Posted on by Jirka Bureš

MIČR: Pravidla pro tvorbu přístupného webu

Hosana! Ministerstvo informatiky ČR vydalo očekávaná Pravidla pro tvorbu přístupného webu. Na titulní stránce dokumentu, který je (pokud vím) dostupný jen jako PDF(!) (Best practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu), najdete podtitul (nebo spíš nadtitul) Best practice. Dokument je tak opravdu chápán, protože po určité překlenovací období bude sloužit jen jako vodítko pro autory a správce státních webů, aby si ve svých věcech udělali pořádek (recenzenti státních webů pak dostanou do ruky pořádný klacek). Doufám, že to překlenování nebude na věčné časy.

Obsah a úroveň dokumentu je na velmi dobré úrovni (chybí mi snad jen jednostránkový hodnotící checklist pro webmastery). Není se čemu divit, když se uváží, kdo všechno na dokumentu spolupracoval. V dokumentu najdete 37 poměrně jasně formulovaných pravidel. V této souvislosti mě napadá, že by byl zajímavý rozbor státních webů (třeba jen ministerských), jak dodržují ona pravidla. A jaký posun nastane, až se stane dokument závazný (tj. až vstoupí v platnost novela zákona 365/2000) a následně po pár letech.

Jak už jsem psal, tak je nyní dokument jen v podobě PDF. Webu prospěšnější by bylo určitě zpracování do klasické HTML podoby. Dovedu si představit web, který vedle samotného textu „pravidel“ nabídne stránky věnované dobrým i špatným příkladům, odkazům na validátory, diskusnímu fóru atd. Úroveň lidí, kteří spravují státní weby je značně rozkolísaná. To by ale chtělo zapálený tým, který se o to vše bude starat a věc potlačí kupředu. Nechme se překvapit.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

Tabulková defenestrace

Po delší době je tady zase jedna opakovaná evangelizační vlna na téma přestaňte používat pro layout webu tabulky a přejděte na beztabulkový CSS layout. Tentokrát ji vyvolal Doug Bowman článkem Throwing Tables Out the Window.

Bowman popisuje obsah své přednášky Již žádné tabulky, Techniky CSS layoutu na konferenci Digital Design World. Bowman ukazuje na příkladu malé lokální firmy z okolí Seattle (ano hádáte správně, je jí Microsoft) možnosti, které přináší přechod od tabulek k CSS. Microsoft (ač stál u zrodu CSS a může se ohánět patenty) je totiž typický příklad (patří k většině, layout je standardní, nabízí více verzí stránek podle prohlížeče atd.).

Nechci se opakovat, ani nechci přidávat žádné nové převratné poznatky na téma beztabulkových CSS layoutů. Snad jen jedno číslo ze zmíněného článku. Bowman předěláním microsoftích stránek do CSS ušetřil 62 % velikosti stránky. Ale protože se to některým může zdát málo, tak teda ještě trochu přihodím. Podle Microsoftem zveřejněných údajů by pak úspora na trafficu přes 300 terabytů za rok. To už je docela pěkná porce.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

Nepřístupní všech zemí spojte se!

Pokud žehráte na nepřístupnost domácích webových stránek a myslíte si, jací že to jsou domácí webdesignéři nekňubové, zadržte. Nepřístupnost webových stránek je totiž, jak se zdá, úplně normální jev. Vyplývá to alespoň z těchto dvou zpráv (via Brainstorms and Raves):

Slovy klasika: tolik hrůzy, jako je v těchto dokumentech, nebylo ani ve smolných knihách středověku.

A comparative assessment…

První průzkum se zaměřil na evropské weby. Autoři vybrali z Open Directory Project několik britských, irských, německých a francouzských webů. Ty podrobily testu na způsobilost podle WCAG 1.0. Žádný (slovy žádný) testovaný web neuspěl v nejpřísnějším testu WCAG–AAA. Na stupni WCAG-AA pak pohořely všechny irské, německé a francouzské weby. Abych nebyl tak příkrý k hodnoceným webům, budu citovat:

94.0 percent of the Irish sites, 94.5 percent of the U.K. sites, 95.6 percent of the German sites and 98.6 percent of the French sites failed Bobby at the minimal accessibility level (WCAG–A).

