Posted on by Jirka Bureš

RSS 1.1

Návrh RSS 1.1 byl publikován 17. 1. 2005. Pod návrhem jsou podepsaní Sean B. Palmer, Christopher Schmidt

RSS 1.1 je nyní ve stádiu Initial Draft. Aby nedošlo k nedorozumění. RSS 1.1 je nezávislá aktivita obou výše jmenovaných pánů, který není oficiálně podporovaný RSS-Dev Working Group nebo jinou skupinou. Mimo jiné si klade za cíl odstranit chyby, které se vyskytují v RSS 1.0 a je cíleno na uživatele, kteří nechtějí migrovat k formátu Atom.

Novinky

RSS 1.1 přináší řadu změn oproti RSS 1.0. Tady jsou některé z nich:

  • channel se píše Channel (velké C).
  • Nový jmenný prostor: "http://purl.org/net/rss1.1#".
  • rdf:about už není povinný v item atd.

Koneckonců se můžete podívat na všechny změny v RSS 1.1 přímo u zdroje.

Další RSS

RSS 1.1 je tak další kamínek do čím dál tím méně přehledné mozaiky syndikačních formátů. O vítězích (v tomto případě spíš přeživších) rozhoduje podpora prohlížečů a zájem čtenářů-předplatitelů. Představa webu, který nabízí všechny možné syndikační formáty, mi nahání husí kůži. Představte si to zmatení uživatele, který se rozhoduje, který odkaz kopírovat.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

rel="nofollow" proti spamu

Spot Preventing comment spam přináší informaci o podpoře atributu rel="nofollow" u odkazů v Google (via Annes Weblog).

Podpora atributu rel="nofollow" v odkazech si klade za cíl zamezit komentářovým a refererovým spamerům zvyšovat svůj PageRank a tím i své pozice ve výsledcích vyhledávání. Stačí vkládat rel="nofollow" do odkazů v komentářích a Google nebude brát odkaz v potaz. Upravit třeba blogovaci CMS by nemělo být složité. Výrobci už začali reagovat a své aplikace aktualizují.

Vedle Google prý atribut začalo podporovat také Yahoo! a MSN. Důsledky mohou být závažné, jak píše Marek Prokop:

Ještě zajímavější ovšem budou důsledky. Mohou být nepatrné, ale mohou být také mnohem větší, než jaké měl zatím jakýkoli Google dance. Trochu mne děsí jednoduchost, s jakou jde tento atribut v CMS aplikovat na všechny odchozí odkazy a složitost, s jakou ho lze aplikovat správně, tj. jen na odkazy nedoporučené, resp. z neověřenýchzdrojů.

Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby tento atribut plošně použily velké katalogy a zpravodajské weby?

No uvidíme. Otázkou je, jestli tento způsob obrany zabrání spamerům v jejich činnosti. Spíš tomu nevěřím.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

Total Commander 6.50

Včera byl vydán Total Commander ve verzi 6.50 (via Živě).

Total Commander (pořád radši používám původní pojmenování Windows Commander a asi nejsem sám) se dočkal další verze. Nová půlková verze přináší několik nových nebo vylepšených funkcí:

  • Náhledy – pokud to jde, tak TC zobrazí náhled vybraného souboru.
  • Uživatelsky definované sloupce – je možné do seznamu souborů přidávat vlastní sloupce.
  • Zlepšené vyhledávání.

Pokud máte zájem, neváhejte a stahujte TC.

Posted on by Jirka Bureš

Generované e-maily jako spam

Účinnost webových aplikací může být znatelným způsobem snížena antispamovou ochranou na straně příjemce.

Právě teď řeším s kamarádem takový problém. Jeho webová aplikace vyžaduje registraci. Po registraci je odeslán uživateli klasický potvrzovací e-mail, který mj. obsahuje odkaz na stránku, kde si své přihlášení potvrdí. Velká část přihlášek nakonec neproběhla. Část přihlášek samozřejmě padá na konto těch, kteří si něco zkouší nebo si dělají legraci. Když jsem se ale do aplikace přihlásil sám, tak jsem objevil další významnou skupinu lidí, kteří na potvrzení přihlášky nereagovali. Byli to uživatelé, kterým potvrzovací e-mail spadl do spamu.

U českých systémů tento problém není zase tak závažný. Převážná většina spamu je psaná anglicky. A tak i antispamové systémy citlivěji reagují na anglicky psané texty. Autoři newsletterů a konfirmačních e-mailů generovaných automaticky by měli pečlivě vážit, jakým způsobem sestavit text sdělení. Mohlo by se jim totiž docela snadno stát, že sníží účinnost svého snažení.

