Stránka Websites as Graphs je takové zajímavé udělátko, které zobrazí zadanou webovou stránku ve formě stromového grafu složeného z různobarevných kruhů spojených čarami, které znázorňují hierarchii objektů stránky (via Website Graphs). Jednotlivé barvy vyjadřují např. odkazy, tabulky, obrázky, elementy div a html apod. Po načtení dat se objektový strom hezkou animací rozvine do konečné podoby. Koneckonců se podívejte sami jak vypadá třeba graf Google nebo graf conBLOGu. Další obrázky a popis najdete v článku Websites as graphs.

Ač se člověk snaží, jak chce, tak se překlepům neubrání. Když se k nepozornosti přidá podvědomí, tak je o zábavu postaráno. Třeba na stránce Thomas Alva Edison jsem vyrobil tento skoro freudovský překlep: Za prodej práv na patent na vylepšení telegrafu získal Thomas Alva Editor 40 000 dolarů. Překlep s Tomášem Editorem jsem už opravil, ale možná bude ještě chvilku dostupný skrze Google (když teď Google začal rychleji reagovat na změny obsahu stránek).

Ještě že mám pozorné čtenáře, kteří jsou ochotní upozornit na šotka. Díky Lefane.

Při sledování seriálu Bratrstvo neohrožených jsem si znovu připomenul stav lehkého zmatení, který občas zažívám u válečných filmů. U sovětských válečných eposů jsem tím pravda netrpěl. Stovky tanků a tisíce vojáků valících se na fašisty (ono to byli spíš nacisti, ale s tím si nikdo hlavu nelámal, zní asi to líp) mi k tomu nezavdaly příčinu. U filmů amerických ten problém ale mám. Problém s rozlišením hrdinů. Všichni jsou navlečení do stejného mundůru. Důstojníci i vojáci. Výsadkáři pro jistotu ještě pomalovaní v obličeji. Postav a postaviček jsou desítky. Černoši až do Vietnamu nikde.

Podobně zmatený možná je také uživatel, který prochází oborové weby. Často se mi zdá, jako by je tvořil jeden návrhář. Podobné barvy, podobný layout, skoro stejné menu. Je pravda, že podobné prostředí vede k podobným formám. Špatné je, když jsou tyto formy jako vystřižené z příručky jak nedělat web. A majitelé webů zhusta opisují od konkurence. Dílem z lenosti, dílem ze strachu, aby nebyli jiní než konkurence. Aby dokonce snad nebyli lepší než konkurence.

Na strach z toho být lepší jsem narazil na semináři s klíčovými uživateli právě předávaného webu. Lavinu spustil představitel úseku, kterému zmizel odkaz na jeho oblast z hlavního menu. Přidali se někteří další. Já, já, můj, náš. To znělo nejčastěji. A korunu tomu nasadil argument, že všichni to mají stejně. A já opáčil, že stejně špatně (někdy je dobré být razantní). Znovu jsem trpělivě vysvětlil, že zákazníka nezajímají naše problémy. Že je nezajímá struktura firmy a co o firmě kdo kdy napsal. Zákazníka zajímá, jak ukojíme jeho potřeby. Jestli dostane své zboží. Jestli mu poskytneme jeho službu.

Web je především pro návštěvníky. Poskytněme návštěvníkovi co chce a on to od nás třeba i koupí.

Google Related Links je nová služba, která vkládá pomocí Javascriptu do stránek odkazy na podobné stránky.

Javascriptový kód vygenerujete na této stránce. Právě teď můžete zvolit:

• velikost (4 velikosti),
• typ odkazů (2 záložky z hledání, novinky a webové stránky),
• barevné schéma (7 schémat).

Kód je průběžně generován a stačí jej zkopírovat.

Jaké jsou výhody Google Related Links? Asi tou hlavní výhodou je, že nabízíte svým návštěvníkům další obsah, podobný Vaší stránce. Zobrazované odkazy by měly být aktuální. Služba je zdarma.

