29. 10. 2005 sobota
Kurz: Tvorba použitelných stránek
Webdesign 10.00
Málokdo chce, aby jeho stránky byly neúspěšné. Málokdo chce mít nepoužitelné stránky. Málokdo ale umí použitelné stránky vytvořit a ne každý ví, jak využít obchodního potenciálu svých webových stránek. Pokud si je autor webu vědom nedostatků stránek, které tvoří, může se mnoha způsoby zlepšovat. Může třeba navštívit školení.
Já se na jedno takové školení chystal a před jeho začátkem jsem napsal:
Pokud máte zájem, aby váš web byl (nejen) obchodně úspěšný, může být kurz tvorby použitelných a obchodně úspěšných stránek určen právě vám.
Po absolvování kurzu tvorby použitelných a obchodně úspěšných stránek můžu prohlásit, že kdo koupí, neprohloupí. Marek Prokop totiž použitelnosti webových stránek rozumí. Jeho výklad je srozumitelný, příklady názorné a odpovědi fundované. Účastník kurzu doslova na vlastní kůži pozná, jak se provádí uživatelské testování a to jak v pozici testovaného, tak i testujícího. Odvážní jedinci přitom mohou do arény předhodit své vlastní webové stránky.
A co říct na závěr? Po absolvování úterního kurzu mohu prohlásit, že pokud máte zájem, aby váš web byl (nejen) obchodně úspěšný, je kurz tvorby použitelných a obchodně úspěšných stránek určen právě vám.
trvalý odkaz |
komentáře (8)
28. 10. 2005 pátek
Ubytovanie v Prahe - cíle SEO
SEO 9.00
Optimalizace pro vyhledávače (SEO) je především technická disciplína. Je to ale jen jedna z částí SEM (Search Engine Marketing = mj. marketing za využití vyhledávačů). Pro obchodní úspěch stránek není SEO cílem, je to jen prostředek pro úspěšný SEM, potažmo pro splnění vyšších cílů. Důležitější, než dostat daný výraz na první místo ve výsledcích vyhledávání, je vhodná volba výrazů, na které se bude web optimalizovat. Takovým příkladem může být třeba slovenský výraz ubytovanie v prahe.
Na úterním kursu tvorby použitelných a obchodně úspěšných stránek proběhla zajímavá diskuse na téma v jakém jazyce hledají Slováci, když chtějí najít něco z Česka. První, co přišlo na přetřes byl výraz ubytovanie v Prahe. Jaké bylo překvapení, když slovenští kolegové potvrdili, že ubytování v Praze budou hledat v Google zadáním výrazu ubytovanie v Prahe. Důvodů uvedli několik. Když pominu to, že Slováci mluví většinou slovensky, tak zaznělo, že se neodváží použít češtinu, protože si nejsou jistí správným překladem výrazu ubytovanie v Prahe (jestli mi nevěříte, tak si zkuste napsat něco ve slovenštině a dejte to překontrolovat rodilému mluvčímu).
Zajímavé je, jak jsou na výrazy související s hledáním ubytování v Praze, optimalizovány webové stránky. Výraz ubytování v Praze (a některé jeho překlady) je totiž oblíbeným příkladem v SEO diskusích na doložení něčeho SEObtížného. Podívejte se sami, kolik výsledků naznačuje Google, že má ve své databázi:
Angličtina, němčina a konec konců i čeština je pro výraz ubytování v Praze poměrně dost konkurenční prostředí. Do značné míry to odpovídá počtu a solventnosti turistů, kteří do Prahy přijíždí. Co si ale myslet o chabé konkurenčnosti na výraz ubytovanie v Prahe? Tady je na místě poznámka, že počet nalezených stránek ne vždy značí větší konkurenci. Významnou roli mj. hraje míra optimalizace konkurentů.
Nevím, jestli výraz ubytovanie v Prahe stojí za to optimalizovat. Možná většina Slováků hledá skrze accommodation in Prague nebo jsou všichni hledající Slováci kovaní v češtině, že naše stránky hledají v naší mateřštině. Možná ale jenom naši hoteliéři nestojí o slovenskou klientelu, která by ráda našla ubytovanie v Prahe. Co myslíte?
