Jak se postavit ke globálním statistikám zastoupení prohlížečů? Má význam tyto globální statistiky brát v potaz při návrhu vlastního webu?

Přelom roku přináší množství statistik. Mezi nimi jsou také statistiky globálního zastoupení jednotlivých prohlížečů. Nechci se teď zabývat tím, do jaké míry tyto statistiky odráží skutečný stav. Každá statistika totiž vychází jen z omezeného vzorku. Postihnout skutečnost by totiž nejpřesněji postihlo pouze sledování všech webových stránek. A to není v možnostech žádného měření. A koneckonců to ani není účelné.

Ještě bych rád vysvětlil, co myslím v kontextu tohoto článku globálností a lokálností statistik:

Globální statistika

statistika postihující velký rozsah různých stránek, např. statistiky OneStat.com, nebo statistiky domácích statistických serverů jako je TOPLlist nebo Navrcholu.

Lokální statistika

Statistika jednoho webu nebo skupiny několika málo webů.

Články o globálních statistikách často vyvolávají bouřlivé diskuse především příznivců statistikou dotčených prohlížečů. Někteří hloubaví tvůrci webů se zase trápí otázkou vztahu těchto globálních statistik k jejich webu. Dokud budou existovat statistiky, dotud budou trvat tyto stavy.

Jediný způsob, jak může tvůrce rozptýlit své obavy, je pohled do logu vlastního webu. Každý web je totiž jedinečný. Neznám web, který by měl statistiky stejné jako jsou ty globální. Pokud budete na svém webu řešit, jaké prohlížeče podporovat, berte v potaz nejen globální statistiky, ale hlavně správně interpretujte statistiky vlastního webu.

Tady je namístě malá vsuvka. Osobně prosazuji názor, že obsah každé webové stránky by měl být interpretovatelný na co největším počtu reálných zařízení. To samozřejmě neznamená, že musí být na všech zařízeních zobrazen úplně stejně (ne všechna zařízení totiž zobrazují). Otázkou, na kterou je třeba si odpovědět, je, které prohlížeče mají danou stránku zobrazovat (skoro) stejně. Tady ale není zcela na místě opírat se pouze o globální statistiky. Ty mohou mást. Stejně tak mohou mást lokální statistiky jiných webů.

Pozor ale na správnou interpretaci statistik vlastního webu. Ve statistikách je totiž pouze odraz stávajícího stavu. Jsou tam jenom ti návštěvníci, kteří na web přišli. Ne ti, kteří by na něj třeba mohli nebo chtěli přijít. To, co jsem napsal o co největším počtu zařízeních, na kterých je daný dokument zobrazitelný do značné míry volbu usnadňuje. Splněním podmínky totiž rozšiřujete okruh možných návštěvníků.

To, že ve statistikách máte jen půl procenta přístupů třeba z Firefoxu neznamená, že je Firefox tak málo užívaným prohlížečem. Totéž platí i o uživatelích starých prohlížečů. Třeba rozšíření podpory o prohlížeč s číslem verze o jedno nižší, než je aktuální, zvýší návštěvnost dvojnásobně (a zisky ještě víc). Ale pozor. Jako ve všem je totiž i ve statistikách, jejich výkladu a následných krocích, potřeba najít tu správnou míru.

Pokud čekáte statistiku webu converter.cz roku 2004, tak je tady:

1. IE 6 – 45 %
2. RSS čtečky a spol. – 24 %
3. Mozilla – 6 %
4. Opera – 6 %
5. IE 5.0 – 5 %
6. Firefox – 5 %
7. IE 5.5 – 5 %
8. Netscape – 2 %

Vše je zaokrouhleno na celá čísla. Ostatní zařízení mají méně než 0,2 %.

Různí uživatelé nahlíží na prohlížeč různým způsobem. Ne každý uživatel se chová, jak by autor stránek očekával.

Před pár týdny jsem vedl zajímavý rozhovor s klientem, pro kterého chystám redesign webu. Je to poměrně pokročilý uživatel internetu. Mluvili jsme jsme mj. o možnostech, jaké přináší použití CSS. Překlikl jsem na alternativní vzhled a ukázal jsem, jak bude vypadat tiskový výstup. Klient pokyvoval hlavou a pak mi položil otázku, které jsem chvíli rozuměl jinak než tazatel. Klient se zeptal, kde na stránce zamýšlím umístit odkaz Verze pro tisk. Znovu jsem pohovořil o výhodách CSS. O nižších nákladech na jedinou verzi kódu, který je použitelný pro více zařízení. Z výrazu klienta mi došlo, že otázka směřovala k jinému cíli. Klient, ač mladý pragmatik, který dobře řídí úspěšnou firmu, nepoužívá při tisku webových stránek možnosti prohlížeče. Nemá rád stránky, které (podle něj) neumožňují tisk. Když tiskne, hledá (jen) na stránce odkaz, pomocí kterého stránku vytiskne.

Myslím, že uživatelů, kteří vidí hlavně/jen obsah, je určitě víc. Mnoho z nich vůbec neví, že je něco jako prohlížeč. Oni vidí jen ten internet. To samozřejmě není špatně. Je to prostě tak. Oni vlastně prohlížeč nepotřebují. Přirovnal bych prohlížeč k oknu. Člověk nevěnuje pozornost oknu, ale tomu, co vidí za oknem.

Tahle paralela vysvětluje nejrůznější „nepochopitelné“ chování uživatelů. Třeba zadávání odkazu do vyhledávacího pole vyhledávače místo do adresního řádku prohlížeče. Někdy se mi zdá, že by výrobci prohlížečů mohli místo prázdné stránky nabídnout stránku, která by obsahovala vycentrované textové pole a tlačítko Go. Prostě takový adresní řádek přes celé okno prohlížeče.

Možná je podobenství prohlížeče jako okna odpovědí na žabomyší války příznivců toho či onoho prohlížeče. Běžným uživatelům je to většinou fuk. Když jim některá stránka nefunguje kvůli prohlížeči, tak chybu zhusta nehledají v prohlížeči, ale jinde. Je to jako debata architektů o tom, který tvar okna je nejlepší. Běžnému člověku se jedná hlavně o to, co vidí z okna. Samozřejmě chce něco vůbec vidět. Špatného architekta zajímá jen to okno. Dobrý architekt ale vidí nejen okno, ale hlavně to, co je za tím oknem. Vidí celý dům, bere v potaz jeho okolí, počítá s obyvateli domu. A podle toho navrhuje.