Právě se stalo…
Představte si excelovskou tabulku, která má kolem stovky řádků a něco přes 30 sloupců. Buňky většinou obsahují čísla v řádech jednotek až stovek miliónů. Manažerský požadavek zní: chci to vytisknout na jeden list A4, ale ne abych to musel číst lupou!
Zručná asistentka to při tomto rozsahu ještě jakž takž splní. Ale další manažer si právě usmyslel přidat tam ještě pár dalších řádků a požadavek ještě víc zdůraznil. Prostě některé věci nevysvětlíš.
Delší dobu se zájmem sleduji seriál Hříchy pro šíleného korektora, který pro Interval.cz píše Dalibor Behún. Díl Hříchy pro šíleného korektora – člověk versus psaní číslovek bych použil jako odrazový můstek pro tento spot.
Na internetu poměrně snadno můžete najít správný způsob zápisu času tak, jak je daný pravidly českého pravopisu:
Poučky uvádí příklady právě tak, jak uvádím výše já. Je zajímavé, že jsem zatím nenarazil na syntézu těchto pravidel. Jak tedy zapsat čas v hodinách, minutách a sekundách? Z výše uvedených pravidel mi vychází tento zápis:
5.45:25
Nějak mi to připadá hodně kostrbaté. Ale asi je uvedený zápis pro čas 5 hodin, 45 minut a 25 sekund správný. Prostě to bude nezvyk. Co si o tom myslíte? Je mnou uvedený zápis korektní?
A ještě jedna poznámka na závěr. Časové intervaly (např. ve sportu) se zapisují z využitím dvojteček (5:45:25).
Používám prohlížeč Maxthon (dříve MyIE2). Nová verze 1.2 přináší mj. podporu RSS.
Pokud je na stránce odkaz na RSS kanál, Maxthon zobrazí na stavovém řádku ikonu RSS kanálu. Ikona podle mě není zvolená příliš šťastně (je to takový zelenomodrý kroužek, asi Země, doplněný 3 žlutými tečkami). Klasický oranžový obdélník by byl asi lepší. Po kliknutí na ikonu Maxthon zobrazí plovoucí menu se seznamem RSS kanálů. Objeví se dialog pro upřesnění informací o zvoleném RSS kanále.
RSS kanály se zobrazují v levé boční liště, dostupné přes menu Zobrazit > Boční lišty > RSS Feed.
Nevím, jestli je to problém mého počítače, ale když jsem chvilku testoval novou funkčnost, Maxthon vytuhl zrovna při psaní tohoto spotu. Pokud je to chyba, která bude zaznamenaná na více strojích věřím, že ji tvůrci rychle opraví.
Je to takovy zvlastni pocit. Sedim v Bruselu v hotelu Bedford a snazim se neco vyzdimat z prohlizece. No z prohlizece. Ani nevim co je zac. Bude to asi nejaky customizovany klon Internet Exploreru. A z pocitace? Je to vlastne jenom internetovy kiosek. Takze na pokoji pripraveny spot zustane na USB palci a tim padem asi i v propadlisti dejin. Protoze psat o tom, ze sedim (dnes) na pokoji v hotelu na Rue de Midi asi nebude v sobotu dvakrat aktualni. Takze podle vseho s blogovanim pockam do sobotniho navratu do rodne vlasti.
Každá událost propíraná v masmédiích vyžaduje zkratku. Ne každé zjednodušení je správné. Někdy stačí vynechat jedno slovo a výsledkem je nepravda. Při některých zprávách se mi ježí vlasy.
Často opakovaným omylem je výrok, že Charles Lindbergh jako první přeletěl Atlantický oceán. Není to pravda. Charles Lindbergh jako první přeletěl Atlantický oceán, když v roce 1927 startoval z New Yorku a po více než 33 hodinách přistál v některém z hlavních měst kontinentální Evropy. Konkrétně v Paříži. V tomto byl první.
Atlantik ale poprvé přeletěli už před ním. Třeba v roce 1919 John Alcock a Arthur Brown přeletěli Atlantik z Newfounlandu do Irska. Myslím, že byli první, komu se to povedlo.
S napětím sleduji, jestli Steve Fossett přeletí bez mezipřistání a tankování Zemi. Dnes ve zpravodajství ČT jsem viděl reportáž, ze které vyplynulo, že bude první, komu se to podaří. Zase ne úplně správně.
