zobrazí oranžovou ikonu.
<link rel="alternate" type="foo" title="popis" href="adresa">
Problém je právě s oním foo v atributu type. Nejčastěji se používá application/rss+xml a text/xml.
application/rss+xml - norma nezná (viz také Application Media-Types).text/xml - je sice standardizovaná, ale tuto konstrukci ve spojení s RSS (mnohé) prohlížeče ignorují.Standardizační organizace prostě na RSS kašlou.
Dříve bylo jedinou cestou používat text/xml (YACS provides RSS newsfeeds as text/xml, and this is a deliberate choice). Bylo (a možná i je) to podle standardu (nebyla jiná varianta) a aplikace nepodporovaly vlastně nic. Situace se mění a zdá se, že většina SW podporuje právě nestandardizovanou hodnotu atributu type application/rss+xml.
Pro Atom uvádí Atom Feed Autodiscovery (PRE-DRAFT) uvádí tento zápis:
<link rel="alternate" type="application/atom+xml" href="http://www.example.com/xml/index.atom">
Na testovací stránce najdete v hlavičce odkaz na čtyři RSS/RDF soubory (odkazy jsou očíslovány 1-4). Způsob odkazování je zřejmý z kódu i textu stránky. Pokud Váš prohlížeč podporuje RSS odkazované skrze link, uvidíte po zobrazení stránky ikonu oznamující přítomnost RSS na stránce.
Já jsem otestoval čtyři prohlížeče a se dvěma mi pomohl Petr Staníček:
application/rss+xml) a 4 (application/atom+xml). Prosím, ověřte to. Právě mi totiž Firefox začal stávkovat.application/rss+xml) a 4 (application/atom+xml).application/atom+xml.Protože i další user agenty link ve spojení s RSS mohou podporovat, otestujete i Vy podporu RSS na testovací stránce.
Anne van Kesteren se ve spotu Say no to XML buttons zamýšlí nad tím, jestli pro odkazování na RSS/Atom kanály používat odkaz s textem XML, RSS nebo Atom (když pominu fakt, že oranžové tlačítko působí na některé jako červený hadr na býka).
Ne každý uživatel totiž ví, co jednotlivé pojmy znamenají. A málokdo ví, jak s RSS a spol. nakládat. Nejnovější čtečky sice syndikaci podporují (nabídnou ikonu pro vložení RSS/Atom do prohlížeče), ale ne všichni autoři přidávají link do hlavičky (X)HTML dokumentu. Pokud vím, tak si prohlížeče neumí poradit s odkazy na RSS/Atom v body. Odkazované dokumenty prohlížeče pro tento účel neanalyzují (proč taky?).
25. 5. 2005 středa
Když je vše v pořádku, tak je něco v nepořádku. Jenom o tom nevíte. Už dřív jsem měl takový divný pocit. A ten se mi začíná potvrzovat. Systém proti komentářovému spamu, který jsem v tichosti nasadil začátkem února 2005, podle všeho odmítá některé komentáře (nebo některým všechny, nebo některým některé, nebo všem některé).
Když komentářový antispam požírá komentáře, je to taková nepříjemná patálie. Po nasazení antispamu na stařičký publikační systém b2 se všechno zdálo v pohodě. Automaticky vkládaný spam zmizel jako mávnutím kouzelného proutku. Přesto ve mě občas zahlodalo podezření, že sovy nejsou tím, čím se zdají být
(kdo ví, odkud je tento citát, získá 10 bodů). Mé podezření se potvrdilo. Od soboty mi přišly už 2 e-maily na téma zruš si ochranu proti spamu.
Abych rozmotal celé klubko, přidám pár informací o antispamové technice, kterou používám:
$REMOTE_ADDR - hodnota pole se předává skriptu pro zpracování formuláře.$REMOTE_ADDR a opět ji hashuje.Vycházel jsem z toho, že spamovací robot přistupuje do skriptu, který zpracovává komentáře, přímo bez toho, aby otvíral stránku s komentářovým formulářem. A opravdu. Spam ustal a já byl rád, že nemusím denně mazat stovky řádků v databázi. Ale jak se zdá, tak ustaly i komentáře některých čtenářů (u některých mě to hodně mrzí). Omlouvám se.
