28. 2. 2004 sobota
Víťa Dlouhý včera zveřejnil náš rozhovor: Blogview: Jiří Bureš.
Jejda. Něco se se mnou děje. Začínám spotovat spoty o sobě. Ale co když si budu chtít zítra přečít, co jsem řekl předevčírem. Prostě něco jako v zemi, kde zítra již znamená včera.
Nebo to bylo v zemi, kde snědli včera to, co měli sníst až zítra?
Proč to vlastně vůbec píšu?
27. 2. 2004 pátek
ALA 172 přináší článek o stínech a o kulatých rozích:
26. 2. 2004 čtvrtek
Po ne zcela povedeném prvním díle seriálu o výuce HTML přichází Šimon Grimmich s pokračováním. Poučil se z některých připomínek a skočil rovnou na XHTML: Začínáme s XHTML. To nezní špatně.
Nechci se vrtat v nedotažených větách, které sem tam postrádají přesný význam. Nechci se pídit po chybách (míchání pojmu element a tag apod.) a mlžení. Dneska si chci užívat slunečný den.
Aktualizace: Petr Staníček do komentářů mj. uvedl: …Pro autora bylo zajisté zlatým věkem HTML plné [FONT]ů, [B], [BR] a tabulek. V tom je určitě skvělý - bylo to patrné z prvního dílu, z této části to přímo čiší. Fajn, proč ne. Ale v XHTML fakt tápe…
25. 2. 2004 středa
Přátelé, čtenáři, excelisté pomozte. Nějak jsem se zasekl v MS Excel. Rád bych v listu vyčaroval tento stav:
Potřebuji prostě omezit počet řádků a/nebo sloupců tak, aby uživatel nemohl vyjet mimo šachovnici a zahrát tak první aut v dějinách šachu.
Nemůžu nějak vykouzlit ta správná klíčová slova, abych uspokojit Nápovědu. Díky za pomoc.
24. 2. 2004 úterý
Mozilla 1.7a je tady - viz Mozilla 1.7a Release Notes. Nová alfa verze mj. přináší tyto novinky:
Informace v češtině najdete třeba na Slunečnice.cz
Ahoj Adame.
CNet v článku Google tops the search charts informuje o průzkumu Nielsen/NetRatings, který se zaměřil na používání vyhledávačů v letošním lednu (via ABAKUS SEO blog). Z výsledků vyplývá, že Google je stále dominantním vyhledávačem:
Používání vyhledávačů, leden 2004
| Vyhledávač | Užití |
|---|---|
| 39 % | |
| Yahoo | 30 % |
| MSN | 30 % |
| AOL | 15 % |
| Ask Jeeves | 8 % |
Poznámka: Součet přesahuje 100 %, protože lidé využívají více než 1 vyhledávač.
Podle zprávy 39 % Američanů použilo v lednu vyhledávač (tj. 76 % aktivně surfujících). Průměrná doba strávená na vyhledávači byla asi 40 minut.
Jason Levin, analytik Nielsen/NetRatings, prohlásil: Vyhledávače pokračují v tom, aby se staly hlavním nástrojem lidí pro navigování na webu.
23. 2. 2004 pondělí
Při pondělku nějak nestíhám a tak rachle přidám pár odkazů, které mě v posledních hodinách zaujaly:
file://.22. 2. 2004 neděle
Některé prohlížeče mají velmi užitečnou funkci - filtrování obsahu. Vedle přístupnosti a použitelnosti je u webových stránek důležitý uživatelský prožitek (user experience). Ten v sobě přístupnost a použitelnost zahrnuje. A k tomu přidává ještě další faktory. Třeba to, jak je návštěvník schopen splnit cíl, pro který se na web vydal.
Jako pokusného králíka jsem zvolil TOPlist, který dost často používám, a který dobře poslouží dalšímu výkladu.
Filtrování se většinou používá pro odstranění reklam z webových stránek.