Jen pro pořádek uvedu, že v roce 1986 Richard Rutan a Jeana Yeagerová obletěli svět bez mezipřistání a bez tankování za letu za devět dní, tři minuty a 44 sekund.
Fosset bude, pokud se mu to podaří, první pilot, který tento oblet uskuteční sám. A k tomu mu budu držet palce.
GeoURL je služba, která na základě metadat v hlavičce webové stránky se zeměpisnou polohu zobrazí seznam webů, které se nachází poblíž udaného místa.
Odkaz na weby geograficky blízké mému bydlišti najdete pod navigací i na tomto blogu. GeoURL vypadalo, že jde do kytek.
Dneska jsem se dočetl na Forevergeek, že je služba opět v provozu ve verzi 2.0 beta. Právě teď se na web nemůžu dostat, takže se žádná recenze nekoná. Takže snad příště. Škoda.
Po dlouhých měsících jsem vydal další setinkovou verzi aplikace conVERTER. Proto stahujte upgrade conVERTER 1.42. Pokud nevíte, co je conVERTER tak vězte, že je to především program pro převod fyzikálních jednotek. V nové verzi jsem opravil chybu převodu na římská čísla, kdy conVERTER ve starších verzích špatně převáděl čísla 999 a 99.
Ve 4. letošním čísle časopisu Computer vyšla ve sloupku 0 Kč vč. DPH krátká upoutávka na conVERTER 1.41. Petr Čížek ohodnotil conVERTER maximálním počtem 5 hvězdiček.
Další novinky už jen stručně:
PDA je taková ta placka s dotykovým displejem, tužtičnou netužtičkou a pár tlačítky. K dispozici máte většinou kalendář, poznámky, emailového klienta, ořezaný Word a Excel a pár dalších „užitečností“. Prodeje PDA ale (prý) stagnují. Někteří výrobci končí s jejich výrobou (viz třeba oznámení Sony).
Sám jedno takové PDA mám. A mám ho někde v tašce. Posledních pár měsíců ten Compaq iPAQ vlastně jenom přenáším sem tam. Snad proto, že dělá vedle sebe volný prostor, do kterého můžu dát něco užitečného. Na nic jiného mi právě teď není.
Podle všeho je koncept PDA válcován současnými mobily. Kdo by si pořizoval další drahé zařízení, když skoro všechno má ve svém mobilu. Pravda displej je znatelně menší. Ovládání je méně intuitivní, ale dá se s tím telefonovat a je to menší. Nevím jak ostatní PDA, ale můj iPAQ nemá záložní baterii. Takže po vybití můžete začít znovu instalovat a zapisovat. A jak jsem se onehdy přesvědčil, tak se PDA vybije i když je „vypnuté“. A netrvá to ani tak dlouho.
Je pravda, že velkou brzdou používání mého iPAQ je to, že nemá „mobil“ nebo WiFi. Nedá se s ním telefonovat, nedá se brouzdat po internetu a stahovat poštu, nedá se blogovat. I když chodit s prkýnkem u pasu taky není zrovna dvakrát velký odvaz.
Docela by mě zajímalo, jaké zkušenosti máte z PDA vy? Používáte je společně s mobilem nebo jste zvolili jedno zařízení? Vymřou PDA úplně nebo budou živořit na okraji zájmu nakupujících?
Internet and American Life Project říká, že 27% dospělých čte blogy, zatímco 7% dospělých si je píše.
Je vůbec možné přepsat kompletní obsah tak rozsáhlého webu, jakým stránky úřadu nebo kraje jistě jsou, do podoby, která by splňovala podmínky přístupného webu?
Určitě to není nový objev. A určitě to není žhavá aktualita. Podle všeho Microsoft Access 97 při komprimaci databáze uřeže dlouhý název souboru do formátu 8.3. Aspoň to se mi právě teď přihodilo po volbě Nástroje > Správa databáze > Zkomprimovat databázi nad souberem E2000-20050225.mdb, který byl bez mého vědomí přejmenován na E2000-20.mdb. Takže pozor na to.
A když už se tak dívám na titulek formuláře, ve kterém zobrazuji cestu k souboru, tak tam vidím pro změnu E2000-21.MDB. A pak se divím, co že to má uživatel otevřené za soubor, když si nechám po telefonu diktovat k němu cestu.
Ale koneckonců to není nic divného. Stačí si uvědomit, kdy přisly na trh Windows 98 a kdy Access 97.