ClearType vs. Quartz

Petr Staníček se mě pod spotem ClearType ptá na srovnání technologie ClearType z Windows XP se zobrazováním na Mac OS X (tam se o zobrazování stará systém Quartz). Petr mi poslal screenshot stránky pořízený pod Mac OS X.

Pro srovnání nabízím výřez stejné webové stránky na Mac OS X (Apple) a Windows XP:

Srovnání stejného textu webové stránky na MacOSX a WinXP

Výřez stejné stránky na MacOSX (nahoře) a WinXP (dole)

Oba texty vypadají zhruba stejně (pominu-li rozdílné fonty a mj. tím způsobenou rozdílnou šířku textu). Dojem z obou textů je velmi podobný.

Zvětšené písmeno V na MacOSX a WinXP

Zvětšené písmeno V na MacOSX (vlevo) a WinXP (vpravo)

Obrázek zvětšeného písmene V jasně ukazuje, že obě technologie použité pro vyhlazování písma nabízí podobný výstup. Font od Apple je proveden v tmavších odstínech. Je to patrné třeba na černé barvě. Mac OS X má černou barvu skutečně černou. Na fontu z WinXP může působit rušivě zelená a žlutá barva (Mac OS X používá šedou a světle hnědou). Jinak je ale vidět, že jsou si oba fonty velmi podobné.

Nevim jak na Mac OS X, ale ClearType jde nastavovat pomocí webové aplikace ClearType Web interface (vedle toho existují samozřejmě další aplikace). Pro nastavení svého systému, ze kterého jsem típal screenshoty jsem použil nejtmavší nastavení.

Weblogy na Lupě fičí

Lupa se v posledních dnech intenzivně věnuje weblogům. Čtyři články za týden a den respektive 7 za necelý měsíc, to už je co říct. Tady je jejich stručný přehled:

Změní blogy svět?
Autor: Marek Antoš (5. 4. 2004)

Je skvělé, že si mohu přečíst názory tisíce různých lidí, ve skutečnosti na to ale stejně nikdy nebudu mít dost času ani chuti, takže se nakonec spolehnu na to, co mi sestaví moje oblíbené noviny či zpravodajský server. Blogy mohou být pikantním kořením pro fajnšmekry, ale nikoliv základním zdrojem informací.

Síla weblogů
Autor: Mirek Zeman (19. 4. 2004)
Jsou snad weblogy nějaká další „internetová bublina“? Domnívám se, že nikoli.
Jak nakládají média s weblogy?
Autor: Adam Javůrek (5. 5. 2004)
Zahraniční „stará média“ se už několik let učí, jak využít potenciálu weblogů. Webeditoři českých zpravodajských serverů se zatím příliš nakazit či osvítit (vyberte si dle libosti) nenechali.
Co ovlivňuje weblogy?
Autor: Mirek Zeman (31. 5. 2004)
Je zajímavé, že média jako Slate, Fox, Reuters, MSNBC či USA Today, která utrácejí spoustu prostředků právě za to, aby byla „autoritativní“, jsou předstižena například weblogem BoingBoing, který dělají dva lidé.
Blogger jako urážka
Autor: Pavel Houser (14. 6. 2004)
Tak tady se autor opravdu vycajchnoval (a podle diskuse se mu podařilo zaujmout). Na jedné citaci F. Fuky (vytržené z kontextu) vystavěl článek, ve kterém vyjadřuje své záporné pocity z weblogů jako takových. V souvislosti s blogy používá pojmy vyjadřuji ve vztahu k bloggingu naprosté nepochopení, jakési publikační/redakční systémy, „fenomén“, proč by ho vůbec někdo měl vystavovat na Internetu a někdo jiný číst, pavlovovské reflexy – to jsou blogy, kombinace sebestředného narcismu (nic proti tomu), exhibování určeného vnějšímu světu a neschopnosti mít alespoň nějaký inteligentní zájem (to je síla), trapný sebeklam, stále nechápu, kde se v bloggingu nachází jakýkoliv fenomén či zajímavý trend.
Blogger není nadávka
Autor: Patrick Zandl (17. 6. 2004)
Realistický seriózní článek, ke kterému není co dodat.
Není blogger jako „blogger“
Autor: František Fuka (21. 6. 2004)
František Fuka se vrací k článku Pavla Housera, když říká: věta o bloggerech zřejmě vyzněla poněkud méně vtipně, než vyznít měla a pokračuje: měl bych zřejmě vysvětlit, že jsem to vlastně myslel úplně jinak, než se zdá.
Stránky, nebo blog?
Autor: Vojtěch Bednář (22. 6. 2004)
Někteří bloggeři by se měli raději zamyslet nad zrušením deníčku a zavedením regulérní homepage, kde by o sobě dali vědět efektivněji. Autor žongluje s mnoha cizokrajně znějícími pojmy (takový neokmen je obzvlášť povedený). Zaobaleně je blogerům doporučeno, aby zrušili svůj blog a začali dělat něco pořádného (třeba si zřídili regulérní domácí stránku), protože vlastně vůbec nechápou, co vlastně (coby emotivní uzlíček nervů) ve své zaslepenosti činí. Někteří dokonce mohou snadno podlehnout iluzi, že jsou ve skutečnosti novináři. No fuj, hanba a dát jim na holou!