Obr. 1 - Stránka včetně reklam
Reklamy agresivním způsobem ničí dojem ze stránky. Přehlušují vlastní obsah, ruší a zpomalují práci. Po odfiltrování reklam se prožitek výrazně zlepší:
Obr. 2 - Stránka bez reklam
Autor nemůže nikdy dopředu přesně určit, jak budou se stránkou návštěvníci pracovat. Někdy zvolí pro zobrazení nevhodné nebo přehnané prostředky.
Na obr. 2 až příliš výrazně vystupují do popředí červené šipky znázorňující pokles návštěvnosti. Mimo to se v oblasti zobrazují i modré a zelené šipky. Všechny informace jsou smíchány dohromady a obtížně se v nich orientuje. Proto jsem odfiltroval červené šipky (obr. 3). Informace se neztratila (vím, že nic znamená pokles - zajímají mě pouze vzestupy).
Z hlediska práce se stránkou nepoužívám vpravo se opakující symboly grafů. Pro můj úkol je to nadbytečný prvek, který mě informačně zahlcuje. Proto je také odfiltrován:
Obr. 3 - Odfitrované červené šipky
Tento spot nemá za cíl kritizovat TOPlist. Chci ukázat, že na stránkách, které často navštěvuji, mohu díky filtrování obsahu zakázat prvky, které nepoužívám, nebo ty, které mi brání ve snadnému přístupu k informacím.
Také autoři webových stránek by měli pečlivě zvážit, k jakému účelu jejich stránky návštěvníci užívají. Tomuto účelu pak musí podřídit formu.
21. 2. 2004 sobota
Kaskádové styly jdou použít nejen pro formátování v prohlížeči, ale velmi snadno také pro jiná média. Je velmi snadné vytvoři samostatný předpis například pro tiskové výstupy a připojit jej do dokumentu.:
<link rel="stylesheet" href="print.css" type="text/css" media="print" />
Vzhled definovaný pomocí CSS neznamená jenom, že "to" bude nějak vidět, ale také jestli "to" bude vůbec vidět. Joshua Porter v článku Designing for Context with CSS (A List Apart 171) zdůrazňuje, že různá média nabízí různé příležitosti
, jak vyjít uživateli vstříc.
Vyzkoušeli jste si někdy vytisknout některé své webové stránky? Pokud ne, tak je nejvyšší čas. Nevím jak vy, ale já si občas nějaký zajímavý článek vytisknu, abych si jej mohl v klidu přečíst. Někdy je tiskový výstup tristní (odřezaný text je další dobrý argument proti špatně provedenému tabulkovému layoutu). Znám dokonce pár lidí, kteří nebrouzdají a čtou výhradně vytištěné webové dokumenty (nejsou to žádné nevýznamné nuly, ale i lidé, kteří rozhodují o milionech). Joshua Porter se ptá:
Co se stane, když někdo, kdo nenavštívil váš web čte tiskový výstup jednoho z vašich článků? Jaké sdělení můžete té osobě dát, když si vytiskne článek a nemůže si jej přečíst online?
V CSS souboru stačí použít display: none. Věci, které nemají v tiskovém výstupu lze skrýt (např. navigaci apod.). Naopak lze některé věci nabídnout jen v tiskové verzi:
Mimochodem na tiskové verzi ALA mi dost vadí, jak plýtvají papírem. Obří nadpisy, velké písmo a mezery mezi řádky a odstavci podle mého názoru zvyklostem tiskových médií moc neodpovídají.
20. 2. 2004 pátek
V aktuálním A List Apart 171 najdete mj. užitečný článek Helping Your Visitors: a State of Mind. Jeho autor Nick Usborne v něm rozvíjí imperativ tvorby webových stránek: pomáhat každému návštěvníkovi dosáhnout jeho cíl.
A to není jednoduché.
