Počítání oveček

Kolik je vlastně weblogů? A kolik z nich žije? Proč je hodně blogů v portugalštině? Tak i nad tím se dnes zamýšlí Adam Javůrek.

Adam mi z oparu zapomění vyvolal vzpomínku na Weblog Census, který se snaží hledat fungující (živé) weblogy psané v různých jazycích po celém světě.

Mj. zde najdete přehled blogů seřazených podle použitého jazyka (čeština je na 21. místě). Zajímavé jsou také seznamy blogovacích nástrojů a hostingů – suverénně vede Movable Type, i u nás oblíbený systém b2 je třetí.

Jákobova brána

Jacob Nielsen navrhuje místo přímých odkazů na PDF soubory používání samostatné HTML stránky, na které vedle příslušného odkazu na PDF soubor má být mj. také návod, jak se souborem naložit (via Sova v síti).

Nielsen píše, že je potřeba ušetřit uživatele utrpení, když jsou bez varování vyklopeni do PDF souboru. Uživatelé si za to ale v mnoha případech mohou sami. Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou běžní uživatelé přímo posedlí potřebou kliknout na každý odkaz, který uvidí. Zkušený uživatel rozpozná cíl odkazu, ale většina ostatních to neumí. Pokud se jedná jen o načítání několikamegového pédéefka, tak to skončí maximálně tvrdoresetem PC (cholerik si myslí, že PC zatuhlo). Horší je to v případě, že spustí e-mailový virus.

I přes evangelizační snahy poučených, které sem tam přináší své ovoce, je daný stav faktem, se kterým se musí autoři webů vyrovnat.

Nabízí se samozřejmě několik řešení. Některá z nich posuďte sami:

  1. …pro další informace klikněte
    Zavrženíhodný případ Vicezdemie, o kterém netřeba diskutovat.
  2. Výroční zpráva
    Klasický odkaz bez doplňujících údajů (informace o cíli musí uživatel najít např. na stavovém řádku prohlížeče).
  3. Výroční zpráva
    Informace o cíli odkazu jsou v title.
  4. Výroční zpráva (soubor PDF, 275 kB)
    Informace o cíli odkazu jsou uvedeny v za textem odkazu.
  5. Výroční zpráva (soubor PDF, 275 kB)
    Informace o cíli odkazu jsou uvedeny v za textem odkazu a v title je uveden návod, jak s odkazem naložit.

Poznámka: V seznamu není uvedeno Nielsenem zmíněné řešení. Odkazy nesměřují na konkrétní cíle.

Trochu deprese na mě padá při vědomí, kolik je uživatelů, kterým jsou nějaké typy souborů šumafuk. Že většina uživatelů nemá pojem o vztahu mezi velikostí souboru a délkou stahování (to nemluvím o převodech všech těch kilo, mega a giga bitů/bytů). Proto jsem taky trochu pesimistický nad účelností vstupních stránek pro stahování souborů: zkušeného uživatele zdrží, nezkušenému jsou mnohé informace na nich uvedené k ničemu – nerozumí jim. Líbí se mi třeba Nielsenova myšlenka s rozdělováním velkých souborů na menší části spolu s uvedením stručného obsahu dané části.

Na každý pád si ale myslím, že je Nielsenovo řešení jedním z nejlepších dostupných do doby, než třeba prohlížeče budou lépe reagovat na druh odkazů, na které uživatel klepl nebo na které najel myší.

RSS Tracker

Mirun mě (nás) v komentářích upozornil na český RSS reader RSS Tracker. RSS Tracker mi nějak unikl. Unikl asi také jiným, tak to napravuji a dávám na vědomí ostatním.

Autor nás žádá o připomínky, tak mu pomozme. Původní domácí desktopová čtečka by se mohla hodit. I když než domácí je důležitější, aby byla dobrá. Ale to už záleží především na tvůrci.

Vijóóó

Via (lat. cesta) = pomocí, skrze, s využitím.

Čas od času mi přijde na mysl, jak je to vlastně s uváděním zdroje inspirace. Konkrétně ono via někdo. Prostě odkaz např. na spot, který mě inspiroval k napsání příspěvku. Někteří blogeři je uvádějí, jiní ne. Já osobně se snažím uvádět zdroj vždy a když to jde, tak přidám k dobru i související odkazy. Myslím si totiž, že je to ve prospěch čtenářů.

Přemýšlel jsem taky, co vede kolegy blogery k tomu, že zdroj inspirace spotu neuvedou. Je to lennost, nebo snaha vypadat chytřeji, nebo je to vůbec nenapadlo zdroj uvést? Pozor, nikoho neodsuzuji, nikoho nejmenuji, nechci blogwar. Jenom by mě docela zajímaly názory proč via uvádět a naopak proč ne.

Jaké používáte čtečky?

Docela by mě zajímalo, jaké se u nás používají RSS čtečky. Pro informaci: za posledních 10 dnů jste se na conBLOG podívali pomocí těchto desktopových čteček:

Z výpisu statistiky conBLOGu poznám pouze poslední návštěvu (ne už počty hitů). Pokud používáte jiné čtečky nebo jiné způsoby čtení RSS (např. různé webové služby), dejte vědět do komentářů pod tímto spotem. Rád bych nabídl anketu na toto téma, ale nechci, aby vyhrála položka Jiné. Takže se podělte o své zkušenosti s používáním nejrůznějších způsobů používání RSS.

Už jste slyšeli Echo?

Na českých weblozích se objevily informace o systému Echo (RSS je mrtvé, ať žije nEcho?, Syndikační formát Echo). Co se tedy skrývá za oním tajemným názvem?

Nejlépe bude asi začít na začátku, tedy na domovské stránce celého projektu Atom Wiki, který si klade za cíl vybudovat nový blogovací formát – Echo, který by měl být nezávislý na platformě, snadno použivatelný a rozšiřitelný. Celý projekt je teprve na začátku. Je třeba definovat pojmy, syntaxi, API, syndikační a archivní formát atd.

Snahou autorů je mj. vydat jasnou specifikaci a zabudovat podporu pro Echo do oblíbených blogovacích nástrojů (podrobné vysvětlení). V současné době se vede rozsáhlá diskuze o tom, jak by se měl celý projekt jmenovat. Původně se počítalo s názvem Atom, ale tento název narazil u právníků. Ve hře jsou např. názvy Axon, Elbo, Loki apod.

Otazka je, proč je třeba nový blogovací formát? Autoři chtějí postihnout nejrůznější zdroje informací. Nejenom tedy kvalitně strukturované informace na weblozích. Chtějí dát autorům weblogů jednotný prostředek. Pro své potřeby chtějí využít XML 1.0 (návrh syntaxe).

Sam Ruby: NECHO 0.1 – současná verze Echo.