Anatoly Papirovsky publikoval další postup na náhradu textu obrázkem. Více v článku na jeho novém blogu Fecklessmind Definitive Solution to Image Replacement.

Ministerstvo financí spustilo nový web za bratru 7,63 milionu korun. Jak tvrdí nedílnou součástí je i zabezpečení bezbariérového přístupu postiženým občanům k informacím. Jářku není.

Na nezměněné adrese www.mfcr.cz., která návštěvníka přešoupne na www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ se nachází polopřístupný web. Nechci se pouštět do detailní kritiky, ale stačí se podívat na barevný kontrast, na obrázky na pozadí, na nutnost rolovat zleva doprava, na bleší písmo a každý ví, kolik uhodilo.

Ale abych jenom nekřivdil. XHTML transitional web je beztabulkový a formátovaný pomocí CSS (to samozřejmě s přístupností zase tak moc společného nemá). I když občas ujede sémantika kódu, tak i tady je vše skoro v pořádku. Kus práce bylo uděláno. Jenom nevím, jestli je sklenice z poloviny plná nebo z poloviny prázdná.

Microsoft chystá od roku 2006 do svých operačních systémů dodávat nové (další) fonty (via Digital Web Magazine). Tyto fonty mají podle Microsoftu vylepšit čitelnost textu na obrazovce monitorů. Podrobnosti najdete v článku The Next Big Thing in Online Type.

V článku také najdete screenshoty, jak budou nové fonty vypadat. Jedná se o fonty nazvané Calibri, Cambria, Candara, Consolas, Constantia a Corbel (patří do MS ClearType Collection)

Nechci tenhle odkaz nechávat na páteční linky. Takže doporučuji k přečtení spot Konec W3C prostřednictvím psa II.. Takže přátelé, když se bavíme o validitě, tak každý jeden z nás může mluvit o něčem úplně jiném.

Přemíra grafiky na webových stránkách většinou škodí. Nejen co do počtu a rozsahu použitých obrázků, ale taky co se týká velikosti grafických souborů. Jak české vyhledávače optimalizují velikost souborů svého loga?

Někdy mám pocit, že domácí vyhledávače místo na uživatele hledí na prvoplánové zájmy inzerentů. Že to není nejlepší strategie dokazuje celosvětový úspěch Google, který se snaží jít na ruku především hledajícím. A tím vlastně nahrává inzerentům.

Naproti tomu je většina domácích portálů a vyhledávačů infikována virem náš inzerent náš jediný pán. A tato politika navléká vývojářům na oči klapky. Jak jinak si vysvětlit to, co vidíme na jejich stránkách?

Jan Nehasil se v článku Jak rychle se načítají stránky vyhledávačů? na Lupě podíval na objem dat stahovaný z některých vyhledávačů používaných v ČR. Ze souboje vyšlo vítězně subtilní Jyxo.

V komentářích pod článkem jsem zveřejnil výsledek svého rychlého pokusu se zmenšením barevné hloubky obrázků použitých na titulce Seznamu. Z 22 kB jsem se během asi 2 minut optimalizace dostal na 12 kB (55 %). To mě inspirovalo k tomuto spotu.

Loga vyhledávačů

Jak je to s optimalizací grafických souborů loga našich významných vyhledávačů? Z titulky daného vyhledávače jsem stáhnul logo. Zjistil jsem šířku a výšku obrázku, nastavenou barevnou hloubku a počet použitých barev. Obrázky jsem prohnal přes Ulead SmartSaver Pro. Nedělal jsem žádnou brutální optimalizaci za každou cenu. Změna vzhledu obrázku měla být neznatelná. Připomínám, že takto optimalizované obrázky jde ještě dále zmenšit opravou drobných chyb, které při snižování barevné hloubky nastávají.

Tady jsou parametry původních obrázků loga (velikost souborů je v bytech):

Po lehké (rychlé) optimalizaci se velikost souborů změní znatelně k lepšímu:

Jyxo má logo optimalizované tak, že rychlá optimalizace na velikosti souboru přidala. Redbox, Tiscali a Volný si zaslouží také pochvalu. Centrum, Google a Morfeo by mohli trochu přitlačit na pilu a svá loga odtučnit. Černý Petr zůstal v ruce Seznamu a Atlasu. To mě ale vůbec nepřekvapuje. Přitom by stačila asi minuta práce a po síti by proteklo za rok o pár gigabytů méně dat.

Nevím, co si mám o výsledcích myslet, ale zdá se mi, že čím je (domácí) vyhledávač úspěšnější, tak tím víc kašle na běžného uživatele. V tomto případě se jedná o kašlání na objem dat, která si musí uživatel na svůj počítač stahovat. Jako by úspěch zamlžil uvažování v celé firmě. Úsilí se upíná k uspokojení inzerenta a na ostatní věci není čas. Nebo čas je, a protože některé činnosti nikdo nekontroluje (nevyžaduje), tak se prostě nedělají. A přitom zase tolik energie nestojí. Škoda.

Delší dobu se zájmem sleduji seriál Hříchy pro šíleného korektora, který pro Interval.cz píše Dalibor Behún. Díl Hříchy pro šíleného korektora – člověk versus psaní číslovek bych použil jako odrazový můstek pro tento spot.

Na internetu poměrně snadno můžete najít správný způsob zápisu času tak, jak je daný pravidly českého pravopisu:

9.57

Oddělení hodin a minut tečkou. Uvedený přiklad znamená čas 9 hodin a 57 minut.

4:50,25

Mezi minuty a sekundy se píše dvojtečka. Setiny (desetiny, tisíciny) se oddělují desetinnou čárkou. Příklad tedy znamená 4 minuty, 50 sekund a 25 setin sekundy.