Dobré, že? Největší problémy dělalo pravidlo o povinnosti uvádět alternativní texty ke všem obrázkům a problémy se zápisem rámců.

Výzkum se zaměřil také na validitu HTML dokumentů zkoumaných webů. Opět nechám promluvit, mými překladatelskými ústy, autory průzkumu:

Pouze 4 britské weby (méně než 0,2 %) a 6 německých webů (méně než 0,4 %) měly zcela validní HTML. Žádný irský ani francouzský web neměl zcela validní kód.

Dlužno podotknout, že většina webů pohořela na nepřítomnosti DTD. Ale nezůstalo jenom u toho. Chyby, které se vyskytovaly na více než polovině webů:

  • nedefinovaný atribut,
  • nepovolený element pro daný typ dokumentu,
  • ukončení neotevřeného elementu,
  • chybějící povinný atribut a
  • neukončený element.

Autoři průzkumu se domnívají, že za neutěšený stav může především neinformovanost tvůrců a špatné chápání významu přístupnosti. Lidově řečeno na to všichni prdí (pardon, nějak mi to ujelo – to bude tím horkem). Pravidlo napiš jednou, přečti kdekoli prostě ještě neplatí.

Assessing the accessibility of fifty US government Web pages

Druhý výzkum se zaměřil na americké vládní weby. Proč ne. Když někdo vyžaduje dodržování nějakých zásad, tak by je měl přece dodržovat nejprve sám (toliko naivní má úvaha). Jenom pro dokreslení:

  • 1 z 10 Američanů trpí nějakým těžkým postižením.
  • A bude to ještě horší: 1 z 8 dětí ve věku 6 – 14 let je na tom stejně.
  • Každý druhý Američan starší 65 let je těžce postižen.

Možná to jsou dobré argumenty pro tvorbu přístupných stránek. A jak dopadly US vládní a federální stránky. Taky nijak zvlášť slavně. Jen necelá čtvrtina získala 508 Approved v testu (přesto na nich bylo co zlepšovat). Jak říká autor průzkumu: zbývá udělat hromadu práce, aby se sen stal skutečností. Ani se neodvažuji myslet na to, jak by podobný test dopadl u nás. Zdravím, pane Mlynáři.

Posted on by Jirka Bureš

XHTML validace skrze RSS

Ben Hammersley nabízí XHTML validaci stránek pomocí RSS (via Dan Cederholm). Do RSS čtečky stačí vložit nový kanál s adresou http://www.benhammersley.com/tools/validate.cgi?url= nasledovanou adresou stránky a výsledky validace dostanete do čtečky. Co chyba, to jedna položka ve čtečce. Vtipné a jednoduché.

Validujete při každé aktualizaci RSS kanálu validátoru. Pokud validátor nenajde chyby (a to vám ze srdce přeju), neuvidíte ve čtečce žádné nové řádky.

K dispozici je také zdrojový kód (Perl).

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

Když je přeplněná schránka

Když je přeplněná poštovní schránka příjemce a e-mail není doručen, tak se musí sáhnout k jiných prostředkům (třeba k blogu).

Na závěr jedné delší e-mailové konverzace se mě zeptal jeden začínající bloger:

> ale nevim co vytknout znacce ?

Značky tohoto typu vyjadřují vzhled ne význam (sémantiku). se typicky (ale špatně) používá pro vyznačení zdůraznění. Podobně je užíváno pro slabší zdůraznění. Obě značky ale vyjadřují vzhled (b = bold/tučný, i = italics/kurzíva). Pro zdůraznění se správně používají značky a (emphasis). V CSS jde samozřejmě sémantické značky (jako každé jiné) formátovat.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

Balada o náhradě tří mezer

Představte si editor. Třeba HTML editor. A teď si představte, že chcete na určitém místě zdrojového kódu nahradit jeden text za druhý. Nevím jak vy, ale já označím text (třeba Ctrl+Shift+šipka vlevo/vpravo) a začnu psát nový text. Někdy samozřejmě nejprve mažu (klávesa delete nebo backspace – příjde na to) a pak píšu, ale pro náš příběh je důležité právě to označení bloku.