Kibibyte, kilobyte, kitekat

Víte jaký je rozdíl mezi jednotkami kibibyte a kilobyte? Jednoduše řečeno je kibibyte kilobyte a kilobyte není kilobyte. Že z toho nejste chytří? Lidé, kteří si myslí, že kilobyte je 1000 bytů, zase nemůžou pochopit, že kilobyte je bytů 1024. Vysvětlujte jim něco o dvojkové soustavě. O tom, že 1024 je 210. V počátcích počítačové vědy někdo vtipný právě tuto definici zavedl. Vždyť přece 1024 je skoro tisíc. A pak vysvětlujte že mega není milion a giga není miliarda.

V prosinci 1998 proto standardizační organizace IEC zavedla nová označení, mj.:

Kibibyte
Označení pro počítačový kilobyte, tj. 1024 B.
Mebibyte
Označení pro počítačový megabyte (1 048 576 B).
Gibibyte
Označení pro počítačový gigabyte (1 073 741 824 B).
Tebibyte
Označení pro počítačový terabyte (1 099 511 627 776 B).

Abych se přiznal, tak jsem se ještě nesetkal se živým člověkem, který by tyto nové jednotky použil. A já se ani moc nedivím. Některým počítačovým odborníkům nové názvy připomínají pojmenování kočičí stravy. Pokud byste chtěli o nových jednotkách vědět více, tak jsem na web conVERTER přidal informace o jednotkách kibibyte, mebibyte, gibibyte a dalších. Za postrčení děkuji panu Foltýnovi.

Site-Flavored Google Search

Google přichází s novou službou Site-Flavored Google Search (zatím jako beta verze). Do svých stránek můžete umístit HTML kód generovaný formulářem. Ve formuláři můžete nastavit oborové zaměření vašeho webu. Výsledky vracené formulářem by měly odpovídat oblastem, které jste nastavili (např. Computers > Internet).

Je potřeba zdůraznit, že služba funguje pro anglicky psané stránky. Když jsem zkusmo vytvořil formulář pro oblast Věda > Fyzika, tak byly výsledky vracené pro české pojmy velmi vzdálené tomu, co bych očekával. U anglických pojmů byly výsledky mnohem lépe zaměřeny. Ale i tak to nebylo pořád to, co bych očekával. Podle mě není nad standardní vyhledávací formulář Google, protože i přes nastavení tématických oblastí jsou výsledky hledání lepší (nehledě na češtinu).

Souvislosti na Google

ClearType

Technologie ClearType by měla vylepšovat zobrazení písma na obrazovce v prostředí Windows XP. Technologie je určena podle Microsoftu pro monitory s plochými obrazovkami (zvlášť pro LCD monitory). Mnozí uživatelé ji ale rádi používají i na klasických stolních CRT monitorech.

Stránka bez ClearType

Výřez stránky zobrazené bez ClearType

Stránka s ClearType

Výřez stránky zobrazené s ClearType

Pokud byste si chtěli zapnout vyhlazování písem, pak:

  1. Zobrazte dialog Zobrazení - vlastnosti (např. klepnutí pravým tlačítkem myši na ploše).
  2. Zvolte kartu Vzhled a tlačítko Efekty….
  3. V dialogu Efekty zatrhněte pole Používat metodu vyhlazování hran rastrových písem.
  4. Ze seznamu zvolte položku ClearType.

