Web Link condom si klade za cíl zesměšnit aktuální snahu snížit vliv komentářových spamerů použitím atributu rel=“nofollow“ (via Search Engine Roundtable).

Spot Preventing comment spam přináší informaci o podpoře atributu rel="nofollow" u odkazů v Google (via Annes Weblog).

Podpora atributu rel="nofollow" v odkazech si klade za cíl zamezit komentářovým a refererovým spamerům zvyšovat svůj PageRank a tím i své pozice ve výsledcích vyhledávání. Stačí vkládat rel="nofollow" do odkazů v komentářích a Google nebude brát odkaz v potaz. Upravit třeba blogovaci CMS by nemělo být složité. Výrobci už začali reagovat a své aplikace aktualizují.

Vedle Google prý atribut začalo podporovat také Yahoo! a MSN. Důsledky mohou být závažné, jak píše Marek Prokop:

Ještě zajímavější ovšem budou důsledky. Mohou být nepatrné, ale mohou být také mnohem větší, než jaké měl zatím jakýkoli Google dance. Trochu mne děsí jednoduchost, s jakou jde tento atribut v CMS aplikovat na všechny odchozí odkazy a složitost, s jakou ho lze aplikovat správně, tj. jen na odkazy nedoporučené, resp. z neověřenýchzdrojů.

Dovedete si představit, co by se stalo, kdyby tento atribut plošně použily velké katalogy a zpravodajské weby?

No uvidíme. Otázkou je, jestli tento způsob obrany zabrání spamerům v jejich činnosti. Spíš tomu nevěřím.

Souvislosti

• Kladivo na komentářový spam – Marek Prokop
• Refererový spam – Jiří Bureš

Další vydání A List Apart přináší zajímavý článek Big, Stark & Chunky.

Pokud se mluví o poruchách zraku ve spojení s tvorbou webových stránek, tak se lidem často vybaví hlasové čtečky. Ale ne všichni zrakově postižení jsou (naštěstí) nevidomí. Je zde i velká skupina slabozrakých uživatelů, kteří jsou schopni poměrně dobře vidět. Jak jim pomoci při práci s webem můžete najít v článku Big, Stark & Chunky.

Jak se postavit ke globálním statistikám zastoupení prohlížečů? Má význam tyto globální statistiky brát v potaz při návrhu vlastního webu?

Přelom roku přináší množství statistik. Mezi nimi jsou také statistiky globálního zastoupení jednotlivých prohlížečů. Nechci se teď zabývat tím, do jaké míry tyto statistiky odráží skutečný stav. Každá statistika totiž vychází jen z omezeného vzorku. Postihnout skutečnost by totiž nejpřesněji postihlo pouze sledování všech webových stránek. A to není v možnostech žádného měření. A koneckonců to ani není účelné.

Ještě bych rád vysvětlil, co myslím v kontextu tohoto článku globálností a lokálností statistik:

Globální statistika

statistika postihující velký rozsah různých stránek, např. statistiky OneStat.com, nebo statistiky domácích statistických serverů jako je TOPLlist nebo Navrcholu.

Lokální statistika

Statistika jednoho webu nebo skupiny několika málo webů.

Články o globálních statistikách často vyvolávají bouřlivé diskuse především příznivců statistikou dotčených prohlížečů. Někteří hloubaví tvůrci webů se zase trápí otázkou vztahu těchto globálních statistik k jejich webu. Dokud budou existovat statistiky, dotud budou trvat tyto stavy.

Jediný způsob, jak může tvůrce rozptýlit své obavy, je pohled do logu vlastního webu. Každý web je totiž jedinečný. Neznám web, který by měl statistiky stejné jako jsou ty globální. Pokud budete na svém webu řešit, jaké prohlížeče podporovat, berte v potaz nejen globální statistiky, ale hlavně správně interpretujte statistiky vlastního webu.

