První spot Výskyt tagů zaznamenal solidní ohlas. Co se týká metodiky, tak jsem použil málý vzorek: svůj web conVERTER a aktuální obsah cache mého počítače. V tomto pokračování bych nabídl objektivnější obrázek:

• 22 uživatelů různé úrovně a různých zájmů (obsah části cache prohlížeče IE)
• 1100 souborů (celková velikost 15 445 kB))
• 208 443 tagů
• Obsah cache z 21. 11. 2003

V tabulce zobrazená první patnáctka v podstatě potvrzuje stesky kritiků některých současných (a minulých i budoucích) praktik webdesignerů:

• používání tabulek pro rozvržení dokumentu
• nadměrné používání obrázků
• značka br pro vytváření seznamů, menu a odstavců
• používání zakázaných/nedoporučených značek pro formátování – např. font a b
• výskyt neexistujících nebo chybně zapsaných značek (v tabulce v položce nespec.).

Dave Shea (mezzoblue) vydal dva po sobě jdoucí spoty o tom, jak nejlépe vytvářet CSS soubory:

• CSS Best Practices
• CSS Crib Sheet?

Z obou spotů, které odráží především Davovy praktické zkušenosti, bych zdůraznil hlavně tyto body:

• Nejprve validujte a potom hledejte chyby.
• Testujte nejprve na nejpokročilejším prohlížeči, teprve pak na ostatních.
• Ověřte, co udělá změna velikosti písma v prohlížeči.
• Jména přidělujte podle funkce ne podle vzhledu.
• Uvádějte jednotky u nenulových hodnot.
• Udržujte v CSS souboru pořádek.

Napadlo Vás někdy, jaký je výskyt jednotlivých značek (tagů) na webových stránkách? Když někoho učím HTML, tak na úvod povzbuzuji nováčka, že pro začátek vystačí s konstrukcemi do počtu prstů na rukou. Které to ale jsou?

Není nad to vše pěkně spočítat. Takto vypadá první desítka značek na mém webu conVERTER:

1. a – 27,6 %
2. td – 16,6 %
3. div – 12,6 %
4. tr – 5,5 %
5. meta – 4,4 %
6. br – 3,8 %
7. !– – 3,6 %
8. h2 – 2,6 %
9. em – 2,2 %
10. li – 2,1 %

Zajímavé možná bude zjištění, jak jsou na tom ostatní – přece jenom nejsem reprzentativní vzorek. Pro následující žebříček posloužil obsah cache mého počítače:

1. a – 16,8 %
2. td – 14,5 %
3. br – 12,8 %
4. img – 8,2 %
5. tr – 7,2 %
6. font – 4,1 %
7. option – 4,0 %
8. p – 3,8 %
9. div – 3,1 %
10. table – 3,0 %
11. b – 2,7 %
12. input – 2,5 %
13. span – 1,9 %
14. !– – 1,7 %
15. li – 1,5 %

Pokud výsledky z cache zredukuji na rodiny značek (např. tabulka obsahuje několik určitých značek), dostanu tento žebříček:

1. table – 24,8 %
2. a – 16,8 %
3. br – 15,5 %
4. img – 8,5 %
5. form – 7,7 %
6. font – 4,1 %
7. p – 3,8 %
8. div – 3,1 %
9. span – 1,9 %
10. ul/ol – 1,8 %

Za pozornost stojí snad až příliš vysoký výskyt tabulek a značky font. Mě osobně překvapilo vítězství br nad p.

O tom, že je použitelnost důležitá, bylo napsáno mnoho. Jak dobré použitelnosti dosáhnout je také pro mnoho webdesignérů stará vesta. A jako (skoro) všecho lze také použitelnost měřit. Pokud chcete znát jednu z metod, jak provádět benchmarking použitelnosti, přečtěte si článek The art of usability benchmarking – Scott Berkun (via Digital Web Magazine).