ALA: Navrženo pro obsah

Kaskádové styly jdou použít nejen pro formátování v prohlížeči, ale velmi snadno také pro jiná média. Je velmi snadné vytvoři samostatný předpis například pro tiskové výstupy a připojit jej do dokumentu.:

Vzhled definovaný pomocí CSS neznamená jenom, že „to“ bude nějak vidět, ale také jestli „to“ bude vůbec vidět. Joshua Porter v článku Designing for Context with CSS (A List Apart 171) zdůrazňuje, že různá média nabízí různé příležitosti, jak vyjít uživateli vstříc.

Tisknete?

Vyzkoušeli jste si někdy vytisknout některé své webové stránky? Pokud ne, tak je nejvyšší čas. Nevím jak vy, ale já si občas nějaký zajímavý článek vytisknu, abych si jej mohl v klidu přečíst. Někdy je tiskový výstup tristní (odřezaný text je další dobrý argument proti špatně provedenému tabulkovému layoutu). Znám dokonce pár lidí, kteří nebrouzdají a čtou výhradně vytištěné webové dokumenty (nejsou to žádné nevýznamné nuly, ale i lidé, kteří rozhodují o milionech). Joshua Porter se ptá:

Co se stane, když někdo, kdo nenavštívil váš web čte tiskový výstup jednoho z vašich článků? Jaké sdělení můžete té osobě dát, když si vytiskne článek a nemůže si jej přečíst online?

Stačí špetka CSS

V CSS souboru stačí použít display: none. Věci, které nemají v tiskovém výstupu lze skrýt (např. navigaci apod.). Naopak lze některé věci nabídnout jen v tiskové verzi:

  • Jméno uživatele – v určitých situacích to zvýší vaši šanci na úspěch.
  • Speciální nabídky – člověk, který si stránku vytiskl se dost odlišuje od náhodného návštěvníka.

Mimochodem na tiskové verzi ALA mi dost vadí, jak plýtvají papírem. Obří nadpisy, velké písmo a mezery mezi řádky a odstavci podle mého názoru zvyklostem tiskových médií moc neodpovídají.

ALA: Pomáhejte návštěvníkům

V aktuálním A List Apart 171 najdete mj. užitečný článek Helping Your Visitors: a State of Mind. Jeho autor Nick Usborne v něm rozvíjí imperativ tvorby webových stránek: pomáhat každému návštěvníkovi dosáhnout jeho cíl. A to není jednoduché.

Co si musí každý tvůrce webu uvědomit:

  1. Navigace po webech je náročná. Každý autor ví, že se na webu, který navštíví, musí nějakou dobu učit jak to funguje. Žádné dva weby nejsou úplně stejné a to návštěvníky brzdí v rozletu.
  2. Co lidé hledají? Pomozte jim to najít.
  3. Návštěvníci prolétnou nadpisy a odkazy a to tak, že rychle. Záplava informací jim rozhodně nepomůže. Tvořte přehledné a srozumitelné stránky. Struktura webu musí vést návštěvníka k jeho cíli.
  4. Přesnost ve výrazech je nutná. Odpusťte si firemní žargon. Proberte se logy, abyste zjistili jaké výrazy použili lidé, kteří přišli na váš web přes vyhledávač.

Na závěr autor shrnuje: pomáhejme návštěvníkům (chraňte je); hovořme jasně jejich jazykem; význam každé stránky musí být jasný. Ptejte se sami sebe co můžu udělat, aby tato stránka byla užitečnější pro mé návštěvníky.

Flash vs. nuda

Petr Staníček ve spotu Web X a Web Y napsal větu, kterou by si měl každý autor čehokoli zarámovat a pověsit nad psací stůl:

Pro autory je nadmíru důležité se správně rozhodnout, co, pro koho a za jakým účelem svůj web tvoří.

Petrovi to prostě nedá a zas a znovu se vrhá do nikdy nekončícího boje zastánců formy a zastánců obsahu. Dlužno podotknout, že obsaháři (ó jak jsme nudní) většinou chápou, že je třeba zvolit vhodnou formu a obsah pro konkrétní účel. Nečiní jim problém použít Flash, když je třeba. Nebo naopak podřídit formu obsahu tak, že se kůlerům udělá zle od žaludku. Druhá strana naopak vyznává své heslo já mám Flash, kdo je víc.

Živě učí HTML

Šimon Grimmich se na Živě.cz pustil do seriálu Jak dělat webové stránky. Pokud se Vám na spojení Živě a výuka HTML něco nezdá, podívejte se na 1. díl a suďte podle článku – ne podle tohoto spotu.