Samozřejmě jsou tu i nevýhody. Na stránky přidáváte další kód, který může zpomalit načítání stránek. Někomu může vadit, že za zobrazení nedostává od Google žádné peníze (i takoví se najdou). Pokud vím, tak Google Related Links nejsou v češtině. A když už jsem u té češtiny, tak je tady problém s relevancí vrácených výsledků. Nejlepší bude asi malá ukázka:

Dobrý tiskový výstup z webové stránky může vylepšit celkový dojem z vašeho webu. Spousta uživatelů považuje informace zobrazené na webových stránkách za velmi nestálé, podléhající změnám a náhlým kolapsům. Z tohoto důvodů si uživatelé stránky rádi tisknou. Webdesignéři ale bohužel často tvorbu tiskových výstupů podceňují nebo, co je horší, vůbec neřeší. Raději testují web v několika prohlížečích, než by stránku jednou vytiskli. Tiskové výstupy webových stránek jsou často nepoužitelné.

Mark Boulton v článku Five Simple Steps to Typesetting on the web: Printing the web přináší velmi praktický návod, jak vytvořit kvalitní tiskový výstup webové stránky. Jako příklad použil stránky britského listu The Guardian. Mark Boulton mj. radí:

Využijte možnosti CSS

Nevytvářejte duplicitní tiskové varianty webu. Použijte externí tiskový stylopis.

Dodržte vzhled

Tiskový výstup by měl být podobný webu nebo třeba i tištěné verzi elektronického média.

Kreslete

Než začnete psát CSS soubor, vezměte do ruky tužku a papír a kreslete. Získáte představu, jak má budoucí tiskový výstup vypadat. Ušetříte si spoustu času. Načrtněte malé náhledy a potom nakreslete stránku ve skutečné velikosti.

Modelujte

Pokud můžete, vezměte si na pomoc nějaký „kreslící“ program. Namodelujte stránku a testujte barvy. Zkoušejte fonty.

Tiskněte

Nesmíte zapomenout stránku vytisknout. Náhled před tiskem nestačí.

A co říct na závěr? Při tvorbě webových stránek myslete na uživatele, kteří si webové stránky tisknou. Připravte pro ně tiskový styl.

Souvislosti

• Print media browser conformance – Philip Shaw o tom, jak prohlížeče podporují tiskové styly.
• Odlišné formátování tisku – Dušan Janovský
• CSS Design: Going to Print – Eric Meyer
• Tisk WWW stránek pomocí CSS – Marek Prokop

David Špinar mně pozval na svůj Kurz tvorby přístupného webu, pořádaný firmou H1.cz. Neváhal jsem a 28. března vyrazil do Prahy, do Nuslí, do učebny, do…

Hned na začátku musím napsat, že přístupné webové stránky jsou dobré pro všechny uživatele. Nejenom pro ty opravdu postižené. Každý z nás totiž bude, je nebo byl uživatelem se specifickými potřebami. Nemusíte nutně být nevidomý nebo ochrnutý, abyste měl problémy s používáním webových stránek. Stačí být bohatý a pro surfování používat PDA. Nebo mít v myši vybité baterky.

Každý majitel webu by měl vědět, že přístupný web znamená lepší viditelnost jeho webu a víc obchodních příležitostí. A to může přinést peníze.

Ale zpět ke kurzu. Jednodenní kurz je určen hlavně tvůrcům webů (tzn. webmasterům, webdesignérům a informačním architektům). V průběhu kurzu zjistíte proč je důležité mít přístupný web, ale také jak toho dosáhnout. Seznámíte se ze základními pravidly tvorby přístupného webu. Mj. je docela podrobně probrána česká metodika přístupnosti pro účely zákona o ISVS (365/2000 Sb.) a také metodika WCAG 1.0. Celý výklad (jako kostra slouží promítaná prezentace) je proložen komentovanými ukázkami skutečných webů a odkazy na knihu Davida Špinara Tvoříme přístupné webové stránky (tu obdrží každý účastník kurzu).

David Špinar problematice přístupnosti webových stránek rozumí (asi znáte jeho weblog Přístupnost). Výklad je zajímavý, má logickou strukturu, nenudí. Je zasazen do širších souvislostí třeba s použitelností webu nebo s optimalizací stránek pro vyhledávače.

Ale abych jenom nechválil. Chyběla mi snad jen jediná věc. Možnost „hodit do placu“ vlastní stránky (pravda, řeč se občas točila kolem jednoho známého webu tvořeného přítomnými webdesignéry). Ale ukázat (třeba zkrácené) testování podle vybrané metodiky by jistě bylo zajímavé (emoce tvůrce by jistě sehrály svou roli).

Délku kurzu jsem už zmínil. Šest až osm hodin se může zdát málo. Na základní seznámení s problematikou je to dostatečná doba. Na „naučení se“ to samozřejmě nestačí. Kurz na více dnů může odradit frekventanty. Jiní by ale za větší prostor byli vděční.