Pomůžete mi odhalit v čem je zakopaný hafák? Proč některým z Vás nejde zapsat komentář? Jakým způsobem píšete komentáře? Je něco shnilého na mém antispamovém řešení? Chtělo by se mi napsat, abyste své poznatky zapsali do komentářů, ale to asi některým z Vás nepůjde (následuje další má omluva) - přesto to zkuste. Použijte tedy prosím kontaktní formulář. Můžete také psát na e-mail bures@centrum.cz.
Derek Featherstone na svém blogu Box of chocolates nabídl zajímavý způsob práce s komentáři. Formulář komentářů javascriptem dokuje vedle textu spotu (viz Dockable Comments: Intelligent DOM Scripting).
Pokud si pod výše uvedeným popisem nedokážete představit nic konkrétního, tak to funguje asi takto. Ve formuláři komentářů (ty bývají většinou dole pod textem spotu) je odkaz pro zaparkování (zadokování) formuláře. Po klepnutí na tento odkaz se formulář přesune vedle textu, který komentujete. Nemusíte rolovat nahoru a dolů, abyste si znovu přečetli, co vlastně komentujete. Formulář je možné samozřejmě vrátit na jeho původní místo, klepnutím na odkaz pro zrušení dokování.
24. 5. 2005 úterý
AdSense proniklo do RSS. Dneska jsem zjistil nemilou skutečnost, že první RSS kanál z mé RSS čtečce zobrazuje reklamy vložené Googlem (konkrétně RSS kanál Search Engine Roundtable). Zase pár zbytečně stahovaných bajtů. Zase otravný obsah, který mě nezajímá.
RSS uspělo právě díky své jednoduchosti a nebojím se to říct i určité čistotě. Čistotě oproštěné od nechtěného balastu. Já vím, pokrok. A ten nezastavím. Beta verze AdSense for Feeds (zatím není přeloženo do češtiny) je holt tady.
Teď budete moci své RSS kanály zpeněžit. Pokud ovšem máte účet na AdSense a aspoň 100 lidí, kteří odebírají vaše RSS. Google dále doporučuje vkládat pouze jednu reklamu na konec plného textu syndikovaného spotu. A pak už stačí naklikat správné nastavení v účtu AdSense a vygenerovaný kód pro AdSense for Feeds vložit do vašeho publikačního systému. Do 24 hodin byste pak mohli oblažovat předplatitele vašeho RSS kanálu kontextovou reklamou. Nedělejte to prosím.
22. 5. 2005 neděle
Když jsem v pátek přidával do našeho domácího PC 512 MB RAM, přepadl mě náhlý nával nostalgie. Dovolte mi krátkou exkurzi do mých počítačových začátků.
Tak tímhle osmibitovým počítačem se 64 kB RAM to všechno někdy kolem roku 1990 začalo. Tedy ne úplně. Snad v roce 1987 jsem se poprvé posadil před vařič vajec IQ151 a napsal pro něj první program na výpočet kořenů kvadratické rovnice. Představte si dobu, kdy u nás osmijehličková tiskárna stála několik měsíčních platů. Kdy literatura k tomuto počítači vycházela v samizdatu - sám jsem opisoval Peeky a poke (ví vůbec někdo, co to bylo?). Počítač jsem koupil od Poláků na burze ve Slušovicích (opravdu, ani počítač nebylo možné koupit v obchodě) samozřejmě opět za několikanásobek průměrného platu. Ale byla to báječná doba. Kazetopáskovou mechaniku jsem si u kamaráda radioamatéra nechal vylepšit o báječně rychlý systém Turbo 2000 - hra se nenahrávala půl hodiny, ale jen pár minut! Tomahawk nebo Colony jsem byl schopen pařit od deváté hodiny ranní do tří do rána. Pravda pokud vydržel doma dělaný joystick (kamarád měl třeba jeden z krabičky od čínského pera).
Když už mluvím o perifériích. O tiskárně Star LC20 v ceně nad dvacet tisíc jsem už psal. Pro studenty VŠ pak moc alternativ nezbývalo. A tak si kolega koupil jednojehličkovou(!) tiskárnu BT100. Ještě teď mi zní v uších její jekot. Ale pak už nám nic nebránilo vypracovávat technické zprávy na počítači. Odpoledne se na kolejích napsal program v Basicu (o tabulkovém procesoru nikdo nic nevěděl) a večer se už mohly začít za drobný peníz prodávat protokoly spolužákům.