Co si musí každý tvůrce webu uvědomit:
Na závěr autor shrnuje: pomáhejme návštěvníkům (chraňte je); hovořme jasně jejich jazykem; význam každé stránky musí být jasný.
Ptejte se sami sebe co můžu udělat, aby tato stránka byla užitečnější pro mé návštěvníky.
Petr Staníček ve spotu Web X a Web Y napsal větu, kterou by si měl každý autor čehokoli zarámovat a pověsit nad psací stůl:
Pro autory je nadmíru důležité se správně rozhodnout, co, pro koho a za jakým účelem svůj web tvoří.
Petrovi to prostě nedá a zas a znovu se vrhá do nikdy nekončícího boje zastánců formy a zastánců obsahu. Dlužno podotknout, že obsaháři (ó jak jsme nudní) většinou chápou, že je třeba zvolit vhodnou formu a obsah pro konkrétní účel. Nečiní jim problém použít Flash, když je třeba. Nebo naopak podřídit formu obsahu tak, že se kůlerům udělá zle od žaludku. Druhá strana naopak vyznává své heslo já mám Flash, kdo je víc.
19. 2. 2004 čtvrtek
Šimon Grimmich se na Živě.cz pustil do seriálu Jak dělat webové stránky. Pokud se Vám na spojení Živě a výuka HTML něco nezdá, podívejte se na 1. díl a suďte podle článku - ne podle tohoto spotu.
Na prvním díle mě především zaujalo několik neotřelých slovních spojení, zavádějících informací a osvícenských příkladů typu <b>Tučný text<b> (to uzavírací lomítko tam opravdu není).
18. 2. 2004 středa
Google překročil magickou hranici 6 miliard položek. Více ve zprávě Google Achieves Search Milestone… Do celkového počtu 6 miliard je zahrnuto především:
Apple má RSS (via Nick Bradbury). K tomu bych dodal jenom to, že se RSS pomalu ale jistě přesouvá z pozice technologie pro pár podivínů do hlavního proudu. Ještě by to chtělo nativní plnou integraci RSS do poštovních klientů a prohlížečů. Trochu se ale bojím, jaké vychytávky by přidal Microsoft.
15. 2. 2004 neděle
Digital Web Magazine zveřejnil výsledky výzkumu svých čtenářů 2003 Reader Survey Results. Najdete zde mnoho zajímavých informací (např. použité OS, rozlišení obrazovky, browsery apod.).
Digital Web Magazine mě přivedl k zajímavému weblogu o použitelnosti usabilitygarage.com. Do RSS čtečky si přidávám RSS kanál usabilitygarage.com.
Ve čtvrtek jsem se zapojil spotem Je k něčenu accesskey do diskuze o přínosu atributu accesskey pro přístupnost a použitelnost stránek. Ve spotu jsem poukázal na vznik nových bariér, které vznikají používáním písmen v accesskey. Nepřišel jsem na to samozřejmě sám (Jukka Korpela). Mark Pilgrim ve známé knize Dive Into Accessibility uvádí následující zkratky (a další užívá na svých webech):
| Klávesa | Akce |
|---|---|
| 0 | prohlášení o přístupnosti |
| 1 | domovská stránka |
| 2 | přeskočení na obsah |
| 4 | hledání |
| 9 | kontakt na autora |
Ale pozor. Neexistuje jednotný předpis, který by řekl, jaká čísla jsou přiřazena pro dané akce. To je další bariéra.
12. 2. 2004 čtvrtek
O HTML atributu accesskey jsem chtěl napsat v době, kdy jsem prožíval jedno ze svých puristicko-evangelizačních období. Nakonec jsem to neudělal především ze dvou důvodů:
Tento spot je vlastně reakcí na Zvyšuje accesskey použitelnost stránek? Dušan Janovský ve spotu popisuje, kdy a jak použít accesskey a uvádí důvody, proč accesskey naopak použitelnost u většiny uživatelů zhoršuje:
accesskey tuto funkci blokuje pro sebe - toto je fatální důvod, proč accesskey nepoužívat.Uživatelé obvykle horkou klapku neočekávají- to zas tak nevadí (proč ji pak mačkají?).
