Vánoce evidentně zastihly vývojáře prohlížeče Maxthon v dobrém rozmaru (ale ne, jsou to Číňani, a ti slaví jiné svátky a jindy). Po vánočním vydání verze 2.0.7 (sestavení 1030) je tady další nová verze (sestavení 1245).
Nová verze přináší jedinou novinku – příkaz close blank/error pages (čeština zatím není ke stažení). Dále sestavení 1245 obsahuje především několik oprav. Můžete stahovat.
Jako vánoční dárek vyšla na Štědrý den další verze prohlížeče Maxthon s pořadovým označením 2.0.7 (sestavení 1030). Jako přívažek ke stažení je přibaleno šílené výchozí rudé vánoční téma:
Po instalaci se Maxthon převlékne do skinu x\’max red
Česká verze Maxthonu 2.0.7 zatím není k mání, ale jak bývá dobrým zvykem, nebudeme čekat dlouho. Maxthon ale v pohodě funguje i se starší češtinou.
A ještě nesmím zapomenout odkázat na novinky a změny.
Je pravděpodobné, že se jednou dočkáme následníka webového prohlížeče Internet Explorer 7. Dean Hachamovitch na IEBlogu odhalil, že se bude jmenovat Internet Explorer 8 (tj. IE8). Překvapení? Dost možná, protože Microsoft dává svým programům a systémům různá nečekaná jména. Ve spotu je konec konců pár zvažovaných názvů pro IE8 také uvedeno.
Na prohlížeči Internet Explorer 7 se sice ještě nezačal usazovat prach, ale už se pomalu začíná spekulovat o jeho nástupci. Molly E. Holzschlag si třeba povídala na téma IE8 s Billem Gatesem (Conversation with Bill Gates about IE8 and Microsoft Transparency). IE8 by měl mít nové jádro a další informace o něm budou zveřejněny na MIX08 (březen 2008).
Zatím to vypadá, že Microsoft napře síly do vylepšení podpory CSS 2.1 a do podpory webových aplikací. A pokud W3C nezadusí vývoj následníka HTML, tak by se mohlo dostat i na HTML5. Aspoň to před půl rokem řekl Chris Wilson v článku Microsoft hints at general plan for IE 8. A když už budete v tom louskání angličtiny, tak si přečtěte neoficiální IE8 blog.
Fotografie uložené na webu Flickr můžete nyní editovat pomocí webové aplikace Picnik.
Tlačítko Edit photo nad fotografií
O tom, že online webový grafický editor Picnik umí zpracovat obrázky přímo z webu psal nedávno Marek Prokop. Dnes jsem se v článku Flickr Photo Editor dověděl, že ve Flickru je nyní dostupná volba Edit Photo, pomocí které můžete spustit ve Flickru editor Picnik a přímo ve webovém prohlížeči pak upravíte vybranou fotografii. Podrobnější informace jsou zveřejněny na Flickr Blogu. Přečtěte si spot Edit your photos! On Flickr!
Já osobně dám přednost svému oblíbenému Paint Shop Pro XI, ale docela živě si dovedu představit situace, kdy je dobré pomocí Picniku upravit fotky nahrané na Flickr. Při mých pokusech jsem narazil na možnost upravit expozici, barevnost a ostrost. Fotky můžete otáčet, ořezávat a měnit jejich velikost. Odstraníte z nich nepříjemný efekt červených očí. Nepodařilo se mi ale otevřít záložku Create a pak se z ní vrátit k ostatním volbám. Přesto si myslím, že je editace fotek na webu Flickr dobrý počin.
Dneska ráno na mě na počítači vyskočilo okno Apple Software Update s výzvou k aktualizaci webového prohlížeče Safari 3.0.4 (532.12.9). Po stažení necelých 18 MB dat a instalaci se tak můžu těšit z bezpečnostních updatů, zlepšené stability, kompatibility a výkonu, nových klávesových zkratek a možnosti měnit velikost okna na všech jeho stranách. Aspoň jsem se to dočetl v novinkách k vydání a to měnění velikosti ověřil. Chcete-li, stahujte.