Na závěr se omlouvám všem, kteří na tuto stránku přišli z vyhledávačů po zadání výrazu ubytovanie v Prahe. Někteří čtenáři tento odstavec také mohou vzít jako poslední výzvu k zadání komentáře na téma neslušných blogerů, kteří si honí triko a matou uživatele, kteří v dobré víře zvolili odkaz na SERP dotazu ubytovanie v Prahe nebo si třeba něco vybrali na stránce Zoznam - výsledok vyhľadávania: "ubytovanie v prahe". No nic, to byl vtip.
trvalý odkaz |
komentáře (14)
27. 10. 2005 čtvrtek
Linky na víkend 55
Linky 19.00
Telegraficky. Stop. Pátek státní svátek. Stop. Linky čtvrtek. Stop.
- Smrt globální navigace
- Martin Snížek
- IE Brouci
- Jaroslav "Dero" Polakovič
- Kouzlo minimalizace
- Miloslav Lešetický
- CSS3 - zpět do budoucnosti
- Jan Dudek
- Google Base
- Milan Kryl
trvalý odkaz |
komentáře (5)
Jyxo indexuje slova do 40 znaků
SEO 7.00
Vyhledávač Jyxo indexuje slova do 40 znaků
, prozdadil v SEO konferenci Michal Illich. Více v diskuzi Google index back old date, která pokračuje mj. diskuzí na téma indexování unikátních slov.
trvalý odkaz |
komentáře (4)
24. 10. 2005 pondělí
Jak na použitelné a obchodně úspěšné stránky
Webdesign 6.30
Přiznám se bez mučení. Nikdy jsem neabsolvoval žádné školení na tvorbu webových stránek. A teď jsem byl na stará profesní kolena pozván do Prahy na úterní kurs tvorby použitelných a obchodně úspěšných stránek, který pořádá Marek Prokop.
Jsem spíš analytický typ. Mám rád logická pravidla a těch, které vstřebám, jsem schopný se držet. Jsem schopný vytvořit do značné míry použitelné stránky nebo poradit s jejich tvorbou. Zvládám velkou část SEO a další techniky pro vytvoření přístupného webu. Co ale není můj šálek čaje, tak to je svět obchodu. Přiznávám, že mi dělá problémy proniknout do amorfního světa obchodu. Do světa ovládaného pocity, vztahy a vrtkavými náladami. Je pravděpodobné, že o spojení webu a obchodu vím víc, než nejeden marketingový manažer, ale věřím, že se od živého lektora dozvím ještě víc.
Z vlastní zkušenosti vím, že při tvorbě firemních webových stránek není hlavní problém v grafickém návrhu, v napsání kódu nebo jiných technických aspektech. Největší problém je v lidech. Každá firma je jiná. Ne každá firma ví, co může na internetu dobrým webem získat a co naopak nepovedená webová (pouze) prezentace firmě ubírá. Setkal jsem se s firmami, kde byla stanovena rozumná webová strategie (často bez velkých zkušeností s komercí na webu). Setkal jsem se s firmami, ve kterých o webu rozhodovali lidé s různými pohledy na web a jejichž příkazy (ne)vykonávali ti, kteří by nejraději neměli s webem nic společného.
Pokud máte zájem, aby váš web byl (nejen) obchodně úspěšný, může být kurs tvorby použitelných a obchodně úspěšných stránek určen právě vám.
trvalý odkaz |
komentáře (3)
23. 10. 2005 neděle
Invex 2005
Pel-mel 12.16
V pondělí začíná v Brně 15. ročník mezinárodní výstavy informačních technologií Invex 2005 (24.-27. 10. 2005). Byl jsem na všech Invexech a nechci polemizovat na téma úpadek Invexu. Každý Invex byl totiž jiný. A na každém Invexu jsem byl jiný já.
Na Invex se chystám v pondělí. Líbí se mi, když přicházím mezi prvními návštěvníky a v poloprázdných halách můžu sledovat, jak někteří opozdilci dokončují své stánky. U pultů s literaturou se ještě netlačí davy, vystavovatelé jsou, snad pro rozcvičení, ochotní se bavit i s chlápkem v riflích. Dostanete se ke klávesnicím počítačů a na záda Vám nefuní dav teenagerů. Můžete si osáhnout vystavené mobily, zastavit se u vitrín bez rizika ušlapání davem sběračů tužek.
