Atribut title – tři strany jedné mince

Misha vyvolal na Yuhůůově weblogu diskuzi o účelnosti nadměrného používání atributu title. Co říká teorie?

Atribut title a (X)HTML

HTML 4.01 o atributu title říká zhruba toto:

Atribut title nabízí doplňující informace a elementu, pro který je zadaný.

Na rozdíl od elementu TITLE, který dává informace o celém dokumentu a může se v dokumentu vyskytnout jen jednou, atribut title může vysvětlovat libovolný počet elementů.

Atribut title se zapisuje jako jiné atributy. Přiklad zápisu title v odkazu:

Příklad

Kde používat title?

Čistě technicky vzato, je možné title použít tam, kde je to normou povoleno – ne každý atribut může mít atribut title, překvapivě mnoho jich ale title může mít. Jiná věc je, kde je takové použití vhodné. Já osobně používám atribut title v těchto případech:

  • vysvětlení zkratek a zkratkových slov (značky abbr a acronym) uvnitř textu (pokud nedám přednost definici dl),
  • vysvětlení pojmů – až potud asi není o čem diskutovat,
  • v odkazech na tomto blogu (uvádím zdroj, čas vydání, název dokumentu – dávám přednost tomu, aby byl v textu odkazu, autor – upřednostňuji autora uvádět v textu s využitím značky cite)
  • upřesnění možných nejasností:
    • upřesnění odkazů (např. v navigaci nebo v případě, že by odkaz byl velmi dlouhý),
    • (vysvětlení výrazu může narušit rytmus textu, v žádném případě nesmí být text bez zobrazeného title nesrozumitelný),
  • různé humorné poznámky (které si prostě nemůžu občas odpustit).

Než se do mě pustíte, tak musím upozornit, že jsem měl včera na titulce jen 3 podtečkované (takto mám nastavený styl pro title-vysvětlivky). Nejsem tedy hlasatel tečkovaného náboženství.

Vždycky je důležité, aby dokument zůstal čitelný i bez zobrazeného atributu title! V title by neměla být ukryta žádná podstatná informace. Při používání title by měl autor brát zřetel na cílovou čtenářskou skupinu.

Co lidem vadí

Špatné použití title může mnoha lidem vadit:

  • Nevidomým, kterým jejich čtečka špatně interpretuje normu.
  • Lidem, kteří vytisknou špatně napsaný dokument a obsah atributu title nevidí.
  • Bez myši nebo podobného zařízení se na title asi nedostanete -jako autoři na to myslete.
  • Někteří návštěvníci se při čtení zadrhávají (tohle ale hrozí i při přezávorkování, při zbytečně rozvitých a převsuvkovaných větách).

Atribut title je potřeba, jako ostatně vše, používat z rozmyslem a rozvahou. Je potřeba vědět, pro jakou cílovou skupinu dokument tvoříte, pro jaký účel stránka slouží. Určitě neexistuje žádné dogma a žádný jednoznačný návod, jak atribut title správně použít.

Souvislosti

Telešnek

Po nějaké době jsem potřeboval najít jedno telefonní číslo. Zlaté stránky leží v kanceláři o dvoje dveře dál. Po obědě se moc vstávat nechce a tak nezbývá, než použít internet. Web Telecomu (mimochodem jim web pěkně zalézá za pravý okraj prohlížeče) nabízí odkaz na Telefonní seznam na Quick.cz.

Plný očekávání klepu na odkaz. MyIE2 něco blikne na stavovém řádku, ale plocha zůstává bílá. Minuta, dvě a nic. Ani po třech minutách(!) se pořád nic neděje. A to sedím na gigabitové lince. Že by nějaká flashová zrůdnost? No nic. Startuji další prohlížeč. Opera 7.51 po krátkém rozmýšlení začne postupně vykreslovat obsah stránky. Pěkně jeden obrázek za druhým. Ale už se s tím dá pracovat. Pak se zarazí někde u čísla 34/36. A čas běží – minuta dvacet a čítač se zvedne na 35/36. Aha! Tak tady je zakopaný hafák.

Krátký pohled do zdrojového kódu napoví, že problém je asi s obrázky zanořenými do tabulky, která tvoří rozložení stránky. IE, jak je známo, čeká, až se načte celý obsah stránky. V tomto případě se pravděpodobně obrázkové reklamy velmi pomalu načítají. Protože jsou utopené v tabulce, která tvoří obal stránky, není stránka zobrazena, dokud není načítání konec.

Jak se tak dívám na stavový řádek Opery, tak se celá stránka telefonního seznamu načetla v čase 4:58. Holt, kdo si počká, ten se dočká.

