Kratochvíle s Telecomem

Hned na začátku se přiznám. Nemám rád Český Telecom. To jenom pro pořádek, abych předešel komentářům ve stylu nemáš rád Telecom.

A teď k věci. V pondělí jsem našel ve schránce oznámení o změnách tarifů. Telecom mi nabídl, abych si vybral jeden z nových lákavých tarifů (jak já nesnáším tyhle lživé obchodnické kydy). Následovala přehledná tabulka, kde mi místo mého stávajícího tarifu Internet 780 (paušál 452,20) nabízí tarif Telefon Standard s balíčkem Internet NaDoma 420 (paušál 449,00). Paráda. Paušál jako paušál řekl jsem si. A ještě ušetřím tři dvacet! A aby bylo učiněno informovanosti zadost, přidal Telecom tabulku nových tarifů.

Není paušál jako paušál

Moc nesleduji dění kolem omezování konkurence v telekomunikacích. Ale protože jsem obezřetný ke všem lákavým nabídkám i zahlodal ve mě červík pochybností. Nelenil jsem a zavolal na linku 800 15 15 15, abych se trochu povyrazil. Slečnopaní na druhém konci vedení ale mou sžíravou touhu po vědění neuhasila. V jejích odpovědích se mísily uklidňující odpovědi s těmi, které potvrzovali mé důvodné podezření, že za stejný čas strávený na internetu zaplatím víc. O dost víc.

Abych Vás zavedl do děje udělám ještě jednu krátkou odbočku. Holešov je celkem vzato prdel internetového světa (omlouvám se za ten jadrný výraz). To je ale možná i většina obcí v ČR. Pokud nechci investovat tisíce do pevné linky, tak to tak prostě je. Proto mi nezbývá moc jiných možností, než využívat dial-up rozšířený balíčkem tak, abych za necelou pětistovku mohl mimo špičku surfovat kolem 13 hodin za měsíc. Protože jsem lenoch, tak jsem zřídil přes SIPO povolení pro Telecom, aby si vysosával z mého účtu do 500 Kč. Občas mě sice musím běžet na poštu zaplatit 503,20 Kč nebo podobnou částku, ale většinou se vlezu do té pětistovky.

Když mě přešlo nadšení nad lákavou nabídkou (trvalo asi tři sekundy), tak jsem popadl kalkulačku a začal počítat na kolik mě příjde měsíční třináctihodinové mimošpičkové surfování (každé spojení nad 10 minut). Takže to máme 329 Kč za to, že si budu moci vůbec zavolat. K tomu balíček sedmi hodin za 120 Kč. Takže to máme sedm hodin za 449 Kč. Do třinácti hodin mi schází hodin 6. A za těch šest hodin (360 minut) podle všeho zaplatím 360 × 0,29. To je 104,40 Kč. Takže to máme 329 + 120 +104. To máme nějakých 553 Kč. Mám dojem, že mě chce někdo obrat. Za stejný peníz dostanu míň muziky, nebo si za stejnou hudební produkci připlatím.

Potvora podpora

Uznávám, že se mohu mýlit. Proto jsem si řekl, že napíšu e-mail Telecomu (interaktivní ceník byl totiž, zrovna když jsem jej otevřel, mimo provoz). Chtěl jsem, aby mi napsali částku (tj. číslo), kolik zaplatím po změně tarifu za stejnou dobu surfování co dnes. Snažil jsem se zahrát na prosťáčka, kterému nové tarify zamotaly hlavu a přidal jsem stručnou otázku:

Kolik skutečně zaplatím po přechodu na Vámi doporučený tarif Telefon Standard + balíček NaDoma420 při využití internetu mimo špičku (po 18. hodině a o víkendech) po dobu 13 hodin (každé spojení delší než 10 minut)?

Rychlá odpověď na sebe nenechal dlouho čekat. Vybírám jádro odpovědi:

Tarif Telefon Standard 329 Kč (s DPH) + Innernet Na Doma 420 120 Kč (s DPH) – dohromady Vás tento tarif + balíček vyjde na 449 Kč (s DPH).