Třetí příspěvek v řadě na téma firemních e-mailů by měl být příspěvkem posledním. Dneska jsem si stáhl centrální firemní adresář, kde bylo skoro 700 různých e-mailových adres. Je to větší soubor dat, než jsem analyzoval ve spotu Jaké firemní e-mailové adresy?. Navíc jsou to data firem z firemní databáze. Ve zmíněném spotu jsem měl k mání pouze data z mého osobního adresáře (analyzoval jsem ale jen firemní e-mailové adresy).
Výsledky analýzy firemních e-mailů získaných z celofiremní databáze jsou mírně odlišné a stojí za to je zveřejnit. Tady je graf četnosti typů firemních e-mailových adres:
Typy firemních e-mailových adres
Z grafu je patrná převaha adres typu jmeno.prijmeni@example.com před prijmeni@example.com (potvrzení mé úvahy ze spotu Krátké nebo.dlouhé e-mailové adresy?). Významné je ještě zastoupení jprijmeni@example.com a generických e-mailových adres typu oddeleni@example.com:
| Typ adresy | Počet | [%] |
|---|---|---|
| jmeno.prjmeni | 296 | 44,1% |
| prijmeni | 107 | 15,9% |
| jprijmeni | 77 | 11,5% |
| genericke | 70 | 10,4% |
| j.prijmeni | 45 | 6,7% |
| jiné | 38 | 5,7% |
| prijmenij | 14 | 2,1% |
| prijmeni.jmeno | 9 | 1,3% |
| jmenoprijmeni | 4 | 0,6% |
| jmeno | 4 | 0,6% |
| jp | 3 | 0,4% |
| prijmenijmeno | 2 | 0,3% |
| prijmeni.j | 1 | 0,1% |
| pjmeno | 1 | 0,1% |
Položka jiné jsou všechny e-mailové adresy, které nešly zařadit do ostatních skupin. Musím říct, že se tam v podstatě nevyskytly přezdíky, tajemné zkratky atp. Vesměs se jednalo o adresy s nezvyklým oddělovačem (podtržítka, pomlčky) nebo adresy s několika písmeny ze jména a/nebo příjmení.
Firma, od které jsem získal data, má převážně velké nadnárodní zákazníky, kteří mají jednotnou politiku vytváření e-mailových adres. A od velkého zákazníka je mnoho kontaktů s daným sjednoceným typem e-mailové adresy. Proto také přeha jmen ve formátu jmeno.prijmeni@example.com.
Tento spot vznikl jen proto, že se mi podařilo získat větší soubor dat ke zpracování. Navazuje na dva spoty předchozí a uzavírá tok mých myšlenek. Není to spot, který by se zabýval zásadními věcmi a rozhodně nikomu nic nenařizuje. Může posloužit jako vodítko pro tvorbu firemní e-mailové adresy.
Včera jsem řešil dilema jestli používat krátké nebo dlouhé e-mailové adresy. Zatím se sešlo více než dvacet názorů. Spočítal jsem, jaké adrese dáváte přednost a podíval jsem se do svého adresáře.
Když můžu, tak do své e-mailové adresy použiji buď své příjmení nebo jméno a příjmení oddělené tečkou. Zdá se mi to pro mé potřeby jako to nejlepší řešení. Když jsem se včera ptal, která z těchto možností se nejvíc líbí vám, tak to dopadlo zhruba tak, že mírná většina (10) se přiklonila k dlouhé variantě (jmeno.prijmeni@example.com) a menšina (6) ke krátké variantě e-mailové adresy (prijmeni@example.com). Část z výše uvedeného počtu byla pro obě varianty podle typu a velikosti organizace. Vyskytly se ale také propagátoři třetích cest (jprijmeni@example.com atp.).
Protože mám rád statistiky a nerad se bavím na bázi dobrých úmyslů, tak jsem se podíval do svého adresáře. V něm mám více než dvě stovky jmen. Z toho je 85 firemních e-mailů. Ty jsem rozdělil do skupin podle typu textu před zavináčem.