Atribut accesskey by měl přinést užitek pro hendikepované uživatele. Ti by měli jeho pomocí vyrovnat svou nevýhodu. Dost dobře si ale neumím představit, jak takový postižený člověk vstřebá množství klávesových zkratek, které se nota bene mohou web od webu podstatně odlišovat. Ulehčit by jim to měl tzv. Accessibility statement, kde by se měl mj. nacházet popis použitých klávesových zkratek. Ty by měly být pro celý web použity jednotně. V uvedeném příkladu je vidět, že klávesové zkratky mohou být přiřazeny kombinaci Alt+číslo - tam Dušanovy argumenty ztrácejí na síle.
Používají autoři webů accesskey? Na webech, kde se pohybuji občas na tuto funkci narazím (má cache skrývala kolem 5 % webů s výskytem accesskey). Ale co běžní uživatelé běžných webů? Z cache několika uživatelů různého stylu práce a zájmů jsem vzal 675 souborů .htm(l) a hledal v nich text accesskey. A výsledek? Pro mě osobně dost zdrcující. Pouze 0,15 % stránek použilo accesskey! Jedna jediná stránka. To je hluboce pod úrovní statistické chyby. Autoři z různých důvodu accesskey ignorují. Proč?
Zajímaly by mě názory lidí, kteří jsou odkázání na použití accesskey. Znají tuto možnost? Využívají ji? Jaké mají s tímto zkušenosti (já jsem právě zjistil, že accesskey používá b2 při editaci spotů)?
Dušan mj. píše …Říkáte si možná, že to alt + D je nějaká moje úchylka…
a já mu vzkazuji: není to úchylka, já to tak dělám taky (i když to vlastně neznamená, že to úchylka není).
Jenom jeden rychlý dotaz (e-mailová informace pro Lupa.cz už odešla). Funguje Vám RSS kanál Lupa.cz? Mě hlásí čtečka Unknown format.
Aktualizace: Huba byla rychlejší než hlava (vše samozřejmě mé). Petr Hrbek z Lupy zareagoval rychle a chyba je opravená. Berte tedy původní text spotu jako reklamu na RSS Lupy.
10. 2. 2004 úterý
David Bureš dnes na Interval.cz článek Optimalizace pro weblogy podruhé. Na třech praktických příkladech ukazuje sílu blogů pro zviditelnění daného internetového dokumentu. A nejlepší cesta podle Davida je zaujmi nebo provokuj!
9. 2. 2004 pondělí
Tak nám přejmenovali Firebirda,
řekla by možná posluhovačka Müllerová (via CZilla). Mozilla pomalu začíná dohánět MS v počtu přejmenování svých aplikací. Vše se tentokrát točí kolem samostatného prohlížeče ze stáje Mozilla, který zažil druhé přejmenování:
Takže po ohňoptácích tady máme rudou pandu z Číny.
Lidé z Mozilly opět našli software, který je stejně pojmenovaný jako ten jejich. Na stránce Mozilla Firefox - Brand Name FAQ se ještě dozvíte např:
Uvidíme, jestli jméno Firefox vydrží. Nejpozději v dubnu 2004 má být vydána verze 0.9. Snad tento termín nebude urychlen dalším přemálováváním vývěsního štítu.
7. 2. 2004 sobota
Jak je to vlastně s tou statistikou prohlížečů? Různé statistiky uvádí různé výsledky. Pokud se vše hodí do jednoho pytle, protřepe a seskládá, jak se komu hodí a vhodně předloží publiku, tak vzniknou nejrůznější vášně. Kdo ví jak na to, má úspěch zaručený.