Tady je namístě malá vsuvka. Osobně prosazuji názor, že obsah každé webové stránky by měl být interpretovatelný na co největším počtu reálných zařízení. To samozřejmě neznamená, že musí být na všech zařízeních zobrazen úplně stejně (ne všechna zařízení totiž zobrazují). Otázkou, na kterou je třeba si odpovědět, je, které prohlížeče mají danou stránku zobrazovat (skoro) stejně. Tady ale není zcela na místě opírat se pouze o globální statistiky. Ty mohou mást. Stejně tak mohou mást lokální statistiky jiných webů.

Pozor ale na správnou interpretaci statistik vlastního webu. Ve statistikách je totiž pouze odraz stávajícího stavu. Jsou tam jenom ti návštěvníci, kteří na web přišli. Ne ti, kteří by na něj třeba mohli nebo chtěli přijít. To, co jsem napsal o co největším počtu zařízeních, na kterých je daný dokument zobrazitelný do značné míry volbu usnadňuje. Splněním podmínky totiž rozšiřujete okruh možných návštěvníků.

To, že ve statistikách máte jen půl procenta přístupů třeba z Firefoxu neznamená, že je Firefox tak málo užívaným prohlížečem. Totéž platí i o uživatelích starých prohlížečů. Třeba rozšíření podpory o prohlížeč s číslem verze o jedno nižší, než je aktuální, zvýší návštěvnost dvojnásobně (a zisky ještě víc). Ale pozor. Jako ve všem je totiž i ve statistikách, jejich výkladu a následných krocích, potřeba najít tu správnou míru.

Pokud čekáte statistiku webu converter.cz roku 2004, tak je tady:

1. IE 6 – 45 %
2. RSS čtečky a spol. – 24 %
3. Mozilla – 6 %
4. Opera – 6 %
5. IE 5.0 – 5 %
6. Firefox – 5 %
7. IE 5.5 – 5 %
8. Netscape – 2 %

Vše je zaokrouhleno na celá čísla. Ostatní zařízení mají méně než 0,2 %.

Různí uživatelé nahlíží na prohlížeč různým způsobem. Ne každý uživatel se chová, jak by autor stránek očekával.

Před pár týdny jsem vedl zajímavý rozhovor s klientem, pro kterého chystám redesign webu. Je to poměrně pokročilý uživatel internetu. Mluvili jsme jsme mj. o možnostech, jaké přináší použití CSS. Překlikl jsem na alternativní vzhled a ukázal jsem, jak bude vypadat tiskový výstup. Klient pokyvoval hlavou a pak mi položil otázku, které jsem chvíli rozuměl jinak než tazatel. Klient se zeptal, kde na stránce zamýšlím umístit odkaz Verze pro tisk. Znovu jsem pohovořil o výhodách CSS. O nižších nákladech na jedinou verzi kódu, který je použitelný pro více zařízení. Z výrazu klienta mi došlo, že otázka směřovala k jinému cíli. Klient, ač mladý pragmatik, který dobře řídí úspěšnou firmu, nepoužívá při tisku webových stránek možnosti prohlížeče. Nemá rád stránky, které (podle něj) neumožňují tisk. Když tiskne, hledá (jen) na stránce odkaz, pomocí kterého stránku vytiskne.

Myslím, že uživatelů, kteří vidí hlavně/jen obsah, je určitě víc. Mnoho z nich vůbec neví, že je něco jako prohlížeč. Oni vidí jen ten internet. To samozřejmě není špatně. Je to prostě tak. Oni vlastně prohlížeč nepotřebují. Přirovnal bych prohlížeč k oknu. Člověk nevěnuje pozornost oknu, ale tomu, co vidí za oknem.

Tahle paralela vysvětluje nejrůznější „nepochopitelné“ chování uživatelů. Třeba zadávání odkazu do vyhledávacího pole vyhledávače místo do adresního řádku prohlížeče. Někdy se mi zdá, že by výrobci prohlížečů mohli místo prázdné stránky nabídnout stránku, která by obsahovala vycentrované textové pole a tlačítko Go. Prostě takový adresní řádek přes celé okno prohlížeče.