První skutečný počítač Amiga 500. Ve své době jedinečný stroj. Díky perfektně vyladěnému skutečně multitaskingovému systému a dokonale vyladěnému HW a OS uměl to, co nezvládala ani první Pentia. Dodnes si pamatuji, jak mě zval kamarád pracující na grafické stanici s Pentiem 66 a já se divil, proč ten kurzor tak cuká. Amiga měla disketovou tří a půl palcovou DD mechaniku (konec přetáčení magnetofonové pásky a hledání konce/začátku nahrávky - tohle se 720kB disketou za stovku nehrozilo). Záhy jsem ji rozšířil o půl mega RAM s interními hodinami(!).
S tiskárnou už taky nebyl takový problém. Z bývalého východního Německa se začaly vozit termotiskárny Robotron, které tiskly na faxový papír (po čase pravda úplně vybledl). No a pak stačilo odlít z pryskyřice těla koncovek sériového portu. Ze zvonkového drátu utkat kabel a všechno nacpat do bužírky. A už se tisklo.
Tahle doba mě taky naučila stát se šampiónem ve výměně pojistek v televizi. Proč v televizi? Můj počítač samozřejmě neměl monitor. Ono dát za zeleno černý monitor víc, než za barevnou televizi (tehdy ceny BTV začínaly na 15 000) nebylo ono. A tak jsem koupil aspoň malou černobílou televizi. Ale na ní odcházely pojistky (někdy i 5 za týden).
Prokletí krachů skončilo. Abych to upřesnil. Vždycky, když jsem si koupil nějaký počítač, tak firma, která jej vyráběla, do roku zkrachovala. Autocont byl výjimkou. Ten neuvěřitelně výkonný počítač s novým Pentiem 75 stál tolik, jako nový vůz Škoda. Taky jsem na něj šetřil skoro 2 roky. Ale stálo to za to. Sice jsem si musel připlatit za extra 4 MB RAM a neuvěřitelně velký 15" plochý(!) monitor, ale stálo to za to. MS DOS 6.2 a Windows 3.11 mi konečně umožnili psát programy, které mohli používat mí známí. Mohl jsem si brát práci domů. Čas nevinnosti skončil.
A jak to bylo s vašimi počítačovými začátky? Co se vám vybaví, když se řekne můj první počítač?
Komentujte. Piště spoty.
20. 5. 2005 pátek
18. 5. 2005 středa
Vypadá to na docela horké léto. Podle všeho totiž právě v létě má být zveřejněna první beta IE7. Tak co, dámy a pánové, už se těšíte na Internet Explorer 7?
Na IE7 se můžeme (ne)těšit z různých důvodů. Běžným uživatelům je podle všeho jedno, jaký konkrétní prohlížeč používají. Hlavně, když stránky nějak fungují. Dokonce stránky nemusí zase tak úplně fungovat. Hlavně když vydolují informace, které hledají. O chystané nové verzi dominantního prohlížeče většina browsičů vůbec neví. Na připravované záložky (panely) a jiné vymoženosti si jistě rychle zvyknou.
To autoři webů (aspoň ti, co sledují cvrkot) prožívají s blížícím se termínem uvedení IE7 smíšené pocity. Na jednu stranu se doufám můžeme těšit na lepší podporu standardů. Snad bude konečně opraven box model, snad si budeme moci zahůvrovat. Vedle toho dost trneme, jaké další výklady standardů a nedodělky vývojáři Microsoftu dají k lepšímu.
A nejspokojenější asi budou všichni psavci. Tj. ti, kteří na téma IE7 budou publikovat. Takže hurá! Blogeři, novináři a jiná havěti, léto budiž pochváleno!
17. 5. 2005 úterý
Možná neznáte firmu Bradbury Software, ale dost možná už vám není neznámý TopStyle (skvělý CSS editor) a FeedDemon (neméně dobrá RSS čtečka). V každém případě vězte, že byl Bradbury Software prodán firmě NewsGator Technologies, která prodává mj. RSS čtečku pro Outlook. Další informace v NewsGator Acquires FeedDemon, TopStyle...and Me!.
Pokud používáte Blogger, tak pro vás mohou být užitečné šablony a tipy pro tento systém, které najdete na blogu Blogger Templates (via Google Blogoscoped).
16. 5. 2005 pondělí
CZilla oznámila otevřeni nového webu Používejte Thunderbird (via CZilla (Nový web CZilly: Používejte Thunderbird!)).