Digitex
Jestli se na letošním Invexu na něco těším, tak je to nový Digitex. Posledních pár měsíců jsem propadl digitální fotografii. Snažím se sebevzdělávat, abych se vymanil ze zajetí středových kompozicí ve stylu Máňa, hrad a náš nový vůz, nakloněných horizontů, přepálených obloh a tak vůbec.
Už dávno nejsem nadšený z každé kopírky a vystaveného monitoru. Nečekám, že spatřím převratné novinky, ani že se dozvím něco nového. V tom kouzlo Invexu nespočívá. Být na výstavišti v Brně ně totiž něco jiného než sedět u monitoru nebo si číst počítačový časopis. Tak uvidím, jaký bude ten letošní Invex.
Souvislosti
trvalý odkaz |
komentáře (14)
21. 10. 2005 pátek
Linky na víkend 54
Linky 19.00
19. 10. 2005 středa
LCD versus CRT
Pel-mel 18.00
Omlouvám se za možná mírně off-topic téma, ale nedá mi to. Jak se díváte na CRT a LCD monitory? Jaký monitor stojí na Vašem stole? Je něco, co při Vaší práci nahráva jedné nebo druhé technologii?
Už pár měsíců cítím snahu některých uživatelů, kterým poskytuji IT podporu, domoci se LCD monitoru. Možná jsem staromilec (a taky mám na stole profi ADI CRT monitor), ale myslím si, že za menší peníz vydaný za CRT monitor získám větší kvalitu. Přiznávám, že si nejsem jistý, jestli existuje nějaká částka, při které se výhody překlopí na stranu LCD.
Pravda LCD monitory jsou lehčí, mají menší spotřebu a nezanedbatelnou výhodou je jejich menší hloubka. Ale pořád zůstává spousta výhod na straně klasické CRT technologie (lepší podání barev, možnost přepínání rozlišení bez výrazného snížení kvality zobrazení apod.). A hlavně jsou výrazně levnější.
Jak byste mě přesvědčovali, kdybyste byli v pozici uživatele, který chce místo svého CRT monitoru získat nový LCD panel?
trvalý odkaz |
komentáře (86)
18. 10. 2005 úterý
To zlé nelidské SEO
SEO 17.30
Když se mluví o SEO (optimalizace pro vyhledávače), tak se říká:
Dobré SEO je dobré pro lidi.
Když dělám stránky, tak si musím vybrat: buď dělám stránky pro lidi, nebo dělám SEO.
Naposledy jsem podobné výroky četl u Dušana Janovského pod spotem Dlouhé menu narušuje SEO a u Marka Prokopa v Proč je PageRank důležitý pro uživatele.
Zastávám názor, že rozumně dělané SEO je dobré pro lidi. Protože SEO není oborem, ve kterém se jen hledají tajné finty jak obelstít vyhledávač. Žádné finty v SEO nehledejte. Dovolím si tvrdit, že pro drtivou většinu webů SEO vůbec není optimalizace pro vyhledávače. Ve většině případů totiž stačí ovládat gramatiku a sloh (psát stručně a k věci), mít jasno ve struktuře vlastního webu (a tomu přizpůsobit navigaci) a dodržovat webové standardy. Toto je totiž ten nejlepší způsob SEO a vše ostatní je jenom čirá alchymie.
Pozor ale! I když je optimalizace stránek pro vyhledávače ve většině případů jednoduchá neznamená, že SEO není složité. Zdánlivý protimluv předchozí věty se totiž vysvětlí při pohledu na web. Na web, kde jsou stránky plné překlepů, obecných a rozvláčných plků, které jsou doplněny zmatenou navigací a proloženy odkazy, které napadla vicezdemie. To vše zabalené do obludného, nevalidního a semánticky nesprávného kódu.
Když totiž píšete pro lidi (a tím vlastně děláte SEO), tak se nemusíte křečovitě snažit, aby všechny titulky webu měly přesně 4, 5, 6, 7… (nehodící se škrtněte) slov. Nebo aby byla navigace ne delší než dlouhá a hustota klíčových slov byla právě 15,57 %. A když k tomu přidáte pár dalších věcí, které pomáhají lidem (a, světe div se, taky pozici ve výsledcích vyhledávání), máte vyhráno.