Možná je podobenství prohlížeče jako okna odpovědí na žabomyší války příznivců toho či onoho prohlížeče. Běžným uživatelům je to většinou fuk. Když jim některá stránka nefunguje kvůli prohlížeči, tak chybu zhusta nehledají v prohlížeči, ale jinde. Je to jako debata architektů o tom, který tvar okna je nejlepší. Běžnému člověku se jedná hlavně o to, co vidí z okna. Samozřejmě chce něco vůbec vidět. Špatného architekta zajímá jen to okno. Dobrý architekt ale vidí nejen okno, ale hlavně to, co je za tím oknem. Vidí celý dům, bere v potaz jeho okolí, počítá s obyvateli domu. A podle toho navrhuje.

Pomocí pseudo-elementů :before a :after je možné vkládat textový obsah definovaný ve vlastnosti content před nebo za element, pro který je pseudo-element definován. Pomocí escape sekvence \\A respektive \\00000a by mělo být možné text zalamovat. Jaká je ale podpora této vlastnosti v současných prohlížečích?

Pro web conVERTER jsem před pár dny připravil stylopis pro tiskový výstup. Do tisku jsem chtěl pod hlavní nadpis vložit text copyrightu. Nakonec jsem neuspěl, jak jsem očekával. Použil jsem následující kód CSS:

#titulek h1:after {

font-size: 180%; font-style: normal;

content: "Copyright (C) 2004 Jiří Bureš"; font-size: 10pt; font-weight: normal;}

Pokud prohlížeč dobře podporuje pseudo-element :after ve spojení se zalomením pomocí escape sekvence \\A měl být pod nadpisem text copyrightu napsaný menším písmem. Jak se s touto konstrukcí vypořádali nejnovější Windows prohlížeče?

Internet Explorer 6.0

Tady není o čem psát. IE generování obsahu pomocí :before a :after nepodporuje.

Mozilla Firefox 1.0

Firefox obsah generovaný pomocí :before a :after zobrazí. Nereaguje ale na escape sekvenci \\A. Firefox neodřádkuje.

Opera 7.51

Opera jako jediná z testovaných prohlížečů obstála.

Jak je na tom Váš prohlížeč ukáže testovací stránka pseudo-elementu :after. Testoval jsem jenom 3 prohlížeče pod Windows. Budu rád, když do komentářů přidáte výsledky testování ve Vašem prohlížeči.

Element link zná snad každý tvůrce webových stránek. Ne každý ale zná všechny možnosti, které link autorovi nabízí. Na začátek jenom zopakuji, že link patří do hlavičky stránky, tj. do elementu head.

Styl stránky

Asi nejčastější využití elementu link je právě připojení externího souboru stylů:

Uvedený příklad připojuje ke stránce soubor kaskádových stylů layout.css, který bude použit pro zobrazení na obrazovce.

Navigace

Element link je možné využít pro rozšíření navigačních možností webu.

Úvodní stránka sekce.

Předchozí stránka otevřené stránky.

Následující stránka.

Odkaz na obsah sekce (webu).

Stránka s nápovědou.

V atributu rel je dále možno použít hodnoty Index (rejstřík), Glossary (slovníček), Copyright (autorská práva), Chapter (kapitola), Section (sekce), Subsection (podsekce), Appendix (dodatek, přílohy), Bookmark (záložka).

Musím říct, že ne každý prohlížeč umí navigační potenciál elementu link využít. Třeba Opera nabídne uživateli položky ve menu Navigace > Webová navigace.

Autor webu

Návštěvníkům lze nabídnout adresu autora webu:

mailto:autor@example.com" rev="made">

RSS, RDF

Do stránky lze vložit informaci o souboru RSS:

Jazyková verze

Výše uvedený zápis nabídne uživateli anglickou verzi otevřené stránky.