Když jsem psal, že používám Thunderbird, tak jsem si posteskl, že na webu CZilla neexistuje samostatná sekce věnovaná Thunderbirdu. V té době jsem už věděl, že se něco takového chystá a proto jsem nechtěl být zbytečně kritický. V začátcích používání Thunderbirdu jsem lovil informace, kde se dalo. A chybělo mi jedno místo, kde bych je našel. Teď už by to neměl být problém.
Další informace: tisková zpráva Nový web "Používejte Thunderbird".
Denně jezdím do práce autem. Denně projíždím 4krát kolem stavby nového dálničního obchvatu Kroměříže. Denně vidím značku informující o výjezdu vozidel ze stavby, zákaz předjíždění, sedmdesátku a padesátku. Denně mě předjede tolik aut, kolik mě v tom úseku stačí dojet. Jsou jenom kvůli tomu pravidla a zákony cárem papíru, na který není potřeba se ohlížet? Dodržování pravidel je přece tak těžké a brání pořádnému rozletu. Denně lituji ty chlápky s lopatami, kteří čistí silnici od hlíny z nákladních aut. A čekám, kdy bude některý z nich sestřelen magorem, který nedodržuje předpisy (to samozřejmě neznamená, že je nemůže střelit někdo jedoucí předpisovou rychlostí).
Minulý týden se zase mluvilo o validitě webových stránek a webových aplikací. Respektive o tom, jak to (někdy) nejde. Myslím si, že většině případů je to výmluva. Nebo jinak. Většina nevalidit totiž není daná nemožností kód napsat validně, ale neschopností, nechutí a nevím čím ještě.
Validita je v tomto případě prostá shoda s nějakou existující normou nebo standardem. Dodržení základních pravidel. Validita je prostředek, ne cíl. Podle mě je velká škoda, že (především starší) prohlížeče si domýšlejí, co chtěl autor webu svým kódem říct. Jistě. Napadne Vás, že pokud by se prohlížeče chovaly důsledně, tak by bylo málo webových stránek a v konečném důsledku by internet zhynul na úbytě. Já si to nemyslím.
Jistě by ubylo pokusů měsíčních webdeveloperů. Ubylo by nevkusných stránek přeplácaných fíčurami, které jsem někde zahlédl a tak je chci.
Kdo by chtěl publikovat, tak by publikoval. Jenom by se holt musel nejdřív naučit deset značek, které pro vytvoření webových stránek stačí. Nebo by třeba autoři WYSIWYG HTML editorů museli své výtvory naučit vytvářet validní kód. A pokud by tomu tak bylo, tak je vlastně tato debata zbytečná, protože by se masy dostaly k navýsost demokratickému nástroji (slovy dramatika) vulgo by se výrobní prostředky dostaly do rukou pracujících (slovy marxisty).
13. 5. 2005 pátek
12. 5. 2005 čtvrtek
Já vím, že už bych se měl dívat na začátek televizního přenosu z hokejového čtvrtfinále Česko-USA, ale nedá mi to. Počítače Apple mám rád, i když jsem se žádným ještě pořádně nepracoval a naposledy jsem s ním přišel do styku delšího než 15 minut před 10 lety. A protože se taky trochu zajímám o RSS, tak nabízím odkaz na Safari RSS. Podívejte se, jak pracuje webový prohlížeč od Apple (Safari) s RSS.
9. 5. 2005 pondělí
A co z toho plyne? Přesně to, co chcete, aby z toho plynulo.
8. 5. 2005 neděle
Skoro před 14 dny jsem psal, že zkouším Thunderbird. Dnes už Thunderbird používám (příznivci The Bat! prominou).
Tento spot berte jako postřehy někoho, kdo používal mnoho let výhradně Microsoft Outlook a Mozilla Thunderbird používá sotva 10 dní. Na mnohé stesky, o kterých píšu dál, pravděpodobně existuje lék (řešení možná napíšete do komentářů). Takže to, co považuji za problém, je asi jen problém můj a ne Thunderbirda.
Poznámka na okraj: pokud nevíte, co je Thunderbird tak vězte, že to je jeden z nejlepším multiplatformních poštovních klientů. Mezi jeho plusy patří:
A následující vlastnosti se mi obzvlášť líbí:
Thunderbird samozřejmě není dokonalý. To ale není žádný program. Tady je pár drobností, na které jsem narazil a zatím nevyřešil:
ztratila se mi pošta.