Veškeré minuty, které z linky provoláte se budou platit zvlášť a na internet budete mít 420 volných minut mimo špičku.

Telecom se vyhnul přímé odpovědi. Zase ji zamotal do definice, které jsem coby prosťáček, neporozuměl (jinak bych se asi neptal na částku).

Proto jsem na e-mail odpověděl. Naznačil jsem, že odpovědi nerozumím (Kdyby byly uvedené stránky jasně formulované (ne Vaší hantýrkou), poradil bych si sám.) a zopakoval otázku z prvního e-mailu. Požádal jsem, aby Telecom do odpovědi uvedl číslo.

V pátek odpoledne jsem dostal odpověď:

Na to kolik zaplatíte za tento tarif + balíček Vám již odpovězeno bylo.

A opět následoval odkaz na ceník na internetu.

Sorry dámy a pánové. Odkaz na zašmodrchané ceníky nechci (mimochodem, všimli jste si, jak jsou ceníky molochů plné nejasností?). Chtěl jsem jedno (aspoň přibližné) číslo. Vy jste se k mé otázce nepostavili čelem. Bojíte se jasné odpovědi nebo na mě jenom kašlete?

Qui bono?

Když o tom tak přemýšlím, tak Telecom zdražuje. Vstup Telefonicy podle finančních analytiků prý přinese slevy. To by vysvětlilo tohle zdražení. Telecom bude zase mít víc peněz a konkurence přinese spoustu lákavých výhod pro zákazníky (podobnost s cenotvorbou v bankovním sektoru mě napadla okamžitě).

Telecom vyfasoval pokutu za tarify s volnými minutami. Pokutu od státu, který před pár lety přiměl Telecom tyhle tarify zavést. V televizi říkali, že mě tyhle tarify jako zákazníka znevýhodňovali. Prý jsem neměl přehled, kolik volných minut jsem už protelefonoval. A to mi prý bránilo využívat služeb konkurentů, protože jsem se prý bál, že bych přešel ke konkurenci před provoláním volných minut. A tím bych se prý poškodil. Tak teď už se nebojím. Pokud jen trochu budu moci, tak nezůstanu u Telecomu, ani nepřejdu k jeho pseudokonkurenci.

A na své si přijde i stát. Do bezedné díry státních financí zahučí pokuta. A budou do ní padat taky daně z narůstajících zisků Telecomu.

U nás v ulici není kabelovka. Přitáhnout dráty se asi vyplatí jenom k panelákům. Takže internet po kabelovce se nekoná. Platit tisíce za pevnou linku asi nebudu. ADSL linku nechci, protože je předražená. Mobilní připojení mi taky nepřináší za dvojnásobek peněz tu správnou přidanou hodnotu. Už se těším, až v létě vyměníme na domku střechu a začneme domlouvat bezdrátové připojení (dva sousedi už jej mají). A pokud všechno klapne, tak pošlu Telecom do paďous, kam patří.

Odkaz na RSS

Na RSS/RDF odkážete tagem link vloženým do kódu stránky. Link vyznačuje propojení (vztah) k jinému dokumentu. Link není vykreslován prohlížečem do obsahu stránky, ale může být interpretován jinak. Umísťuje se výhradně v hlavičce (tj. uvnitř elementu head). Použití tohoto druhu odkazu je užitečné uživatelům, kteří používají moderní prohlížeče.

Následující zápis umožní některým prohlížečům nalézt na vaší stránce RSS kanál. A pak se třeba v Opeře v adresním řádku objeví modrá ikonka RSS nebo Firefox ve stavovém řádku zobrazí oranžovou ikonu.

rel
způsob, jak s cílem odkazu naložit.
alternate
označuje náhradní verzi dokumentu, ve kterém je odkaz použit.
type
druh obsahu (použité slovo foo je jen vycpávka, co tam napsat viz dále).
title
atribut obsahuje popisek, který může použít user agent.
href
uri k propojenému dokumentu.