Místo závěru

Jak už jsem napsal, ne všechny prohlížeče podporují element link. A ani ty nejmodernější jej nepodporují úplně. Jaké máte Vy zkušenosti s elementem link? Používáte jej na svých stránkách? Využíváte jeho možnosti, když brouzdáte webem?

Uživatelé nemilují reklamu. Zvlášť některé postupy používané v reklamě na webu přímo nenávidí. Jacob Nielsen v článku The Most Hated Advertising Techniques shrnuje ty nejzavrženíhodnější z nich.

Co tedy nejvíc uživatelům na reklamě vadí? Podle více než 600 respondentů výzkumu z roku 2004 to je:

• Vyskakující (pop-up) okna – 95 %
• Zpomalení načítání stránky – 94 %
• Fíglem nutí kliknout na reklamu – 94 %
• Chybějící tlačítko pro zavření – 93 %
• Překrytí obsahu stránky – 93 %
• Není patrné, na co daná reklama je – 92 %
• Odsouvání obsahu – 92 %
• Reklama zabírá většinu stránky – 90 %
• Blikání – 87 %
• Létání reklamy po stránce – 79 %
• Samovolné přehrávání zvuků – 79 %

Je zajímavé, že podobně dopadly podobné výzkumy z předchozích dvou let. Uživatelé tyto techniky přirozeně nenávidí, protože jim brání v tom, kvůli čemu na stránky přišli. A uživatelé se brání. Třeba tím, že blokují vyskakující okna. V dubnu 2003 používalo 26 % uživatelů software blokující pop-up okna nebo reklamu. V září 2004 to už bylo 69 % (tady by mě zajímalo, kde ta čísla Nielsen vzal – podle mě to bude míň lidí, ale to není tak podstatné). Lidé, kteří na svém webu umísťují by si měli uvědomit, že uživatelé přenáší svou zlobu ze špatné reklamy na inzerenty a na weby, na kterých špatná reklama je. Měli by si rozmyslet, do jaké míry obětují krátkodobé cíle dlouhodobým.

Reklama je pro mnoho webů životně důležitá. Přináší peníze, které je následně možné investovat do webu. Takové snažení by ale nemělo být kontraproduktivní. Aspoň trochu je možné zlobu návštěvníků otupit, pokud bude reklama jasně:

• oznamovat co se stane po kliknutí na reklamu,
• souviset s tím, co uživatel právě dělá,
• říkat já jsem reklama,
• oznamovat o čem je,
• nabídnout zřetelnou možnost opustit stránku.

Inzerenti by měli začít tlačit na reklamní agentury, aby se vyhýbali postupům, které sice přináší vyšší míru prokliku, ale pravděpodobně nepřivádí zákazníky, ale zmatené nezkušené uživatele (třeba bez koruny v kapse).

Nenávist ke špatné reklamě by měla být poučná i pro autory webů. Co nemají rádi uživatelé na reklamě, nemají rádi i na normálních stránkách. Takže by se autoři měli vyvarovat vyskakujících oken, obrovských (pomalých) stránek, lákavých odkazů na „duté“ stránky atd.

V novém A List Apart 190 najdete návod, jak vytvořit blok (může obsahovat třeba obrázek) z obou stran obtékaný dvěma sloupci textu. Podívejte se na článek Cross-Column Pull-Outs, který napsal Daniel M. Frommelt.

David Špinar napsal velmi užitečný spot Přístupné PDF.

Některé věci, které jsem dosud dělal při tvorbě PDF, jsem asi nedělal úplně správně. PDF sice dělám nástrojem PDF Maker, ale kvůli zmenšení velikosti je proženu přes PDF Distiller. Tenhle krok sice výrazně zmenší většinu PDF dokumentů, ale s velkou pravděpodobností zruší veškeré prvky, které zlepšují přístupnost PDF dokumentů. Tak teď nevím. Vsadit na velikost (tj. rychlost stahování) nebo na přístupnost?

Souvislosti

• SEO pro PDF – Jiří Bureš
• K čemu PDF – Jiří Bureš
• Jákobova brána – Jiří Bureš