Souvislosti
trvalý odkaz |
komentáře (18)
Deset největších chyb blogů
Weblogy 17.00
Jakob Nielsen se v článku Weblog Usability: The Top Ten Design Mistakes zaměřil na chyby návrhu weblogů. Pokud Vám bude stačit stručný český překlad od Milana Kryla, podívejte se na 10 nejčastějších chyb v návrhu blogu.
A just to nebudu dělat!
U podobných desater čekám, kdy se ozvou trucovití odmítači dobrých rad (a že se ozvou vždycky). Většinou se jedná o odmítavé reakce, které radu zavrhnou s poukazem, že skutečnost je jiná (a rada tedy neplatí), nebo že by dodržení rady (pravidla) zabilo samotnou podstatu věci. Lidi, to chce klid. Nikdo přece nikoho nenutí se dobrými radami řídit.
trvalý odkaz |
komentáře (7)
16. 10. 2005 neděle
FeedDemon 1.6 RC1
RSS 10.00
FeedDemon je velmi povedená RSS desktopová čtečka pro Windows (k mání za nějakých 30 USD). Její autor Nick Bradbury vydal FeedDemon 1.6 RC1, který přináší řadu vylepšení.
FeedDemon - inspirace pro autory
FeedDemon je špičková RSS čtečka. A jako taková může inspirovat autory ostatních RSS čteček. V nové verzi mě zaujaly především funkce, které si kladou za cíl zlepšit práci se zdroji tím, že sníží zaplevelení čtečky neaktuálními zdroji.
- Feed Reports
- Statistika RSS zdrojů ve čtečce, která zobrazuje nejnavštěvovanější zdroje, nejméně navštěvované zdroje a tzv. dinosaury (zdroje, které nebyly jeho autory dlouho aktualizovány). Neaktualizované dinosaury je možné vymazat.
- Automatic Unsubscribe
- Automatické odhlášení navazuje na předchozí funkcionalitu. U každého zdroje je možné povolit a následně nastavit po kolika dnech bez aktualizace (tj. nových zpráv) je zdroj automaticky vymazán ze čtečky.
trvalý odkaz |
komentáře (7)
15. 10. 2005 sobota
Dvě slova česky stačí
Internet 9.00
Navrcholu.cz předevčírem vydalo zprávu, ze které vyplývá, že uživatelé na webové stránky z vyhledávačů přichází nejčastěji po zadání dvouslovných dotazů (via Češi vyhledávají dvěma slovy). Ze zprávy vyplývá, že uživatelé na českém internetu při vyhledávání používají nejčastěji dvě slova
(38 %) - to ale nemusí být úplně pravda, protože není známo, jaká je míra prokliku (s některými výsledky nemusí být uživatel spokojen a nekliká na výsledky hledání vůbec). Zajímavé je jedenatřicetiprocentní zastoupení jednoslovných vyhledávacích výrazů. Snad ještě zajímavější je srovnání tuzemska se zahraničím:
Srovnání počtu slov vyhledávacích výrazů
Vyhledávání v češtině dominují nejvýše dvouslovné výrazy, které tvoří téměř 70 % vyhledávacích dotazů. Naproti tomu ve světě převládají dvou až čtyřslovné výrazy.
Těžko soudit, co je příčinou tohoto jevu. Svou roli možná hraje struktura jazyka. Větší vliv ale bude asi mít malé množství česky psaných stránek ve srovnání se stránkami psanými v jiných jazycích. K vyhledání požadované informace pak bude potřeba položit přesnější dotaz. Těžko říct, jestli svou roli hraje menší zkušenost domácích uživatelů, jak tvrdí Tomáš Krause. Možná se snáze hledá jehla v menší kupce sena. Nebo Vás snad napadají další příčiny?
trvalý odkaz |
komentáře (8)
14. 10. 2005 pátek
Linky na víkend 53
Linky 19.00
13. 10. 2005 čtvrtek
Google Reader
RSS 17.30
Google Reader je docela pěkná RSS čtečka. Beta verze je přístupná všem, kteří mají u Google účet.
Po přihlášení vidíte takovou tu RSS čtečkovou klasiku. Vlevo seznam zdrojů s odkazy pro listování v seznamu a přesun položek. Po klepnutí na odkaz vpravo se levý seznam změní a obsahuje seznam jednotlivých spotů. Obsah (resp. description) se zobrazuje vpravo.
