Posted on by Jirka Bureš

Odkaz na RSS

Na RSS/RDF odkážete tagem link vloženým do kódu stránky. Link vyznačuje propojení (vztah) k jinému dokumentu. Link není vykreslován prohlížečem do obsahu stránky, ale může být interpretován jinak. Umísťuje se výhradně v hlavičce (tj. uvnitř elementu head). Použití tohoto druhu odkazu je užitečné uživatelům, kteří používají moderní prohlížeče.

Následující zápis umožní některým prohlížečům nalézt na vaší stránce RSS kanál. A pak se třeba v Opeře v adresním řádku objeví modrá ikonka RSS nebo Firefox ve stavovém řádku zobrazí oranžovou ikonu.

rel
způsob, jak s cílem odkazu naložit.
alternate
označuje náhradní verzi dokumentu, ve kterém je odkaz použit.
type
druh obsahu (použité slovo foo je jen vycpávka, co tam napsat viz dále).
title
atribut obsahuje popisek, který může použít user agent.
href
uri k propojenému dokumentu.

Problém je právě s oním foo v atributu type. Nejčastěji se používá application/rss+xml a text/xml.

text/xml vs. application/rss+xml

  • application/rss+xml – norma nezná (viz také Application Media-Types).
  • text/xml – je sice standardizovaná, ale tuto konstrukci ve spojení s RSS (mnohé) prohlížeče ignorují.

Standardizační organizace prostě na RSS kašlou.

Dříve bylo jedinou cestou používat text/xml (YACS provides RSS newsfeeds as text/xml, and this is a deliberate choice). Bylo (a možná i je) to podle standardu (nebyla jiná varianta) a aplikace nepodporovaly vlastně nic. Situace se mění a zdá se, že většina SW podporuje právě nestandardizovanou hodnotu atributu type application/rss+xml.

Atom

Pro Atom uvádí Atom Feed Autodiscovery (PRE-DRAFT) uvádí tento zápis:

Co na to prohlížeče

Na testovací stránce najdete v hlavičce odkaz na čtyři RSS/RDF soubory (odkazy jsou očíslovány 1-4). Způsob odkazování je zřejmý z kódu i textu stránky. Pokud Váš prohlížeč podporuje RSS odkazované skrze link, uvidíte po zobrazení stránky ikonu oznamující přítomnost RSS na stránce.

Já jsem otestoval čtyři prohlížeče a se dvěma mi pomohl Petr Staníček:

Maxthon
Zobrazí čtyři linky zadané všemi způsoby.
Firefox 1.0.4
Poradí si s odkazy č. 2 (application/rss+xml) a 4 (application/atom+xml). Prosím, ověřte to. Právě mi totiž Firefox začal stávkovat.
Opera 8
Vybere si odkazy č. 2 (application/rss+xml) a 4 (application/atom+xml).
Internet Explorer 6
Tahle (dnes už) vykopávka samozřejmě (bohužel) RSS nepodporuje.
Safari (Apple)
Safari sáhne přímo po odkazu číslo 4: application/atom+xml.
Firefox (Apple)
Nabídne 2 a 4.

Protože i další user agenty link ve spojení s RSS mohou podporovat, otestujete i Vy podporu RSS na testovací stránce.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

Oranžová: XML nebo RSS

Anne van Kesteren se ve spotu Say no to XML buttons zamýšlí nad tím, jestli pro odkazování na RSS/Atom kanály používat odkaz s textem XML, RSS nebo Atom (když pominu fakt, že oranžové tlačítko působí na některé jako červený hadr na býka).

Ne každý uživatel totiž ví, co jednotlivé pojmy znamenají. A málokdo ví, jak s RSS a spol. nakládat. Nejnovější čtečky sice syndikaci podporují (nabídnou ikonu pro vložení RSS/Atom do prohlížeče), ale ne všichni autoři přidávají link do hlavičky (X)HTML dokumentu. Pokud vím, tak si prohlížeče neumí poradit s odkazy na RSS/Atom v body. Odkazované dokumenty prohlížeče pro tento účel neanalyzují (proč taky?).

Posted on by Jirka Bureš

Antispam nebo anticomment

Když je vše v pořádku, tak je něco v nepořádku. Jenom o tom nevíte. Už dřív jsem měl takový divný pocit. A ten se mi začíná potvrzovat. Systém proti komentářovému spamu, který jsem v tichosti nasadil začátkem února 2005, podle všeho odmítá některé komentáře (nebo některým všechny, nebo některým některé, nebo všem některé).

Když komentářový antispam požírá komentáře, je to taková nepříjemná patálie. Po nasazení antispamu na stařičký publikační systém b2 se všechno zdálo v pohodě. Automaticky vkládaný spam zmizel jako mávnutím kouzelného proutku. Přesto ve mě občas zahlodalo podezření, že sovy nejsou tím, čím se zdají být (kdo ví, odkud je tento citát, získá 10 bodů). Mé podezření se potvrdilo. Od soboty mi přišly už 2 e-maily na téma zruš si ochranu proti spamu.