Typy firemních e-mailových adres
Z grafu je patrná převaha adres typu prijmeni@example.com před jmeno.prijmeni@example.com. Významné je ještě zastoupení generických e-mailových adres oddeleni@example.com:
| Typ adresy | Počet | [%] |
|---|---|---|
| prijmeni | 38 | 44,7% |
| jmeno.prjmeni | 26 | 30,6% |
| genericke | 8 | 9,4% |
| j.prijmeni | 4 | 4,7% |
| jiné | 4 | 4,7% |
| jmeno | 2 | 2,4% |
| jmenoprijmeni | 1 | 1,2% |
| prijmeni.jm | 1 | 1,2% |
| prijmeni.jmeno | 1 | 1,2% |
Opět zopakuji, že se jedná o adresy z mého domácího adresáře. Kdybych vzal třeba adresy z firemního CRM, tak by se výsledek jistě lišil. Otázkou je o kolik?
Když už je v adrese obsaženo jméno i příjmení, tak je dobré tyto dva údaje oddělit. Především kvůli lepší čitelnosti a rychlejší orientaci v adrese. Nejčastějším způsobem je vložení tečky mezi jméno a příjmení. Naopak nemůžu doporučit podtržítko (ne každý je umí zapsat a při podtržení není rozpoznatelné).
Není možné doporučit jen jeden typ adresy. Zvážit je třeba:
oddeleni@example.com.Pro krátké adresy s příjmením hovoří snadnější zapamatovatelnost, menší délka nebo třeba možnost abecedního řazení. Dlouhé adresy typu prijmeni.jmeno@example.com naopak lépe identifikují osobu, řeší kulturní rozdíly, jsou použitelné jak pro formální tak i méně formální kontakt a snižují riziko duplicit.
Každý typ adresy má své klady a zápory. Není možné říct, jak má adresa vypadat. Je ale dobré se zamyslet také nad tím, že jednou se může situace ve firmě změnit a bude třeba zavést adresy nové. Tisknout nové vizitky a prospekty a zajistit změnu adres u obchodních partnerů může být teprve zábava. Ale to už je na jiné povídání.
Ne vždy je e-mailová adresa zobrazená. Lidé s ní nemusí pracovat tak často. Odesílatel může ve svém e-mailovém klientu nadefinovat zobrazované jméno a příjemce adresu vůbec neuvidí, když nechce. Stejně tak si každý může v adresáři zobrazované jméno nastavit, pokud to jeho aplikace umožňuje.
Lidé adresy skoro vůbec nezapisují. Na e-maily dají odpovědět kliknutím na ikonu na nástrojové liště nebo použijí horkou klávesu. Adresu zapíší do adresáře jen jednou a pak si vybírají ze seznamu kontaktů. Přesto stojí za to se nad formátem adresy zamyslet.
Čas od času přemítám nad výhodami a nevýhodami krátkých a dlouhých e-mailových adres. Svůj názor mám, ale chtěl bych znát váš názor. Mějme dvě adresy:
novak@example.com (krátká e-mailová adresa).jaroslav.novak@example.com (dlouhá adresa).Představte si, že jste v situaci, kdy si musíte pro vaší firmu (web, skupinu atp.) zvolit krátkou nebo dlouhou e-mailovou adresu podle výše uvedených vzorů. Zajímají mě výhody a nevýhody obou typů adres, jak je vidíte vy. Který typ e-mailové adresy byste vybrali? A proč zrovna tu nebo onu? Pište do komentářů nebo odkažte na svůj spot.
O tom, že se nemají budit mrtvoly by mohl nejzasvěceněji vyzprávět Karel Gott. Takže nebudu rozmazávat smysluplnost vzniku webového prohlížeče Netscape Navigator 9. Navíc je mi svět kolem AOL cizí a tak neocením přínosy, které nový Netscape Navigator 9 dává uživatelům této sítě. Taky jsem nikdy nebyl nadšeným uživatelem dřevních verzí NN, proto nemusím doufat v návrat krále. O novém Netscape Navigatoru jste si mohli konec konců přečíst na Lupě (Netscape Navigator 9: návrat krále?, Netscape Navigator 9 došel do finále), Rootu (Dokáže ještě Netscape prorazit na trhu prohlížečů?) nebo na Živě (Finální Netscape Navigator 9.0 je na světě). Tamtéž jste si mohli podiskutovat o hnusotě zelených ikon Navigatoru 9, o tom, že je to jenom převlečený Firefox, že používáte Linux a že za všechno můžou ODS/socialisti/ekonaivisté…
Já se spokojím s tím, že jsem napsal další spot na conBLOG, že se mi zobrazí další reklamy AdSense, že se za pár dní podívám na Google, jak si stojím ve výsledcích vyhledávání na výraz Netscape Navigator 9, že si procvičím psaní že, že se na závěr na něco zeptám a že zmíním Link Pad.