Na prvním díle mě především zaujalo několik neotřelých slovních spojení, zavádějících informací a osvícenských příkladů typu Tučný text (to uzavírací lomítko tam opravdu není).

Zase accesskey

Ve čtvrtek jsem se zapojil spotem Je k něčenu accesskey do diskuze o přínosu atributu accesskey pro přístupnost a použitelnost stránek. Ve spotu jsem poukázal na vznik nových bariér, které vznikají používáním písmen v accesskey. Nepřišel jsem na to samozřejmě sám (Jukka Korpela). Mark Pilgrim ve známé knize Dive Into Accessibility uvádí následující zkratky (a další užívá na svých webech):

Jak užívá accesskey M. Pilgrim
Klávesa Akce
0 prohlášení o přístupnosti
1 domovská stránka
2 přeskočení na obsah
4 hledání
9 kontakt na autora

Ale pozor. Neexistuje jednotný předpis, který by řekl, jaká čísla jsou přiřazena pro dané akce. To je další bariéra.

Souvislosti

Je k něčemu accesskey

O HTML atributu accesskey jsem chtěl napsat v době, kdy jsem prožíval jedno ze svých puristicko-evangelizačních období. Nakonec jsem to neudělal především ze dvou důvodů:

  1. Nechtěl jsem odradit ty, kteří chtějí na svých stránkách zlepšit použitelnost.
  2. Nechtěl jsem popudit propagátory použitelnosti.

Tento spot je vlastně reakcí na Zvyšuje accesskey použitelnost stránek? Dušan Janovský ve spotu popisuje, kdy a jak použít accesskey a uvádí důvody, proč accesskey naopak použitelnost u většiny uživatelů zhoršuje:

  • Prohlížeče mají různé zkratky pro stejné funkce (a naopak) – to je dobrý důvod.
  • Uživatel používá zkratky pro nějakou funkci prohlížeče – accesskey tuto funkci blokuje pro sebe – toto je fatální důvod, proč accesskey nepoužívat.
  • Uživatelé obvykle horkou klapku neočekávají – to zas tak nevadí (proč ji pak mačkají?).

Proč používat accesskey

Atribut accesskey by měl přinést užitek pro hendikepované uživatele. Ti by měli jeho pomocí vyrovnat svou nevýhodu. Dost dobře si ale neumím představit, jak takový postižený člověk vstřebá množství klávesových zkratek, které se nota bene mohou web od webu podstatně odlišovat. Ulehčit by jim to měl tzv. Accessibility statement, kde by se měl mj. nacházet popis použitých klávesových zkratek. Ty by měly být pro celý web použity jednotně. V uvedeném příkladu je vidět, že klávesové zkratky mohou být přiřazeny kombinaci Alt+číslo – tam Dušanovy argumenty ztrácejí na síle.

A co autoři

Používají autoři webů accesskey? Na webech, kde se pohybuji občas na tuto funkci narazím (má cache skrývala kolem 5 % webů s výskytem accesskey). Ale co běžní uživatelé běžných webů? Z cache několika uživatelů různého stylu práce a zájmů jsem vzal 675 souborů .htm(l) a hledal v nich text accesskey. A výsledek? Pro mě osobně dost zdrcující. Pouze 0,15 % stránek použilo accesskey! Jedna jediná stránka. To je hluboce pod úrovní statistické chyby. Autoři z různých důvodu accesskey ignorují. Proč?

Je to k něčemu dobré?

Zajímaly by mě názory lidí, kteří jsou odkázání na použití accesskey. Znají tuto možnost? Využívají ji? Jaké mají s tímto zkušenosti (já jsem právě zjistil, že accesskey používá b2 při editaci spotů)?

Místo závěru

Dušan mj. píše …Říkáte si možná, že to alt + D je nějaká moje úchylka… a já mu vzkazuji: není to úchylka, já to tak dělám taky (i když to vlastně neznamená, že to úchylka není).

Sémantika vs. typografie

Typografická pravidla hovoří jasně: formátování musí být přeneseno na interpunkční znaménko, které bezprostředně následuje za formátovaným textem:

  1. příklad: – správně
  2. příklad: – špatně

Co se týká sémantiky, tak je tady menší rozpor. Význam má většinou pouze daný výraz. Je třeba typograficky vyznačovat také interpunkční znaménko? Nebude narušena sémantika? Má přednost typografie před sémantikou?

Vyhledávače s pravděpodobností, která hraničí s jistotou, neberou interpunkční znaménka v potaz – nespojují je s daným slovem. Proto není nutné porušovat pravidla typografie z obavy, že by formátováním interpunkčního znaménka došlo k porušení sémantiky.