Abych rozmotal celé klubko, přidám pár informací o antispamové technice, kterou používám:

  • Ve formuláři pro zadávání komentáře mám skryté pole, do kterého vkládám hashovanou hodnotu proměnné $REMOTE_ADDR – hodnota pole se předává skriptu pro zpracování formuláře.
  • Skript pro zpracování formuláře znovu zjišťuje hodnotu proměnné $REMOTE_ADDR a opět ji hashuje.
  • Následně skript pro zpracování formuláře porovná předanou a nově hashovanou hodnotu. Pokud nejsou stejné, vypíše hlášení Your comment has been filtered as a SPAM!

Vycházel jsem z toho, že spamovací robot přistupuje do skriptu, který zpracovává komentáře, přímo bez toho, aby otvíral stránku s komentářovým formulářem. A opravdu. Spam ustal a já byl rád, že nemusím denně mazat stovky řádků v databázi. Ale jak se zdá, tak ustaly i komentáře některých čtenářů (u některých mě to hodně mrzí). Omlouvám se.

Pomůžete mi odhalit v čem je zakopaný hafák? Proč některým z Vás nejde zapsat komentář? Jakým způsobem píšete komentáře? Je něco shnilého na mém antispamovém řešení? Chtělo by se mi napsat, abyste své poznatky zapsali do komentářů, ale to asi některým z Vás nepůjde (následuje další má omluva) – přesto to zkuste. Použijte tedy prosím kontaktní formulář. Můžete také psát na e-mail bures@centrum.cz.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

Dokovací formuláře komentářů

Derek Featherstone na svém blogu Box of chocolates nabídl zajímavý způsob práce s komentáři. Formulář komentářů javascriptem dokuje vedle textu spotu (viz Dockable Comments: Intelligent DOM Scripting).

Pokud si pod výše uvedeným popisem nedokážete představit nic konkrétního, tak to funguje asi takto. Ve formuláři komentářů (ty bývají většinou dole pod textem spotu) je odkaz pro zaparkování (zadokování) formuláře. Po klepnutí na tento odkaz se formulář přesune vedle textu, který komentujete. Nemusíte rolovat nahoru a dolů, abyste si znovu přečetli, co vlastně komentujete. Formulář je možné samozřejmě vrátit na jeho původní místo, klepnutím na odkaz pro zrušení dokování.

Posted on by Jirka Bureš

AdSense v RSS

AdSense proniklo do RSS. Dneska jsem zjistil nemilou skutečnost, že první RSS kanál z mé RSS čtečce zobrazuje reklamy vložené Googlem (konkrétně RSS kanál Search Engine Roundtable). Zase pár zbytečně stahovaných bajtů. Zase otravný obsah, který mě nezajímá.

RSS uspělo právě díky své jednoduchosti a nebojím se to říct i určité čistotě. Čistotě oproštěné od nechtěného balastu. Já vím, pokrok. A ten nezastavím. Beta verze AdSense for Feeds (zatím není přeloženo do češtiny) je holt tady.

Teď budete moci své RSS kanály zpeněžit. Pokud ovšem máte účet na AdSense a aspoň 100 lidí, kteří odebírají vaše RSS. Google dále doporučuje vkládat pouze jednu reklamu na konec plného textu syndikovaného spotu. A pak už stačí naklikat správné nastavení v účtu AdSense a vygenerovaný kód pro AdSense for Feeds vložit do vašeho publikačního systému. Do 24 hodin byste pak mohli oblažovat předplatitele vašeho RSS kanálu kontextovou reklamou. Nedělejte to prosím.

Souvislosti

Posted on by Jirka Bureš

AAA retrospektiva

Když jsem v pátek přidával do našeho domácího PC 512 MB RAM, přepadl mě náhlý nával nostalgie. Dovolte mi krátkou exkurzi do mých počítačových začátků.

Atari 800 XL – píky, pouky

Tak tímhle osmibitovým počítačem se 64 kB RAM to všechno někdy kolem roku 1990 začalo. Tedy ne úplně. Snad v roce 1987 jsem se poprvé posadil před vařič vajec IQ151 a napsal pro něj první program na výpočet kořenů kvadratické rovnice. Představte si dobu, kdy u nás osmijehličková tiskárna stála několik měsíčních platů. Kdy literatura k tomuto počítači vycházela v samizdatu – sám jsem opisoval Peeky a poke (ví vůbec někdo, co to bylo?). Počítač jsem koupil od Poláků na burze ve Slušovicích (opravdu, ani počítač nebylo možné koupit v obchodě) samozřejmě opět za několikanásobek průměrného platu. Ale byla to báječná doba. Kazetopáskovou mechaniku jsem si u kamaráda radioamatéra nechal vylepšit o báječně rychlý systém Turbo 2000 – hra se nenahrávala půl hodiny, ale jen pár minut! Tomahawk nebo Colony jsem byl schopen pařit od deváté hodiny ranní do tří do rána. Pravda pokud vydržel doma dělaný joystick (kamarád měl třeba jeden z krabičky od čínského pera).