Problém je právě s oním foo v atributu type. Nejčastěji se používá application/rss+xml a text/xml.

text/xml vs. application/rss+xml

  • application/rss+xmlnorma nezná (viz také Application Media-Types).
  • text/xml – je sice standardizovaná, ale tuto konstrukci ve spojení s RSS (mnohé) prohlížeče ignorují.

Standardizační organizace prostě na RSS kašlou.

Dříve bylo jedinou cestou používat text/xml (YACS provides RSS newsfeeds as text/xml, and this is a deliberate choice). Bylo (a možná i je) to podle standardu (nebyla jiná varianta) a aplikace nepodporovaly vlastně nic. Situace se mění a zdá se, že většina SW podporuje právě nestandardizovanou hodnotu atributu type application/rss+xml.

Atom

Pro Atom uvádí Atom Feed Autodiscovery (PRE-DRAFT) uvádí tento zápis:

Co na to prohlížeče

Na testovací stránce najdete v hlavičce odkaz na čtyři RSS/RDF soubory (odkazy jsou očíslovány 1-4). Způsob odkazování je zřejmý z kódu i textu stránky. Pokud Váš prohlížeč podporuje RSS odkazované skrze link, uvidíte po zobrazení stránky ikonu oznamující přítomnost RSS na stránce.

Já jsem otestoval čtyři prohlížeče a se dvěma mi pomohl Petr Staníček:

Maxthon
Zobrazí čtyři linky zadané všemi způsoby.
Firefox 1.0.4
Poradí si s odkazy č. 2 (application/rss+xml) a 4 (application/atom+xml). Prosím, ověřte to. Právě mi totiž Firefox začal stávkovat.
Opera 8
Vybere si odkazy č. 2 (application/rss+xml) a 4 (application/atom+xml).
Internet Explorer 6
Tahle (dnes už) vykopávka samozřejmě (bohužel) RSS nepodporuje.
Safari (Apple)
Safari sáhne přímo po odkazu číslo 4: application/atom+xml.
Firefox (Apple)
Nabídne 2 a 4.

Protože i další user agenty link ve spojení s RSS mohou podporovat, otestujete i Vy podporu RSS na testovací stránce.

Souvislosti

Oranžová: XML nebo RSS

Anne van Kesteren se ve spotu Say no to XML buttons zamýšlí nad tím, jestli pro odkazování na RSS/Atom kanály používat odkaz s textem XML, RSS nebo Atom (když pominu fakt, že oranžové tlačítko působí na některé jako červený hadr na býka).

Ne každý uživatel totiž ví, co jednotlivé pojmy znamenají. A málokdo ví, jak s RSS a spol. nakládat. Nejnovější čtečky sice syndikaci podporují (nabídnou ikonu pro vložení RSS/Atom do prohlížeče), ale ne všichni autoři přidávají link do hlavičky (X)HTML dokumentu. Pokud vím, tak si prohlížeče neumí poradit s odkazy na RSS/Atom v body. Odkazované dokumenty prohlížeče pro tento účel neanalyzují (proč taky?).

Antispam nebo anticomment

Když je vše v pořádku, tak je něco v nepořádku. Jenom o tom nevíte. Už dřív jsem měl takový divný pocit. A ten se mi začíná potvrzovat. Systém proti komentářovému spamu, který jsem v tichosti nasadil začátkem února 2005, podle všeho odmítá některé komentáře (nebo některým všechny, nebo některým některé, nebo všem některé).

Když komentářový antispam požírá komentáře, je to taková nepříjemná patálie. Po nasazení antispamu na stařičký publikační systém b2 se všechno zdálo v pohodě. Automaticky vkládaný spam zmizel jako mávnutím kouzelného proutku. Přesto ve mě občas zahlodalo podezření, že sovy nejsou tím, čím se zdají být (kdo ví, odkud je tento citát, získá 10 bodů). Mé podezření se potvrdilo. Od soboty mi přišly už 2 e-maily na téma zruš si ochranu proti spamu.