Zajímavě řešeno je přidávání nových zdrojů. V horní části stránky je pole pro vyhledávání. Zadáte výraz a Google vrátí seznam výsledků podobný výsledkům hledání na Google. U jednotlivých položek je navíc adresa RSS zdroje daného webu a pole pro zadání jména RSS zdroje a tlačítko Subscribe (problém je ale používat české znaky). Můžete také importovat OPML soubor.
Jednotlivým položkám je možné přidělovat labely (štítky), označovat je jako oblíbené. Přímo z Readeru je možné odesílat informace e-mailem z Gmailu nebo o nich blogovat (pokud máte účet na Blogger.com). Nesmíte ale mít zapnuté blokování vyskakovacích oken.
Google Reader by měl fungovat ve všech moderních prohlížečích (IE6, FF1.0+, Safari 1.3+, Netscape 7.2+ a Mozilla 1.7+).
Souvislosti
trvalý odkaz |
komentáře (7)
Redesign Jyxo
Internet 7.30
Nejlepší domácí vyhledávač Jyxo redesignoval. Včera to ve spotu Jyxo web 2.0 napsal Michal Illich.
Podle mého názoru je po redesignu vzhled Jyxa lepší. Stránky s výsledky vyhledávání je mnohem přehlednější. Výsledky jsou nyní vlevo a na stránkách je možné konečně listovat. Ze záhlaví výsledků zmizely nadbytečné informace.
Přesto si neodpustím dvě připomínky:
- Velikost písma ve výsledcích vyhledávání - titulky jsou podle všeho stejně velké jako text výpisu ze stránky. Lepší by snad bylo zvětšit písmo titulku nebo/a zmenšit písmo výpisu.
- Tučný text v textovém poli pro zadání dotazu bych nastavil na normální. Tohle je ale jen taková prkotina.
trvalý odkaz |
komentáře (11)
12. 10. 2005 středa
Povědomí o RSS je nízké
RSS 17.30
Firma Ipsos Insight ve spolupráci s Yahoo! provedla v srpnu 2005 výzkum mezi 4038 americkými uživateli internetu staršími 18 let na téma RSS. Výsledky nejsou pro evangelizátory RSS nijak povzbudivé. Via Study: RSS Still Not Widely Adopted
Čtyřprocentní
Pouhá 4 % uživatelů vědomě používá RSS a 12 % si RSS jako takového všimlo. Dalších 27 % uživatelů RSS používá aniž o tom ví (využívají služby jako My Yahoo! apod.). Přitom uživatelé dávají přednost používání RSS skrze svůj webový prohlížeč.
Mladí vzdělaní muži
Když se autoři zaměřily na ona čtyři procenta znalých uživatelů RSS zjistili, že 71 % z nich jsou muži, polovina spadá do věkové kategorie 18-34 let a mají minimálně vysokoškolské vzdělání. Dalo by se říct, že RSS je pro technoidy.
Řekni mi co čteš (a jak)
RSS znalí uživatelé nejčastěji RSS využívají pro čtení zpráv ze světa a z domova (52 %), pro zábavu (34 %), zjišťují novinky ze světa vědy a techniky (32 %) a zajímají se o počasí a místní zprávy (31 %).
Známé oranžové tlačítko XML použila nebo zná jeho význam pouhá 4 % dotazovaných (ze znalých uživatelů jen 38 %). Po kliknutí na oranžové tlačítko XML 27 % uživatelů zkopírovalo adresu a vložilo ji do své RSS čtečky a 26 % zvolilo jiný způsob, jak dostat adresu RSS zdroje do čtečky. Více než polovina se zachovala jinak (třeba utekli ze zobrazené stránky).
Z pohledu tvůrců webů je zajímavé, jakým způsobem znalí uživatelé (ta čtyři procenta, která RSS používají vědomě) přidávají RSS do svých čteček. Polovina si ráda vybírá RSS ze seznamu v daném nástroji (seznam zdrojů v on-line čtečkách, OPML ve čtečkách apod.). Celých 37 % hledá odkazy na RSS na webových stránkách. Třicet pět procent uživatelů kliká na oranžové RSS tlačítko.