Když už mluvím o perifériích. O tiskárně Star LC20 v ceně nad dvacet tisíc jsem už psal. Pro studenty VŠ pak moc alternativ nezbývalo. A tak si kolega koupil jednojehličkovou(!) tiskárnu BT100. Ještě teď mi zní v uších její jekot. Ale pak už nám nic nebránilo vypracovávat technické zprávy na počítači. Odpoledne se na kolejích napsal program v Basicu (o tabulkovém procesoru nikdo nic nevěděl) a večer se už mohly začít za drobný peníz prodávat protokoly spolužákům.

Královna Amiga

První skutečný počítač Amiga 500. Ve své době jedinečný stroj. Díky perfektně vyladěnému skutečně multitaskingovému systému a dokonale vyladěnému HW a OS uměl to, co nezvládala ani první Pentia. Dodnes si pamatuji, jak mě zval kamarád pracující na grafické stanici s Pentiem 66 a já se divil, proč ten kurzor tak cuká. Amiga měla disketovou tří a půl palcovou DD mechaniku (konec přetáčení magnetofonové pásky a hledání konce/začátku nahrávky – tohle se 720kB disketou za stovku nehrozilo). Záhy jsem ji rozšířil o půl mega RAM s interními hodinami(!).

S tiskárnou už taky nebyl takový problém. Z bývalého východního Německa se začaly vozit termotiskárny Robotron, které tiskly na faxový papír (po čase pravda úplně vybledl). No a pak stačilo odlít z pryskyřice těla koncovek sériového portu. Ze zvonkového drátu utkat kabel a všechno nacpat do bužírky. A už se tisklo.

Tahle doba mě taky naučila stát se šampiónem ve výměně pojistek v televizi. Proč v televizi? Můj počítač samozřejmě neměl monitor. Ono dát za zeleno černý monitor víc, než za barevnou televizi (tehdy ceny BTV začínaly na 15 000) nebylo ono. A tak jsem koupil aspoň malou černobílou televizi. Ale na ní odcházely pojistky (někdy i 5 za týden).

AutoCont P75

Prokletí krachů skončilo. Abych to upřesnil. Vždycky, když jsem si koupil nějaký počítač, tak firma, která jej vyráběla, do roku zkrachovala. Autocont byl výjimkou. Ten neuvěřitelně výkonný počítač s novým Pentiem 75 stál tolik, jako nový vůz Škoda. Taky jsem na něj šetřil skoro 2 roky. Ale stálo to za to. Sice jsem si musel připlatit za extra 4 MB RAM a neuvěřitelně velký 15″ plochý(!) monitor, ale stálo to za to. MS DOS 6.2 a Windows 3.11 mi konečně umožnili psát programy, které mohli používat mí známí. Mohl jsem si brát práci domů. Čas nevinnosti skončil.

Zavzpomínejte

A jak to bylo s vašimi počítačovými začátky? Co se vám vybaví, když se řekne můj první počítač? Komentujte. Piště spoty.

Posted on by Jirka Bureš

Těšíte se na sedmičku?

Vypadá to na docela horké léto. Podle všeho totiž právě v létě má být zveřejněna první beta IE7. Tak co, dámy a pánové, už se těšíte na Internet Explorer 7?

Na IE7 se můžeme (ne)těšit z různých důvodů. Běžným uživatelům je podle všeho jedno, jaký konkrétní prohlížeč používají. Hlavně, když stránky nějak fungují. Dokonce stránky nemusí zase tak úplně fungovat. Hlavně když vydolují informace, které hledají. O chystané nové verzi dominantního prohlížeče většina browsičů vůbec neví. Na připravované záložky (panely) a jiné vymoženosti si jistě rychle zvyknou.

To autoři webů (aspoň ti, co sledují cvrkot) prožívají s blížícím se termínem uvedení IE7 smíšené pocity. Na jednu stranu se doufám můžeme těšit na lepší podporu standardů. Snad bude konečně opraven box model, snad si budeme moci zahůvrovat. Vedle toho dost trneme, jaké další výklady standardů a nedodělky vývojáři Microsoftu dají k lepšímu.

A nejspokojenější asi budou všichni psavci. Tj. ti, kteří na téma IE7 budou publikovat. Takže hurá! Blogeři, novináři a jiná havěti, léto budiž pochváleno!