ClearType a webové stránky

Webové stránky, které si prohlížíte na počítači se zapnutým ClearType vypadají mnohdy lépe. Písmo má hladší obrysy, je trochu tučnější a většinou se lépe čte. ClearType využívá tzv. antialiasing (vyhlazení), kdy jsou do hran objektů vloženy další barvy za účelem zdánlivého zkvalitnění především obrysů. Patrné je to na obrázku písmene V z již zmíněné stránky:

Písmeno V s a bez použití ClearType

Písmeno V: vlevo s ClearType, vpravo bez použití ClearType

Přesto z hlediska použití ClearType narážím na několik problémů:

  • ClearType rozmazává (především malé znaky). To může některé uživatele přinutit zvětšit si písmo.
  • S rozmazáním souvisí také zdánlivá změna tloušťky čar. Např. svislé tahy jednoho znaku mají různou sytost barvy.
  • Pokud na web dáváte screenshoty obrazovky, může mít výsledný obrázek větší velikost souboru. Typicky se nárůst velikosti pohybuje od 150 % – 250 %. Je to dáno přidáním dalších barev a bodů do obrazu (Ukázkové obrázky mají 43 barev a 2 barvy).
  • U klasického antialiasingu se do grafiky přimíchají většinou barvy vzniklé z přechodu barvy popředí a pozadí. ClearType generuje celou škálu různých barev (dobře je to vidět na ukázce písmena V). Vznikají tak docela psychedelické výjevy.

Souvislosti

Balada o náhradě tří mezer

Představte si editor. Třeba HTML editor. A teď si představte, že chcete na určitém místě zdrojového kódu nahradit jeden text za druhý. Nevím jak vy, ale já označím text (třeba Ctrl+Shift+šipka vlevo/vpravo) a začnu psát nový text. Někdy samozřejmě nejprve mažu (klávesa delete nebo backspace – příjde na to) a pak píšu, ale pro náš příběh je důležité právě to označení bloku.

A teď si představte, že v takovém editoru chcete třeba zaměnit tři mezery za tabulátor. Já takhle občas opravuji své starší HTML zdrojáky (šetřit se holt musí). Takže označíte tři mezery na začátku řádku a klepnete na tabulátor. Naivně očekáváte úsporu dvou znaků. Chyba lávky. Místo toho, aby se mezery nahradily za znak tabulátoru, dostanete tabulátor a tři mezery. Že je to hloupost? Není. Bohužel není. Je to nová vlastnost aplikace Microsoft FrontPage 2003. No nekupte to.

Jak nazvat homepage

V probíhající anketě na conBLOGu se ptám, jaký název byste zvolili pro odkaz na domovskou stránku (viz Úvodní domovská homepage). Možností je mnoho. V pátek 18. 6. byl stav hlasování tento:

  1. Úvodní strana – 35 %
  2. Hlavní stránka – 19 %
  3. Úvod – 14 %
  4. Domů – 9 %
  5. Home – 8 %
  6. Jiný text – 5 %
  7. Název webu – 4 %
  8. Homepage – 4 %
  9. Domovská stránka – 2 %

Výsledky ankety hovoří docela jasně. Přiznávám, že mě trochu zklamal propad možnosti použít jméno webu jako odkazu pro skok na titulku webu. Ale vox populi, vox dei.

Jak to řeší nejlepší

Jedna věc je, co si čtenáři odborného blogu myslí o pojmenování titulky. Druhá věc je, jak k problému přistupují tvůrci nejnavštěvovanějších webů. V pátek jsem prošel žebříčky TOPlistu. Z každé hlavní kategorie jsem prošel pětici nejnavštěvovanějších webů. K nim jsem přidal nejnavštěvovanější stránku podkategorií. Pro analýzu jsem tak mohl použít 74 nejnavštěvovanějších webů z různých oborů.

Pojmenování titulky na nejnavštěvovanějších webech TOPlist

Pojmenování titulky nejnavštěvovanějších webů

  1. Název webu v logu – 35 %
  2. Úvodní strana (stránka) – 12 %
  3. Název webu textově – 8 %
  4. Home – 7 %
  5. Titulní strana (stránka) – 7 %
  6. Domů – 5 %
  7. Hlavní strana (stránka) – 5 %
  8. Nijak se neodkazuje – 4 %
  9. Homepage – 3 %
  10. Start – 3 %
  11. Úvod – 3 %
  12. Nenašel jsem – 3 %
  13. Jinak – 3 %
  14. Jen logo – 1 %
  15. Vítejte – 1 %

Více než třetina webů odkazuje na titulku pouze logem, ve kterém je název webu (firmy apod.). V textové navigaci v tomto případě vůbec odkaz na titulku není.

Z textových verzí navigace vedou pojmy Úvodní strana (stránka), název webu a Titulní strana (stránka) a Home.

Weby, které jsou v položce Jinak, jsou webové aplikace, které používají jiný způsob navigace – neodkazují na sekce webu, ale odkazují na jednotlivé funkce webové aplikace.

Anketa a realita

Zajímavé je srovnání ankety a reálného stavu nejnavštěvovanějších domácích webů. Z rozboru jsem vyřadil loga webu. Realita se ve většina případů liší od názoru hlasujících.