Souvislosti

Další Lorem

S generátory vycpávkového textu Lorem Ipsum se roztrhl pytel. V úterý jsem informoval, že je tady další Lorem ipsum česky (od Petra Staníčka) a dnes mě Dave Shea přivedl ke generátoru Ye Olde Lorem Ipsum Generator.

Ye Olde Lorem Ipsum Generator umí oproti známému lipsum.com pár dalších věcí, mj. umí generovat výstup v téměř dvacítce jazyků a kódů.

Když se na to tak dívám, tak stejně asi zůstanu u starého dobrého lipsum.com. A asi u něj zůstane i většina jeho stávajících uživatelů. Ale co kdyby ne?

Tabulky pro layout? Proč ne.

Když se věci dělají s nadhledem a pochopením věci, je možné si leccos dovolit. Víťa Dlouhý říká: 3 stejně vysoké sloupce? Tabulky jsou vhodnější.

Proč ne. CSS beztabulkový layout není zlaté prase. Ten kdo navrhne čistý tabulkový layout s plným využitím CSS a zásad přístupnosti, použitelnosti apod. není prase určitě. Lecjaký kód stránky udělaný v CSS beztabulkovém layoutu vypadá jako pěkná divočina. Mnohé tabulkové layouty mohou klidně dokonale oddělit obsah od formy. Vždycky to chce najít správnou míru a zvolit přiměřené prostředky.

Dodatek

Aby nedošlo k mýlce. Nekonvertoval jsem k tabulkářům. Pořád si stojím za svým. Podle normy se tabulky používají pro tabulková data, ne pro layout (rozvržení vzhledu stránky). Zmíněný článek je velmi vhodným návodem, jak napsat tabulkový layout čistě (a hlavně čisté tabulky obecně) a jak odstranit některé jeho nevýhody. To může být užitečné např. pro autory, kteří se z různých důvodů neodhodlali přejít k čistému CSS.

Souvislosti

Pevná, tvrdá, nedělitelná

Nedělitelná mezera
Pro zápis nedělitelné mezery se používá v (X)HTML znaková entita   (nonbreakable space, no-break space, non-breaking space apod.). Nedělitelná mezera (tvrdá mezera, pevná mezera, nezlomitelná mezera) zabrání rozdělení slov např. na konci řádku. V češtině se takto spojují nejčastěji:

  • jednopísmenné předložky (k, o, s, u, v) s následným slovem (v lese),
  • verzálka A s následujícím slovem,
  • iniciála s příjmením (J. Novák),
  • titul a jméno (Ing. Kraus)
  • hodnota veličiny a její jednotka (5 V – pět voltů),
  • číslo a symbol procenta, měny apod. (100 % – sto procent),
  • mezi čísla v kalendářních datech (7. 6. 2004),
  • ve zkratkách (s. r. o. – zkracuje různá slova) atd.

Přestože používání nedělitelné mezery je dáno typografickými pravidly a učí se už na základní škole, je používání nedělitelné mezery při tvorbě webových stránek velmi řídký jev. Podle mě jsou hlavními příčinami neznalost a lenost (jak je to u vás?). Přitom mnoho HTML editorů používání nedělitelné mezery usnadňuje. Nepsaným standardem je klávesová zkratka Ctrl+Shift+mezera.

Nedělitelná mezera a editory

HTML editory se k existenci nedělitelné mezery staví různě. Některé editory vůbec nemají klávesovou zkratku vkládající nedělitelnou mezeru. Jaká je tedy situace na poli nejrozšířenějších HTML editorů?

1st Page 2000 2.0
Nedělitelná mezera se vyvolá klávesovou zkratkou Ctrl+mezera. Je možné editovat vlastní zkratky, ale nepodařilo se mi přesvědčit dialogové okno, aby akceptovalo mezerník.
Adobe GoLive 6
V okně Layout se pro nedělitelnou mezeru používá klávesová zkratka Shift+mezera.
FrontPage 2000
Zkratka Ctrl+Shift+mezera v editačním okně správně vloží nedělitelnou mezeru do HTML kódu. V HTML editoru už ale zkratka nefunguje (co vím, tak se tak chovají i novější verze FrontPage).
FrontPage 2002
Tak tady se zase Microsoftu povedla prasárna. Po zmáčknutí Ctrl+Shift+mezera se v HTML kódu objeví tento podivný kód: v lese. Po vytvoření stránky pak nezbývá, než nahrazovat.
FrontPage 2003
Nová verze a prasárna na entou. Tajně jsem doufal, že MS napraví kiks z XP verze, ale chyba lávky. Tentokrát vám nahrazování moc nepomůže, protože FrontPage 2003 generuje pro změnu tento kód: v lese. Nevíte někdo, jak přinutit FrontPage, aby to nedělal?
HomeSite 5
Ctrl+Shift+mezera funguje na výbornou.
Macromedia Dreamweaver
Tady nemůžu sloužit. Napište do komentářů, jak nedělitelná mezera funguje v tomto editoru. Dremweaver používá standardní zkratku ve Windows Ctrl+Shift+mezera.
Mozilla Editor (Composer)
Ať jsem hledal, jak jsem hledal, tak jsem klávesovou zkratku pro nedělitelnou mezeru nenašel.
PSPad
Tento český freeware editor nemá s vkládáním nedělitelné mezery žádný problém. Ctrl+Shift+mezera funguje bez problému.