Pokud sestavujete text sdělení, snažte se:

  1. Vyhýbat postupům, které využívají spameři.
  2. Nepoužívat slovní spojení vyskytující se ve spamech.
  3. Pečlivě zvažit e-mailovou adresu uvedenou v odesílateli.
  4. Co nejvíce personalisovat odesílaný e-mail.
  5. Testovat odesílané zprávy proti pádu do spamových košů na různých systémech.

Můžete tak zvýšit účinnost své webové aplikace.

Posted on by Jirka Bureš

V rámci

Jazykové vycpávky dobře pomáhají politikům, kteří nemají ve vymezeném čase co říct. Úředníkům dávají možnost ještě víc potrápit občany. Každá doba přináší své vlastní jazykové vycpávky. Poslední dobou je velmi populární každý projev prošpikovat slovním spojením v rámci.

V rámci tohoto spotu bych tak mohl v rámci každé věty jedno v rámci docela pěkně upíchnout. Stačilo by, abych podlehl současné mánii, kdy každý všechno rámuje do nějakého rámce. Docela to chápu u politika, který na otázku kolik je hodin, klidně odpoví něco ve stylu:

No to je jako taková komplexní otázka, které v rámci jejího řešení osobně přikládám poměrně zásadní význam a domnívám se, že (jak sám dobře víte pane redaktore) jsme už vyslali první signály, které vnímáme…

A tak by každý politik mohl pokračovat ještě hodně dlouho, protože je nutné pustit tazatele co nejméně ke slovu. Politická logika říká, že čím déle o věci mluvím, tím o ní víc vím a lépe se o občana postarám.

Na webu, v manuálech apod. je potřeba jít přímo k věci. Text hustě proložený vycpávkami není to, co čtenář očekává. Spoustě autorů vůbec nepřijde používání vycpávek jako něco špatného. Někteří dokonce prohlašují, že přece musí psát odborně (ano, to opravdu někdo řekl), a že zjednodušení snižuje odbornost dotčeného dokumentu.

Já se snažím v každém dokumentu odstranit přebytečná slova. Někdy se zkrácení dokumentu pohybuje i v desítkách procent při zachování informační hodnoty. Kratší a přehlednější dokument si spíš někdo přečte a lépe jej pochopí. A když jsme na webu, tak se tím zvýší třeba hustota klíčových slov.

V rámci závěru chci požádat ty, kteří v rámci používají, aby toho nechali a netrápili ty, kteří to nemají rádi. Chovejte se v rámci slušnosti!

Posted on by Jirka Bureš

ILblog = Ivo Lukačovič

Další známá osoba bloguje. Ivo Lukačovič začal psát weblog ILblog.

V prvním odstavci jsem váhal, jestli použít výrazů významná osobnost nebo trochu dehonestujícího celebrita. Ať je to tak nebo jinak, zakladatel Seznamu se pustil do blogování. Jeho ILblog je zatím dost syrový produkt (viz třeba kontroverzní Ivo Lukačovič bloguje aneb najděte 10 rozdílů), ale to není podstatné. Mě spíš zaujalo, proč vlastně Ivo blogy čte:

Blogy na Internetu čtu již hodně dlouho. Poslední dobou se blogy staly primárním zdrojem, ze kterého čerpám technické Informace. Technické zpravodajské servery (ať již u nás nebo ve světě) svojí aktuálností a bohužel často i přidanou hodnotou, kterou k informacím přidávají, nemohou stačit tisícům pilných blogerů, kteří jsou schopni vyšťárat, vydedukovat, či vyzjistit i tu nejniternější informaci.

Zbývá popřát dlouhý dech, rychlou ruku a jasnou hlavu.

Další názor přidává Patrick Zandl ve spotu Další VIP Blog (tentokráte Iva Lukačoviče).

Posted on by Jirka Bureš

Slabozrací taky rádi web

Další vydání A List Apart přináší zajímavý článek Big, Stark & Chunky.

Pokud se mluví o poruchách zraku ve spojení s tvorbou webových stránek, tak se lidem často vybaví hlasové čtečky. Ale ne všichni zrakově postižení jsou (naštěstí) nevidomí. Je zde i velká skupina slabozrakých uživatelů, kteří jsou schopni poměrně dobře vidět. Jak jim pomoci při práci s webem můžete najít v článku Big, Stark & Chunky.