A jak mám zhodnotit kurz tvorby přístupného webu? Z mého pohledu to byl užitečný den. To co jsem jenom četl jsem teď také slyšel na vlastní uši a viděl na vlastní oči. Osobně jsem se setkal s Davidem Špinarem nebo třeba s Jaroslavem „Dero“ Polakovičem a Honzou Rozehnalem. V restauraci na Folimance jsem si pochutnal na dobrém obědě. Jenom ta cesta po dálnici nestála za nic. Ale nic není dokonalé.

Ještě jedna poznámka na závěr. V první větě píšu, že jsem byl na kurz tvorby přístupného webu pozván. To mj. znamená, že jsem nemusel platit cenu kurzu, která je 2 950 Kč. David za to nic nechtěl, i když asi předpokládal, co udělám.

Souvislosti

• Kurz: Tvorba použitelných stránek – Jiří Bureš
• Další kurzy H1.cz
• Přístupnost – web Davida Špinara

Liší se od sebe korektor profesionál a korektor amatér? Zcela jistě ano.

Už je to pár týdnů, co jsem ve firmě, kde pracuji, spustil redesignovaný web. Jestli Vás zajímá průmyslové zpracování plastů, podívejte se. Web má také dvě cizojazyčné verze. Obě verze překládali našinci a obě verze prošly korekturou nejméně jedním rodilým mluvčím.

Protože se navíc jedná o oborový web (kdo z Vás zná terminologii horké ražby?), je důležité, aby korektor rozuměl danému oboru.

Snahou každého majitele webu, který má cizojazyčnou mutaci mutaci, by měla být její bezchybnost. Amatérský překlad snižuje důvěryhodnost webu. Pojmem amatérský myslím nekvalitní. Přesvědčil jsem se, že profesionální překladatelské firmy často překládají veskrze amatérsky. Odpustil bych jim neznalost oborové terminologie, ale chyby gramatické jsou na pováženou. Ale zpátky k tématu.

Protože je naší snahou pokud možno dokonalý překlad, tak často využíváme služby více rodilých mluvčích, kteří navíc pracovali v našem oboru. A tady je skrytý možný problém. Oprava chyb gramatických nebo věcných může sklouznout k opravám stylu já bych to napsal jinak. Korektor profesionál asi umí odlišit hranici, kdy začne měnit styl. A za tuto hranici nejde. Výstupem činnosti deseti amatérských korektorů nad gramaticky i věcně správným textem může být deset různých textů.

Jaké máte zkušenosti s překlady webu do cizích jazyků? Jaká je úroveň domácích překladatelských firem? A jak spolupracujete s rodilými korektory?

Atomz mj. nabízí interní vyhledávání na webových stránkách zdarma. Atomz můžu jenom doporučit. Před necelým půl rokem jsem psal, že firma WebSideStory koupila Atomz.

Začleňování Atomz do WebSideStory pokračuje. Vedle starších změn (banner Atomz Is Now Part Of WebSideStory, změna vzhledu webu Atomz, výměna loga atp.) byla uživatelům vyhledávání Atomz e-mailem rozeslána informace o změně přihlašovací stránky. Nyní se tedy do systému hlaste na adrese http://www.websidestory.com/login/.

Abych trochu vyvážil informační hodnotu dnešních spotů, přidám odkaz na velmi pěkně napsaný návod Použitelné a přístupné webové formuláře od Plaváčka. Najdete zde přehledný popis, jak vytvářet přístupné a použitelné webové formuláře.

Konvergence je blbost píše Ivo Lukačovič a dodává: Budoucnost patří divergenci. Připravme se na nástup nových jednoúčelových hraček.

Jednoúčelovosti, která často přináší snadné použití, věřím. S Ivem souhlasím. Jendoúčelovosti bez zbytečných funkcí by mohli začít věřit také autoři webových stránek. Mohli by jí začít věřit třeba také majitelé stránek. Nebo i spolumajitelé vyhledávačů. I to je důvod, proč Google všechny převálcoval. Srovnejte toto a tamto.

Omluva: Autor se bez vnějšího nátlaku přiznává, že poslední dva odkazy obsahují špatně sestavený text odkazu, který odporuje zásadám použitelnosti. Autor jej použil výhradně pro účely pseudohumorného vyznění druhého odstavce tohoto spotu. Tímto se autor omlouvá všem, kterých se snad nějakým způsobem dotkl.