Není tvrdá jako tvrdá

Typografie je umění. Znalec ví, že není jenom jediná mezera. Pro některé nedělitelné mezery se používá zúžená mezera, která se v HTML zapisuje . Podpora zúžené mezery je ale v IE veškerá žádná. Takže nezbývá, než zůstat u  .

Souvislosti

Další svinský komentářový spammer

Čas od času navštíví mé komentáře nějaký ten komentářový spammer. Většinou pokrčím rameny a ten jeden dva komentáře smažu.

Včera před půlnocí se jeden spammer docela vyznamenal. Nějaký filuta (možná ze Švýcarska podle koncovky e-mailu) zadal sice jen 5 komentářových spamů, ale trhl rekord v počtu odkazů na jeden spam: více než 200 odkazů (663 slov) je už docela pěkný kousek. Nu čož. Zase jsem pokrčil rameny a mazal.

Jenom by mě zajímalo, jaký prvek sociálního inženýrství nutí spammery aby na žačátek spamu dávali pár slov ve stylu:

Tak jsem se díval po webu a našel vaše stránky. Návštěva mě zaujala a doufám, že se brzy vrátím. Zdravím.

Tak tohle mi napsal ten paznecht ze Švýcar. Ještě, že se pohybuješ ve vituálním světě. Takhle mě navštívit u mě doma, nasvinit tady a ještě slíbit, že se vrátíš, tak dostaneš po čuni. Enjoy.

Souvislosti

Francis Beaufort

Každý den slýcháte v televizi a rozhlase ve zprávách o počasí informace o síle větru. Pojmy jako čerstvý vítr nebo vánek nejsou poetické výrazy, které by vycházely z libovůle účinkující rosničky (na komerčních televizích ale asi ano). Tyto pojmy zavedl v 19. století Francis Beaufort.

Francis Beaufort (1774 – 1857), kontraadmirál britského námořnictva, se celý život zabýval meteorologií. Od svých 16 let si vedl přesná meteorologická pozorování. Jejich součástí byla také jím vytvořená stupnice měření síly větru, která byla na jeho počet pojmenovaná Beaufortova stupnice síly větru.

asdasd

Pokud nerozumíte nadpisu tohoto spotu, nezoufejte, nepropadejte panice, nehledejte na Google. Uvedený nadpis je okopírovaný text mého interního Lorem ipsum.

Určitě jste zažili situaci, kdy jste rychle potřebovali zapsat nějaký krátký text. Nakloníte se nad klávesnici a jednou rukou rychle naklepete pár nesmyslných znaků. Omlouvám se, jestli jsem urazil někoho, kdo rychlostí rychlopalného kulometu obvykle napíše třeba několik veršu z Ilias:

O hněvu Achilleově, tak zhoubném, nám zpívej, ó Múzo!
Hněv ten tisíce běd a strastí způsobil Řekům,
mnoho statečných duší těch hrdinů do Hádu seslal,
mrtvoly jejich však psům a dravcům napospas chystal
za kořist k bohatým hodům – tak dála se Diova vůle
od té doby, co v hádce se rozešel s Agamemnonem,
vrchním vůdcem všech vojsk, syn Péleův, Achilleus božský.

Já umím rychle napsat právě jen ono asdasd asd asdasd asd. Tohle často používám, když chci například otestovat funkčnost tiskárny. Naklepnu do Poznámkového bloku asd asd sadasda sdasdasda a dám Ctrl+P (je to rychlejší než tisk zkušební stránky a ještě ušetřím za toner/inkoust).

Při té příležitosti mě napadlo, jaké krátké rychlopalné texty používáte vy (pokud je vůbec používáte)? Můžete se stručně vyjádřit do komentářů.

Mimochodem jsem se mrkl do Google, kolik že zná stránek na výraz asdasd. Právě teď je jich 43400. A pak že píšu nesmysly.