Tyhle drobnosti samozřejmě nejsou nijak fatální (ano vím, že se můžu zeptat ve fóru - to taky udělám). Svůj účel totiž Thunderbird plní dobře a jsem s ním velmi spokojen.
Pokud bych si mohl ještě něco přát, tak by mohli na webu Czilla zřídit pro Thunderbird samostatnou sekci. Nyní jsou informace dost skryté.
7. 5. 2005 sobota
…a taky trochu kočka a opice. Rozhodně nejsem pes ani osel nebo lenochod. Tohle mi aspoň vyšlo v testu MF Dnes Pes šéfy miluje. Kočka na ně kašle (samotný test jen jako gif). A jak jste na tom vy?
6. 5. 2005 pátek
Lidské chování a fungování našich smyslů je konstanta. Závěr? Ať máme informací sebevíc, ve skutečnosti jich využijeme jen pár.
5. 5. 2005 čtvrtek
Aleš Miklík v dnešním článku Bloggeři noviny nezachrání ani nezničí na Lupě polemizuje s Milošem Čermákem, který pro Lidové noviny napsal článek Jak blogeři (možná) zachrání noviny.
4. 5. 2005 středa
Tak se už bloguje i na ČT. Neříká se tomu weblog ani blog, ale Deníčky. Výběr pojmenování je pochopitelný. Pro běžného internauta je pojem weblog nerozluštitelný. Pro mnoho jiných se zase rovná nadávce. Sebevědomá ČT se lehce pejorativního nádechu slova deníček nebojí.
Základní charakteristiky weblogu Deníčky splňují (snad až na uvádění celých textů spotů na titulce). Máme tady trvalé odkazy (skryté pod odkazem v titulku spotů a v textu celý text. Spoty jsou sestupně chronologicky řazeny. Chybí mi ale datum a čas publikování spotu na titulce Deníčků (je až u celého spotu) a autor (nyní je tam fotografie, alt a title zadáno).
Pokud bych měl hledat chyby, tak jich určitě pár najdu. Neuvádění celých textů spotů je prohřešek proti definici weblogu. To ale z hlediska uživatelů není fatální. Horší je, že deníčkům na ČT24 schází RSS/Atom (nebo jsem jej nenašel). Ne podstatnou záležitostí je nejednotný rozměr a kvalita fotografií autorů spotů (to je prkotina).
Celkem by mě zajímalo, jak se blogující novináři na ČT k blogování staví, a kdo byl hybatelem deničků na ČT24.
2. 5. 2005 pondělí
Když jsem dneska ráno objednával beton, dostal jsem se opět do úzkých. Operátor se mě optal na mé telefonní číslo. A já začal zoufale lovit v paměti. Pokud mám tužku v ruce, tak si číslo obvykle napíšu a pak jej přečtu. Když mám v ruce mobil, tak v něm lovím. Tak mě napadá, znáte z hlavy své mobilní číslo? Jak si pomáháte, pokud jste stejní sklerotici jako já?
A abych nezapomněl, beton dovezli na čas:

Holešov 2. 5. 2005 14.10
A pak jsme betonovali, betonovali a betonovali.
1. 5. 2005 neděle
Na Whitespace jsem našel odkaz na on-line CSS kompresor. Osobně tyhle nástroje nepoužívám. Úspora místa u mých CSS souborů bývá kolem 10-20 %. Nechci si přidělávat práci a držet 2 verze souborů (jednu čitelnou a druhou na web). Nevadí mi, když je stylopis na webu v čitelné formě (ať si lidi počtou). Taky se mi už párkrát stalo, že jsem soubor na webu použil jako zálohu pro omylem starší verzí přepsaný soubor. A dělat do zálohy nové odstavce a odsazení? To se mi nechce.
Víc než optimalizátor, který odmazává mezery a tabulátory a maže konce řádků, by se mi líbil analyzátor, který pozná nadbytečný kód. I když se snažím seskupovat stejné definice do jednoho předpisu, tak přece jen mi může něco uniknout. Tady by se analyzátor hodil (ony by se mi po pravdě hodily v CSS proměnné, ale to už je opravdu trochu mimo).
David Grudl vytvořil českou distribuci publikačního systému WordPress. Více ve spotu Český WordPress ke stažení.
Archiv starších článků.
Od roku 2002 conBLOG píše Jiří Bureš, conVERTER
Tip: Doporučuji webhosting Český hosting