Jak je to ale doopravdy. Když pominu faktu, že jediná pravda neexistuje, tak pro webdesignéra je znalost zastoupení cílových zařízení důležitá. Pro každého tvůrce webových stránek by mělo být samozřejmostí psát:
Že různé statistiky hovoří různě můžu doložit tabulkou.
| Prohlížeč | OneStat | TheCounter | TOPlist | converter.cz |
|---|---|---|---|---|
| MSIE6 | 68 % | 74 % | 64 - 80 % | 59 % |
| MSIE5.x | 26 % | 18 % | 11 - 32 % | 23 % |
| Mozilla | 2 % | 1 % | 1 - 14 % | 12 % |
| Opera 7 | 1 % | 1 % | 0 - 4 % | 4 % |
| MSIE4 | 1 % | 0 % | 0 - 2 % | 0 % |
Z tabulky je dobře vidět, že pravda neleží u nohou globálních statistik. OneStat.com i TheCounter.com se odlišují. Pozoruhodný, ale pochopitelný je rozptyl u statistik TOPlist. V některých kategoriích je interval hodnot až zarážející. Různá cílová skupina znamená různé zastoupení prohlížečů.
Hodně záleží na struktuře návštěvníků konkrétního webu. U globálních statistik mám dojem, že jak se zlepšuje dostupnost internetu, narůstá počet méně technicky zdatných uživatelů, kterým moc nezáleží na tom, jaký prohlížeč používají. Mnoho z nich ani neví, že tomu čím brouzdají po webu, se říká prohlížeč. Používají to, co dostanou přibalené k počítači.
Autoři webů by se neměli zaštiťovat statistikami, které tak sladce nabádájí k porušování standardů a staví bariéry mezi informacemi a lidmi. Nikdo nám totiž nezaručí, že chyby, které v právě nejrozšířenějším prohlížeči dnes projdou, nebudou v jeho příští verzi opraveny. Už se těšíte, jak budete opravovat?
Samozřejmě existují případy, kdy je možné příjmout určité ústupky. Třeba uzavřená intranetová řešení snesou ActiveX, Flash a spol. Ale běda, pokud je vaše firma prodána a polovina majitelů chce používat váš intranet třeba v Mozille.
6. 2. 2004 pátek
Včera Marek Prokop odkazoval ve spotu Design zápatí v příkladech na 2 články, které zdůrazňují význam zápatí na stránce a je tady další vydání A List Apart 170. Zápatí se týká článek Exploring Footers - Bobby van der Sluis.
Dozvíte se více o možnostech pozicování zápatí, o řešení problémů v IE5.x/Win, o použití DOM atd. V článku najdete také množství příkladů.
V dalším díle volného seriálu rozborů domácích weblogů Weblogy CZ jsem se podíval, jaký je vlastně počet sloupců použitých v layoutu.
Asi to nikoho nepřekvapí, ale domácím blogům vévodí dvousloupcový layout - 82 %. Je přehledný a pro návštěvníka snadno použitelný.
Jiří Hlavenka v článku Microsoft Internet Explorer používá 94,8% lidí fabuluje nad výsledky výzkumu OneStat.com Microsoft's Internet Explorer global usage share is 94.8 percent according to OneStat.com.
OneStat.com v měření vzorku ze dvou milionu návštěvníků stránek s nainstalovaným systémem OneStat.com zjistili mj. toto:
| Poř. | Prohlížeč | Zastoupení |
|---|---|---|
| 1. | Microsoft IE 6.0 | 68.1% |
| 2. | Microsoft IE 5.5 | 13.8% |
| 3. | Microsoft IE 5.0 | 11.8% |
| 4. | Mozilla | 1.8% |
| 5. | Opera 7.0 | 0.8% |
| 6. | Microsoft IE 4.0 | 0.7% |
| 7. | Safari | 0.48% |
V úvodu mj. Jiří Hlavenka píše:
Hlasy prosazující velmi přísné dodržování nezávislých standardů (W3C) ztrácejí na síle s každým procentem, které si Internet Explorer přibere, jakkoli mají principiálně pravdu a jakkoli se nelze divit jejich rozezlení, že si dominantní firma semtam přiohýbá standard podle své chuti.