Abych rozmotal celé klubko, přidám pár informací o antispamové technice, kterou používám:

  • Ve formuláři pro zadávání komentáře mám skryté pole, do kterého vkládám hashovanou hodnotu proměnné $REMOTE_ADDR – hodnota pole se předává skriptu pro zpracování formuláře.
  • Skript pro zpracování formuláře znovu zjišťuje hodnotu proměnné $REMOTE_ADDR a opět ji hashuje.
  • Následně skript pro zpracování formuláře porovná předanou a nově hashovanou hodnotu. Pokud nejsou stejné, vypíše hlášení Your comment has been filtered as a SPAM!

Vycházel jsem z toho, že spamovací robot přistupuje do skriptu, který zpracovává komentáře, přímo bez toho, aby otvíral stránku s komentářovým formulářem. A opravdu. Spam ustal a já byl rád, že nemusím denně mazat stovky řádků v databázi. Ale jak se zdá, tak ustaly i komentáře některých čtenářů (u některých mě to hodně mrzí). Omlouvám se.

Pomůžete mi odhalit v čem je zakopaný hafák? Proč některým z Vás nejde zapsat komentář? Jakým způsobem píšete komentáře? Je něco shnilého na mém antispamovém řešení? Chtělo by se mi napsat, abyste své poznatky zapsali do komentářů, ale to asi některým z Vás nepůjde (následuje další má omluva) – přesto to zkuste. Použijte tedy prosím kontaktní formulář. Můžete také psát na e-mail bures@centrum.cz.

Souvislosti

Dokovací formuláře komentářů

Derek Featherstone na svém blogu Box of chocolates nabídl zajímavý způsob práce s komentáři. Formulář komentářů javascriptem dokuje vedle textu spotu (viz Dockable Comments: Intelligent DOM Scripting).

Pokud si pod výše uvedeným popisem nedokážete představit nic konkrétního, tak to funguje asi takto. Ve formuláři komentářů (ty bývají většinou dole pod textem spotu) je odkaz pro zaparkování (zadokování) formuláře. Po klepnutí na tento odkaz se formulář přesune vedle textu, který komentujete. Nemusíte rolovat nahoru a dolů, abyste si znovu přečetli, co vlastně komentujete. Formulář je možné samozřejmě vrátit na jeho původní místo, klepnutím na odkaz pro zrušení dokování.

AdSense v RSS

AdSense proniklo do RSS. Dneska jsem zjistil nemilou skutečnost, že první RSS kanál z mé RSS čtečce zobrazuje reklamy vložené Googlem (konkrétně RSS kanál Search Engine Roundtable). Zase pár zbytečně stahovaných bajtů. Zase otravný obsah, který mě nezajímá.

RSS uspělo právě díky své jednoduchosti a nebojím se to říct i určité čistotě. Čistotě oproštěné od nechtěného balastu. Já vím, pokrok. A ten nezastavím. Beta verze AdSense for Feeds (zatím není přeloženo do češtiny) je holt tady.

Teď budete moci své RSS kanály zpeněžit. Pokud ovšem máte účet na AdSense a aspoň 100 lidí, kteří odebírají vaše RSS. Google dále doporučuje vkládat pouze jednu reklamu na konec plného textu syndikovaného spotu. A pak už stačí naklikat správné nastavení v účtu AdSense a vygenerovaný kód pro AdSense for Feeds vložit do vašeho publikačního systému. Do 24 hodin byste pak mohli oblažovat předplatitele vašeho RSS kanálu kontextovou reklamou. Nedělejte to prosím.

Souvislosti

AAA retrospektiva

Když jsem v pátek přidával do našeho domácího PC 512 MB RAM, přepadl mě náhlý nával nostalgie. Dovolte mi krátkou exkurzi do mých počítačových začátků.