Máme rádi RSS
Co se týká hodnocení RSS tak kladně technologii RSS hodnotí 69 % dotazovaných. Jen 24 % vyjádřilo názor, že je použití RSS jednoduché a výhodné. Právo volnosti výběru zdroje uvádí 18 % dotázaných.
Pokud si chcete zprávu přečíst v originále, podívejte se na PDF soubor RSS - Crossing into the Mainstream (505 kB). Najdete v něm podrobné výsledky vč. grafů a popisu metodiky nebo informace o využívání podcastingu.
RSS pro blbé
Když se tak dívám na zveřejněnou studii, musím říct, že mě výsledky příliš nepřekvapují. Pořád platí těžko užít RSS. Pro běžného uživatele je RSS, XML, Atom a spol. stále spíš tajemným zaklínadlem. Uživatelé nejsou k používání RSS nijak motivováni a RSS asi ani nepotřebují. Vystačí si jinak, i když za cenu vyššího úsilí. A i kdyby byli uživatelé motivováni, tak jim výrobci SW situaci nijak neulehčují (nemyslím teď výrobce čteček). Dokud nebudou prohlížeče a e-mailoví klienti (především od Microsoftu, tak to prostě je) snadno pracovat s RSS, nic se nezmění.
trvalý odkaz |
komentáře (6)
EasyBlog skončil
Weblogy 15.15
Věnujme minutu ticha skvělému off-line blogovacímu systému EasyBlog (via Pooh). Libor Krayzel (eLKa) oznámil ukončení vývoje systému EasyBlog.
trvalý odkaz |
komentáře (2)
8. 10. 2005 sobota
Nielsen: 10 chyb webdesignu 2005
Webdesign 9.00
Odkaz na článek Jakoba Nielsena Top Ten Web Design Mistakes of 2005 jsem sušil od pondělka. A sušil jsem ho tak dlouho, až jsem ho úplně přesušil. Respektive jiní nesušili a psali. Abych nelitoval, že jsem zaváhal, tak přidám aspoň pár odkazů:
- Nielsen: Top ten chýb webdizajnu v roku 2005
- Ľuboš Kmeťko
- Stručný překlad a shrnutí Nielsena.
- 10 největších chyb webdesignu za rok 2005
- Petr Václavek
- Rozsáhlejší shrnutí.
- Opravdu 10 největších chyb webdesignu?
- Jan Brašna
- Jan polemizuje na téma: je těch deset největších chyb webdesignu opravdu těch deset největších?
- Nielsenových desať najväčších chýb webdesignu v roku 2005
- Robert Madaj přidává svůj pohled na deset chyb webdesignu podle Nielsena.
Určitě nebudu sám, kterému se zdá, že se každý rok ty chyby pořád opakují. Je to proto, že jsou webdesignéři tak špatní? Nebo je snad malá osvěta? Nebo to, nedej bože, návštěvníci takto chtějí? Možná jenom lidé jdou nejsnazší cestou. Abych vysvětlil pojem nejsnažší cesta - myslím tím první nalezený použitelný způsob práce, který v konečném důsledku není nejlepší.
Na závěr bych rád, aby nechyběla explicitní pointa. Mé odpovědi na řečnické otázky z předchozího odstavce jsou:
- Někteří, nevím, někteří, asi ano - pokud jsem v normální náladě.
- Ano, ne, ne, ano - když mám rezolutní náladu.
- A není to jedno (po láhvi dobrého Merlotu)?
trvalý odkaz |
komentáře (3)
7. 10. 2005 pátek
Linky na víkend L
Linky 19.00
Atomz patří WebSideStory
Internet 16.30
Firma WebSideStory koupila v květnu 2005 společnost Avivo Corporation, která provozuje vyhledávací službu Atomz (viz tisková zpráva).
A proč o tom píšu až teď? Dnes mi totiž přišly pravidelné týdenní reporty z vyhledávače Atomz, které měly poprvé jako odesílatele uvedený text WebSideStory Customer Support místo původního Atomz Customer Support. Čas od času propadám depresivním náladám a říkám si, že dobrá změna, žádná změna.
Chce se mi věřit, že Atomz zůstane nadále zdarma, a že si udrží vysokou kvalitu svých služeb.