Možná bych tvrzení přirovnal k situaci na našich silnicích: hlasy prosazující přísné dodržování dopravních předpisů ztrácejí na síle s každým procentem řidičů, kteří je nedodržují.
Dále Jiří Hlavnka uvádí: Uvedená čísla mohou napomoci při rozřešení častých a vášnivých diskusí na téma "jak/pro koho/pro co optimalizovat internetové stránky".
Já ale pro žádný prohlížeč neoptimalizuji. Píšu validní kód a pokud něco nefunguje, tak opravím chyby daného prohlížeče. Tohle pan Hlavenka a další pořád nemohou/nechtějí pochopit.
5. 2. 2004 čtvrtek
Mark Pilgrim v dlouhém spotu The myth of RSS compatibility podrobně rozebírá rozdíly mezi existujícími verzemi RSS. Devět verzí RSS (0.90, 0.91, 0.92, 0.93, 0.94, 1.0 a 2.0) vnáší do RSS zmatek. Pokud jste napočítali v závorce 7 čísel verzí, tak vězte, že 2 verze mají dvojí specifikaci (0.91 a 0.92).
Ve spotu najdete ukázky 11 zdrojových kódů RSS verzí s vyznačením rozdílů a specifikace RSS. Verze RSS jsou prostě nekompatibilní, tak pozor na to. Ne každý parser si s tím dokáže poradit.
4. 2. 2004 středa
OneStat.com zveřejnila zprávu jaká je četnost počtu slov ve vyhledávacím dotazu. Ve zprávě Most people use 2 word phrases in search engines according to OneStat.com je uveden tento žebříček:
| Poř. | Počet slov | Výskyt |
|---|---|---|
| 1. | 2 slova v dotazu | 32.58% |
| 2. | 3 slova | 25.61% |
| 3. | 1 slovo | 19.02% |
| 4. | 4 slova | 12.83% |
| 5. | 5 slov | 5.64% |
| 6. | 6 slov | 2.32% |
| 7. | 7 slov | 0.98% |
Výskyt počtu slov ve vyhledávacích dotazech
Hodnoty jsou určeny jako průměr za poslední 2 měsíce na vzorku 2 milionu hledajících. Devět z deseti hledajících podle výzkumu použije nejvýše 4 slovný vyhledávací dotaz, přičemž vedou dvou a tříslovné fráze.
David Špinar (vedoucí projektu Dobrý web), spustil web o přístupnosti příhodně nazvaný Přístupnost. A protože patřím do českého kroužku weblogů o webu
a o domácí weblogy se zajímám, tak mi to nedá, abych nezdůraznil, že zde najdete i weblog Přístupnost (RSS weblogu Přístupnost).
David Špinar o webu Přístupnost píše:
Tento web je věnovaný všem, které zajímá přístupnost webových stránek a obsahu publikovaného na Internetu. Má za cíl informovat o tom, jak dělat web bez bariér.
Kéž by weby bez bariér nebyly vyjímkou, ale staly se běžnou součástí internetu. Přeji Davidovi mnoho sil pro publikování.
2. 2. 2004 pondělí
S malým zpožděním, ale přece informuji: Mozilla 1.6 je ke stažení česky (via CZilla). K mání je počeštěná verze pro Windows (14 MB), pro Linux, i samostatný lokalizační balíček.
Jenom se na síti objevily další screenshoty nového Google a už začínají vznikat první dohady. Třeba ten, že Google odřízne ODP - nebude na začátku seznamu výsledků hledání zobrazovat odkaz na související kategorii Open Directory Project.
Rozdíly nejsou zásadní.
Osobně si ale počkám, až bude vše hotové a jisté.