Atari 800 XL – píky, pouky

Tak tímhle osmibitovým počítačem se 64 kB RAM to všechno někdy kolem roku 1990 začalo. Tedy ne úplně. Snad v roce 1987 jsem se poprvé posadil před vařič vajec IQ151 a napsal pro něj první program na výpočet kořenů kvadratické rovnice. Představte si dobu, kdy u nás osmijehličková tiskárna stála několik měsíčních platů. Kdy literatura k tomuto počítači vycházela v samizdatu – sám jsem opisoval Peeky a poke (ví vůbec někdo, co to bylo?). Počítač jsem koupil od Poláků na burze ve Slušovicích (opravdu, ani počítač nebylo možné koupit v obchodě) samozřejmě opět za několikanásobek průměrného platu. Ale byla to báječná doba. Kazetopáskovou mechaniku jsem si u kamaráda radioamatéra nechal vylepšit o báječně rychlý systém Turbo 2000 – hra se nenahrávala půl hodiny, ale jen pár minut! Tomahawk nebo Colony jsem byl schopen pařit od deváté hodiny ranní do tří do rána. Pravda pokud vydržel doma dělaný joystick (kamarád měl třeba jeden z krabičky od čínského pera).

Když už mluvím o perifériích. O tiskárně Star LC20 v ceně nad dvacet tisíc jsem už psal. Pro studenty VŠ pak moc alternativ nezbývalo. A tak si kolega koupil jednojehličkovou(!) tiskárnu BT100. Ještě teď mi zní v uších její jekot. Ale pak už nám nic nebránilo vypracovávat technické zprávy na počítači. Odpoledne se na kolejích napsal program v Basicu (o tabulkovém procesoru nikdo nic nevěděl) a večer se už mohly začít za drobný peníz prodávat protokoly spolužákům.

Královna Amiga

První skutečný počítač Amiga 500. Ve své době jedinečný stroj. Díky perfektně vyladěnému skutečně multitaskingovému systému a dokonale vyladěnému HW a OS uměl to, co nezvládala ani první Pentia. Dodnes si pamatuji, jak mě zval kamarád pracující na grafické stanici s Pentiem 66 a já se divil, proč ten kurzor tak cuká. Amiga měla disketovou tří a půl palcovou DD mechaniku (konec přetáčení magnetofonové pásky a hledání konce/začátku nahrávky – tohle se 720kB disketou za stovku nehrozilo). Záhy jsem ji rozšířil o půl mega RAM s interními hodinami(!).

S tiskárnou už taky nebyl takový problém. Z bývalého východního Německa se začaly vozit termotiskárny Robotron, které tiskly na faxový papír (po čase pravda úplně vybledl). No a pak stačilo odlít z pryskyřice těla koncovek sériového portu. Ze zvonkového drátu utkat kabel a všechno nacpat do bužírky. A už se tisklo.

Tahle doba mě taky naučila stát se šampiónem ve výměně pojistek v televizi. Proč v televizi? Můj počítač samozřejmě neměl monitor. Ono dát za zeleno černý monitor víc, než za barevnou televizi (tehdy ceny BTV začínaly na 15 000) nebylo ono. A tak jsem koupil aspoň malou černobílou televizi. Ale na ní odcházely pojistky (někdy i 5 za týden).

AutoCont P75

Prokletí krachů skončilo. Abych to upřesnil. Vždycky, když jsem si koupil nějaký počítač, tak firma, která jej vyráběla, do roku zkrachovala. Autocont byl výjimkou. Ten neuvěřitelně výkonný počítač s novým Pentiem 75 stál tolik, jako nový vůz Škoda. Taky jsem na něj šetřil skoro 2 roky. Ale stálo to za to. Sice jsem si musel připlatit za extra 4 MB RAM a neuvěřitelně velký 15″ plochý(!) monitor, ale stálo to za to. MS DOS 6.2 a Windows 3.11 mi konečně umožnili psát programy, které mohli používat mí známí. Mohl jsem si brát práci domů. Čas nevinnosti skončil.

Zavzpomínejte

A jak to bylo s vašimi počítačovými začátky? Co se vám vybaví, když se řekne můj první počítač? Komentujte. Piště spoty.