Pojmenování titulky na nejnavštěvovanějších webech TOPlist

Srovnání ankety na conBLOGu s reálným stavem

Jak na to

Průzkum ukázal a anketa to částečně potvrdila, že je vhodné do navigace použít název webu nebo texty Úvodní/Titulní/Hlavní strana (stránka). Výskyt textu strana a zdrobnělého stránka je přibližně vyrovnaný. Přesto ve výzkumu převažoval nezdrobnělý tvar strana (11:7) – je kratší.

Souvislosti

NVU 0.3

Možná znáte open source multiplatforpomní HTML editor Nvu [en vju:] vyvíjený za podpory firmy Lindows Inc.. Nedávno vyšla další verze Nvu 0.30 postavená na jádře Mozilla (via Czilla). Stáhl jsem si tento WYSIWYG HTML editor a začal zkoušet.

Důležité je připomenout číslo verze Nvu – je to 0.30. Editor je v ranném vývojovém stádiu a proto se tady může vyskytnout pár chyb a míst, která doznají změnu. Vývoj probíhá poměrně rychle. V únoru 2004 byla dostupná verze 0.1, v březnu 0.2. Následující odrážky proto berte jako neuspořádané postřehy, které zapsal člověk se zkušeností s tvorbou (X)HTML především ve FrontPage, HomeSite, Notepad, TopStyle a spol.

  • Nvu si dobře rozumí s CSS layoutem. Editoval jsem několik stránek pozicovaných výhradně CSS a editační okno nabídlo stránku přesně tak, jak měla vypadat.
  • Nvu se spouští celkem svižně. Ne ale nějak závratně rychle. Na mém PC zhruba stejně rychle jako FronPage 2000.
  • Podle obsahu title elementu Nvu nabídne název souboru. Mezery nahradí za podtržítka (pomlčky by asi byly lepší). Vznikají tak názvy typu Žluťoučký_kůň.html.
  • Nvu Site Manager bohužel funguje jen pro web (ne pro soubory na lokále) – všichni nemají neomezené připojení. Předpokládám, že jde o obdobu Folder List z FronPage.
  • Zajímavé je, že lze editovat i v záložce Preview.
  • Tučnění a spol. se zapisuje jako text
  • Entery v editačním okně se do kódu převádí jako
    . Značka

    by byla lepší. Zdá se, že autor našel ve značce
    zalíbení. Dává ji kam může, třeba mezi značky pro buňky v nově vložené tabulce, za vložené obrázky atd.

  • Nvu umí kódovat v utf-8 a iso-8858-1. Podpora dalších kódování není zatím zahrnuta. Pokud píšete české znaky, tak se některé převádí na znakové entity (např. á na á). Další znaky nemající entity zůstávají.
  • Nvu má integrovanou podporu CSS. Vyhývám se pojmu CSS editor. Uživatel má k dispozici jakési propracované dialogové okno se seznamem připojených CSS souborů a interních definicí, ve kterém nastavuje jednotlivá pravidla. Je to dost neintuitivní.
  • Nvu občas rozhazuje (kazí) zdrojový kód! Ve WYSIWIG editaci napíšete text stránky. Přejdete do zdrojáku (ten není zrovna dvakrát dobře naformátovaný). Poctivě přeformátujete zdroják podle svého zvyku. Skočíte do náhledu (nebo do WYSIWIG) a vrátíte se zpět do zdrojáku. A bác ho. Všechno je zase jinak formátované. Na stránce, kterou jsem vytvořil dřív se Nvu už takto podivně nechová. Nevím ale, čím to je.
  • Ve zdrojáku je řádek s DTD nepřístupný (nenašel jsem cestu, jak jej přestavit)
  • Nvu kontextově znepřístupňuje položky menu. To je v pořádku. Někdy to ale dělá až příliš důsledně. Např. Markup cleaner nejde spustit v okně zdrojového kódu.
  • Další chybku jsem našel v dialogu Insert character. Rozbalovací seznamy znaků Letter a Character jsou zdánlivě prázdné. Znaky nejsou zobrazeny. Jde ale znaky vybírat – bohužel metodou pokus omyl.
  • Rozbalovací seznamy se obecně chovají divně. Některé při rozbalení narostou dost výrazně do šířky.
  • Chybí mi má oblíbená klávesová zkratka pro nedělitelnou mezeru (nevím, jestli tam ta zkratka vůbec je).
  • Pokud máte otevřeno více dokumentů, tak po přepnutí na záložku Source zmizí záložky pro přepínání mezi dokumenty.
  • Při přepnutí mezi záložkou Normal a Source kurzor skočí na začátek kódu (ne na místo, které bylo editováno).

Možná se zdá, že jsem příliš kritický, ale i tak je Nvu nadějný projekt, kterému přeji úspěch.

Souvislosti