Souvislosti
trvalý odkaz |
komentář (1)
6. 10. 2005 čtvrtek
Dobré adresy jsou dobré
SEO 17.30
Jednou z možností, jak vylepšit pozici ve výsledcích vyhledávání je používat dobré adresy. Klíčová slova v doméně, v cestě a jméně souboru někdy dělají zázraky. Není to ale jediná, a už vůbec ne hlavní, metoda úspěchu. A ještě jedna poznámka na závěr úvodu. Článek je určen hlavně pro méně pokročilé tvůrce webů. I když kdo ví. Realita naznačuje spíš opak.
Určitě znáte adresy typu www.example.com/zbz/ldnclx.htm. Tohle je případ nic neříkající adresy. Možná by stálo za to použít třeba něco takového: www.example.com/lednicky/calex.htm. Proč tedy používat hezké adresy?
- Vylepšují pozici ve vyhledávačích (více třeba u Seznamu, méně u Google). Znovu ale říkám: je to jen jeden z faktorů, který vylepšuje pozice.
- Zlepšují použitelnost. Vezměte si třeba takový seznam navštívených stránek, který některé prohlížeče rozbalí při psaní adresy. Co je lepší:
http://www.converter.cz/nobel_fyz_za.htm nebo http://www.converter.cz/fyzici/einstein.htm? Samozřejmě bych mohl napsat příklad daleko horší adresy, ale co bych neudělal pro dva zpětné odkazy.
- Diktování po telefonu nebo použití adresy v tisku (vynechám argument, že pěkné adresy usnadňují psaní celé adresy po paměti, to asi dělá málokdo - pokud ano, přihlaste se).
- Zjednodušená správa webu. To je silný argument pokud tvoříte statické stránky nebo když procházíte statistiky webu.
- Text adresy je často použitý ve zpětných odkazech (místo textu odkazu je uvedena hodnota z href nebo z adresního řádku).
Než se ale pustíte do předělávání webu mějte na paměti následující pravidla:
- Používejte dobře (logicky) vytvořenou adresu. Myslete na budoucí rozvoj webu. Myslete na strukturu informací, které publikujete.
- Pozor na velkou délku adresy. Tzn. rozumně používat počet úrovní zanoření a délku názvů.
- Je potřeba možnou vyřešit kolizi názvů (hlavně u zpravodajských webů apod.).
- Pozor na odmazávače adres, ke kterým taky patřím. To jsou ti, co občas navigují po webu tak, že odmazávají od konce v adresním řádku. Hrozí nebezpečí stránek 404 na neexistujícím indexu.
Kritici SEO teď namítnou, že manipulace s výsledky vyhledávání pomocí pěkných adres vynesou na čelní pozice přeoptimalizované stránky. Když pominu heslo, za kterým stojím, že obsah je králem, tak musím znovu zopakovat, že dobrá adresa je z pohledu vyhledávače jenom jedno hodnotící kritérium. A to ještě ne to nejsilnější. A taky si dovolím tvrdit, že schopný autor má kvalitní obsah. A schopnější má ještě navíc i lepší URL. Je to prostě další konkurenční výhoda.
A na závěr snad jenom doplním, že uživatelé nejsou stejní a že nic není dogma. A taky že vždy neplatí, že pěkné adresy jsou vždy lepší. Jsou prostě lepší skoro vždy.
trvalý odkaz |
komentáře (15)
3. 10. 2005 pondělí
Maxthon 1.5
Internet 7.00
Po dvou měsících je tady další nová verze prohlížeče Maxthon (via Živě).
Maxthon 1.5 mj. obsahuje:
- Vlastní chybové stránky 404.
- Nastavení prohlížeče Maxthon jako výchozího má vliv na odkazy v MSN Messengeru, Windows Update atd.
- Opravy několika chyb.
Souvislost
trvalý odkaz |
komentáře (5)
1. 10. 2005 sobota
32 a ne víc
SEO 9.00
Tak mě napadlo, kolik slov vlastně bere vyhledávač Google v potaz v položeném dotazu? Jednoduchým testem jsem zjistil, že je to 32 slov. Při zadání velmi dlouhého dotazu samotný Google vypíše, že předmět hledání může mít maximálně 32 slov.
Kdo by ale tolik slov zadával, přátelé? Zdá se, že pořád platí 2-3-4-1-5-6-7 nebo 2-3-1-4-5-6-7.
Souvislosti
trvalý odkaz |
komentáře (4)
Další…
Archiv starších článků.
RSS