Poučky uvádí příklady právě tak, jak uvádím výše já. Je zajímavé, že jsem zatím nenarazil na syntézu těchto pravidel. Jak tedy zapsat čas v hodinách, minutách a sekundách? Z výše uvedených pravidel mi vychází tento zápis:

5.45:25

Nějak mi to připadá hodně kostrbaté. Ale asi je uvedený zápis pro čas 5 hodin, 45 minut a 25 sekund správný. Prostě to bude nezvyk. Co si o tom myslíte? Je mnou uvedený zápis korektní?

A ještě jedna poznámka na závěr. Časové intervaly (např. ve sportu) se zapisují z využitím dvojteček (5:45:25).

David Špinar publikoval tiskovou zprávu Dobrého webu Portál veřejné správy auditem přístupnosti neprošel. Nadpis je to více než výmluvný.

David v závěru říká: Osobně mě závěr našeho auditu mrzí. Očekával jsem lepší výsledek. Přesto jsem však optimista. Já jsem na Intervalu onehdy napsal: Je patrné, že je Portál veřejné správy ve zkušebním provozu. Zbývá odstranit řadu chyb a nedostatků především v přístupnosti a použitelnosti (Portál veřejné správy České republiky). S odstupem času můžu klidně o obou výrocích říct, že se jedná takové milé eufemismy.

Do projektu jsou napumpovány těžké prachy a další se do té bezedné studny určitě ještě naházejí. A recenzenti si mohou říkat co chtějí. Auditoři mohou auditovat až se z toho poauditují. Psi štěkají a karavana jde dál. Ale třeba to někdo bonzne nějakému televiznímu redaktorovi a bude z toho ještě pár reportáží. Uvidíme.

Seznamům je možné, stejně jako jiným prvkům, přidělit vlastnost float. Plovoucí prvky je pak možné zobrazit „vedle sebe“. Jak na to se můžete dočíst v novém vydání A List Apart: Bulleted Lists: Multi-Layered Fudge.

K řešení bych měl jediný přípodotek týkající se sémantiky. Vedle sebe by se měly umísťovat dva nezávislé seznamy (hrušky/jabka). Článek uvádí rozdělení jednoho seznamu do dvou – položky, které spolu souvisí jsou pak odděleny. Vznikají dva seznamy, i když logicky se jedná o jediný seznam.

Jaká je vlastně současná móda webových stránek. Existují nějaké společné znaky, které je možné vypozorovat na tzv. moderních webech?

Jeden kamarád provozuje docela zajímavý web. O web se stará, snaží se, aby byl úspěšný. Už si ho všimli i blogy. Kamaráda zamrzelo, že se někteří blogeři obuli do nemoderního vzhledu jeho webu. Co poradit? Jak vlastně vypadá moderní web?

Pár stránek jsem už viděl a tak si dovolím shrnout pár vizuálních znaků, které jsou společné pro mnoho webů, které chtějí být in.

Jemné barvy

Barvy jsou voleny jemné, tlumené (někdo by řekl vyblité, pardon).

Barevné přechody

Na stránkách se často vyskytují nejrůznější barevné přechody (monochromatický gradient).

Malý počet barev

Na stránce je použito několik málo základních barev. Velmi často pouze 2. Barvy mohou být v několika odstínech. Často je použita šedá (nebo našedlá) barva ve spojení s výraznější barvou (např. oranžová, sametově modrá).

Oddělovací čáry

Oddělovací čáry jsou spíš nevýrazné (barva zapadá do zvoleného barevného schématu). Často tečkované.

Výrazný obrázek

V záhlaví stránky je často použit velký stylový obrázek na pozadí. Pruh horizontálního menu je často na tomto pozadí odlišen změnou jasu pozadí.

Položky menu jako box

Jednotlivé položky menu jsou tvořeny boxem (display: block), který reaguje na a:hover.

Obrázkové nadpisy

Nadpisy jsou často nahrazovány textem ve formě obrázků. Je na kodérovi, aby byl nadpis přístupný.

Nepodtrhávám odkazy

Tohle samozřejmě nedoporučuji! Na mnoha stránkách se tvůrci bojí, že zničí design stránky tím, že budou podtrhávat odkazy.

Nikdy neuškodí, když je webová stránka přiměřeně moderní. Taková stránka může u některých uživatelů výrazně zvyšovat důvěru v daný web. Vždycky ale platí, že forma by měla být podřízena obsahu. A taky platí, že nic se nemá přehánět.

Webdesign může být uměním. Hodnocení vzhledu je do značné míry individuální záležitostí. A co je hlavní, platí skutečnost, že moderní a krásný web nemusí splňovat ani jeden z bodů, které uvádím v tomto spotu.

Jaký je váš pohled na současné trendy ve webdesignu? Co by nemělo, z hlediska vzhledu, chybět modernímu webu?

Souvislosti

• CSS Vault
• css Zen Garden

Kolem 90 % pravidel použitelnosti z roku 1986 je stále platných píše Jacob Nielsen v článku Durability of Usability Guidelines.

V letech 1984-1986 sestavovalo letectvo USA pravidla závazná pro návrháře uživatelského rozhraní. Těchto 944 pravidel, až na malé výjimky, platí pořád. Důvod je prostý: lidé se prostě nemění. A pravidla sepsaná před 20 lety běžné lidské chování jenom odráží.

Stará pravidla použitelnosti ztrácí opodstatnění hlavně v případech, kdy jsou silně vázaná na použití konkrétní technologie. Proto je při tvorbě webových stránek nutné myslet na to, že psaní pro web, je psaní pro věčnost.