Link Pad je nová funkce v NN9 – takový sklerotník. V postranní liště je zobrazena tmavá oblast pro seznam názvů stránek, do kterého je možné myší přetáhnout odkaz z adresního řádku nebo z obsahu otevřené stránky. Přetáhnout je možné také záložky otevřených panelů a kdo ví co ještě. Výhodou je, že sbírka ad hoc odkazů nazasviní záložky (pro IE only překládám jako oblíbené položky). Pokud na položku v seznamu Link Padu klepnete (jde nastavit i dojklik), položka zmizí (jde nastavit aby nemizela) a odkaz se otevře do nového panelu. Položky je možné kopírovat. To se pak do schránky přenese URL a název stránky. Škoda, že asi nejde nadefinovat maska, která by např. do schránky přenesla HTML kód pro odkaz.
Znáte někdo podobný add-on pro Maxthon?
Jmenuji se Jiří Bureš (to mnozí z vás ví). Nerad dělám zbytečnou práci. Proto taky právě teď čtete tento text. Odpoledne jsem asi hodinu hledal pro svého syna původ a význam našeho společného příjmení. A protože jsem význam příjmení Bureš neznal a zdůvodnění, že se jedná o patvar budoucího času druhé osoby jednotného čísla slovesa být, jsem rázně odmítl, jsem zasedl k webovému prohlížeči a nastartoval Google.
První odkliknutý výsledek výrazu význam příjmení Bureš mě sice dobře naladil, ale věta tolik tedy o příjmení Mašek a příště se už mohou těšit na přečtení ti, kterým bylo dáno do vínku po rodičích příjmení Bureš
mě zase odladila. Paní učitelka jistě nepočká na zveřejnění pokračování.
A tak jsem klepal na další výsledky vyhledávání. Zkoušel nové výrazy s Burešem i bez něj. Proklikával se často zmatenou navigací a nefunkčními moderními weby. Všechno marné. Naštěstí jsou tady staré a nemoderní weby, které obsahují kvalitní informace. Přes stránku Příjmení na internetu jsem se dostal na letité stránky Czech Surnames a Frequent Czech Surnames – rank 20 – 100. Tam se z příjmení Bureš vylouplo jméno Burian respektive Burjan. Tak a teď už konečně dostávám k vysvětlení původu příjmení Bureš.
Příjmení Bureš patří mezi příjmení, která pochází z biblických, staroslovanských nebo staročeských rodných nebo křestních jmen. V případě příjmení Bureš se jednalo o nahrazení části jména koncovkou š. Bur-ian se změnil na Bureš. Burian nebo Burjan je staročeské jméno, které vychází ze spojení burja Jan nebo búrný Jan, což znamená bouřící Jan.
Jak souvisí původ příjmení Bureš s webem a tímto obvyklým obsahem tohoto blogu? Část jste si už mohli přečíst. A jaké jsou další příčiny nedohledatelnosti informací? Hodně informací se neustále opakuje. Zanáší se do nich chyby přepisem. Kvalitních informací je velmi málo (viz třeba rozsah Wikipedie převedený do klasické knihovny) a často jsou nedohledatelné. Weby nejsou ideálně navržené. Texty nejsou dobře napsané. Jejich autoři necitují a neodkazují na zdroje. Lidé hledají jiné výrazy než použil autor textu.
Ale kdo chce, ten najde třeba i původ svého příjmení. Mimochodem znáte původ svého příjmení? Zdraví vás Zemědělec Bouřící Jan.