A teď si představte, že v takovém editoru chcete třeba zaměnit tři mezery za tabulátor. Já takhle občas opravuji své starší HTML zdrojáky (šetřit se holt musí). Takže označíte tři mezery na začátku řádku a klepnete na tabulátor. Naivně očekáváte úsporu dvou znaků. Chyba lávky. Místo toho, aby se mezery nahradily za znak tabulátoru, dostanete tabulátor a tři mezery. Že je to hloupost? Není. Bohužel není. Je to nová vlastnost aplikace Microsoft FrontPage 2003. No nekupte to.

Posted on by Jirka Bureš

Jak nazvat homepage

V probíhající anketě na conBLOGu se ptám, jaký název byste zvolili pro odkaz na domovskou stránku (viz Úvodní domovská homepage). Možností je mnoho. V pátek 18. 6. byl stav hlasování tento:

  1. Úvodní strana – 35 %
  2. Hlavní stránka – 19 %
  3. Úvod – 14 %
  4. Domů – 9 %
  5. Home – 8 %
  6. Jiný text – 5 %
  7. Název webu – 4 %
  8. Homepage – 4 %
  9. Domovská stránka – 2 %

Výsledky ankety hovoří docela jasně. Přiznávám, že mě trochu zklamal propad možnosti použít jméno webu jako odkazu pro skok na titulku webu. Ale vox populi, vox dei.

Jak to řeší nejlepší

Jedna věc je, co si čtenáři odborného blogu myslí o pojmenování titulky. Druhá věc je, jak k problému přistupují tvůrci nejnavštěvovanějších webů. V pátek jsem prošel žebříčky TOPlistu. Z každé hlavní kategorie jsem prošel pětici nejnavštěvovanějších webů. K nim jsem přidal nejnavštěvovanější stránku podkategorií. Pro analýzu jsem tak mohl použít 74 nejnavštěvovanějších webů z různých oborů.

Pojmenování titulky na nejnavštěvovanějších webech TOPlist

Pojmenování titulky nejnavštěvovanějších webů

  1. Název webu v logu – 35 %
  2. Úvodní strana (stránka) – 12 %
  3. Název webu textově – 8 %
  4. Home – 7 %
  5. Titulní strana (stránka) – 7 %
  6. Domů – 5 %
  7. Hlavní strana (stránka) – 5 %
  8. Nijak se neodkazuje – 4 %
  9. Homepage – 3 %
  10. Start – 3 %
  11. Úvod – 3 %
  12. Nenašel jsem – 3 %
  13. Jinak – 3 %
  14. Jen logo – 1 %
  15. Vítejte – 1 %

Více než třetina webů odkazuje na titulku pouze logem, ve kterém je název webu (firmy apod.). V textové navigaci v tomto případě vůbec odkaz na titulku není.

Z textových verzí navigace vedou pojmy Úvodní strana (stránka), název webu a Titulní strana (stránka) a Home.

Weby, které jsou v položce Jinak, jsou webové aplikace, které používají jiný způsob navigace – neodkazují na sekce webu, ale odkazují na jednotlivé funkce webové aplikace.

Anketa a realita

Zajímavé je srovnání ankety a reálného stavu nejnavštěvovanějších domácích webů. Z rozboru jsem vyřadil loga webu. Realita se ve většina případů liší od názoru hlasujících.

Pojmenování titulky na nejnavštěvovanějších webech TOPlist

Srovnání ankety na conBLOGu s reálným stavem

Jak na to

Průzkum ukázal a anketa to částečně potvrdila, že je vhodné do navigace použít název webu nebo texty Úvodní/Titulní/Hlavní strana (stránka). Výskyt textu strana a zdrobnělého stránka je přibližně vyrovnaný. Přesto ve výzkumu převažoval nezdrobnělý tvar strana (11:7) – je kratší.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

NVU 0.3

Možná znáte open source multiplatforpomní HTML editor Nvu [en vju:] vyvíjený za podpory firmy Lindows Inc.. Nedávno vyšla další verze Nvu 0.30 postavená na jádře Mozilla (via Czilla). Stáhl jsem si tento WYSIWYG HTML editor a začal zkoušet.