Vilém Málek z pozice šéfredaktora Interval.cz hodnotí uplynulý rok v editorialu Interval v roce 2004: Publish or perish!
Protože velkou část článku Vilda děkuje jako na Oscarech, jedno poděkování ode mě. Díky Vildo za Tvé komentáře na conBLOGu. Intervalu přeji do dalších let mnoho dobrých autorů a ještě lepších článků. A Vildo Tobě mnoho zdraví!
1. 2. 2004 neděle
Russ Weakley podrobně vysvětluje, jak používat definice. Víte třeba, že lze vícenásobně použít <dt> nebo <dd> namísto brkání nebo nepřípustného užívání blokového tagu p?
Russ připojuje také několik příkladů formátování definičních seznamů. Za pozornost stojí třeba:
(Prostějov 31. 1. 2004) Před návštěvou třetího dílu série Pán prstenů mi byly zřejmé tři věci: že mě čeká výpravný spektákl, že nesmím před filmem pít, a že si při tříhodinovém maratónu dobře prosedím šunku.
Co jsem ale netušil bylo, že o půl páté se bude promítat představení pro těžce sluchově postižené. Dunivé bitevní scény bušily do bránice, jekot nazgûla ryl do vnitřní stěny lebky hluboké škrábance. Zalitoval jsem, že jsem si nevzal ucpávky uší. Nevím, co je to poslední dobou za módu, šeptat 80 decibely?
Přiznám se, že jsem kdysi do kina chodil proto, že jsem si rád vychutnal film v klidu tmavého sálu. Módní křoupání chipsů a syčení unikajícího oxidu uhličitého z lahví dietní koly se dá ještě pominout. Pokud ovšem šestkrát za film nemusíte dělat místo frikulínovi s plným močákem (cestou tam vám v tom kalupu šlápne na nohu a na cestě zpět vás klepne do čela právě zakoupenou lahví). Ještě že jsem seděl jenom v 8. řadě. Nemusel jsem se tak často zvedat, abych viděl na titulky nad hlavami spěchajících na WC v řadách přede mnou.
Podle mě by měl LOTR III. být do 12 let nepřístupný. Ne pro místy drsnější záběry, ale pro svou délku. V prvních řadách prostějovského kina Metro 70 obsadilo několik míst skupinka rozjívených žáků obecné školy. Během stodecibelových virválů jejich písklavé komentáře zanikly. Jsem asi měkký, ale při dojemných scénách mi trochu vadilo, když mládežníci před pódiem přehrávali právě proběhnuvší bojové scény. Dětičky byly za syčivého peskování mladé matky (nebo starší sestry?) na výstrahu opakovaně vyváděny směrem k východu - hrozba bohužel nebyla naplněna a očividně se míjela účinkem. Vše bylo umně vygradováno hodem plastovou lahví do promítacího plátna. Doufám, že je bude Odula dlouho strašit.
Pokud existuje nějaký důvod, proč by Jacksonův film neměl dostat Oskara, tak to určitě bude kvůli donekonečna natahovanému konci filmu ve stylu costnerova Postmana. Jednou plátno na několik sekund zčernalo, za pár minut zbělelo, dlouhý záběr na Froda atd. Taky si nejsem jistý, jestli v době chladných zbraní
volali při střelbě z katapultů fire.
Nakonec se objevil nápis The End
a sál si úlevou oddechl.
Přese vše, co jsem napsal, je LOTR nadprůměrná filmová série. Třeba scéna, kdy při bitvě u Minas Tirith vjede jízda Rohanských do šiků obléhatelů, je fantastická. A pokud nezapomenete před vstupem do sálu navštívit WC a v kapse budete mít připraveny špunty do uší, budete spokojeni.
Archiv starších článků.
Jiří Bureš píše weblog o internetu, RSS, tvorbě webových stránek.
Od roku 2002 conBLOG píše Jiří Bureš, conVERTER
Tip: Doporučuji webhosting Český hosting
RSS