Důležité je připomenout číslo verze Nvu – je to 0.30. Editor je v ranném vývojovém stádiu a proto se tady může vyskytnout pár chyb a míst, která doznají změnu. Vývoj probíhá poměrně rychle. V únoru 2004 byla dostupná verze 0.1, v březnu 0.2. Následující odrážky proto berte jako neuspořádané postřehy, které zapsal člověk se zkušeností s tvorbou (X)HTML především ve FrontPage, HomeSite, Notepad, TopStyle a spol.

  • Nvu si dobře rozumí s CSS layoutem. Editoval jsem několik stránek pozicovaných výhradně CSS a editační okno nabídlo stránku přesně tak, jak měla vypadat.
  • Nvu se spouští celkem svižně. Ne ale nějak závratně rychle. Na mém PC zhruba stejně rychle jako FronPage 2000.
  • Podle obsahu title elementu Nvu nabídne název souboru. Mezery nahradí za podtržítka (pomlčky by asi byly lepší). Vznikají tak názvy typu Žluťoučký_kůň.html.
  • Nvu Site Manager bohužel funguje jen pro web (ne pro soubory na lokále) – všichni nemají neomezené připojení. Předpokládám, že jde o obdobu Folder List z FronPage.
  • Zajímavé je, že lze editovat i v záložce Preview.
  • Tučnění a spol. se zapisuje jako text
  • Entery v editačním okně se do kódu převádí jako
    . Značka

    by byla lepší. Zdá se, že autor našel ve značce
    zalíbení. Dává ji kam může, třeba mezi značky pro buňky v nově vložené tabulce, za vložené obrázky atd.

  • Nvu umí kódovat v utf-8 a iso-8858-1. Podpora dalších kódování není zatím zahrnuta. Pokud píšete české znaky, tak se některé převádí na znakové entity (např. á na á). Další znaky nemající entity zůstávají.
  • Nvu má integrovanou podporu CSS. Vyhývám se pojmu CSS editor. Uživatel má k dispozici jakési propracované dialogové okno se seznamem připojených CSS souborů a interních definicí, ve kterém nastavuje jednotlivá pravidla. Je to dost neintuitivní.
  • Nvu občas rozhazuje (kazí) zdrojový kód! Ve WYSIWIG editaci napíšete text stránky. Přejdete do zdrojáku (ten není zrovna dvakrát dobře naformátovaný). Poctivě přeformátujete zdroják podle svého zvyku. Skočíte do náhledu (nebo do WYSIWIG) a vrátíte se zpět do zdrojáku. A bác ho. Všechno je zase jinak formátované. Na stránce, kterou jsem vytvořil dřív se Nvu už takto podivně nechová. Nevím ale, čím to je.
  • Ve zdrojáku je řádek s DTD nepřístupný (nenašel jsem cestu, jak jej přestavit)
  • Nvu kontextově znepřístupňuje položky menu. To je v pořádku. Někdy to ale dělá až příliš důsledně. Např. Markup cleaner nejde spustit v okně zdrojového kódu.
  • Další chybku jsem našel v dialogu Insert character. Rozbalovací seznamy znaků Letter a Character jsou zdánlivě prázdné. Znaky nejsou zobrazeny. Jde ale znaky vybírat – bohužel metodou pokus omyl.
  • Rozbalovací seznamy se obecně chovají divně. Některé při rozbalení narostou dost výrazně do šířky.
  • Chybí mi má oblíbená klávesová zkratka pro nedělitelnou mezeru (nevím, jestli tam ta zkratka vůbec je).
  • Pokud máte otevřeno více dokumentů, tak po přepnutí na záložku Source zmizí záložky pro přepínání mezi dokumenty.
  • Při přepnutí mezi záložkou Normal a Source kurzor skočí na začátek kódu (ne na místo, které bylo editováno).

Možná se zdá, že jsem příliš kritický, ale i tak je Nvu nadějný projekt, kterému přeji úspěch.

Souvislosti